Reportáž z VI. ročníku Kongresu traumatologie a muskuloskeletální radiologie

Přeneste se s reportéry portálu AKUTNĚ.CZ do prostor brněnského hotelu Myslivna, kde se ve dnech 12. a 13. 4. 2018 konal již VI. ročník Kongresu traumatologie a muskuloskeletální radiologie. 

Hlavními tématy letošního ročníku, které posluchači měli možnost vyslechnout byla: „Urgentní radiologie - protokoly a postupy, Ložiskové léze měkkých tkání, Ramenní kloub - typy postižení, zobrazování, interdisciplinární spolupráce, Intervenční radiologie, Kazuistiky a Varia“

ČTVRTEK 12. 4. 2018

10:00 - 11:30 hod - Urgentní příjem - trauma parenchymatózních orgánů

První přednáškový blok se již tradičně věnoval urgentnímu přijmu. Letos se tento blok zaměřil na poranění jater a sleziny. Jako první se ujala slova dr. Maxová z Kliniky radiologie a nukleární medicíny. Ve své přednášce stručně shrnula možnosti, které máme k dispozici pro zobrazení traumat břišních orgánů a jejich limity. Poté se zaměřila na poranění jednotlivých orgánů, jejich členění a hodnocení z pohledu radiologa. Na závěr zmínila požadavky, které jsou kladeny na popis těchto traumat klinickými lékaři. Na dr. Marxovou plynule navázal dr. Hrivnák, který nabídl pohled na stejné téma očima chirurga. Na začátku zdůraznil, že péče o traumatické pacienty je multioborová týmová práce a pro sólisty zde není místo. Ve svém vstupu se pak věnoval hlavně požadavkům na komplexní terapii traumat parenchymatózních orgánů. Dále kdy a jak má chirurg zasáhnout a kdy naopak ne. Velké heroické výkony často na rozdíl od vícefázových zákroků nevedou ke zlepšení prognózy pacienta. Přednáškou s tématem intervenční radiologie v traumatologii pokračoval dr. Hustý. Na začátku připomněl historické průkopníky a zakladatele intervenční radiologie. Dále ve stručnosti shrnul dnes klinicky využívané metody, techniky a instrumentárium. Vyzdvihl závislost prováděných embolizačních výkonů na zobrazovacích metodách, bez jejichž pomoci by byly intervence obtížně proveditelné. Na krátkých kazuistikách vysvětlil význam a výsledky stavění krvácení parenchymatózních orgánů pomocí embolizačních technik. Blok přednášek byl zakončen dr. Kúdelovou, jež měla prezentaci na téma Lacerace sleziny. Slezina je jedním z nejčastěji poškozených orgánů při tupých poraněních břicha. Shrnula urgentně prováděné postupy sloužící k verifikaci tíže poranění vnitřních orgánů. Během přednášky opakovaně upozornila na důležitost znalosti hemodynamické stability poraněného pro správné navržení následného terapeutického postupu. Vybrána může být splenektomie, embolizační metoda či konzervativní léčebný postup.  Závěrem paní doktorka prezentovala kazuistiky, na kterých podrobně popsala uplatnění, důležitost a výsledky embolizačních metod u různých typů poranění.

12:00 - 13:30 hod - Ložiskové léze měkkých tkání

Další blok kongresu zahájila dr. Šprláková-Puková, která prezentovala možnosti USG při diagnostice nádorů muskuloskeletálního systému. USG je skvělou primární neinvazivní zobrazovací metodou, jež může odhalit a lokalizovat léze měkkých tkání. Také nám umožňuje rychle informovat o vztahu léze k okolním strukturám. Na výstupní informace vyšetření může skvěle navázat metoda “druhého kontaktu”(MRI, biopsie..). Senzitivita a specificita velkou mírou závisí na znalostech a zkušenostech vyšetřujícího lékaře. Popsala důležité ultrazvukové znaky pro hodnocení malignity či benignity povrchových lézí. Paní doktorka zmínila jednotlivé zástupce měkkotkáňových novotvarů. Kazuistikami a stručnými popisy nádory charakterizovala a k jednotlivým zástupcům zmínila návod, jak je podle ultrazvukových obrazů mezi sebou rozeznat. V druhé části tohoto bloku dr. Mašek nejprve stručně shrnul charakter a rozdělení měkkotkáňovách nádorů. V hlavní části své přednášky navázal na dr. Šprlákovou-Pukovou diagnostikou pomocí MRI a CT. Na snímcích postupně popsal obrazy nejčastějších měkkotkáňových nádorů a výhody jednotlivých zobrazovacích metod při jejich zobrazení a rozlišení. Svou přednášku zakončil několika užitečnými tipy, jak odlišit maligní lézi od benigní. Blok uzavřela dr. Staňková. Ta představila tři zajímavé radiologické kazuistiky měkkotkáňových nádorů předloktí. První byl případ 19-ti letého chapce s venózním hemangiomem. Druhá kazuistika se věnovala myxofibrosarkomu, nádoru s poměrně neobvyklým radiologickým obrazem. Poslední byl raritní lymfom měkkých tkání. 

