Reportáž z IX. Mezinárodního kongresu úrazové chirurgie a soudního lékařství

Reportáž z IX. Mezinárodního kongresu úrazové chirurgie a soudního lékařství

11. 9. 2017 Pavla Miřátská, Daniel Barvík, Zbyněk Šimek

Nejen kvůli vinobraní se scházejí davy návštěvníků do Mikulova. Toto jihomoravské město ožije ve dnech 14. 9. - 15. 9. díky účastníkům tradičního zářijového kongresu. Ty z vás, kteří nebudete v Mikulově přítomni osobně, přenese do centra dění reportáž pracovitých reportérů portálu AKUTNĚ.CZ. V této chvíli už pro vás máme připraven i postkonferenční sborník přednášek. 

Klíčová slova: Mikulov, reportáž, Mezinárodní kongres úrazové chirurgie a soudního lékařství

Polytrauma a komplikace v chirurgické péči, tak zní název již IX. Mezinárodního kongresu úrazové chirurgie a soudního lékařství. Organizátoři opět připravili bohatý program, který účastníci kongresu absolvují v krásných prostorách mikulovského hotelu Galant. Jako již tradičně portál AKUTNĚ.CZ zajištil živé vysílání.

Čtvrtek 14. 9. 2017

9:00 - 9:15 Zahájení kongresu

První přednáškový den a s ním celý kongres zahájil dr. Nestrojil, generální sekretář kongresu. Po uvítání přítomných v sále předal slovo dr. Maškovi. Jakožto prezident celého kongresu přivítal dr. Mašek všechny přítomné, vyzdvihl přítomnost více než 300 účastníků a uvedl některé organizační věci včetně upozornění na konání společenského večera v zámku Mikulov. Viceprezident kongresu dr. Hirt navázal velmi stručným uvítáním a upozornil, abychom se v diskuzích drželi věci a mysleli na přínos tématu pro všechny přítomné. Po něm si vzal s krátkým pozdravením slovo dr. Zeman. Následovali s přivítáním dr Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno, a dr. Peštál coby zástupce Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tímto byl tedy kongres zahájen a můžeme se přesunout k prvnímu přednáškovému bloku.

9:20 - 10:40 - Soudní lékařství I

První přednáškový blok byl z oblasti soudního lékařství. Na úvod se slova ujal dr. Loyka z Olomouce. Zabýval se možnostmi vyloučení znalce ze soudního procesu a problematikou podjatosti či dokonce nezpůsobilosti soudního znalce. Dle slov dr. Loyky by znalec sám měl být schopen zhodnotit, zda je schopen podat objektivní posudek a zároveň je-li posudek vůbec v rámci jeho profesních kompetencí. Dalším přednášejícím byl dr. Vojtíšek z Brna. Přednesl návrh obsahu nového znaleckého zákona. Kromě nové definice soudního znalce se zabýval dalšími záležitostmi, které by z nového zákona vyplývaly, např. online evidencí posudků či povinným zpětným přezkoumáním správnosti určitého počtu posudků každého znalce. V následné diskuzi si auditorium společně s předsedou bloku dr. Hirtem postesklo nad ubýváním ústavů kompetentních k vytváření znaleckých posudků z různých oborů a stále častějším výskytem situace, kdy není k dispozici soudní znalec, který by byl schopen vytvořit posudek v daném oboru. Dále se předsedající dr. Hirt z Brna věnoval tématu nenařízení pitvy povinné ze zákona. Uvedl příklad z praxe, kdy lékař provádějící prohlídku těla uvedl jako příčinu smrti embolii plicní tepny, a to bez ověření pitvou. Zde pokládá otázku, zda se v takovém případě jedná o postup „lege artis“ či nikoliv? Následně předal slovo dr. Cibulkovi z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, který zhodnotil postup z hlediska právního.  V závěru a zejména v bohaté diskuzi bylo řečeno, že je vhodné pitvu nařídit tam, kde je zákonem vyžadována, naproti tomu nenařízení povinné pitvy nemusí nutně znamenat trestný čin. Prioritou však vždy zůstává zcela jasné určení příčiny smrti. Poslední přednášku tohoto bloku přednesla dr. Kučerová z Hradce Králové. Zabývala se kompresním systémem LUCAS, indikacemi jeho použití, efektivitou a následně také zraněními, jaká jeho využívání může způsobit. Dle jejích slov má být LUCAS indikován v případech, kdy není možno zajistit kvalitní manuální srdeční masáž, tedy především v případě transportu pacienta do zdravotnického zařízení za účelem odstranění příčiny zástavy oběhu. Mezi poraněními byly jmenovány oděrky a otlaky, zlomeniny sterna, trhlina levé komory, ruptura sleziny, trhliny pleury a perikardu. Dr. Kučerová prezentovala retrospektivní studii resuscitačních poranění a zmínila konkrétní poranění, která může způsobit mechanická resucitace a která se vyskytují v souvislosti s resuscitací manuální.

