Cesta pravého muže

31. 8. 2014

Nedávno jsem objevil doma velice zajímavou knihu. Jmenuje se Cesta pravého muže. I když možná zajímavější je to, kde jsem ji objevil. Bylo to totiž na nočním stolku. Mé ženy. (Vzhledem ke svým posledním výkonům při montování nábytku z Ikeii, bych tam spíš než Cestu pravého muže čekal Cestu úplně levýho chlapa.)

Zaujalo mě, že se někdo u nás doma po nějaké cestě vydal, a tak jsem si ji se zájmem prohlédl. A už obálka byla plná podezřelých vět:

„Cesta pravého muže je skutečně úžasná kniha.“

„Tato kniha určená mužům, je pokladem pro všechny ženy.“

 „Konečně je tu průvodce pro nevykastrované muže.“

Otevřel jsem knihu a zjistil, že jde prý o „průvodce pro nový druh muže“, kterého „vzrušují ženy“, protože už to „není žádný King Kong, co kontroluje celý vesmír.“ Je to prostě muž, „který obsáhl své vnitřní mužství i ženství a nelpí na jednom ani na druhém.“

Přešel jsem tuto zdařilou definici hermafrodita a mrknul do obsahu knihy. Objevil jsem tam část, jejíž název Jak jednat s ženami zněl slibně. Byly v ní tyto zvláštní kapitoly: Ženy nelžou – Pokud ji budete tolerovat, začnete ji nenávidět – Neanalyzujte ji – Zůstaňte se ženou v její intenzitě, ale jen do určité míry – Nenuťte ženu, aby se rozhodovala.

A najednou na mě z té knihy vypadl lísteček psaný ženskou rukou:
„Helenko (to je moje žena), snad ti to nějak pomůže. Držím palce. P.“
Nevím, kdo je P., ale musím si na ní dát pozor. Do manuálu pravého muže jsem se každopádně začetl. A našel jsem tam hodně divné věty. A ty, kterým jsem vůbec nerozuměl, tak ty byly většinou potržené tužkou a ještě u toho byl vykřičník.

Autor se v knize totiž nesnaží o nic menšího, než aby muži začali konečně přemýšlet o věcech, o kterých třeba do té doby moc nepřemýšleli. No nevím, jestli je to dobrý nápad. Dost extrémní je to zejména v kapitole, která se jmenuje Pro ejakulaci je potřeba se vědomě rozhodnout, která, jak jsem zjistil, je opravdu o tom, že pro ejakulaci je potřeba… se vědomě rozhodnout.

Ta kapitola začíná takhle:

„Všimněte si, jak se cítíte v následujících chvílích a dnech po ejakulaci.“

Tady je třeba vidět, že ten, kdo to psal, asi není ženatý, nebo aspoň ne dlouho. Protože jinak by ta kapitola začínala malinko jinak: „Všimněte si, jak se cítíte v následujících chvílích, dnech a týdnech po ejakulaci.“

Autor následně vysvětluje, jak vysokou cenu platíme za takovou unáhlenou ejakulaci:

„Několik okamžiků je vám skvěle, ale cena, jakou platíte za vystříknutí semene, je průměrný každodenní život.“ A bacha: „Přemíra ejakulací dláždí cestu k dobrému bydlu, ale nikoli ke skvělému životu!“

Tak když někoho pálí dobré bydlo, tak to je pak těžký.

„Když ejakulujete a tím ukončíte erekci, pravděpodobně tím připravujete svou ženu o možnost, aby vás cele přijala do svého srdce.“

Zjistil jsem, že cesta pravého muže je dost trnitá. Ale na druhou stranu nemůžu říct, že bych si z toho něco nevzal. Tak třeba jeden večer jsem se naladil na svoje vnitřní mužství i ženství, odhodil jsem svého King Konga, co chce kontrolovat celý vesmír a začal se s nekonečnou něhou, která vzrušuje všechny ženy, dotýkat té svojí doma.
Podíval se na mě vyděšeně a řekla:

„Co děláš? To si fakt nemůžu ani chvilku číst?“

Samozřejmě si četla Cestu pravého muže.

A nejspíš odhalila, že jsem se vědomě nerozhodl proto, co chci právě udělat a jednoduše mě odmítla přijmout cele do svého srdce. King Kong byl najednou zpět a při přebírání kontroly nad celým vesmírem se s mojí ženou trochu pohádal.

Je ale fakt, že na konci té knihy, která jistě přinese spoustu štěstí do partnerských vztahů, je myšlenka, pod kterou bych se po tom všem podepsal:

„Největším přáním pravého muže je ze všeho se vymanit a rozplynout se.“


Komentáře, diskuse

Nové téma | rozbalit vše | sbalit vše


Zpět