Benefit TAP bloku po laparoskopické cholecystektomii v jednodenní chirurgii: randomizovaná klinická studie
Pernille Lykke Petersen, Pia Stjernholm,Viggo B. Kristiansen et al.
Transversus abdominis plane blok postihuje nervy z oblasti Th 6 – L1. Laparoskopická cholecystektomie je asociovaná s mírnou pooperační bolestí. Laparoskopické porty jsou obvykle umístěny supraumbilikálně. Studie srovnávala intenzitu pooperační bolesti při kašli a v klidu, spotřebu morphinu, ketobemidonu, pooperační nauzeu a zvracení a sedaci u TAP bloku a placebo TAP bloku. Studie prokázala spíše menší prospěch TAP bloku projevující se nižší intenzitou bolesti při kašli a menší spotřebou opiátů.
Anesthesia and analgesia, 2012, Sept: 527 – 533
Rating:17
Je laktatémie z arteriální a centrální venózní krve zaměnitelná? Humánní retrospektivní studie
Francois Re´miniac,Christophe Saint-Etienne, Isabelle Runge et al
Studie prokázala dobrou korelaci a tedy zaměnitelnost laktatémie z arteriální a centrální venózní krve. Zvýšená produkce laktátu v plicích za situace ALI/ARDS rovněž nevedla k signifikantnímu rozdílu hladin laktátu. ScvO2 a sérový laktát jsou důležitým zdrojem informací v managementu šoku a můžou být vyšetřovány z krve jednoho invazivního vstupu.
Anesthesia and analgesia, 2012, Sept: 605 – 610
Rating:17
Neuroaxiální analgezie u novorozenců a kojenců: přehled klinických a preklinických strategií pro generování bezpečných a účinných dat
Suellen M. Walker a Tony L. Yaksh
Zprávy o účincích celkových anestetik na vyvíjející se mozek zvyšují zájem o neuroaxiální techniky. Vyvíjející se mícha je však rovněž vulnerabilní. Inadekvátní kontrola bolesti ve fázi časného vývoje může vést k ireverzibilním změnám. Článek shrnuje klinickou praxi v neuroaxiální analgezii/anestezii u novorozenců a kojenců, pojednává o těžkostech při posuzování rizik a benefitů různých farmak aplikovaných spinálně, sumarizuje na stadiu vývoje závislé změny farmakodynamiky a pojednává o preklinickém hodnocení účinnosti a toxicity lokálních anestetik a spinálních adjuvancií.
Anesthesia and analgesia, 2012, Sept: 638 – 662
Rating:16
Anestezie při transplantaci horní končetiny: zkušenosti z Pittsburghu
R. Scott Lang, Vijay S. Gorantla, Stephen Esper et al.
Pracoviště se zkušenostmi s osmi transplantacemi horní končetiny poskytuje guidelines a doporučení managementu anestezie se zaměřením na tekutinovou léčbu, peroperační monitoring a strategie regionální anestezie. Jsou popsána kritéria pro výběr dárce a příjemce, imunomodulační protokol a imunomodulační monitoring, vlastní transplantace, rehabilitace.
Anesthesia and analgesia, 2012, Sept: 678 – 688
Rating:15
Kontinuální blokáda nervus femoralis: vliv lokalizace špičky katetru vzhledem k n. femoralis (anterior versus posterior) na slabost quadricepsu a kožní senzorickou blokádu
Brian M. Ilfeld, Vanessa J. Loland, NavParkash S. Sandhu et al.
Kontinuální femorální blokáda je často užívaná metoda pooperační analgezie u chirurgie kolena. Motorická blokáda je nežádoucí; ztěžuje rehabilitaci, zvyšuje riziko pádu. Studie na dobrovolnících prokázala stejnou motorickou blokádu bez ohledu na pozici špičky katetru, zatímco signifikantně větší senzorická blokáda byla dosažena pozicí před nervem. Limitace studie plynou především z testování zdravých dobrovolníků bez pooperační bolesti a kvantifikování senzorické blokády jako snížení kožní citlivosti.
Anesthesia and analgesia, 2012, Sept: 721 – 727
Rating:16
Bedside hodnocení celkové periferní vaskulární compliance, stressed volume a srdečních funkčních křivek u pacientů na ICU
Jacinta J. Maas, Michael R. Pinsky,Leon P. Aarts et al.
Zhodnocení intravaskulárního volumu a kardiální suficience jsou u hemodynamicky instabilního pacienta klíčové k optimalizaci volumo- a farmakoterapie. Je popsána bedside metoda stop-flow vyrovnání tlaků na předloktí, kterou je možno použít k zhodnocení hemodynamického statusu. Srovnání arteriálního a venózního rovnovážního tlaku na předloktí indukovaným stop-flow manévrem v klidu a během inspiračního hold-manévru je prediktorem odpovědi na volumoterapii.
Anesthesia and analgesia, 2012, X: 1 – 8
Rating:17
Perioperační ventilační strategie u obézních pacientů: kvantitativní systematické review a metaanalýza
M. Aldenkortt, C. Lysakowski, N. Elia, L. Brochard M et al.
Review analýza 13 studií (505 pacientů) ve srovnání k perioperační ventilační strategii. Z výsledků plyne, že ideální ventilační strategie u obézních pacientů zůstavá nejasná. Některé výsledky poukazují na zlepšení intraoperační oxygenace a compliance při použití PEEP + recruitment manévru ve srovnání se samotným PEEP (bez recruitmentu), bez výskytu nežádoucích účinků. Nebyl prokázán žádný signifikantní rozdíl mezi PCV (tlakovou ventilaci) a VCV (objemovou ventilaci).
British Journal of Anaesthesia 109 (4): 493–502 2012
Rating:15
Makromolekulární kapilární leak je přítomný při nástupu anafylaktické hypotenze
Nathalie Faye, Laure Fournier, Daniel Balvay et al.
Během anafylaxe se vyskytuje intersticiální kapilární leak, který se objevuje během prvních minut po vzniku šoku. Během anafylaxe byl kapilární leak mesenteriální mikrocirkulce minimálně 8x větší ve srovnání s kontrolní skupinou. Zánětem indukované mikrocirkulační změny společně s přesunem intravaskulární tekutiny mohou být odpovědny za počátečnou hypotenzi v začátcích anafylaktického šoku.
Rating:15
Terapie remifentanilem během kardiochirurgie je asociovaná se vznikem chronické bolesti hrudníku do 1 roku po sternotomii
L. van Gulik, S. J. G. M. Ahlers, E. M. W. van de Garde et al.
Chronická bolest po kardiochirurgické operaci je závažný problém ovlivňující život mnoha pacientů. Cílem studie bylo identifikovat rizikové faktory vzniku chronické bolesti u daného vzorku pacientů. Na vzorku 90 pacientů byl pozorován vznik chronické bolesti u 20 % (18). Z analýzy plyne, že jako nezávislý rizikový faktor vzniku chronické bolesti byly indentifikovány: perioperační podávaní remfentanilu (v závislosti na dávce), věk pod 69 let a BMI nad 28 kg/m2.
British Journal of Anaesthesia 109 (4): 616–22 (2012)
Rating:16
Rizikové faktory reintubace u pacientů na dospávacím pokoji
P. Rujirojindakul, A. F. Geater, E. B. McNeil et al.
Rizikové faktory pro vznik respirační insuficience a následné nutnosti reintubace v pooperačním období (na dospávacím pokoji) nebyly dříve publikovány. Autoři přináší srovnávací studii na vzorku 164 pacientů s nutností reintubace v časném pooperačním období. Z analýzy plyne, že rizikové faktory z hlediska pacienta jsou: věk, přítomnost plicního onemocnění, preoperační hypoalbuminemie a renální insuficience. Z hlediska operace: akutnost výkonu, operace hlavy a krku, operace v oblasti dýchacích cest, kardiochirurgická operace a čas operace přes 3 hodiny. Z anesteziologického hlediska jsou to pak použití některých myorelaxancií a ASA klasifikace III a více.
British Journal of Anaesthesia 109 (4): 636–42 (2012)
Rating:16
Inhibitory systému renin-angiotenzin a angioedém: komplikace anestezie
Ljuba Stojiljkovic
Vznik angioedému je závažnou komplikací terapie inhibitory systému renin-angiotenzin. Incidence je přibližně 0,1-0,7 %. Je charakterizován vznikem edému postihujícím obličej a rty, při těžkém průběhu se edém může rozšiřit k faryngeálním a laryngeálním strukturám. Autorka přináší přehledný review článek, který se věnuje patofyziologii, diagnostice a terapii pacientů se vznikem angioedému na podkladě medikace inhibitorů systému renin-angiotenzin.
Curr Opin Anesthesiol 2012, 25:1–7
Rating:15