10:50 - 12:30 - Trauma I

První traumatologický blok otevřel dr. Horváth, který ve své přednášce vyzdvihl význam týmové spolupráce a mezioborové komunikace v traumatologii hrudníku. Dále zdůraznil důležitost individualizace přístupu ke každému pacientovi. Nakonec shrnul postup při nejčastějších výkonech v oblasti hrudníku. Na toto téma navázal dr. Vyhnánek s problematikou torakotomie na emergentním oddělení. Nejprve shrnul nejčastější indikace a přístupové techniky k akutní torakotomii. Dále pak blíže rozebral indikaci cross-clamp descendentní aorty jako krátkodobé řešení hemoragického šoku. Dr. Kitka z Košic se následně věnoval nestabilnímu hrudníku. Poté, co nastínil klinický obraz a metody fixace, se věnoval rizikům komplikací. Dr. Réves pokračoval tématem možností kontroly arteriálního krvácení pomocí selektivní embolizace. Jedná se o metodu méně invazivní, než je chirurgický zákrok, dobře využitelnou v obtížně přístupných oblastech, především při poranění v oblasti malé pánve. 

Výhodou selektivní embolizace je mimo jiné nižší invazivita oproti chirurgickému zákroku.

Následně dr. Mach na případech několika pacientů představil možnosti chirurgického přístupu k subklaviálnímu svazku při podezření na poranění velkých cév. Zmínil možnost použití Foleyova katetru coby tamponády krvácení a zároveň drenáže této oblasti jakožto méně invazivní alternativu osteotomie klavikuly ve vhodných situacích. Jako další vystoupil dr. Svatoň z Brna s tématikou traumatického poranění rekta. Mortalita tohoto traumatu klesá pod 10% - nejčastější příčinou je v těchto případech nekontrolovatelné krvácení. Zmínil se o možných mechanismech vzniku, častých přidružených poraněních a komplikacích. Rozebral možnosti diagnostiky a terapii. Zde zmínil rozdílnost přístupu při intraperitoneálním vs. extraperitoneálním poranění, při němž vycházíme v terapii z válečných postupů a vyskytuje se zde dosud řada kontroverzí. Svou přednášku zakončil prezentací několika kazuistik. Dr. Robek, rovněž z Brna, přednášel na téma potraumatické pankreatitidy. Trauma pankreatu je velmi vzácné díky jeho uložení, tvoří pouhých 0.2 % ze všech úrazů v oblasti břicha a nejčastěji k němu dochází při dopravních nehodách, u dětí pak především při pádu na řidítka jízdního kola. V rámci diagnostiky upozornil na nízkou výtěžnost laboratorního stanovení amylázy a lipázy, naopak vyzdvihl využívání zobrazovacích metod, především CT. Popsal možnosti konzervativní terapie i chirurgické metody, a to v závislosti na lokalizaci poškození (distální versus proximální část pankreatu). 

K traumatu pankreatu dochází nejčastěji při dopravních nehodách, u dětí pak při pádu na řidítka kola.

