Reportáž z Mezinárodního kongresu - Spolupráce IZS při MÚ a katastrofách - cvičení vs. realita

Reportáž z Mezinárodního kongresu - Spolupráce IZS při MÚ a katastrofách - cvičení vs. realita

28. 2. 2017 Veronika Sochorová, Michal Vondráček

Vůbec první kongres Spolupráce IZS při MU a katastrofách se odehrál ve středu 1. 3. 2017 v kongresovém sále brněnského hotelu Myslivna. Jeho ústředním motivem byla cvičení. Jak velký je jejich přínos? Může simulace nahradit opravdové pacienty? Je potřeba do cvičení zapojovat všechny záchranné složky? Své příspěvky prezentovali lékaři, záchranáři, hasiči i inženýři. Jednotlivé přednášky můžete nalézt ve formátu pdf v postkonferenčním sborníku

Klíčová slova: IZS, medicína katastrof, reportáž

9:15 - 11:00 Součinnost IZS

Ve středu 1. března 2017 se v Brně konal první mezinárodní kongres Spolupráce IZS při MU a katastrofách - cvičení vs. realita.

Po úvodním slovu zahájil plukovník Zdeněk Hanuška z generálního ředitelství HZS ČR první blok přednášek obecným shrnutím spolupráce jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a významu, ale i nedostatcích cvičení, která mají prověřovat jejich efektivitu. Záchranář Lukáš Benetka pokračoval vstupem o fungování systému first responderů v rámci Královéhradeckého kraje. Vyškolení zachránci jsou oslovováni pomocí speciální mobilní aplikace nejen při potřebě resuscitace např. po infarktu, ale také v případech hromadného neštěstí, kdy se mohou postarat o lehce raněné a uvolnit tak zdravotníky pro těžší případy. Dr. Leoš Navrátil z Prahy se věnoval hloubce znalostí posluchačů lékařských a zdravotnických fakult o základních pojmech oboru Ochrana obyvatelstva, přičemž provedené průzkumy prokázaly poměrně významné nedostatky v některých oblastech. Důvodem je zřejmě nedostatečná příprava studentů v oblasti urgentní medicíny a medicíny katastrof. Urgentní medicína by měla být více zapojena do curricula pregraduální přípravy každého lékaře a to včetně praktické výuky.

Urgentní medicína by měla být více zapojena do curricula pregraduální přípravy každého lékaře a to včetně praktické výuky.

O spolupráci jednotlivých složek IZS v Královehradeckém kraji povídal záchranář Karel Kouba. V úvodní části se věnoval spolupráci letecké a horské záchranné služby při zásazích v horských oblastech. V další části bylo rozebráno cvičení ,,Aréna 2016”, které proběhlo v září minulého roku. Počet diváků zde dosáhl čísla 900 a obrovským přínosem bylo využití speciálních počítačových simulací pro znázornění optimálního průběhu cvičení. Dr. Jana Kubalová ze ZZS JMK mluvila především o prospěšnosti cvičení reálných situací nejen v koordinaci a optimalizaci spolupráce více záchranných složek, ale také z čistě praktických důvodů. Pro zdravotníky je to příležitost, jak se osobně seznámit např. s vyplňováním třídící a identifikační karty. Plukovník Oldřich Klégr z HZS hl. m. Prahy probral postup při záchraně osob ze zřícených objektů a zdůraznil zejména nutnost vedoucího hasiče určit hranice bezpečné zóny, kde se mohou pohybovat ostatní složky. Prezentoval také několik reálných zásahů z nedávné doby. Spolupráci horské služby s LZS věnoval svoji přednášku náčelník Radim Pavlica z Horské záchranné služby Beskydy, který se zabýval zejména záludnostmi speciálních činností s LZS jako jsou například práce v podvěsu, přistávání ve volném terénu, slaňování a další. O tom, jak probíhá výcvik záchranářů a co přinesla změna provozovatele LZS v kraji byla řeč v další části přednášky. Dr. Pavel Urbánek se věnoval tématu řešení hromadného postižení zdraví v PNP. V deseti minutách shrnul jaké jsou současné postupy, jak se změnily v posledních letech a především kde všude má současný systém rezervy. Je důležité si uvědomit, že správné a efektivní třídění a určení odsunu je stěžejní při řešení mimořádné události. Spuštění traumaplánu by nikdy nemělo omlouvat ani ojedinělou zbytečnou smrt, neboť ta je pouze důkazem nepřipravenosti záchranných týmů. V závěrečné diskuzi se otázky týkaly především vzdělávání mediků v oblasti urgentní medicíny a kvality poskytované péče při hromadném neštěstí.

