Nenaplněné priority oboru 2018

Nenaplněné priority oboru 2018

19. 3. 2018 Martina Klincová, Petr Štourač

Již počtvrté se zástupci výboru České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM) sešli s širokou odbornou veřejností v rámci diskuzního fóra Nenaplněné priority oboru. V letošním roce byla vybrána témata „Akreditované pracoviště“ a „Dětská anestezie“. Blíže se na jednotlivá sdělení můžete podívat v postkonferenčním sborníku.

Klíčová slova: nenaplněné priority, AIM, Praha, akreditace

15. 3. 2018, Lékařský dům, Praha

Ze zaplněného sálu, dominantně obsazeného představiteli ARO pracovišť z celé země, bylo zřejmé, že témata byla zvolena mimořádně aktuálně. Moderátorem diskuzního dne byl předseda výboru ČSARIM prof. Karel Cvachovec. Předsedy diskuzních panelů pak prof. Vladimír Černý a doc. Vladimír Mixa, kteří si do předsednictev přizvali zástupce širokého názorového spektra zvolených témat.

Akreditované pracoviště

Moderátor: prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., KAPIM Nemocnice Ústí nad Labem

Prof. Černý postupně přivítal předsedu Akreditační komise pro obor AIM doc. Vymazala, viceprezidenta České lékařské komory dr. Mrozka a předsedkyni Sekce Mladých anesteziologů dr. Klincovou. Příspěvek doc. Vymazal dokladoval především složitost legislativního (vznik zákona a příslušných vyhlášek o vzdělávání) a správního procesu (cesta k akreditovanému pracovišti od managementu nemocnice po rozhodnutí ministra zdravotnictví o udělení akreditace). Představil několik velice kvalitních návrhů na změnu v náplni vzdělávání v našem oboru. Na druhou stranu musel konstatovat, že komise má pouze doporučující charakter a její doporučení není pro finální rozhodnutí ministerstva závazné, jak ostatně dokumentoval i konkrétními příklady. Zmínil i některé méně známé skutečnosti, například, že v případě získání akreditace v oboru AIM jsou automaticky pro potřebu získání předspecializační praxe  akreditovány obory Interna a Chirurgie.

Viceprezident ČLK dr. Mrozek zmínil význam této profesní organizace v postgraduálním vzdělávání, a to především v oblasti hlídání jejího naplňování a kontroly kvality. Pohovořil o akreditovaném pracovišti pohledem komory a zdůraznil, že pracoviště musí být

Předsedkyně Sekce Mladých anesteziologů ČSARIM dr. Klincová jasně shrnula, co anesteziologové od akreditovaného pracoviště očekávají. Nutno říct, že naprosto oprávněně a jejich požadavky jsou plně legitimní a měly by být společným cílem vedení pracovišť a jejich lékařů. Pozastavila se nad zákonnou definicí dozoru a dohledu, která je pro oboru AIM nepříliš šťastná a poděkovala, že školitelé takto reálně nepostupují. Aktuální průběh předatestačního vzdělávání dokladovala konkrétními čísly z anonymního dotazníku. Otevřeně přiznala, že 60 % respondentů uvedlo, že výkony napsané v logbooku reálně nesplnili, což je hodné vážného zamyšlení. Publikum zpětnou vazbu ocenilo.

Na závěr shrnul problematiku prof. Černý. Představil několik zahraničních modelů funkčního postgraduálního vzdělávání. Zdůraznil, že bez tlaku vedoucích pracovníků na jasné vyčlenění času na vzdělávání do plánování  provozu není možné kvalitní vzdělávání, erudici a dovednost u anesteziologa získat. Vyzval širokou odbornou veřejnost k přípravě dokumentu „Organizace vzdělávání na akreditovaném pracovišti“, který by mohl a měl být logickým vyústěním plodného diskuzního bloku.

Co je pozitivní, všichni vnímají konkrétní roli školitele výše než formální dokladování výkonů v logbooku. Tedy nadřazují faktickou stránku předatestačního vzdělávání nad formální.

Dětská anestezie 

Moderátor: doc. MUDr. Vladimír Mixa, Ph.D., KARIM FN Motol

V předsednictvu bloku zasedli prim. Piksa z Písku, zástupce Sekce mladých anesteziologů dr. Kutěj, pediatr dr. Hřidel z Všeobecné fakultní nemocnice a doc. Štourač z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno.

V úvodní přehledné prezentaci identifikoval doc. Mixa mnoho hmatatelných problémů, které brání dalšímu rozvoji dětské anesteziologie a perioperační péče. Spíše než často zmiňovaná centralizace péče jde spíše o dezorganizaci v tomto segmentu péče. Dobře zorganizovaná centralizace by naopak mohla být v zemi naší rozlohy jasným přínosem. Doc. Mixa zmínil, dle soudu auditoria správně, že nebude do budoucna usilováno o vznik samostatné specializace dětské anesteziologie či intenzivní péče. Na druhou stranu je zřejmé, že pediatrická anestezie a intenzivní péče je v mnoha ohledech specifická, stejně jako je tomu například u porodnické či geriatrické anestezie a intenzivní péče. V diskuzi bylo zřejmé, že existuje trojí cesta k erudici v této oblasti. Pracoviště je plně připraveno poskytovat pediatrickou anestezii a intenzivní péči a také ji poskytuje. Často jde o centra, která zároveň školí. Existuje tlak operačního oboru na zahájení dětské operativy. Existuje tlak politicky či ekonomicky motivovaného managementu zdravotnického zařízení na rozšíření poskytovaných služeb. Co vždy musí dominovat, je bezpečnost pacienta. K ní patří i dostatečná erudice personálu, materiální zajištění a bezpečné zajištění pacienta v CELÉM perioperačním procesu. Tedy diskuze nemají být vedeny jako jasné ano či ne, ale co je nepodkročitelně třeba zajistit pro bezpečné zajištění perioperačního procesu a bezpečí dětského pacienta. A mohou to být i problémy nepřekonatelné. Všeobecný souhlas panoval, že selektovaný přístup lékařů v přípravě k atestaci k dětským pacientům (potenciálně v náplni definované zamezení vlastnosti potřebné kompetence) nepovede k vyšší erudici, ale spíše ke dvěma extrémům, tedy že se na jedné straně mladý anesteziolog vůbec k dětskému pacientovi nedostane nebo na straně druhé ne(z)řízené přidělování kompetence školitelem, protože to zákon umožňuje. Ani jedna cesta k vyšší bezpečnosti dětských pacientů nepovede.   

Ve velmi dynamické a vizuálně bohaté prezentaci shrnul dr. Kutěj nejen problematiku pediatrické anestezie a intenzivní péče z pohledu mladého anesteziologa. Jasně zdůraznil i motivaci, která vede anesteziologa k osobnímu rozvoji. Finanční je oproti očekávání senzace lačných médií na jednom z posledních míst. Pocit ukotvení, expertízy a profesního naplnění však jasně dominuje. Potěšující byla jeho zmínka o interaktivních algoritmech AKUTNĚ.CZ v momentu přípravy na neočekávaný výkon ve službě.

V následné diskuzi převládal názor, že není problém dostatečnou kompetenci v této oblasti získat, ale je problém si ji, především na periferním pracovišti, udržet. A zde opět přichází na řadu jasně definované postgraduální kurikulum, a to nejen pro lékaře v přípravě k atestaci, jak ostatně i graficky ztvárnil dr. Kutěj.

Závěrem tohoto setkání by tedy mohl být dokument popisující vhodnou formu vzdělávání v oblasti dětské anestezie, potřebných dovedností a způsob udržení erudice.


Zpět