Dr. Adámková z Prahy nám prezentovala otevřená poranění z pohledu klinické mikrobiologie. Zaměřila se především na poranění střelná. Rozebrala typy poranění dle mechanismu, rychlosti střely a lokalizace a rozvedla, v jakých případech má zavedení antibiotické terapie prokazatelný přínos vzhledem k rozvoji sekundární infekce. Závěrem zdůraznila, že rozhodující roli v případě střelných poranění hraje primární chirurgické ošetření rány, antibiotická profylaxe je pouze podpůrnou metodou. Během výkonu je nutné odebrat materiál pro mikrobiologické vyšetření a antibiotickou léčbu zavádět cíleně vzhledem k narůstající rezistenci bakteriálních kmenů. Dr. Balšínková ve své přednášce hovořila o rizicích mimořádných událostí na operačním sále. Hovořila především o tom, za jakých okolností může dojít k poranění personálu kontaminovaným materiálem a jaká jsou největší rizika. Uvedla, že největším rizikem je přenos hepatitidy C. Věnovala se možnostem, jak je možné tomuto předcházet, a na závěr popsala jak postupovat, pokud k takové mimořádné situaci navzdory opatrnosti všech zúčastněných dojde. Traumatologický blok zakončil dr. Mašek hovořící o současném stavu postgraduálního vzdělávání v úrazové chirurgii. Zahájil přehledem změn v postgraduálním vzdělávání v průběhu let až po nejnovější novelu z letošního roku. Obor úrazové chirurgie nyní nově nebude samostatným oborem, nezbytným předpokladem pro tuto specializaci je již předchozí atestace z chirurgie. Dále popsal nový systém a podmínky dosažení specializace. Závěrem nadnesl argumenty, proč by úrazová chirurgie měla být samostatným oborem, a vyjádřil obavu, zda nový systém neohrozí existující síť traumacenter v ČR.

13:15 - 15:00 Spinální trauma I

Posilněni skvělým obědem se účastníci kongresu sešli u bloku věnovaného spinálním traumatům. První přednáškou byla Poranění horní krční páteře u dětí školního věku, již uvedl dr. Mrůzek z Ostravy. Hned na začátek upozornil, že tato poranění mívají velmi často fatální následky. K myšlence na tento typ poranění by nás měl vést klinický obraz obsahující rotaci hlavy s inklinací, omezení pohybu s bolestí, omezení extenze páteře či neurologický deficit. Součástí diagnostiky je RTG a CT, které slouží k určování míry poruchy. Prakticky nezbytná je také MR k hodnocení míry porušení ligamentozního aparátu. Dr. Mrůzek přednesl jednak konzervativní léčbu pomocí trakce, která je možná do 4 týdnů od poranění, jednak operační terapii, která je indikována při nereponibilní dislokaci či neuronální instabilitě. Dalším přednášejícím byl dr. Hrabálek z Olomouce, který se věnoval chirurgické léčbě poranění hrudní a bederní páteře. Uvedl dvě teorie posouzení stability páteře, a to dle Holdswortha (dvousloupcová) a Denise (třísloupcová). Dále zmínil klasifikaci zlomenin na skupiny A (kompresivní), B (distrakční) a C (rotační). Tyto ale nezahrnují poranění nervového aparátu, proto je vyšetření nutno doplnit o MR (odhalí i poranění zadního vazivového komplexu, intervertebrálních plotének a krycích desek). Uvedl několik kazuistik pacientů léčených různými metodami od konzervativní, přes transpedikulární fixaci po somatektomii s náhradou. Doporučil algoritmus terapie dle výše zmíněné klasifikace. Zlomeninami thorakolumbálního přechodu se zabýval dr. Krejčí z Ostravy. Konzervativně lze v léčbě postupovat pouze u omezeného počtu případů. Jedná se v zásadě o pacienty bez neurologického deficitu, bez poranění zadního vazivového komplexu a se snížením výšky obratlového těla maximálně o 30%. Konzervativní terapie znamená naložení korzetu a domácí léčení. Operační léčba je možná několika způsoby, jednak zadním přístupem (zavádění šroubu transpedikulárně), jednak předním přístupem při dekompresi, somatektomii či operaci páteřního kanálu. Samozřejmostí je kombinovaný přístup u tříštivých fraktur.

Konzervativně lze v léčbě postupovat pouze u některých pacientů, podmínkou je mimo jiné absence neurologického deficitu.

