květen 2013

ESA (European Society of Anaesthesiology) guideline: management závažného perioperačního krvácení
Sibylle A. Kozek-Langenecker, Arash Afshari, Pierre Albaladejo et al.

Guideline evropské anesteziologické společnosti (ESA) k terapii těžkého perioperačního krvácení.

Eur J Anaesthesiol 2013; 30:270–382

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
100 %

Protektivní umělá plicní ventilace během celkové anestezie v břišní chirurgii vede k zlepšení pooperačních plicních funkcí
Paolo Severgnini, Gabriele Selmo, Christian Lanza et al.

Dopad intraoperační umělé ventilace na pooperační plicní komplikace není dostatečně prozkoumán. Autoři v prospektivní randomizované studii sledovali dopad protektivní plicní umělé ventilace u pacientů podstupujících břišní operaci v celkové anestezii na pooperační plicní funkce, jako primární outcome byl sledován výsledek modifikovaného klinického skóre plicní infekce. Pacienti (56) byli rozděleni do dvou skupin: protektivní plicní ventilace (VT 7ml/kg ideální hmotnosti, PEEP 10cmH20, aplikace recruitment manévrů) a klasická umělá plicní ventilace (VT 9ml/kg ideální hmotnosti, PEEP 0 cmH20. Pacienti ventilováni protektivní plicní ventilací vykazovali lepší plicní funkce 5 dnů po operaci, méně patologických RTG S+P nálezů 3 den po operaci a lepší arteriální saturaci bez suplementace kyslíku.Modifikované klinické skóre plicní infekce bylo nižší v skupině protektivní ventilace (1., 3. den). Implementace protektivní umělé plicní ventilace u břišních výkonů přesuhujících délku 2 hodiny vedlo k zlepšení pooperačních plicních funkcí a k redukci modifikovaného klinického skóre plicní infekce bez ovlivnění délky hospitalizace.

Anesthesiology, V 118 • No 6

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Klinické review: ARDS (Acute respiratory distress syndrome)
Jonathan A Silversides a Niall D Ferguson

ARDS (Acute respiratory distress syndrome) je potenciální letální forma akutního zánětlivého plicního postižení a vysokou akutní mortalitou a signifikantními dlouhodobými následky u přeživších pacientů. Podpůrná terapie především umělá plicní ventilace zůstává základním kamenem terapie, ačkoliv cíle této podpúrné terapie se významně změnily během posledních pár let (od udržování normálních fyziologických parametrů k prevenci VILI - ventilator induced lung injury při udržování adekvátní výměny plynů). AUtoři se v přehledném review věnují aktuální evidenci ventilační podpory a podpůrné terapii pacientů s ARDS. Mezi základní komponenty ventilační strategie patří zabránění overdistenze alveolů limitaci dechových objemů a použití pozitivního end-expiračního tlaku spolu s/bez recruitment manévrů. Podpůrná terapie zahrňuje farmakologické (vazodilatátory, diuretika, myorelaxancia) a nefarmakologické techniky (pronační poloha, alternativní metody a režimy ventilace).

Critical Care 2013, 17:225 http://ccforum.com/content/17/2/225

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Antitrombin vede k regresi myokardiální dysfunkce a k zmenšení systémové akumulace tekutin u popálenin a inhalačního traumatu: randomizovaná kontrolovaná experimentální studie
Sebastian Rehberg; Yusuke Yamamoto; Eva Bartha et al.