14:30 - 16:00 hod - Trauma ramene - radiologie a klinika

Po obědové pauze se účastnící kongresu sešli na další blok přednášek. Ten se věnoval mezioborovému pohledu na úrazy ramene. Jako první vystoupila dr. Kopřivová. Ta svou přednášku zahájila anatomicko-rentgenologickým pohledem na ramenní kloub a diagnostickému řetězci jeho traumat. Následně na RTG snímcích popsala jednotlivé úrazy postihující tuto krajinu. A to jak luxace akromio-klavikulární a gleno-humerální, tak fraktury lopatky a proximálního humeru. Závěrem pak shrnula doporučení k indikaci vhodných zobrazovacích metod. V druhé přednášce tohoto bloku rozebral dr. Vojtaník úrazy ramene z pohledu traumatologa. Ten se v úvodu věnoval hlavně mechanizmům, které k těmto úrazům vedou. Následně rozebral klasifikaci luxací a zlomenin a indikace k operačnímu nebo naopak konzervativnímu přístupu při jejich terapii. Následná diskuze se věnovala indikaci zobrazovacích metod pro diagnostiku a pooperační kontrolu správného postavení poškozených struktur. Na dr. Kopřivovou a dr. Vojtaníka navázala dr. Sušická. Její přednáška se zabývala zadní luxací ramenního kloubu. Zadní luxace ramene je sice raritním, za to velice často přehlédnutým poraněním ramene. Toto téma otevřela nejčastějšími příčinami tohoto postižení a jeho klinickými a radiologickými znaky. Rozdělila později terapie luxace dle invazivity. Ta závisí především na doprovodné míře poškození kostí a měkkotkáňových struktur. Svoji přednášku zakončila názornou kazuistikou. 

16:30 - 18:00 hod - Rameno - měkké tkáně - labrum

Poslední blok tohoto dne se věnoval samostatné kapitole traumatologie ramenního kloubu, poranění labrum glenoidale. Slova se ujal dr. Keřkovský, který popsal důležitost této struktury pro funkci ramenního kloubu. Vysvětlil, proč je MR vyšetření a artrografie klíčovou metodou pro rozpoznáváni poškození kloubních struktur. Rozlišil patologie labra na varianty normální, SLAP léze, instability a jejich kombinace. Poslední přenášející dr. Rouchal promítal s komentářem videozáznamy artroskopií. Na nich ukázal a edukativně popsal nejčastější léze labrum glenoidale. Na závěr dne se ještě vrátil k terapii Backerovy léze. Indikací k operačnímu řešení tohoto poranění je poškození větší než čtvrtina kloubní plochy nebo nestabilita ramenního kloubu. Proto se zde dr. Rouchal zaměřil na chirurgická řešení, které pro terapii léze využíváme.   

Pátek 13. 4. 2018

9:00 - 10:00 hod - Intervence

Páteční program kongresu byl zahájen dr. Křístkem. Prezentoval o perkutáních intervencích na krční páteři. Jeho zásadou je chovat se při zákrocích v této oblasti co nejšetrněji. Je lepší se do intervencí nepouštět, pokud se nedá očekávat jistý benefit pro pacienta. Vhodné je před intervencí zvážit i konzervativní či alternativní řešení obtíží. Tím se můžeme vyvarovat nevhodnému použití intervencí. Jím prováděné periradikulární intervence na krční páteři nám přehledně popsal. Uvedl principy technik, využívaná farmaka a možné komplikace.
Dr. Ryška se následně ve svém vstupu věnoval intervenčním výkonům na hrudních, břišních a pánevních sympatických gangliích. Postupně představil terapeutícké možnosti které nám intervenční radiologie dává především při řešení viscerálních bolestí rozličně etiologie ale i v dalších indikacích.

10:30 - 12:00 hod - Kazuistiky, varia

Dr. Martinková si připravila řeč o svalových poraněních, jejich USG diagnostice a léčbě. Pro řešení svalových poranění chybí všeobecné guidelines a postup léčby tedy často závisí na zvyklostech daného pracoviště. Paní doktorka upozornila, že léze tohoto typu jsou velmi často podceňovány, a proto bývají někdy nedořešeny a neléčeny. Dále podrobně nastínila na kazuistikách důležitost terapie, UZ kontrol, vhodnost využití pomůcek a následné rehabilitace. V následující přednášce se dr. Poláčková věnovala poraněním šlachy dlouhé hlavy biceps brachii. Po stručném anatomickém úvodu představila 3 kasuistiky. Nejprve 70-ti letého muže s luxací ramene a rupturou šlachy dlouhé hlavy. Následně stejně starého pacienta s mediální luxací šlachy. A nakonec 64letého profesionálního tenistu s rupturou šlachy.
Poslední přednášející kongresu, dr. Kucharský, představil na závěr zajímavou kasuistiku pacientky s měkkotkáňovým lymfomem v podkoží levého stehna.

Děkujeme moc za krásné dva dny nabyté informacemi. Těšíme se na další ročník. 
 

 


13. 4. 2018 Zbyněk Šimek, Michal Návoj
kongres
reportáž
Zpět