Dr. Ruber z Brna dále prezentoval systém BioLign VBR, používaný k náhradě obratlového těla nejčastěji v regionu thorakolumbálního přechodu. Mezi komplikacemi se nejčastěji vyskytl povrchový infekt či ztráta velikosti výšky implantátu. Mezi výhody tohoto systému patří široká škála velikostí, plynulá kontrola distrakce nebo také možnost zavedení a distrakce jedním nástrojem. Dr. Ruber také kladl důraz na maximální pozornost operatéra i během závěrečného zamykání implantátu. Navázal dr. Kostyšyn s problematikou traumatické spondylolistézy L5-S1. Nejprve stručně zmínil historii a klasifikaci tohoto poměrně vzácného poranění. Dále vyzdvihl význam časné diagnostiky a chirurgického řešení, především dekomprese a stabilizace páteře. Nakonec prezentoval kazuistiku polytraumatického pacienta po nehodě na motorce se spondylolistézou L-S skloubení. Dr. Málek ve svém příspěvku nejprve obecně shrnul problematiku Bechtěrevovy nemoci. Následně se věnoval zlomeninám páteře coby časté komplikaci této nemoci. Zdůraznil, že u starších pacientů může dojít ke zlomeninám, a to hlavně v oblasti osifikovaných disků, i při poměrně banálním úrazu. Tyto zlomeniny je nezbytné považovat za vysoce nestabilní a bylo jednoznačně doporučeno chirurgické řešení před konzervativním postupem. V následujících dvou příspěvcích se dr. Dubová a Mgr. Lasotová snažily upozornit na orofaryngeální dysfagii (OFD), jakožto velmi častou, přesto pravidelně opomíjenou komplikaci úrazů a chirurgických zákroků v oblasti krční páteře. Dr. Dubová popsala možnosti diagnostiky a rizika spojená s aspirací v souvislosti s OFD. Mgr. Lasotová se pak zabývala možnostmi terapie OFD a prevence aspirace. Vyzdvihla také význam spolupráce s klinickými logopedy v rámci terapie. Dr. Bilik uzavřel tento blok shrnutím klasifikačních systémů zlomenin páteře a představil TLICS bodovací algoritmus. Následně vyzdvihl přínos TLICS klasifikace včetně MRI zhodnocení zadního ligamentózního komplexu oproti empiricky nasazené konzervativní léčbě (nasazení korzetu), a to jak z hlediska medicínského, tak ekonomického.

15:30 - 16:30 Spinální trauma II

A v problematice spinálních traumat pokračoval i blok po přestávce. Dr. Vašíčková z Brna mluvila nejprve o péči o chronické spinální pacienty. Na úvod uvedla statistiky délky a nejčastějších příčin hospitalizace těchto pacientů, kam patří například dekubity, fraktury končetin nebo plicní embolie. Hospitalizace bývá často dlouhodobá a péče s sebou nese vysoké ekonomické nároky. Nutný je multioborový přístup a komplexní péče, jejíž systém však v našich podmínkách dle slov paní doktorky stále není pevně ukotven.  Dr. Šrámková pokračovala prezentací, v níž se zaměřila na sexuologické komplikace spinálních pacientů. Hovořila o konkrétních komplikacích zvlášť u žen a mužů a zevrubně probrala možnosti jejich řešení, od farmakologické terapie přes penilní protézu až po metody asistované reprodukce. Zmínila i rozdíly v motivaci k aktivnímu sexuálnímu životu u žen a mužů a prezentovala výsledky studie, týkající se sexuálního života ochrnutých žen. Na závěr klade auditoriu otázku, zda je tato péče skutečně nutná a nejedná se pouze o nadstandard? Na ni odpovídá statistikami, jež jasně ukazují výrazně vyšší kvalitu života a například nižší výskyt depresí u sexuálně aktivních pacientů.

Aktivní sexuální život s sebou přináší větší spokojenost a vyšší kvalitu života pacientů.

Třetí přednášku v tomto bloku prezentovala fyzioterapeutka Hana Jakšová, a to o možnostech rehabilitace pacientů hospitalizovaných na spinální jednotce. Vyzdvihla centralizaci péče na specializovaná pracoviště, což přispívá k její výrazně vyšší kvalitě. Krátce hovořila o významu rehabilitace a jaké jsou její cíle. Mezi priority patří prevence a léčba respiračních obtíží, prevence cévních komplikací, udržení fyziologických rozsahů pohybů a v neposlední řadě i podpora duševního zdraví a motivace pacienta. Cílem rehabilitace je maximální možná soběstačnost a tím zlepšení kvality života pacienta. Přímo souvisejícím tématem pokračovala Michaela Stančíková, a sice tématem ergoterapie a jejího významu. Cílem přednášky bylo především seznámit publikum s celým konceptem ergoterapie. Uvedla, že ergoterapie je bohužel i nadále velice podceňovaným oborem a mnoho odborníků ji jako terapeutickou metodu příliš neuznává. Ve své přednášce demonstrovala využívané pomůcky a postupy, jako je PANat terapie se vzduchovými dlahami, kinestetická mobilizace nebo nácviky samostatného přesunu. Ergoterapie je součástí rehabilitace a jako taková přispívá k samostatnosti pacienta a pomáhá snížit jeho závislost na okolí.