Autoři v experimentální studii na animálním modelu testovali hypotézu protektivního efektu antitrombinu k redukci myokardiální dysfunkce a zmenšení vaskulární permeability (leaku) v následku na popáleninové (40% TBSA III. gr) a inhalační trauma. U ovcí s popáleninovým a inhalačním traumatem vedlo trauma k težkému poklesu myokardiální kontraktility (↓ tepového objemu) a vzniku tachykardie jako kompenzačního mechanizmu. Myokardiální zánět byl indukovaný cestou produkce NO, akumulace neutrofilů a produkce a uvolnění cytokinů. Léčba rhAT (rekombinantním lidským antitrombinem) vedla k signifikantní redukci zánětlivých změn spůsobujících pokles myokardiální kontraktility a zvýšení myokardiální spotřeby kyslíku. V intervenční skupině vedla léčba rhAT taky k menší akumulaci tekutin (zmenšení kapilárního leaku). Ve světle výsledků studie léčba rhAT může být hodnotou terapeutickou možností léčby myokardiální dysfunkce a zánětlivé reakce v důsledku popáleninového a inhalačného traumatu.

Critical Care 2013, 17:R86 doi:10.1186/cc12712

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Perioperační systémové magnézium k redukci pooperační bolesti: metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií
Gildasio S . De Oliveira, Lucas J. Castro-Alves, Jamil H . Khan et al.

Systémové podání magnézia bylo dlouho používané k redukci pooperační bolesti nicméně s kontroverzními výsledky klinických studií. Zůstává nejasné jestli perioperační systémové podání magnezia může vést k redukci bolesti. Do meta-analýzy 20 randomizovaných klinických studií (1257 pacientů) podstupujících chirurgickou intervenci v celkové anestezii. Z výsledků meta-analýzy plyne, že perioperační systémová aplikace magnézia vede k redukci pooperační bolesti a redukci spotřeby opiátů.

Anesthesiology 2013; 119:00-00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Veno-arteriální extrakorkoprální membránová oxygenační podpora pro refrakterní kardiovaskulární dysfunkci během těžkého bakteriálního septického šoku
Nicolas Bréchot, Charles-Edouard Luyt, Matthieu Schmidt et al.

Během těžkého septického šoku může dojít k závažné  myokardiální depresi. Ačkoliv jsou známé dobré výsledky použití veno-arteriální extrakorporální oxygenační léčby u dětí s refraktérním septickým šokem, je málo důkazů o benefitu této léčby u dospělých. Autoři přináší retrospektivní observační studii k stanovení kvality života po léčbě veno-arteriální extrakorporální membránovou exygenací v terénu refrakterního kardiálního a cirkulačního selhání v důsledku septického šoku.  Do studie bylo zahrnuto 14 pacientů (průměrný věk 45 let), bez anamnézy srdeční dysfunkce v předchorobí, všichni pacienti vykazovali těžkou myokardiální dysfunkci s ejekční frakci 16 % (10-30 %), kardiální index 1.3 L/min/m2 (0.7–2.2). Všichni pacienti vyžadovali vysokodávkovanou katecholaminovou léčbu a měli známky MOF (multiple organ failure): pH 7,16, laktát 9 mmol/l, Pao2/Fio2 87. Z celkového počtu 14 pacientů bylo 12 schopných ukončení extrakorporální membránové oxygenační léčby a 10 (71 %) bylo propuštených z nemocnice s normální funkcí levé komory (ejekční frakcí). Ve studii vedlo použití veno-arteriální membránové oxygenace k záchraně více jak 70 % nemocných s refrakterní kardiovaskulární dysfunkcí během těžkého bakteriálního septického šoku. Přeživší pacienti vykazovali dobrou dlouhodobou kvalitu života. Veno-arteriální membránová oxygenace může být cennou terapeutickou možností u dospělých pacientů s refrakterním srdečním a cirkulačním selhání v důsledku těžkého septického šoku.

Crit Care Med 2013; 41:0–0

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Efekt polohy v polosedě na hemodynamiku pacientů na invazivní umělé plicní ventilaci
Ivan Göcze, Felix Strenge, Florian Zeman et al.

