duben 2014

ZVLÁDNUTÍ TRAUMATICKÉHO KRVÁCENÍ: KONCEPT „GOAL DIRECTED“ PRIMÁRNÍ PÉČE
Herbert Schöchl a Christoph J. Schlimp

Srovnání podávání erythrocytárních a trombocytárních koncentrátů a čerstvé mražené plazmy v definovaném poměru na straně jedné a koncentrátů prothrombinového komplexu, fibrinogenu a antifibrinolytik na straně druhé jako dvou existujících postupů v managementu hemorhagického šoku a traumatem indukované koagulopatie. V prvním případě je definování optimálního poměru složek ještě stále předmětem výzkumu. Při masivním transfuzním protokolu nutno kromě obecných rizik transfuzí počítat rovněž s riziky vysokoobjemových transfuzí především s ARDS. Dostupnost metod TEG, ROTEM na straně druhé umožňuje individualizovaně léčit koagulopatii pomocí dostupných koncentrátů. Tento postup umožňuje včas odhalit u traumat často přítomnou primarní hyperfibrinolýzu, cíleně substituovat fibrinogen, podpořit iniciaci koagula nebo omezit výskyt trombotických komplikací. Vliv na outcome této poměrně nové individualizované strategie zatím nelze zhodnotit.

Anesthesia and analgesia, 2014, XX: 1 - 10

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

PREDIKCE RIZIKA VZNIKU POOPERAČNÍHO PLICNÍHO POŠKOZENÍ U VYSOCE RIZIKOVÝCH CHIRURGICKÝCH PACIENTŮ: MULTICENTRICKÁ KOHORTOVÁ STUDIE
Daryl J. Kor, Ravi K. Lingineni, Ognjen Gajic et al.

ARDS (Acute respiratory distress syndrome) je závažnou pooperační komplikací. Ačkoliv prevence zůstává prioritou, neschopnost identifikovat rizikové pacienty je bariérou dalšímu progresu. Autoři přináši sekundární analýzu multicentrické prospektivní studie a modifikaci SLIP modelu (chirurgické predikce plicního poškození) k identifikaci rizikových faktorů vzniku pooperačního plicního poškození u vysoce rizikových chirurgických pacientů.Z celkového počtu 1 562 sledovaných pacientů se ARDS vyvinulo u 117 (7,5%). Celkem bylo identifikovaných 9 nezávislých rizikových faktorů: sepse, operační výkon na aortě, vysoce riziková kardiochirurgická operace, emergentní operace, cirhóza, příjem pacienta mimo místa pobytu, tachypnoe, Fi02 >35% a Sat02 ˂95.

Anesthesiology 2014; 120:1168-81

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

PARENTERÁLNÍ SUPLEMENTACE GLUTAMINU V U KRITICKY NEMOCNÝCH: SYSTEMATICKÉ REVIEW
Paul E Wischmeyer, Rupinder Dhaliwal, Michele McCall et al.

Potenciální benefit parenterální suplementace glutaminu (GLN) patří mezi nejčastěji studované témy ve výživě kriticky nemocných. Cílem review je inkorporace recentních dat a jejich srovnání s dřívějšími poznatky. Celkem bylo zařazeno 26 studií (2 484 pacientů) sledujících parenterální suplementaci glutaminu. GLN  vedla k redukci celkové a nemocniční mortality. GLN dále vedla k redukci infekčních komplikací a délce pobytu v intenzivní péči a redukci délky hospitalizace.  Parenterální suplementace glutaminu jako komponenta nutriční podpory by měla být zvažována jako léčebný postup zlepšující outcome kriticky nemocných.

Critical Care 2014, 18:R76 doi:10.1186/cc13836

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

SUBKLINICKÉ HLADINY OXIDU UHELNATÉHO OMEZUJÍ APOPTÓZU NEURONŮ VE VYVÍJEJÍCÍM SE MOZKU PO EXPOZICI IZOFLURANU
Ying Cheng a Richard J. Levy

Jsou známy antiapoptotické vlastnosti CO - díky inhibici aktivace cytochrom c peroxidázy se snižuje hladina cytochromu c, jehož uvolnění je klíčové v procese apoptózy. Mechanizmus neurotoxicity izofluranu není plně objasněn, uplatňuje se aktivace apoptózy mitochondriální cestou. Subklinická CO expozice je navozená opětovným vdechováním vydechovaného endogenního CO během low flow anestezie u dětí. Animální studie na základě svých výsledků formuluje obavu, jestli apoptóza indukovaná anestetikem a inhibice apoptózy způsobená subklinickou hladinou oxidu uhelnatého nejsou dva simultánní procesy probíhající v jiných buňkách současně. Konečný počet apoptotických neuronů je menší po expozici izoflurane+CO než po samotné expozici izofluranu, což může být ale nežádoucí v okamžiku, kdy je vlivem CO zablokovaná programovaná smrť buňky ve vyvíjejícím se mozku. Jsou nutné další studie k potvrzení, že CO blokuje apoptózu právě v těch buňkách, kde ji spouští isoflurane.