“Mnoho odborníků je bohužel i nadále přesvědčeno, že ergoterapeut si pouze hraje s hlínou a navléká korálky.”

O komplikacích u spinálního poranění poté hovořila dr. Němcová. Přednesla kazuistiku pacienta s paraplegií ve věku 75 let. Byl hospitalizován pro horečku a celkovou alteraci stavu, po přijetí byl zjištěn pokročilý dekubitus v oblasti sakra, další dekubity v oblasti trochanteru a další defekt na scrotu. Kazuistika provází pacienta celou léčbou, překladem na několika odděleních, veškerými léčebnými postupy a komplikacemi, až po následnou amputaci obou dolních končetin. Přednáškový blok zakončil Mgr. Pavelka prezentací o tom, jak psychologické faktory ovlivňující spolupráci hospitalizovaných pacientů a jaká je role psychologa u lůžka pacienta. Uvedl zjednodušenou kategorizaci typů osobnosti (rozdělení na typy neurotické, hraniční a psychotické) a jaká může být v závislosti na tom reakce na hospitalizaci, která je v životě člověka neplánovanou zásadní změnou a přináší výrazný stres. Různí lidé tedy reagují různě (regrese, úzkost, deprese, dekompenzace psychotického stavu...) a intervence psychologa musí být individuální a odvíjet se od osobnosti pacienta.

16:45 - 18:00 Trauma II

Poslední, čtvrteční přednáškový blok, zahájil dr. Nestrojil s přednáškou o hřebování femuru. V začátku vyzdvihl přínos dr. Gerharda Küntschera, který byl průkopníkem intraoseálního hřebování dlouhých kostí v první polovině 20. století. Následně shrnul principy, indikační kritéria a volbu správného materiálu. Na závěr představil několik případů pacientů indikovaných k tomuto výkonu. Na to navázal dr. Konečný svou přednáškou o nepříliš časté, a možná právě proto často přehlédnuté, dorzální luxaci humeru. Jelikož bývá opominuta více než polovina případů, zdůraznil význam RTG ve dvou správně provedených projekcích a pokud toto není možné, doporučil zobrazení na CT nebo MRI. Rovněž upozornil na typickou anamnézu těchto úrazů. Navázal dr. Krtička s prezentací dr. Pikuly, v níž představil tři zajímavé případy pacientů s komplikovanou repozicí luxace hlavy humeru. U první pacientky, s výraznou obezitou a polyvalentní lékovou alergií, došlo po opakovaném neúspěšném pokusu o repozici k ruptuře vazů. Druhý pacient byl měsíc léčen konzervativně, než se podařilo diagnostikovat odlomení velkého hrbolu ve dvou fragmentech. Při pokusu o mobilizaci ramene ve vnější rotaci došlo následně k fraktuře humeru. Při této kazuistice představil dr. Krtička rozporuplné přístupy k léčbě tzv. frozen shoulder syndromu. Třetí případ se týkal polymorbidního pacienta s odlomeným malým i velkým hrbolem, u něhož byla nejprve provedena osteosyntéza pomocí šroubů, ale jelikož došlo k reluxaci, byla následně použita i dlaha. S další zajímavou kazuistikou následoval dr. Reška, který představil již téměř dva roky probíhající zápas s obvykle bezproblémově se hojící zlomeninou ve střední třetině humeru u pacienta, jehož spolupráce na léčbě je poněkud problematická. Celodenní maraton přednášek uzavřel dr. Demel z Ostravy s tématem repatriace. Mezi důvody hospitalizace v zahraničí dominují zranění při zimních sportech a v letních obdobích autonehody. Následná repatriace v některých případech ovšem napáchala více škody než užitku. Dr. Demel poukázal na časté zásadní nedostatky jako chybějící RTG dokumentaci, předávací zprávu v cizím jazyce či dopravení pacienta v pozdních nočních hodinách. Uvedl několik případů, kdy pacienti i přes sjednané pojištění nebyli v dané zemi adekvátně ošetřeni, nebyli dostatečně zajištěni při transportu nebo se dokonce museli transportovat vlastními prostředky. Je tedy zjevné, že takové podmínky jsou pro pacienta i lékaře značnou komplikací a mohou vést k výraznému zhoršení výsledného stavu.