Poloha v polosedě (zvýšená horní polovina těla o 45°) je doporučena  u mechanicky ventilovaných pacientů vzhledem na redukci incidence VAP (ventilator-associated pneumonia). Ačkoliv její benefit na respirační systém je jasný, není dostatečně prozkoumán efekt elevace trupu na hemodynamickou stabilitu. Autoři zkoumali faktory ovlivnující MAP (střední arteriální tlak) a Scv02 (saturaci centrální venózní krve) u pacientů v polohách 0°, 30° and 45°. Změna polohy z 0° do 45° vedla k signifikantní redukci MAP (83,8 mmHg → 71,1 mmHg) a ScvO2 (76,1 % → 74,3 %). Tlaková umělá ventilace, vysoká hodnota SAPS II skóre, sedace, vysoké dávky katecholaminů a PEEP byli nezávislé rizikové faktory vzniku hypotenze při elevai trupu do polosedu. Pacienti s rizikovými faktory mohou vyžadovat polohování mezi 20°–30° k překonání negativních účinků elevací trupu, obzvláště časně po příjmu do intenzivní péče.

Critical Care 2013, 17:R80 doi:10.1186/cc12694

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Perioperační management koagulace u pacientů s netraumatickým intracerebrálním krvácením
Vincent Degos, Erick M. Westbroek, Michael T. Lawton et al.

Rozsáhlé review k perioperačnímu managementu pacientů s netraumatickým intracerebrálním krvácení.

Anesthesiology 2013; 119:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Efekt perioperačního i.v. lidokainu na perioperační bolest, konzumpci opiátů a kvalitu života po komplexní operaci páteře
Ehab Farag, Michael Ghobrial, Daniel I. Sessleret et al.

V randomizované studii testovali hypotézu, že intravenózní perioperační (během operace a v průběhu 8 hodin po operaci) aplikace lidokainu vede k útlumu bolesti, redukci spotřeby opiátů v průběhu iniciálních 48 hod od výkonu. Sekundární sledované cíle byli: pooperační komplikace, pooperační nauzea a zvracení, délka hospitalizace, kvalita života po operaci. Pacienti (116) byli randomizováni do 2 skupin: intervenční (2mg/kg/h lidokain i.v.) a kontrolní (placebo). Ve skupině s lidokainem pacienti měli nižší verbální skóre bolesti, nižší spotřebu opiátů, lehce nižší počet pooperačních komplikací. Výskyt pooperační nauzey a zvracení byl ekvivalentní u obou skupin.

Anesthesiology 2013; XXX:00-00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

BMI je asociovaný s nemocniční mortalitou u kriticky nemocných: observační kohortová studie
Peter Pickkers, Nicolette de Keizer, Joost Dusseljee et al.

Obezita je asociovaná s vysokým počtem přidružených onemocnění, které vedou k snížení očekávané délky života. Nicméně některé studie poukazují, že nadváha až obezita můžou vést k redukci nemocniční mortality u některých skupin pacientů. Tento překvapivý výsledek je nazývan "paradox obezity". Pro skupinu kriticky nemocných pacientů existují rozporuplné výsledky. V observační studii zkoumali autoři vliv BMI na mortalitu kriticky nemocných pacientů. Nemocniční mortalita signifikantně narůstala u BMI < 18.5 kg/m2, obézní a těžce obézní pacienti s BMI 30–39.9 kg/m2 měli nejnižší riziko úmrtí.

Crit Care Med 2013;41:0–0

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Dopad přednemocniční systémové kortikoidní terapie na vznik ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome) a outcome
Lioudmila V. Karnatovskaia, Augustine S. Lee, Ognjen Gajic et al.

Role systémové kortikoidní terapie v patofyziologii a terapii ARDS zůstává kontroverzní. Předoperační systémová kortikoidní terapie může vést k prevenci ARDS a zlepšit nemocniční outcome. Do retrospektivní studie bylo zařazených celkem 589 pacientů s minimálně jedním rizikových faktorem pro vznik ARDS v době příjmu. Z celkového počtu bylo 364 na přednemocniční systémové kortikoidní léčbě. Z výsledku analýzy plyne, že přednemocniční systémová kortikoidní terapie nevedla k snížení incidence ARDS, nevedla také k ovlivnění potřeby umělé plicní ventilace a nemocniční mortality.

Crit Care Med 2013; 41:0–0

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %