Aktuality

Vím, na jak tenký led se teď vydávám. Je to asi můj nejodvážnější fejeton. Ale někdo o tom už musí začít mluvit. Chci mluvit o problému, o němž si my muži zatím jen opatrně šeptáme po hospodách, ale přitom naše životy ovlivňuje víc, než jsme si ochotní přiznat. Ano, je to PMS. 


16. 11. 2017 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Lidé dnes mohou snadno získat pocit, že dosáhnout úspěchu je snadné. Vycházejí o tom knihy, články na internetu, můžete si zaplatit kurz sebeřízení nebo rovnou osobního kouče. Nic není nemožné. Každý přece může být úspěšný. Stačí jenom chtít!

Nestačí.

Statistiky bohužel mluví jasně. 


5. 9. 2017 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Nejsem nijak zvlášť vybíravý, přesto když občas zajdu do nějaké obyčejné hospody na polední meníčko, připomíná mi to často svou nabídkou sex po dvaceti letech manželství. Jednička: těstoviny s těstovinami (italskými názvy se nenechte zmást), dvojka: kuře s broskví, a pozor trojka: pomalu propékaná kotletka se slaninkou s jemně šťouchanými brambory položená na lůžku z orestované zeleninky podávaná s čerstvým salátkem z cheery rajčátek.


7. 3. 2017

Byl jednou jeden Jeník a taky jedna Maruška, takže dohromady byli jednou dva, a ti dva bydleli v paneláku na sídlišti v Brně s výhledem na dálnici a poslouchali rodiče. Poslouchat rodiče se musí a má, protože toho víc zažili, víc toho vědí a mají jenom jedny nervy. „Musíte nás poslouchat!“ rozčiloval se často tatínek s maminkou, když Jeník s Maruškou neposlouchali. No jo, ale někdy se zase poslouchat rodiče nesmí a nemá, to když mluví spolu, aby to děti neslyšely. To by děti poslouchat rodiče neměly. Jenže děti jsou zvědavé a vždycky, když rodiče ztiší hlas, všeho nechají, napnou uši a poslouchají rodiče. A všechno slyší. To je známá věc. To se pak zase rodiče rozčilují: „Neposlouchejte nás!“


24. 12. 2016 ... krásné Vánoce na AKUTNĚ.CZ ...

Často, když jedu po naší strategické dopravní tepně D1, zůstávám v údivu stát, jak jednoduše a citlivě lze komunikovat s totálně vytočenými lidmi. Tak třeba popojíždíte po dálnici na dvojku a najednou uvidíte ceduli se strohým, ale jasným sdělením: Tady staví Skanska. Tak ještě, že tam ta cedule je a člověk hned ví, co se tady vlastně děje. Protože jinak by si třeba mohl myslet, že to tu jenom někdo totálně rozdrbal bagrem, aby tudy nemohla pár měsíců jezdit auta. 


17. 11. 2016

V životě existují setkání, na které vás nikdo nepřipraví. Bachyně se selaty v lese. Zubařka, která má zrovna PMS. Mimozemšťani. Kontrola z finančáku. Smrt. Existuje ale setkání, které tyhle všechny strčí do kapsy. Je to sraz základky po pětadvaceti letech. 


2. 9. 2016

Patřím mezi muže, kteří se snaží mít v životě trochu náskok, takže pravidelně čtu články určené ženám. Většinou na webech, jako je Ona dnes nebo Žena a život. Věnuji velkou pozornost hlavně těm, kde ženy radí ženám, jak mluvit s muži.


1. 6. 2016 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Nedávno se mě jedna drzá holka zeptala, jestli jsem si někdy měřil BMI. Pochopil jsem, že myslí body mass index, vzoreček, který si hlavně ženy hodně počítají a pak vždycky hodně pláčou. Jde údajně o vztah mezi výškou a váhou, podle kterého byste měli zjistit, jestli jste tlustí nebo už je to úplně jedno. Je to ale samozřejmě podvod. Když jsem si kdysi do toho vzorečku pokusil dosadit svou váhu, vyšlo mi, že měřím dva metry dvacet! Takže pokud se mě někdo snaží zahnat do kouta dotazy na BMI, zůstávám jednoznačně na výši. 


10. 3. 2016

Při pohledu na noční oblohu mě už jako kluka fascinovala možnost, že tam někde daleko někdo taky je. Vyvolávalo to ve mně pokaždé tíživý tlak na hrudi a takové zvláštní lechtání v břiše. Ten pocit jsem pochopil až mnohem později při sledování filmu Vetřelec. Tehdy jsem ale ještě věřil, že by se s mimozemšťany dalo domluvit i bez plamenometu, a přemýšlel, co bychom jim asi měli říct. Bylo to v době, kdy už první kosmické sondy nesly vzkazy jiným inteligentním civilizacím. I když zrovna inteligence těch vzkazů je z dnešního pohledu trochu sporná a další kosmické sondy už radši ani žádný vzkaz nenesou. 


