srpen 2014

ARTERIÁLNÍ KREVNÍ TLAK A NEUROLOGICKÝ OUTCOME V PORESUSCITAČNÍ PÉČI
J. Hope Kilgannon, Brian W. Roberts, Alan E. Jones et al.

Guideline k poresuscitační péči doporučují optimalizaci krevního tlaku jako jeden z komponentů neuroprotekce. Autoři v prospektivní studii testovali asociaci středního arteriálního tlaku a dobrého neurologického outcome u pacientů v poresuscitační péči. Z celkové počtu 151 zařazených pacientů 44 (29%) vykazovalo dobrý neurologický outcome (cerebral performance category 1-2).  Z analýzy: dlouhodobý střední arteriální tlak nad 70mm Hg byl asociovaný s dobrým neurologickým outcome.

Crit Care Med 2014; 42:2083–2091

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

PROSPEKTIVNÍ OBSERVAČNÍ STUDIE ZAMĚŘENÁ NA ETNICKÉ A RASOVÉ ROZDÍLY V POŽADOVÁNÍ NEUROAXIÁLNÍ ANALGEZIE U PORODU A DOSAŽENÍ ÚLEVY OD BOLESTI
Sylvia H. Wilson, Matthew P. Elliott, Bethany J. Wolf et al.

I přes významnou analgetickou potenci se mnoho rodiček nerozhodne pro neuroaxiální analgezii u porodu. Prospektivní studie s cílem odhalit vztah mezi požadováním analgezie a etnickou příslušností na základě stupně dilatace cervixu a subjektivního hodnocení intenzity bolesti v okamžiku požadování analgezie. Rodící hispánské národnosti žádali analgezii při větší dilataci cervixu, tento rozdíl však mizí při zohlednění následujících proměnných: dosažené vzdělání rodičky, použití oxytocinu, důvod k zavedení epidurální analgezie a způsob porodu. Ani intenzita bolesti dle numerické skály se v okamžiku zavádění katetru mezi etniky nelišila. Bez ohledu na jiné faktory požadovaly rodičky analgezii dřív, pokud byl podáván oxytocin nebo v případě, že porod byl posléze končen operačně. Rodičky se středoškolským nebo nižším vzděláním požadovaly analgezii při větší dilataci cervixu.

Anesthesia and analgesia, 2014, July: 105 - 109

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

ABSENCE NEFROTIXICITY 6% HYDOXYETYLŠKOBU (HES 6%) 130/0.4 PŘI ENDOPROTETICKÉ OPERACI KOLENE
Anne Sophie Pinholt Kancir, Lina Pleckaitiene, Torben Bæk Hansen et al.

Hydroxyetylškrob (HES) je běžně používaný plasmaexpandér v perioperačním období, nicméně několik studií poukázalo na jeho potenciální nefrotoxický potenciál u pacientů v sepsi. Autoři testovali hypotézu detekce potenciálního nefrotoxického účinku HES měřením močové exkrece neutrofilního želatinou-asociovaného lipocalinu (u-NGAL) u pacientů s normální renální funkci během endoprotézy kyčelního kloubu. Celkem 40 pacientů bylo randomizováno do skupiny s HES a skupiny s  fyziologickým roztokem. Celkem 38 pacientů splnilo protokol studie. Nebyl identifikován signifikantní rozdíl mezi skupinama v hladině u-NGAL, plasmatické hladině kreatininu a koncentraci albuminu v moči. Hladina u-NGAL a hladina močového albuminu byla signifikantně elevována u obou skupin ráno v 1.pooperační den, nicméně během 10-12 dnů se spontánně normalizovala. Střední arteriální tlak byl signifikantně vyšší v pooperačním období v HES skupině. Plasmatická hladina reninu a angiotensinu II byla nesignifikantně odlišná v sledovaných skupinách, hladina aldosteronu byla signifikantně nižší v HES skupině. Plasmatická hladina albumin byla signifikantně redukována u obou skupin, signifikantně výrazněji v HES skupině.
Závěrem: studie neprokazuje žádný potenciálny škodlivý efekt intraoperační infuze 6% HES 130/0.4 na renální funkce u pacientů s endoprotézou kyčelního kloubu.

Anesthesiology 2014; XXX:00-00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

INTRAVENÓZNÍ SUPLEMENTACE ŽELEZA K LÉČBĚ ANÉMIE U TRAUMATIZOVANÝCH KRITICKY NEMOCNÝCH: MULTICENTRICKÁ, RANDOMIZOVANÁ STUDIE
Fredric M. Pieracci, Robert T. Stovall, Brant Jaouen et al.

Suplementace železa vedla k signifikatní elevaci sérového feritinu, nicméně neměla efekt na saturaci transferinu, erytropoézu, koncentraci hemoglobinu a potřebu transfuze EBR koncentrátu. Ve světle výsledků studie rutinní intravenózní suplementeca železa k léčbě anémie u traumatizovaných kriticky nemocných pacientů nemůže být aktuálně doporučena.

Crit Care Med 2014; 42:2048–2057

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

PREDIKTIVNÍ HODNOTA INICIÁLNÍ HLADINY LAKTÁTU U TRAUMATIZOVANÝCH PACIENTŮ
Afshin Parsikia, Kathleen Bones, Mark Kaplan et al.