Společenský večer

Po dlouhém dni nabitém přednáškami měli účastníci kongresu možnost se odreagovat v prostředí zámku Mikulov, kde proběhl společenský program. V sále dietrichsteinského zámku hrála po celý večer živá hudba a večeře probíhala formou bohatého rautu. Všichni přítomní se velmi dobře bavili a večer tak uplynul ve velmi příjemné atmosféře.

Pátek 15. 9. 2017

9:00 - 10:30 Přednemocniční a urgentní primární péče

Mgr. Jaššo z Ostravy zahájil ranní blok přednáškou o zajištění kriticky traumatizovaných pacientů v terénu. Hovořil o aspektech péče, které jsou v našem státě na dobré úrovni, jako je například systém traumacenter, a kde je dle jeho slov stále prostor pro zlepšení. Je nezbytné přemýšlet nad vhodným využíváním pomůcek, jako je celotělová matrace nebo krční límec, a zvažovat, kdy pro pacienta představují skutečný benefit. Důležité je rozpoznat a umět si vybrat, kdy je vhodné řešit situaci na místě a kdy volit raději rychlý transport (neboli “stay and play” versus “scoop and run”). Na dvou kazuistikách pak ukázal, jak může u pacientů v podobném stavu odlišný přístup zcela změnit výsledný stav.

U kriticky raněných pacientů někdy méně znamená více.

Dr. Mezulianik navázal přednáškou o kardiopulmonální resuscitaci při traumatu. Traumatická zástava oběhu má vysokou mortalitu, v případě ROSC ale mívá dobrý neurologický výsledek. Probral indikace k nezahájení a ukončení KPR dle European Resuscitation Council (ERC) a dle doporučení pro Velkou Británii. Dále nás provedl algoritmem managementu traumatu dle ERC Guidelines 2015, zmínil reverzibilní příčiny zástav a prezentoval dosavadní výsledky sledování úspěšnosti provedení thorakostomie v Jihomoravském kraji. Richard Berger z Brna pokračoval přednáškou s názvem Stopy. Tématem bylo zajištění průkazního materiálu pro Policii ČR zdravotníky v případě podezření na trestnou činnost (napadení, suicidální pokusy a další). Shrnul právní náležitosti oznamovací povinnosti a etické aspekty zajištění pacienta - zdravotní péče má vždy přednost před zajištěním důkazního materiálu. Věnoval se konkrétním postupům a zásadám manipulace s průkazním materiálem a prezentoval několik  případů z praxe. Další přednášku uvedli zástupci Fakultní nemocnice v Plzni, jejím tématem byly aspekty mezioborové spolupráce na centrálním příjmu. Hovořilo se především o tzv. mobbingu, tedy psychickém násilí mezi kolegy. Obsahem přednášky byly informace, v jakém prostředí k mobbingu nejčastěji dochází, jaké jsou osobnostní rysy jak mobbera, tak oběti, jak konkrétně šikanu na pracovišti rozpoznat, jaká je nejčastější reakce okolí a jaké následky může psychický teror na člověka mít. Přednáška byla zakončena konkrétními tipy, jak mobbingu předházet a co dělat, pokud u k takové situaci dojde.

Málo času a mnoho práce na urgentním příjmu může být živnou půdou pro šikanu.

Dr. Mrlian poté hovořil o pacientech po těžkém kraniocerebrálním traumatu a vlivu kvalitní přednemocniční péče a multimodálního monitoringu na celkový výsledek léčby. V jeho přednášce jsme se dozvěděli, jak multimodální monitoring vypadá v praxi, co vlastně tímto způsobem monitorujeme a na studii svého pracoviště demonstroval, jaký přínos může monitoring mít. Dr. Budoš ze Zlína mluvil o poranění hrudníku. Nejčastěji dochází k traumatu hrudníku při autonehodách a ve velké části případů bývá součástí polytraumatu. V takovém případě musíme o zranění uvažovat jako o komplexním, které se týká více tkání najednou. Zmínil poranění vedoucí k nestabilní hrudní stěně a možnosti terapie tohoto stavu a prezentoval několik kazuistik, kdy k poranění hrudníku došlo. Kazuistiku nazvanou Zhoršení stavu uvedla Dr. Märzová z Karlových Varů. V přednášce sledovala případ pacientky přivezené od obvodního lékaře pro “zhoršení stavu” od prvních vyšetření přes terapeutické postupy až po bohužel v tomto případě fatální konec. Na závěr zdůrazňuje nutnost včasného rozpoznání problému i na standardní ambulanci a klade důraz na to, že bychom neměli předem vylučovat žádné možnosti etiologie stavu. Ing. Urbanczyk z Ostravy zakončil blok přednáškou o možnostech elektronizace záznamu intenzivní péče a využívání moderních technologií ve snaze zvýšit efektivitu a snížit náklady na zdravotní péči.