Anesthesia and analgesia, 2014, XXX: 1 - 9

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

VLIV ORÁLNÍHO NUTRIČNÍHO DOPLŇKU A ORÁLNÍHO REHYDRATAČNÍHO ROZTOKU NA VYPRAZDŇOVÁNÍ ŽALUDKU A ZATÍŽENÍ SACHARIDY: STUDIE S POUŽITÍM MAGNETICKÉ REZONANCE
Makoto Nakamura, Kanji Uchida, Masaaki Akahane et al.

Studie na dobrovolnících srovnává vyprazdňování žaludku a vývoj glykémií po podání izoosmolárního orálního rehydratačního roztoku s obsahem 1,8% glukózy a elektrolytů a hyperosmolárního orálního nutričního nápoje s 18% glukózou a argininem. Požití čiré tekutiny je dle dostupných doporučení možné do 2 hodiny před anestezií. Roztok s glukózou hydratuje, snižuje pooperační inzulinorezistenci a tlumí pacientův diskomfort způsobený lačněním. Dle výsledků studie byl gastrický reziduální obsah po požití 500 ml rehydratačního roztoku menší než 1 ml/kg po 90 minutách u všech testovaných. Ani u jednoho dobrovolníka po vypití stejného objemu nutričního nápoje neklesl na 1 ml/kg ani po 120 minutách. Glykémie stouply po obou roztocích, po rehydratačním roztoku však do 120 minut klesly na předchozí hodnoty, zatímco po nutričním nápoji přetrvávaly vyšší hodnoty i po 120-té minutě. Výsledky možno extrapolovat na pacienty jen s určitým omezením, a to po zohlednění vlivu předoperační anxiety, vlivu komorbidit, eventuálně cirkadiální variability na žaludeční pasáž.

Anesthesia and analgesia, 2014, XX: 1 – 6

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

ZÁVISLOST DÉLKY EXPOZICE OXIDEM DUSNÝM A VZNIKEM PONV
Philip J. Peyton aChristine Yx Wu

Použití oxidu dusného v anestetické směsi je dle vícero studií asociované se zvýšeným rizikem výskytu pooperační nauzey a zvracení (PONV). Studie nicméně nesledovali délku expozice na výskyt PONV. Celkem bylo analyzovaných 27 studií (10 317 pacientů). Riziko vzniku PONV po 45 minutové expozici oxidem dusným se zvyšovalo o 20% za hodinu. Celkové RR při expozici N20 bylo 1,2. Efekt délky expozice na zvýšené riziko PONV může být v důsledku poruchy metabolismu folátu a methioninu. Nebyl identifikován  žádny negativní efekt na vznik PONV při expozici N20 méně jak hodinu.  Proto obava ze zvýšeného výskytu PONV by neměla vést k vyloučení aplikace N20 v jednodení a ambulantní chirurgii.

Anesthesiology 2014; 120:1137-45

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

OTEVÍRACÍ TLAK BĚHEM APLIKACE LOKÁLNÍHO ANESTETIKA DETEKUJE KONTAKT NERVU S JEHLOU BĚHEM ULTRAZVUKEM NAVIGOVANÉ INTERSKALENICKÉ BLOKÁDY
Jeff C. Gadsden, Jason J. Choi, Emily Lin et Allegra Robinson

Poranění nervu během aplikace nervové blokády může vést k vzniku neuropatie. Poranění nervu může vzniknout i bez intraneurální aplikace LA při kontaktu jehly s nervem (NNC). Vysoký tlak během aplikace (OIPs) LA je asociovaný s intrafascikulárním podaním LA a nervovým poškozením, nicméně není objasněná asociace mezi NNC a OIPs. V prospektivní randomizované studii na vzorku 16 pacientů indikovaných k elektivní operaci ramene sledovali vztah mezi OIPs a NNC při interskalenické blokádě. U 15 pacientů byl  při vzdálenosti 1mm jehly od nervového kořenu při aplikaci 1ml směsi tlak menší než 15 psi. Tlak při NNC byl u 35 aplikací z 36 pokusů větší než 15 psi. Zastavení aplikace a repozice jehly při tlaku větším než 15 psi vedlo u 35 pokusů k prevenci potenciální nebezpečné aplikace a následného nervového poškození. Během aplikace LA při zavádění interskalenické blokády může být použití manometru užitečné k minimalizaci potenciálního nervového poškození.

