Monitoring článků - listopad 2013

Přehled odborné literatury v oblasti akutní medicíny

Randomizovaná kontrolovaná studie zaměřená na účinnost a účinek na dýchání pacientem kontrolované intravenózní analgezie remifentanilem a pacientem kontrolované epidurální analgezie u porodu

Daniel Stocki,  Idit Matot, Sharon Einav et al.

Intravenózní analgezie remifentanilem zajišťuje ve srovnání s epidurální analgezií méně účinnou avšak uspokojivou analgezii u porodu. Apgar skóre a respirační funkce novorozenců se signifikantně nelišili. Dechově depresorické vlastnosti opiátu se projevili nižší saturací a dechovou frekvencí u rodiček remifentanilové skupiny, objevili se také epizody apnoe. Nebyl nalezen vztah mezi spotřebou remifentanilu a výskytem epizod apnoe. Během analgezie remifentanilem je doporučováno podávání kyslíka a je nutná přítomnost osoby schopné zajistit dýchací cesty. Analgezie remifentanilem je uspokojivou alternativou epidurální analgezie a výskyt apnoe nepředstavuje neakceptovatelné riziko - při monitoraci rodičky jsou epizody apnoe včas zaznamenány a lze je jednoduše vyřešit verbálním podnětem nebo poklepáním na rameno.

Anesthesia and analgesia, 2013, XXX:  1 – 9

Rating: 18

Adenosinem indukovaná srdeční zástava k usnadnění clippingu intrakraniálních aneuryzmat nezhoršuje neurologický výsledek

John F. Bebawy, Carine Zeeni, Sonal Sharma et al.

Adenosin podaný jako bolus vede k na dávce závislé bradykardii, atrioventrikulární blokádě a pauzám. Alternativními technikami, jak snížit turgor krčku aneuryzmatu, je endovaskulární balónková okluze a srdeční zástava v hluboké hypotermii, což jsou metody technicky náročnější a mají své rizika. Z výsledků této retrospektivní studie plyne, že adenosinem indukovaná zástava nevede ke zhoršení neurologického outcomu ani nezvyšuje kardiální morbiditu pacientů. Limitací studie je selekční tlak na  užití adenosinu dle anatomické lokalizace a morfologie aneuryzmatu a nemožnost provést randomizovanou kontrolovanou studii.

Anesthesia and analgesia, 2013, November: 1205 – 1210

Rating: 16

Neuroaxiální anestezie snižuje ve srovnání s celkovou anestezií riziko pooperační systémové infekce u náhrady kolenního kloubu

Jiabin Liu, Chenjuan Ma,  Nabil Elkassabany et al.

Chirurgický stres a anestezie působí metabolickou a endokrinnou odezvu a může vést ke generalizované imunosupresi. Byl sledován výskyt osmi pooperačních infekčních komplikací v třiceti pooperačních dnech ve skupině pacientů, kteří podstoupili výkon v celkové a v neuroaxiální anestezii. Byly sledovány povrchové, hluboké a vzdálené rané infekční komplikace, dirupce operační rány, pneumonia, uroinfekt, sepse a septický šok. Observační studie s počtem pacientů 16555 prokázala, že neuroaxiální anestezie signifikantně snižuje incidenci pneumonie a incidenci systémové infekční komplikace obecně. Výskyt raných  infekcí a dirupcí rány se v obou skupinách signifikatně nelišil. Studie si nekladla za cíl objasnit mechanizmus tohoto příznivého účinku neuroaxiální anestezie.

Anesthesia and analgesia, 2013, October: 1 – 7

Rating: 17

Sepse jako příčina mateřské morbidity a mortality během hospitalizace z důvodu porodu: trendy v čase a nezávislé asociace pro těžkou sepsi

Melissa E. Bauer, Brian T. Bateman, Samuel T. Bauer et al.

Z dat shromážděných za období 1998-2008 v USA plyne, že zatímco incidence sepse se v čase nemění, těžká sepse a se sepsí asociovaná mortalita mají stoupající tendenci. Nezávislými rizikovými faktory pro výskyt těžké sepse a smrti v důsledku sepse jsou městnavé srdeční selhání, chronické jaterní a renální selhání, systémový lupus erythematodes, rescue cerclage. Rizikový je rovněž vyšší věk rodičky, afroamerická rasová příslušnost, dále ma vliv typ zdravotního pojištění a socioekonomické zázemí obecně. Vícečetné těhotenství, předčasná dirupce vaku blan, rezidua po porodu, předčasný porod, krvácení po porodu, porod mrtvého plodu a neplánovaný císařský řez jsou dalšími gynekologickými rizikovými faktory. Naproti tomu elektivní sekce se jeví jako faktor protektivní. Sepse se však často objeví i bez přítomnosti rozpoznatelného rizikového faktoru. Hlavními původci jsou Escherischia coli, stafylokoky, streptokoky a gramnegativní agens.

Anesthesia and analgesia, 2013, October: 1 – 7

Rating: 18

Preoperační intra-aortální balónková kontrapulzace u pacientů s kardiální dysfunkcí u pacientů indikovaných ke koronárnímu bypassu

Marco Ranucci, Serenella Castelvecchio, Andrea Biondi et al.