11:30 - 13:00 Činnost IZS - Varia

Druhý dopolední blok uvedl plukovník Oldřich Volf z HZS Karlovarského kraje svou přednáškou o práci informačního centra. Vysvětlil, jak funguje systém MicroRescue, program sloužící ke shromažďování informací o raněných, propojující všechny záchranné složky a nemocnice. Zmínil jaké údaje je tam možné vložit a co je vlastně možné říct lidem, kteří kontaktovali centrum s otázkami o svých blízkých. Záchranář Michal Veselý z Univerzity obrany v Brně a ZZS Plzeňského kraje porovnával schopnost příslušníků HZS a zaměstnanců ZZS třídit metodou START. Výzkum by proveden pomocí pacientského simulátoru a dotazníků. Nebylo překvapením, že zdravotníci měli vyšší úspěšnost ve všech ohledech, největší rozdíl byl zejména ve správném hodnocení stavu krevního oběhu. Upozornil, že nejen podtřídění pacienta, ale i nadtřídění vede k nižší efektivitě poskytované péče a ztrátám na životech.

"Nejen podtřídění, ale i nadtřídění pacienta vede k nižší efektivitě poskytované péče a ztrátám na životech."

Mgr. Renata Valentová se zaměřila na centrální dispečink fakultních nemocnic v Brně a jeho roli při zefektivnění a zkvalitnění péče u pacientů a to nejen při mimořádných událostech. Dispečink byl slavnostně otevřen v lednu 2015, přičemž nyní integruje dispečink technický, zdravotnický a krizový. Umožňuje lepší komunikaci se záchrannou službou, stejně jako lepší směrování a distribuci pacientů mezi nemocnicemi. To vše se děje pomocí tzv. datové věty. Záchranářka Iveta Nováková Knížková z ZZS KHK měla vstup o možnostech psychosociální podpory při mimořádné události jak pro zdravotníky a postižené, tak jejich blízké. Zmínila, že by se neměla týkat pouze zraněných osob nebo osob na místě, ale všech, kterých se událost dotkla, což ale komplikuje velký nepoměr mezi postiženými a interventy. Inženýr Antonín Koukal z Brna přiblížil problematiku krizových scénářů v nemocnici. Je třeba mít co nejkonkrétněji vypracovaný plán krizového operačního postupu, který dokáže směrovat pracovníky i při velmi stresových situacích. Do budoucnosti se počítá s využitím mobilní aplikace pro přidělování úkolů jednotlivým lékařům. Dr. René Mezulianík ze ZZS JMK popsal činnost a vybavení biohazard týmu. V současnosti zde funguje systém dvou týmů, kdy první tým pacienta vyšetří, zajistí a uloží do transportního izolačního prostředku, druhý tým ho přebírá v již dekontaminovaném biovaku a zajistí transport. Za zmínku také stojí speciálně upravená sanitka, která umožňuje mj. práci v podtlakovém režimu. O průběhu cvičení VNN 2016 vykládal záchranář Miroslav Věříš. To prověřilo připravenost ZZS Královéhradeckého kraje při setkání s pacientem s vysoce nakažllivou nemocí.

14:00 - 15:30 IZS - teorie a praxe

V prvním odpoledním bloku byl z různých úhlů pohledu rozebrán případ dopravní nehody autobusu se studenty francouzského gymnázia v Plzeňském kraji. Zásah byl komplikován jazykovou bariérou a nízkou teplotou, i přesto však během 50 minut bylo možné zahájit likvidační práce. Z pohledu HZS zásah hodnotil major Jan Hora. Vzhledem k tomu, že autobus sjel z dálnice a najel čelně do protisvahu, bylo potřeba několik raněných vyprostit. Mimo to také hasiči zajišťovali transport lehce raněných a následně osobních věcí do evakuačního centra. Dr. Bronislav Dvořák komentoval práci ZZS jakožto vedoucí lékař na místě nehody. Hlavní slabinou podle něj bylo, že první posádkou RLP nebylo ihned zahájeno třídění, tým se věnoval jedné pacientce. Michal Veselý přivezl několik nahrávek z operačního střediska, kde poukázal na nedostatečnou komunikaci mezi zdravotníky a dispečinkem i jednotlivými záchrannými složkami IZS. Pokračoval dr. Václav Šimánek z Fakultní nemocnice Plzeň, kde ošetřili 6 těžce a 5 středně těžce raněných. Práci jim komplikoval příjezd autobusu s 29 lehce raněnými přímo na centrální příjem. Miloslav Beneš z oddělení krizového managementu ze stejné nemocnice se zabýval problémy spolupráce zdravotníků se složkami, které traumaplán nemají, úřady a médii. Vzpomenul také na první pohled banálnější problémy například: co udělat se zavazadly, kde ubytovat rodiče raněných nebo jak rychle přeložit zdravotní dokumentaci a informované souhlasy do francouzštiny. Dr. Stanislav Jelen z Ostravy na závěr bloku komentoval případ střetu kamionu a vlaku ve Studénce. Protože tam byl relativně malý počet raněných, nebylo třeba aktivovat traumaplán a péče byla v plné míře poskytnuta i pacientům s nepříznivou prognózou. Při diskuzi bylo zmíněno, že sebelepší cvičení nenahradí reálné nasazení.