Anesthesiology 2014; 120:1246-53

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

ČASNÉ PODÁNÍ HYDROKORTISONU V SUBSTITUČNÍ DÁVCE V SEPTICKÉM ŠOKU: DOPAD NA OUTCOME A IMUNITNÍ REAKCI
Chrysostomos S. Katsenos, Anastasia N. Antonopoulou, Efterpi N. Apostolidou et al.

Autoři testovali efekt časného podání hydrokortisonu v subtituční dávce na vývoj klinického stavu pacientů a uvolnění plasmatických cytokinů. Celkem bylo zařazeno 170 pacientů v septickém šoku léčených nízkodávkovaným HCT (substituční dávka). Produkce TNF- α byla signifikantně nižší u všech pacientů medikujících HCT.  U pacientů v septickém šoku časná iniciace terapie HCT vedla k zlepšení outcome.

Crit Care Med 2014; XX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

EFEKT TERAPIE STATINY NA MORTALITU V SEPSI: META-ANALÝZA RANDOMIZOVANÝCH A OBSERVAČNÍCH STUDIÍ
You-Dong Wan, Tong-Wen Sun, Quan-Cheng Kan et al.

Data z observačních studií poukazují na možný benefit statinů v redukci mortality pacientů se systémovým zánětem a sepsí, nicméně výsledky randomizovaných studií jsou protichůdné a nejednoznačné. Autoři přináši meta-analýzy 5 randomizovaných kontrolovaných studií (867 pacientů) a 27 observačních studií (337 648 pacientů) k posouzení vztahu terapie statinů na outcome pacientů v sepsi. Analýza RCT neprokázala redukci mortality při terapii statiny v sepsi, nicméně z analýzy observačních studií byla terapie statiny asociovaná se signifikantní redukci mortality.
Závěrem: terapie statiny nemusí vést k signifikantní redukci mortality v sepsi vzhledem na rozporuplné výsledky, ačkoliv analýza observačných studií prokazuje benefit v outcome, data můžou být ovlivněny bias a vysokou heterogenitou souboru. Autoři proto doporučují obezřetnost pri léčbe statiny v sepsi.

Critical Care 2014, 18:R71 doi:10.1186/cc13828

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

KONTINUÁLNÍ MONITORING TLAKU V MANŽETĚ ENDOTRACHEÁLNÍ KANYLY VEDE K PROTEKCI VAP (VENTILÁTOROVÉ PNEUMONIE)
Leonardo Lorente, María Lecuona , Alejandro Jiménez et al.

Autoři srovnávali efektivitu kontinuálního monitoringu tlaku v endotracheální kanyle ve srovnání s intermitentním měřením k redukci výskytu ventilátorové pneumonie u pacientů na umělé plicní ventilaci.  Ve skupině s kontinuálním měřením (150 pacientů) byla nižší incidence výskytu VAP ve srovnání se skupinou s intermitentním měřením (134 pacientů). Kontinuální meření tlaku v manžetě ETK v kombinaci s drenážním systémem subglotického prostoru byli identifikovány jako protektivní faktory vzniku VAP.

Critical Care 2014, 18:R77 doi:10.1186/cc13837

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

SPOLEHLIVOST A PŘESNOST NEINVAZIVNÍHO A INVAZIVNÍHO MĚŘENÍ ARTERIÁLNÍHO KREVNÍHO TLAKU: SYSTEMATICKÉ REVIEW A META-ANALÝZA
Sang-Hyun Kim, Marc Lilot, Kulraj S. Sidhu et al.

Cílem analýzy bolo porovnat spolehlivost a přesnost měření arteriálního krevního tlaku kontinuální neinvazivní a invazivní metodou. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 28 studií (919 pacientů). Z analýzy plyne, že míra spolehlivosti kontinuálního neinvazivního měření arteriálního tlaku nedosáhla předem stanovenou akceptovatelnou odchylku. Výsledek může mít dopad na klinické situace kde je neinvazivní kontinuální měření krevního tlaku použito k cílení další terapeutické intervence.

Anesthesiology 2014;120:1080-97

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

SYNERGISMUS MEZI INTRATHÉKALNÍM FENTANYLEM A BUPIVACAINEM U PORODNÍ ANALGEZIE
Warwick D. Ngan Kee, Kim S. Khaw, Floria F et al.

Lipofilní opoidy v kombinaci s lokálním anestetikem se běžne používají k intrathékalnímu podání analgetické směsi určené k  porodní analgezii. Jejich vzájemné působení není plně objasněno. Autoři ve studii (300 pacientek) testovali účinek různých dávkovacích schémat analgetické intrathékalní směsi bupivacainu + fentanylu. Byl pozorován synergistický účinek kombinace bupivacain + fentanyl.

Anesthesiology 2014; 120:1126-36

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

NOVÝ PŘÍSTUP K POPORODNÍMU KRVÁCENÍ:KONSEZUÁLNÍ ALGORITMUS
Thierry Girard, Manfred Mortl a Dietmar Schlembach

Poporodní krvácení je hlavní původce maternální mortality a morbidity a její incidence má stoupající trend. Ačkoliv jednotlivé kroky jako koagulační, nebo chirurgický management byli opakovaně aktualizovány, nebyl k dispozici algoritmus komplexní léčby. V článku je k dispozici konsezuální algoritmus léčby poporodního krvácení, který vznikl ve spolupráci 3 expertů rozličních specializací. Popisuje symptomy, diagnostiku, terapeutický management a organizaci krizové situace při poporodním krvácení.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:267–274

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

PONV V PEDIATRICKÉ ANESTEZII
Claudia Hohne

Pooperační nauzea a zvracení (PONV)  má u dětí vysokou incidenci a vyžaduje implementaci profylaktické a léčebné strategie. PONV v pediatrické anestezii může být redukován při absenci N2O, volatilních anestetik a redukci dávky pooperačních opiátů. Terapie dexamethasonem, antagonistama 5-HT3 receptorů a droperidolem je účinná, nicméně jejich kombinace je k potlačení PONV efektivnější.  Je žádoucí implementovat profylaxi dle rizikových faktorů: prolongovaná operace, ORL operace, operace strabizmu a pacienti s anamnézou PONV.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

PERIOPERAČNÍ FIBRILACE SÍNÍ
Ivan Philip, Clarisse Berroeta a Isabelle Leblanc

Léčebný management fibrilace síňí (FISI) se markantně měnil v průběhu posledních let.  Je to důsledek hlubších znalostí patofyziologie a rizikových faktorů, lepší stratifikace rizika trombembolismu a rizika krvácení, měnícím se antikoagulačním managementem a vývojem nových antiarytmik. Předoperační identifikace rizikových pacientů je důležitá k eventuální ß-blokádě k prevenci jejího vzniku. Při pooperační vzniku FISI je u oběhově nestabilních pacientů preferována kardioverze a nejčastěji užívaným lékem je amiodaron. Vzhledem na transientní charakter pooperační FISI a riziko pooperačního masivního krvácení je antikoagulační léčba v časném pooperačním období otázna. Perioperační management pacientů s chronickou antikoagulační terapií má být výsledkem zhodnocení rizika trombembolických komplikací a rizika pooperačního krvácení. Nové antikoagulační léky nabízí potenciálně bezpečnější profil vůči běžným látkám, nicméně jejich management v perioperačním období zůstává nejasný. Fisi jako komplexní syndrom vyžaduje individualizovaný přístup.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

TUKOVÉ EMULZE A KLINICKÝ OUTCOME KRITICKY NEMOCNÝCH
Christina E. Edmunds, Rebecca A. Brody, J. Scott Parrott et al.

Sekundární analýza multicentrické prospektivní studie k posouzení vlivu rozličných lipidových emulzí na klinický outcome kriticky nemocných.  Do studie byli zařazeni pacienti přijati do intenzivní péče na více jak 72 hod, vyžadovali UPV min. 48hod, suplementovali parenterální výživu 5 a více dnů, typ lipidové emluze se neměnil v průběhu péče. U pacientů medikujících olivový neby rybí olej ve srovnání se skupinou bez lipidové emulze, měli pacienti v lipidové skupině kratší dobu hospitalizace. Při srovnání skupiny sojového oleje a skupiny s olivovým a rybím olejem měli pacienti ve druhé skupině kratší dobu ventilační podpory a dobu hospitalizace.
Závěrem: použití alternativních lipidových emulzí k parenterální výživě obzvláště obsahujících olivový a rybí olej bylo asociováno se zlepšením klinického outcome.