Hemodynamicky stabilní pacienti s dysfunkcí levé komory indikováni k non-emergentní koronární operaci neprofitovali z předoperačního zavedení intra-aortální balónkové kontrapulzace. Vzhledem k riziku možných komplikací kontrapulzace během zavedení a následné terapie a celkových nákladů léčby není tento postup doporučen. 

Crit Care Med 2013; 41:2476–2483

Rating:17

Outcome, predikce a prevalence hypofyzární dysfunkce v návaznosti na TBI (traumatické mozkové poškození): systematické review

François Lauzier, Alexis F. Turgeon, Amélie Boutin et al.

Systematické review 66 studií na vzorku 5 386 pacientů. Přibližně jedna třetina pacientů s TBI vykazuje známky perzistentní hypofyzární dysfunkce. Jako prediktory hypofyzárního poškození byli indentikovány: vyšší věk, závažnost TBI a přítomnost fraktur lebečního skeletu. Hypofyzární dysfunkce v intenzivní péči byla rizikovým faktorem zvýšené mortality.

Crit Care Med 2013; XX:00–00

Rating:16

Timing CRRT (continuous renal replacement therapy) a mortalita dětských pacientů v intenzivní péči

Vinai Modem, Marita Thompson, Diane Gollhofer et al.

Akutní renální selhání/poškození -  AKI a přetížení tekutinama vede často k zahájení kontinuálních metod renální náhrady u kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. V retrospektivní kohortové studii autoři sledovali vliv načasování - timingu CRRT na outcome dětských pacientů. Z analýzy plyne, že časné zahájení CRRT bylo asociováno s nižší mortalitou ve sledovaném souboru.

Crit Care Med 2013;42:00–00

Rating:15

Bedside nastavení PEEP-u (pozitivní end.expirační tlak) u pacientů s mírným, středně těžkým a těžkým ARDS (acute respiratory distress syndrome)

Davide Chiumello, Massimo Cressoni, Eleonora Carlesso et al.

Aplikací PEEP-u se vyvarujeme kolapsu recruitovaných části plic. Vyšší hodnoty PEEP by měli být vyhrazeny pro pacienty s vysokou recruitabilitou. V prospektivní studii autoři srovnávali efektivitu bed-side metod k stanovení hodnoty PEEP a následně korelaci s revruitabilitou. Do studie bylo zařazených celkem 51 pacientů s ARDS. Recruitabilita byla změřena CT plic za statických podmínek při 5 a následně při 45 cm H20 během end-expirační/end-inspirační pauzy. K dosažení hodnot PEEP-u byli použité tři metody: metoda založená na plicní mechanice (EXPress, stress index), ezofageální tlak a oxygenační metoda (PEEP dle open ventilation study). První dvě metody vedly k hodnotám PEEP-u bez vztahu k recruitabilitě plicní tkáně a shodně při mírném, středně těžkém a těžkém ARDS. Oxygenační metoda vedla k hodnotám PEEP-u zavislých na recruitabilitě plic s progresivním nárustem od mírné formy k těžké formě ARDS.

Crit Care Med 2013; 42:00–00

Rating:18

Intravenózní tekutiny v sepsi

Nithin Karakala, Karthik Raghunathan a Andrew D. Shaw

Septický šok je běžnou a často život ohrožující diagnózou u kriticky nemocných pacientů. Intravenózní tekutinová resuscitace je považována za iniciální a základní krok v managementu sepse a septického šoku. Nejvhodnější tekutinová náhrada zůstává neidentifikována. Článek přináší review současné literatury a EBM důkazů se zaměřením na benefity a nežádoucí účinky nejběžněji používaných intravenózních tekutin u kriticky nemocných pacientů v sepsi. Jako léky první linie by ve světle současných znalostí měli být považovány balancované krystaloidy. Ze skupiny koloidních roztoků může být v některých situacích použít albumin, nicméně hydroxyetylškrob u septických pacientů není indikován.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:537–543

Rating:16

Onemocnění ledvin: zlepšování outcome/ AKI guidelines u pacientů v intezivní péči

Eric A.J. Hoste a Wouter De Corte

Review guideline KDIGO skupiny (Kidney Disease:Improving Global Outcomes). AKI (akutní renální slehání/poškození) je častým nálezem v populaci kriticky nemocných a je asociován s negativním outcome. Hemodynamická optimalizace zůstává základním kamenem prevence a léčby AKI. Tekutinová resuscitace by měla být prováděná roztoky isotonických krystaloidů. Recentní údaje poukazují zvýšené riziko RRT (renal replacement therapy) a mortality u pacientů exponovaných hydroxyetylškrobu. Dostatečný perfuzní tlak u vazomotorického šoku má být udržován vazopresory. Nefrotoxické léky by měli být vysazeny. Riziko kontrastem indukovaného AKI by mělo profylakticky minimalizované prehydratací roztokem 0,9% NaCl nebo roztokem bikarbonátu. Jiná profylaxe jako intravenózní aplikace N-acetylcysteinu a hemofiltrace nejsou doporučeny. Optimální timing RRT zůstavá nejasný, nicméně přetížení tekutinama je významným faktorem k iniciaci RRT. Kontinuální očišťovací metody jsou preferovány u hemodynamicky nestabilních pacientů, jinak metoda RRT nemá dopad na outcome.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:544–553

Rating:17

Neinvazivní ventilace u akutní hypoxemické respirační insuficience: rizikové faktory a nutnost intubace

Arnaud W Thille, Damien Contou, Chiara Fragnoli et al.

Observační kohortová studie k posouzení efektivity NIV u akutního hypoxemického respiračního selhání. Celkem zařazeno 113 pacientů (82 ARDS). Nutnost intubace byla odlišná v ARDS skupině (61%) versus non-ARDS (35%) a dále v závislosti na závažnosti ARDS: 31% u lehkého ARDS, 62% u středně těžkého ARDS a 84% u těžkého ARDS. Mortalita pacientů byla 13% v non-ARDS skupině, a 19% u lehkého , 32% u středně těžkého a těžkého ARDS. Selhání neinvazivní ventilace bylo asociováno s aktivní rakovinou, šokem, středně těžkým a těžkým ARDS, nižším GCS a nižší hodnotou PEEP v době iniciace neinvazivní ventilace. Ve skupině intubovaných pacientů byla celková mortalita 46% a nebyla závislá od času intubace. Z výsledků: neinvazivní ventilace s poměrem intubovaných pacientů 35% v skupině non-ARDS a lehké ARDS prokázala účinnost a může být použitá jako terapie první volby. U ARDS pacientu může být použita s benefitem u pacientů s PaO2/FiO2 > 150.

Critical Care 2013, 17:R269 doi:10.1186/cc13103

Rating:18

Tělesná teplota, závažnost onemocnění a outcome pacientů v těžké sepsi

Shigeki Kushimoto, Satoshi Gando Daizoh Saitoh, Toshihiko Mayumi et al.

Abnormality tělesné teploty (TT) se běžně vyskytují u pacientů v těžké sepsi. Autoři zkoumali vztah abnormalit tělesné teploty na závažnost onemocnění a outcome pacientů v těžké sepsi. Celkem bylo zahrnuto 624 pacientů, kteří byli rozděleni do 6 skupin dle TT (≤35.5°C, 35.6–36.5°C, 36.6–37.5°C, 37.6–38.5°C, 38.6–39.5°C, ≥39.6°C). Byli srovnávany charakteristiky pacientů, fyziologické data  a mortalita. Pacienti s TT ≤36.5°C měli signifikantně horší SOFA  (sequential organ failure assessment) skóre a měli taky vyšší 28-denní mortalitu. U pacientů v těžké sepsi byla hypotermie ≤36.5°C asociovaná se zvýšenou mortalitou, orgánovým selháním nezávisle od přítomnosti septického šoku.

Critical Care 2013, 17:R271 doi:10.1186/cc13106

Rating:18

Asociace mezi haptoglobinem, hemopexinem a mortalitou nemocných v sepsi

David R Janz, Julie A Bastarache, Gillian Sills et al.

Retrospektivní observační studie na vzorku 387 pacientů k posouzení asociace mezi plasmatickým haptoglobinem, hemopexinem a nemocniční mortalitou. U přeživších byla plasmatická koncentrace haptoglobinu a hemopexinu signifikantně vyšší. Závěrem: u kriticky nemocných pacientů v sepsi byla zvýšená hladina haptoglobinu asociovaná se snížením rizika nemocniční mortality. Zvýšená hladina haptoglobinu může hrát protektivní roli u septických pacientů se zvýšenou hladinou volného plasmatického hemoglobinu.

Critical Care 2013, 17:R272 doi:10.1186/cc13108

Rating:17

APD421 (amisulprid) vede k redukci pooperační nauzey a zvracení

P. Kranke, L. Eberhart, J.Motsch et al.

Pooperační nauzea a zvracení (PONV) je signifikantním klinickým problémem. Populární k profylaxi PONV se jevil D2-antagonista Droperidol, nicméně jeho bezpečné použití má řadu limitací. Nové léčivo APD421 (amisulprid k  i.v. podání), D2/D3- antagonista vykazuje slibnou antiemetickou aktivitu již v nízkém dávkování. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie k posouzení antiemetického efektu amisulpiridu u pacientů v perioperačním období. Na vzorku 215 pacientů byl testován i.v. amisulpirid verus placebo. U pacientů v skupině s amisulpridem došlo k redukci PONV, výskyt vedlějších účinků (CNS, KVS) byl srovnratelný s kontrolní skupinou. Podání amisulpiridu i.v.  před operací vede k redukci PONV u středně a vysoce rizikových pacientů. Optimální antiemetická dávka byla 5mg i.v.

British Journal of Anaesthesia 111 (6): 938–45 (2013)

Rating:16


 

 

 

 

 

 

 


 

 


 

 



 


30. 11. 2013
Zpět