10:45 - 11:45 Varia

Poslední blok přednášek zahájil dr. Lipový s tématem prevence infekčních komplikací u kriticky popálených pacientů. Zdůraznil význam použití lokálních antiseptik na popálené plochy co nejdříve, ideálně již v přednemocniční péči. Ze zkušeností svého pracoviště vyzdvihl především využití octenidin dihydrochloridu jakožto lokálního antiseptika. Na dr. Lipového navázal dr. Raška s přednáškou o vysokonapěťových elektrotraumatech. Vysokonapěťová elektrotraumata jsou nejčastější hlavně u mladých mužů pohybujících se v nebezpečné blízkosti železničního elektrického vedení. Jsou často spojena s dalšími přidruženými traumaty, ať už způsobenými vzplanutím oděvu nebo například pádem z výšky, a je tudíž nezbytné přistupovat k takovýmto zraněním jako k polytraumatu. Dr. Krajčíková se následně ve své přednášce věnovala tukové embolii. Snažila se upozornit na tento často opomíjený stav, který může mít fatální následky. Na závěr prezentovala případ pacientky se souborem nespecifických příznaků po zlomenině holenní kosti jež byl posléze diagnostikován právě jako tuková embolie. Se sérií kazuistik se představil dr. Trulík ze Zlína. Začal případem pacientky po nehodě na jízdním kole, kterou se snažil poukázat na nebezpečí poranění vnitřních orgánů při tomto typu nehod, uvedl také další typická zranění. Další kazuistika se věnovala osobě po dopravní nehodě s následným nálezem poranění sleziny, krvácení z mezenteria a frakturami žeber. Komplikací zde byla polymorbidita pacienta, který byl diabetik, kontaminace MRSA a pneumonie. Po této kazuistice dr. Trulík ukázal nejfrekventovanější poranění břicha a jejich řešení. Zdůraznil také nesporný benefit z využívání bezpečnostních pásů. Cvičení URGENT 2017 nám představil dr. Jelen z Ostravy. Svou přednášku začal krátkým exkurzem do problematiky teroristických útoků. Motivem cvičení byl výbuch bomby na urgentním příjmu Fakultní nemocnice Ostrava. V rámci cvičení byl vyhlášen nouzový traumaplán, účastnily se všechny složky IZS. Cvičení probíhalo za plného provozu nemocnice. Cílem bylo jednak prověření jednotlivých složek IZS, především ale postup personálu fakultní nemocnice při ztrátě urgentního přijmu. Dr. Jelen nás provedl některými organizačními záležitostmi včetně přípravy, samotnou metodikou postupu při takovéto události a zhodnotil i výsledky cvičení.

Zakončení kongresu

Na závěr kongresu dr. Nestrojil poděkoval všem přednášejícím, diskutujícím i posluchačům a vyzdvihl úroveň celého kongresu. Tímto se s vámi tedy loučíme a těšíme se na jubilejním X. Mezinárodním kongresu úrazové chirurgie a traumatologie 13. - 14. září 2018 v Mikulově.

 

  • Zahájení kongresu
    Zahájení kongresu
  • Zahájení kongresu
    Zahájení kongresu
  • dr. Kraus
    dr. Kraus
  • dr. Zeman
    dr. Zeman
  • dr. Peštál
    dr. Peštál
  • dr. Cibulka
    dr. Cibulka
  • dr. Hirt
    dr. Hirt
  • dr. Kučerová
    dr. Kučerová
  • dr. Loyka
    dr. Loyka
  • dr. Demel
    dr. Demel
  • dr. Horváth
    dr. Horváth
  • dr. Mach
    dr. Mach
  • dr. Málek
    dr. Málek
  • dr. Mašek
    dr. Mašek
  • dr. Nestrojil
    dr. Nestrojil


Zpět