23. 12. 2015 ...Šťastné a veselé...

Existuje datum, které bude už navždy v našich kalendářích s vykřičníkem, protože to byl klíčový moment, který určil podobu naší současnosti. Je to výročí dne, kdy se před lety po měsících finančně, fyzicky i psychicky vyčerpávajících logistických příprav konečně všechen materiál, technika, zásoby, lidské zdroje i naděje vrhly navzdory počasí a bez ohledu na ztráty na jedno místo. Ne, nemám teď na mysli invazi do Normandie, ale svatbu. Den D v životě každé ženy, na jehož výročí by neměl zapomenout žádný muž.


18. 11. 2015 ...sejdeme se na AKUTNE.CZ...

Jediné vědomosti ze školy, které opravdu nakonec využívám v praktickém životě, jsou znalosti teoretické fyziky. Všiml jsem si totiž, že jevy vyskytující se ve vztahu mužů a žen lze vysvětlit působením klasických fyzikálních zákonů. Nebo, a to častěji, jejich porušováním.


2. 9. 2015 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Média nedávno přinesla zprávu, že slavnému kouzelníku a iluzionistovi Davidu Copperfieldovi se podařil v jeho bytě na Manhatanu opravdu parádní kousek. Nechal zmizet všechnu vodu ze svého bazénu. A vytopil třicet pater pod sebou. Prý to byla závada na čerpadle, ale tomu v domě, kde bydlí DAVID COPPERFIELD, věří asi jen málokdo.


30. 5. 2015 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

I´m the Lizard Ing.

I can´t do anything!

Jim Morrison

Nejsem zrovna technický typ. Moje žena už na úsvitu našeho vztahu několikrát vážně zapochybovala, zda vůbec ten pravý může být někdo, kdo je takhle levej.


10. 3. 2015 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Zaujala mě nová marketinková strategii ruského výrobce samopalů Kalašnikov, který se snaží prosadit na nových trzích. Sice moc nechápu, že má někdo problém někde se prosadit se samopalem, ale dobře. Tak jednak Kalašnikov změnil logo, takže teď vypadá jako logo nějaké levné drogérie.


20. 12. 2014 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Před časem jsem doma zakopnul o dětské leporelo s medvídkem Pú, které se válelo na zemi. Bylo o tom, co papají zvířátka. Dozvěděl jsem se, že králíček má rád mrkvičku, prasátko má rádo žaludy a tygr má rád… polívku. Donutilo mě to k úvahám, jak pokrytecké jsou všechny ty kreslené příběhy a seriály se zvířátky. 


15. 11. 2014 ...sejdeme se na AKUTNĚ.CZ...

Jsem vlastníkem chytrého telefonu, který ze mě neustále dělá blbce. Vždycky ví, líp než já, co vlastně ve skutečnosti chci. Trochu mi tím připomíná mou manželku. Tak třeba můj chytrý telefon je tak chytrý, že když někomu zavolám, tak na rozdíl ode mě pozná, že s ním ve skutečnosti nechci mluvit. Takže se po té, co to dotyčný zvedne, okamžitě vypne. Vypíná se poměrně často.


22. 10. 2014

Nedávno jsem objevil doma velice zajímavou knihu. Jmenuje se Cesta pravého muže. I když možná zajímavější je to, kde jsem ji objevil. Bylo to totiž na nočním stolku. Mé ženy. (Vzhledem ke svým posledním výkonům při montování nábytku z Ikeii, bych tam spíš než Cestu pravého muže čekal Cestu úplně levýho chlapa.)


31. 8. 2014

Míra rodičovské autority je ve výchově dětí klíčová. Pro určení míry něčeho máme v češtině takzvané stupňování a ty stupně jsou tři. Třeba když vás děti zlobí, můžete říct, že jsou buď zlobivé, zlobivější anebo nejzlobivější. Vy naopak zase můžete mít nervy pevné, pevnější nebo ze všech rodičů na světě nejpevnější. 


10. 3. 2014

Rok 2013 se chýlí ke konci a je čas připomenout si jeho hrdiny. Stejně jako minulý rok jsem si vyhodnotil svou každoroční malou soutěž o nejlepší titulek v médiích.

Kategorii Objev roku letos na celé čáře vyhráli, jak jinak, američtí vědci.

Američtí vědci zjistili, že se zmýlili

 


20. 12. 2013 ... sejdeme se u akutních fejtonů ...

Říká se, že kominíci nosí štěstí. Já ale od jisté doby vím, že kominíci nosí taky sako a kravatu. Pozval jsem si kdysi jednoho, aby mi před topnou sezonou zkontroloval komín, a když jsem mu otevřel, stál ve dveřích elegantně oblečený muž.
„Já su kominík,“ řekl.


15. 11. 2013 ... sejdeme se na AKUTNĚ.CZ ...

Jsem už nějakou dobu ženatý, takže mám nejen manželku a dvě děti, ale taky jednoho tchána. S tímto faktem se dlouhodobě snažím vyrovnat tak, že o něm píšu do novin. Fejetony, ve kterých vystupuje, mají velkou odezvu. Přičítám to tomu, že se pokaždé zabývají nějakou zásadní otázkou. Většinou jednou z mnoha, které mi tchán při našich setkáních pokládá. Jde o to, že na ty otázky většinou neexistuje jednoduchá odpověď. 


7. 9. 2013

Můj tříletý syn strašně miluje sanitky. Kdykoli nějaká kolem projede, tak je úplně nadšený. Těžko jsem mu mohl udělat větší radost, než když mi nedávno ruplo v zádech tak, že pro mě musela přijet rychlá. Když mě saniťáci nakládali dovnitř, tleskal a říkal „Super! Super!“ Byl z toho ukázkový houser a týden na lůžku. U svého syna jsem stoupnul v žebříčku jeho vzorů hodně vysoko a v podstatě přede mnou zůstal už jen Pikaču.


20. 6. 2013 ... sejdeme se na rehabilitaci ...

Se zájmem jsem se nedávno začetl do renomované publikace zabývající se lékařskou psychologií a na straně 89 jsem zjistil, že: "Není-li lékař anesteziolog, hovoří celý den s pacienty, s kolegy při vizitách, konziliích, hlášeních a konferencích. Měl by být komunikačně zdatný."


17. 4. 2013

   Rodičovství člověku přinese do života mnoho nemilosrdných věcí, mezi ty nejdrsnější ale řadím televizní Animáček.  Pro ty, co třeba nemají děti nebo televizi, Animáček je takový dlouhý blok reklam cílený na malé děti, po kterém následuje pohádka. 


7. 3. 2013

Rok 2012 je za námi a média nám připomínají jeho hrdiny. Pro mě jsou ale velikány uplynulého roku okurky, balík mouky a pařez. Hvězdy jižní Moravy, které opět o něco posunuly hranice regionální žurnalistiky.  Tři medailisté mé malé soukromé soutěže o nejlepší titulek roku.
Boj to byl tentokrát opravdu tvrdý.


21. 12. 2012

 Už před časem jsem si v novinách přečetl článek o jedné věznici v Texasu, kde zrušili poslední večeře před popravou. Opravdu mě totiž zaujal důvod, proč se tak rozhodli. Na smrt odsouzení vězni totiž nedojídali.


2. 11. 2012

Tak máme za sebou celostátní kongres. Vždycky to beru jako takový milník. Před kongresem jsem v jednom kole, pořád se něco zařizuje, domlouvá, organizuje. Do toho se píšou přednášky a v poslední fázi je přesun na kongres, pobíhání mezi hotelem a kongresovým centrem, kdy se neustále něco zapomíná, nefunguje (ať už je to prezentace nebo připojení k intenetu, v horším případě pak snídaně v hotelu).


20. 9. 2012

Čas od času se někdo pohorší nad tím, kolik je v reklamách nadbytečného sexu. Je ale jeden případ, kdy to bez sexu zkrátka nejde. A to když děláte reklamu na sex. Tedy na ten bezpečný. Kreativci z finské agentury McCann ukázali, že to jde udělat chytře, vtipně a bez slabomyslných asociací a jejich nápad už před časem obletěl sociální sítě.


16. 6. 2012

Už je to tu zase. Teď nemyslím jaro, ale pokračování Twistíčkových fejetonů. Dnešní příběh není zachycení krátkodobých nálad a názorů čili momentka, ale spíše můj nervózní pohled na (ne)fungující mechanismy v blíže nespecifikované instituci.


1. 5. 2012

Za normálních okolností nejsem moc pověrčivý. Nesleduji a nepřeskakuji kanály, potkat kominíka je dnes trochu vzácnost a když vidím černou kočku, tak si spíš vzpomenu, jak pověrčivost zachránila Puškinovi život. Občas sice něco "zaklepu na dřevo" ale kolegové spíše znají moje nemístné vtípky na službách, kdy uprostřed totálního nasazení prohlašuji: "A teď by to chtělo nějaký pořádný polytrauma".


15. 5. 2011 ne tak akutně...

Tak, a je to tady! V rámci oživení se od této chvíle po dobu neurčitou budete na tomto místě nalézat moje drobné příspěvky a komentáře. Jinými slovy mi hlavní vedoucí a velkovezír dovolil umístit na tento portál blog nebo sloupek nebo bůhvíco se z toho vyvine. Jak dlouho to bude fungovat záleží hlavně na vás - čtenářích. Čím více stížností pošlete, tím větší budeme mít přehled, že to vůbec někdo čte.


15. 3. 2011 ne tak akutně...