Crit Care Med 2014; 42:1168–1177

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

DLOUHODOBÉ PŘEŽITÍ PACIENTŮ S TĚŽKÝM ARDS VYŽADUJÍCÍ RESCUE POSTUPY PRO REFRAKTERNÍ HYPOXEMII
Nita Khandelwal, Catherine L. Hough, Aasthaa Bansal et al.

Cílem studie bylo porovnat dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS a refrakterní hypoxemií s nutností implementace rescue postupů (prone pozice, inhalace NO, inhalace epoprostenolu).  Z celkového počtu  428 pacientů splňujícíh inclusion kritéria 62 pacientů (14%) vyžadovalo implementaci rescue postupů. Pao2/Fio2 v době příjmu  bylo srovnatelné ve skupině s konvenční terapii a v skupině s rescue postupy, nicméně v intervalu 72 hodin byl zaznamenán signifikantní pokles indexu u pacientů s rescue postupy. Celkové 3-leté přežití sledované kohorty bylo 85%. Závěrem: navzdory vysoké nemocniční mortalitě pacientů s ARDS, dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS po propuštění je relativně příznivý . Pacienti vyžadující implementaci rescue postupů měli vyšší nemocniční mortalitu, nicméně přeživší pacienti po propuštění měli dlouhodobý outcome srovntelný s pacienty ze skupiny s konvenční terapii. 

Crit CareMed 2014; XX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

ASOCIACE MEZI TYPEM KRYSTALOIDNÍHO ROZTOKU K TEKUTINOVÉ RESUSCITACI U KRITICKY NEMOCNÝCH V SEPSI A NEMOCNIČNÍ MORTALITOU
Karthik Raghunathan; Andrew Shaw, Brian Nathanson et al.

Fyziologický roztok zůstává nejčastěji používaným krystaloidem v intenzivní péči, ačkoliv recentní poznatky favorizují balancované roztoky  Ringer laktát. Autoři zkoumali efekt různých typů krystaloidních roztoků během tekutinové resuscitace a vliv na nemocničnú mortalitu u kriticky nemocných v sepsi. Z celkového počtu 55 448 pacientů,  3 396 (6,4%) pacientů bylo léčených balancovanými krystaloidy.   Pacienti ze skupiny s balancovanými krystaloidy byli nižšího věku, měli méně kardiovaskulárních a renálníc h komorbidit, nicméně vyšší procento vyžadovalo umělou plicní ventilaci, invazivní monitoring, infuze koloidů, substituční terapii steroidy a vyšší množství podaných krystaloidů (median 7l vs. 5l). Z celkového počtu 6 730 srovnatelných pacientů v sledované kohortě, měli pacienti s balancovanými krystaloidy nižší nemocniční mortalitu (19,6% be. 22,8%).  Nebyl identifikován rozdíl mezi prevalenci akutního renálního selhání a délkou pobytu v intenzivní péči.

Crit Care Med 2014; XX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

KORTIKOSTEROIDY A DELIRIUM U PACIENTŮ S ALI
Matthew P. Schreiber, Elizabeth Colantuoni, Oscar J. Bienvenu et al.

Delirium je běžnou komplikací u kriticky nemocných uměle ventilovaných pacientů a je asociované s krátko- a dlouhodobou morbiditou a mortalitou. Systémová terapie kortikoidy je taky běžným terapeutickým postupem v intenzivní péči. Mimo intenzivní péče je terapie kortikoidy spojena s rizikem zvýšeného výskytu delíria, nicméně v podmínkach intenzivní péče není táto asociace dostatečně objasněna. Autoři sledovali výskyt deliria u pacientů s ALI medikujícich kortikosteroidy. Z celkového počtu 520 pacientů splnilo dle validovaného Confusion Assessment metody 330 (64%) pacientů kritéria přítomnosti  deliria v intervalu minimálně 2 následujíci dny. Po analýze rizikových faktorů, byla systémová léčba kortikoidy asociovaná se signifikantním přechodem z non-delirantního stavu do stavu deliria.

Crit Care Med 2014; 42:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %