Monitoring článků - květen 2012

Průřez novými zajímavými publikacemi z odborných časopisů

První robotická tracheální intubace lidských pacientů Keplerovým intubačním systémem

T. M. Hemmerling, R. Taddei, M. Wehbe, C. Zaouter, S. Cyr a J. Morse

V pokusu na 12 pacientech s použitím Keplerova intubačního sytému (KIS) dosáhli autoři 91% úspěšnosti orotracheální intubace, zamlžení videolaryngoskopu u jednoho pacienta vedlo k selhání intubace pomocí KIS.

British Journal of Anaesthesia 108 (6): 1011–16 (2012)

Rating:16

Mírná terapeutická hypotermie u pacientů s kardiogenním šokem

Carsten Zobel, Christoph Adler, Anna Kranz et al.

Mírná terapeutická hypotermie (33◦C) u pacientů v kardiogenním šoku vede ke zlepšení cirkulace a zvýšení systémové vaskulární rezistence, vede k sníženému dávkovaní vazopresorů a může dále vést k snížení spotřeby kyslíku. Výsledky studie poukazují na možné použití mírné terapeutické hypotermie jako terapeutické možnosti u hemodynamicky nestabilních pacientů bez závislosti na přítomnosti/absenci srdeční zástavy.

Crit Care Med 2012; 40: 1715–1723

Rating:16

Použití myorelaxancií při emergentní intubaci je asociováno s redukcí přidružených komplikací

Susan R. Wilcox, Edward A. Bittner, Jonathan Elmer et al.

Emergentní tracheální intubace je spojena s vysokým rizikem komplikací. Použití myorelaxancií k intubaci je běžné na operačních sálech a urgentním příjmu. Nicméně použití myorelaxancií mimo operační sály a urgentní příjem je kontroverzní. Autoři v studii na 566 pacientech vyžadujících emergentní intubaci srovnávali míru komplikací při intubaci po podání myorelaxancií a při intubaci bez použití myorelaxace. Z výsledků plyne, že aplikace myorelaxancií k emergentní tracheální intubaci zkušeným intenzivistou vede k redukci počtu komplikací spojených s emergentní intubaci.

Crit Care Med 2012; 40: 1808–1813

Rating:17

Akutní stavy v onkologii

Michael T. McCurdy, Carl B. Shanholtz

Znalost možných emergentních stavů u kriticky onkologicky nemocných vede k možné správné terapeutické intervenci. Autoři se v review článku věnují pěti nejčastějším. U syndromu vena cava superior jsou možné terapetické intervence: radioterapie, chemoterapie, zavedení cévního stentu, nebo chirurgická resekce. Maligní perikardiální výpotek může v případě srdeční tamponády vyžadovat emergentní perikardiocentézu. Maligní spinální komprese (komprese míchy) vyžaduje okamžite zobrazovací vyšetření postižené oblasti, terapii glukokortikoidy, chirurgickou míšní dekompresi nebo radioterapii. K terapii akutního tumor lysis syndromu patří intravenózní hydrataci, rasburikáza, management iontových dysbalancí. Hyperkalcémie vyžaduje agresivní intravenózní hydrataci a terapii bisfosfonáty.

Crit Care Med 2012; 00:000–000

Rating:16

Intravaskulární objemový efekt ringer láktátu je pod 20 % podaného objemu: prospektivní studie

Matthias Jacob, Daniel Chappell et al.

Substituce izolovaného intravaskulárního deficitu u kardio-pulmonálně zdravých dospělých k nastolení intravaskulární normovolémie vyžaduje podání trojnásobné dávky ringer-laktátu. Mezi hlavní nežádoucí vedlejší účinky patří výrazná akumulace intersticiální tekutiny, která může být částečně opětovně přesunuta intravaskulárně po podání 20% albuminu. Autoři dle výsledku studie doporučují hradit požadovaný intravaskulární deficit pětinásobným objemem krystaloidů, nebo použít izoonkotické preparáty v případě akutního krvácení za současné potřeby vyhnout se nežáducího efektu intersticiální akumulace tekutiny (edému).

Critical Care 2012, 16:R86 doi:10.1186/cc11344

Rating:15

Fibrooptická intubace nebo intubace s pomocí videolaryngoskopu u pacientů s očekávaným difficult airway při vědomí: randomizovaný klinický pokus

Charlotte V. Rosenstock Bente Thøgersen, Arash Afshari et al.

Autoři  srovnávali čas potřebný k intubaci pacienta s očekávaným difficult airway při vědomí za použití fibroskopu a videolaryngoskopu. Čas potřebný k intubaci s pomocí videolaryngoskopu a fibroskopou byl srovnatelný se srovnatelným subjektivním dyskomfortem pacientů.

Anesthesiology: June 2012 - Volume 116 - Issue 6 - p 1210–1216

Rating:16

Prediktory a klinický outcome neuspěšného zavedení laryngeální masky Unique™

Satya Krishna Ramachandran,Michael R. Mathis,Kevin K. Tremper et al.

Ve studii na 15795 pacientech byla LMA unique neúspěšne zavedena ve 170 (1,1 %) případech. Z toho u více než 60 % neúspěšných zavedení došlo k signifikantní hypoxii, hyperkapnii nebo obstrukci dýchacích cest, u 42 % došlo k inadekvátní ventilaci z důvodu netěsnosti. Byly indentifikovány čtyři nezávislé rizikové faktory predikující neúspěšnost zavedení LMA: poloha operačního stolu, mužské pohlaví, defektní chrup, zvýšený body mass index. Trojnásobná incidence obtížné ventilace obličejovou maskou se vyskytovala u pacientů s neúspěšným zavedením LMA. Výsledky studie podporují použití uLMA™ jako efektivní supraglotické pomůcky s relativně nízkým rizikem selhání.

Anesthesiology: June 2012 - Volume 116 - Issue 6 - p 1217–1226

Rating:17

Dítě s obtížně zajistitelnými DC: co mám dělat?

Engelhardt, Thomas, Weiss, Markus

Při anestezii u dětí musí být jasně stanoven postup u obtížné intubace. U dítěte, u kterého očekáváme obtížné zajištění DC, je potřeba, aby byl management úvodu do CA svěřen anesteziologovi s dostatečnou praxí v pediatrickém zajištění DC.

Current Opinion in Anaesthesiology Volume 25(3) ,271-396 June 2012

Rating:17

Anesteziologická rozvaha u pacientů s jaterním onemocněním

Hoetzel, Alexander; Ryan, Helen; Schmidt, Rene

Review hodnotí, které z používaných farmak a postupů u anestezie jsou nejvhodnější pro pacienty s jaterním onemocněním a zabývá se dále pozitivním vlivem regionální anestezie v léčbě pooperační bolesti.

Current Opinion in Anaesthesiology: June 2012 - Volume 25 - Issue 3 - p 340–347

Rating:17

Použití terapeutické hypotermie po KPR

Nagao, Ken

Jedním z největších přínosů postupů u KPR je v poslední dekádě terapeutická hypotermie. Zatímco u extramurální srdeční zástavy má hypotermie význam k zlepšení neurologického stavu, u intramurálních poresuscitačních stavů má také význam k ochraně myokardu před reperfuzním poškozením.

Current Opinion in Critical Care Issue: Volume 18(3) pgs. v-v,221-294 June 2012

Rating:15

Nestabilní Angina a Non-ST Elevation infarkt myokardu

Eugene Braunwald

Článek poskytuje souborný přehled pro praxi nejnovějších postupů týkajících se Non-ST elevation MI – příčinách jeho vzniku, iniciálních příznacích, diferenciální diagnostice prvního kontaktu a nejnovější léčbě.

Am. J. Respir. Crit. Care Med. 2012; 185: 924-932.

Rating:16

Probiotiká v prevenci  léčby průjmů asociovanými s antibiotiky: systematické review a meta-analýza

Susanne Hempel, Sydne J. Newberry, Alicia R. Maher et al.

Studie se zabývá užíváním probiotik při prevenci a léčbě průjmů asociovaných s léčbou antibiotiky a poukazuje na jejich pozitivní efekt. Zároveň zdůrazňuje potřebu dalšího zhodnocení, které z dostupných přípravků mají největší efekt a jak zvolit správné probiotikum pro konkrétního pacienta.

JAMA. 2012;307(18):1959-1969. doi:10.1001/jama.2012.3507

Rating: 16

Čekání na vydechnutí!

Orlando Hung, Jeanette Scott, Tim Mullen a Michael Murphy

Chirurgické zajištění dýchacích cest je poslední možnost, jak pacienta oxygenovat a ventilovat za situace "cannot intubate, cannot ventilate". Zvládáme však tento postup? Studie z Velké Británie ukazuje, že při chirurgickém zajišťování dýchacích cest jsou chirurgové mnohem úspěšnější než anesteziologové a že urgentní tracheotomie a chirurgická (otevřená) koniotomie jsou postupy úspěšnější než punkční a Seldingerova koniotomie. Již při samotné identifikaci ligamentum conicum je úspěšnost palpace u anesteziologa kolem 20 % a je ještě mnohem nižší u obézních pacientů. Vznikají tak otázky: může Eschmannova bužije nebo užití ultrazvuku k identifikaci lig. conicum zvýšit naši úspěšnost? Jaká je role transtracheální tryskové ventilace? Je vhodné zapojit chirurga do chirurgického zajišťování dýchacích cest?

Anesthesia and analgesia, May 2012, 5: 927 -928

Rating: 17

Receptorová specificita podmiňuje algogenický potenciál propofolu a fospropofolu

Amol Patwardhan, Rebecca Edelmayer, Emil Annabi et al.

Bolest v místě podání je častým nežádoucím účinkem propofolu. Může vést k nežádoucímu pohybu pacienta při úvodu, ale i k trombophlebitídě a tkáňovému zánětu v okolí. Fospropofol, prolátka propofolu, se tímto nevyznačuje. Za bolest je dle zvířecí studie pravděpodobně odpovědná propofolem indukovaná aktivace iontových kanálů TRPA1 na nociceptorech. Studie dále odhalila nutnost vyšších dávek fospropofolu ve srovnání s propofolem a pomalejší nástup i odeznívání účinku.

Anesthesia and analgesia, XXX 2012, X: 1 - 4

Rating: 16


28. 5. 2012
Zpět