"Sebelepší cvičení nenahradí reálné nasazení."

15:50 - 17:15 IZS a humanitární pomoc

Závěrečný blok se týkal zdravotnické humanitární pomoci. Dr. Petr Nestrojil z Brna posluchače seznámil se cvičením modulů civilní ochrany. Ve svých deseti minutách hovořil o tom, jak probíhá vedení a příprava samotného cvičení, kdo se ho účastní nebo jaké jsou nejčastější náměty. Zároveň prezentoval řadu zajímavých cvičení, která probíhala v zahraničí. Dr. Martin Kelbl z Brna vyprávěl o cvičení a certifikaci Urban Search And Rescue týmu, jehož součástí jsou mimo hasičů i dva lékaři. Ti se primárně starají o ošetření členů týmu, až sekundárně o vyproštěné, těžce raněné osoby. Další vstup měl opět dr. Nestrojil, tentokrát o humanitární misi v Nepálu po zemětřesení. Popsal, co vše bylo třeba vyřídit v průběhu pouhých 12 hodin mezi výzvou a samotným odjezdem - od aktualizace povolení k vývozu opiátů po očkování členů týmu proti tyfu, a kolik překážek musí tým překonat, než se vůbec dostane na místo. V tomto ohledu vyzdvihl zejména podporu a spolupráci konzulátu ČR. Samotné organizaci na místě mise v Nepálu se poté věnoval dr. Milan Krtička z Brna. V krátké prezentaci ukázal, jak se liší postupy pomoci v provizorních polních podmínkách a nebo jaké je spektrum místních pacientů, které se velmi liší od pacientů ve vyspělých zemích. Dr. Vladimír Nekuda (rovněž z Brna) mluvil o spolupráci humanitárních jednotek z jednotlivých zemí, kterou organizovala zejména WHO spolu s místními orgány. V komunikaci s pacienty pak pomáhaly děti, které uměly anglicky, a lokální humanitární organizace. Povídání o misi v Nepálu zakončil poslední přednáškou kongresu plukovník Klégr, který na sebe vzal obrovskou zodpovědnost velitele celé mise. Z jeho pohledu bylo vlastní léčení pacientů jen jednou z mnoha činností, neboť bylo potřeba pro celý tým zajistit také zázemí, dostatek jídla, dopravu, informovanost a v neposlední řadě zejména bezpečnost týmu.

Závěrem bychom chtěli poděkovat všem organizátorům a těšíme se na další  ročníky této akce!

 

  • Plukovník Zdeněk Hanuška
    Plukovník Zdeněk Hanuška
  • Záchranář Lukáš Benetka
    Záchranář Lukáš Benetka
  • Dr. Leoš Navrátil
    Dr. Leoš Navrátil
  • Záchranář Karel Kouba
    Záchranář Karel Kouba
  • Dr. Jana Kubalová
    Dr. Jana Kubalová
  • Dr. Jana Kubalová
    Dr. Jana Kubalová
  • Plukovník Oldřich Klégr
    Plukovník Oldřich Klégr
  • Náčelník Radim Pavlica
    Náčelník Radim Pavlica
  • Dr. Pavel Urbánek
    Dr. Pavel Urbánek
  • Plukovník Oldřich Volf
    Plukovník Oldřich Volf
  • Záchranář Michal Veselý
    Záchranář Michal Veselý
  • Mgr. Renata Valentová
    Mgr. Renata Valentová
  • Záchranářka Iveta Nováková
    Záchranářka Iveta Nováková
  • Inženýr Antonín Koukal
    Inženýr Antonín Koukal
  • Dr. René Mezulianík
    Dr. René Mezulianík
  • Záchranář Miroslav Věříš
    Záchranář Miroslav Věříš
  • Major Jan Hora
    Major Jan Hora
  • Dr. Bronislav Dvořák
    Dr. Bronislav Dvořák
  • Dr. Václav Šimánek
    Dr. Václav Šimánek
  • Miloslav Beneš
    Miloslav Beneš
  • Dr. Stanislav Jelen
    Dr. Stanislav Jelen
  • Dr. Pavel Urbánek
    Dr. Pavel Urbánek
  • Dr. Petr Nestrojil
    Dr. Petr Nestrojil
  • Dr. Martin Kelbl
    Dr. Martin Kelbl
  • Dr. Milan Krtička
    Dr. Milan Krtička
  • Dr. Vladimír Nekuda
    Dr. Vladimír Nekuda


Zpět