Traumatizovaní pacienti vyžadují časné zhodnocení závažnosti poranění. Tramatické skórovací systémy, ačkoliv jsou dobře validovány, mohou být nepřesné s emergentních klinických situacích. Autoři testovali prognostický význam iniciální hladiny laktátu (ISL) k predikci mortality, nutnosti operační intervence (OI) a příjmu do intenzivní péče (ICUA) u traumatizovaných pacientů.  Celkem bylo zařazeno 1941 pacientů, kde mortalita v sledované  skupině byla 6,2%. Median ISL byl 32mg/dl pro nepřeživších a 21mg/dL u přeživších pacientů. Z analýzy: ISL signifikatně korelovala s mortalitou a nutnosti operační intervence. ISL nedosáhla statistické významnosti jako ukazovatel nutnosti příjmu do intenzivní péče. Iniciální hladina laktátu u traumatizovaných nemocných je rychlým, jednoduchým a levným testem, která umožnuje rychlou stratifikaci závažnosti poranění a může predikovat mortalitu a nutnost operační intervence.

SHOCK, Vol. 42, No. 3, pp. 199Y204, 2014

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

KAZUISTIKA A PŘÍČINNÁ ANALÝZA: PŘEDÁVKOVÁNÍ DÍTĚTE BUPIVAKAINEM VEDOUCÍ KE KOMOROVÉ TACHYKARDII
David Buck, Renee Kreeger a James Spaeth

K předávkování došlo u 11-měsíčního kojence, kdy u elektivní cirkumcize byla podána celková anestezie a vzhledem k neprovedení kaudálního bloku chirurg provedl penilní blok bupivakainem s chybnou koncentrací. Kardiotoxické příznaky byly zvládnuty lipidovou emulzí a dítě se zotavilo bez následků. Událost možno klasifikovat jako závažné dočasné poškození pacienta, které nezanechalo trvalé následky. Následně prováděna detailní analýza události má za cíl odhalit, jak k této chybě mohlo dojít a na základě zjištění zlepšit péči o pacienta v budoucnu. V závěru jsou formulovány rady, jakým způsobem a v jakém rozsahu informovat po události pacienta nebo jeho příbuzné.

Anesthesia and analgesia, 2014, July: 137 - 140

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

PREDIKTORY FUNKČNÍHO OUTCOME PACIENTŮ PO INTRAOPERAČNÍ SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ
Anne-Laure Constant, Claire Montlahuc, David Grimaldi et al.

Autoři retrospekticvně sledovali 90-denní funkční outcome pacientů s intraoperačni srdeční zástavou. Celkem bylo do studie zařazeno 140 pacientů a medián věku byl 60 let, 131 (93,6%) pacientů podstoupilo výkon v celkové anestezii, 80 (57,1%) pacientů bylo klasifikavaných jako emergentní výkon. Z celkového počtu sledovaných pacientů se vyskytla srdeční zástava u 73 pacientů (52,1%) pacientů během operačního výkonu. Iniciální rytmus byla asystolie u 73 pacientů , bezpulzová elektrická aktivita u 44 pacientů a fibrilace komor u 23 pacientů. Medián od zástavy k začátku resuscitace byl 0 min a do obnovení cirkulace 10 min. Šokový stav po srdeční zástavě byl diagnostikován u 114 pacientů. Jako příčina zástavy byly identifikovány předoperační komplikace 32,9%, komplikace anestezie 27,9% a chirurgické komplikace 25,7%.  Na 90. den, 63 pacientů (45,3%) dosahovalo hodnotu cerebral performance category score (CPCS) 1/2, kde nezávislým prediktorem CPCS 1/2 byla hodnota LODS v den 1 (logistic organ dysfunction score), iniciální rytmus komorová tachykardie/fibrilace a absence terapie adrenalinem během postcardiac arrest syndromu.

Anesthesiology 2014; 121:482-91

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

REGIONÁLNÍ ANESTEZIE A TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KOLENE
Martin C.R. Bauer, Esther M. Pogatzki-Zahn a Peter K. Zahn

Pooperační bolest po endoprotetické operaci je vážný problém pro ošetřujícího lékaře. Aktuálně se klade důraz na rychlé zotavení a časnou rehabilitaci, které vedou k obnovení funkce končetiny a snižují množství pooperačních komplikací.  Ideální pooperační analgezie vede k dostateční úlevě od bolesti s minimální konzumpci opioidů při zachování motorické síly. Techniky regionální anestezie jsou široce implementovány k dosažení dostateční hladiny analgezie a podpoře časné rehabilitace po endoprotetické operaci kolene. Frekventně používaná blokáda femorálního nervu má ale taky nedostatky v podobě svalové slabosti. Bederní epidurální analgezie nesou sebou riziko páteřního epidurálního hematomu. Nové techniky jako lokální infiltrační analgezie nebo blokáda adduktorového kanálu se zdají být možnou alternativou. Autoři v přehledném review článku popisují benefity a riziká všech analgetických technik aktuálně používaných při endoprotéze kolene.
Závěrem: blokáda femorálního nervu zůstává v pozici zlatého standardu, k efektivní analgezii by měla být doplněna (v případě potřeby) orálními opioidy. Kombinace femorální blokády a blokády sakrálního plexu zůstává kontroverzní a jednoznačně vyžaduje individualizovaný přístup.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

POOPERAČNÍ MANAGEMENT PACIENTŮ SE SUBARACHNOIDEÁLNÍM KRVÁCENÍM (SAK) V INTENZIVNÍ PÉČI
Shaun E. Gruenbaum a Fedrico Bilotta

Review článek popisuje aktuální poznatky a postupy k pooperačnímu managementu pacientů se SAK v intenzivní péči, s příhlédnutím na hemodynamický management, snahou o zlepšení neurologického outcome a managementem kardiopulmonálních komplikací. Vícero hemodynamických monitorů a parametrů může být užitečných k cílení tekutinové terapie, včetně srdečního výdeje, variace tepového objemu a globálního end-diastolického indexovaného objemu. Časná goal-directed hemodynamická terapie u pacientů se SAK vedla recentně k zlepšení outcome u pacientů se špatnou klinickou prognózou a koexistujícími kardiopulmonálními komplikacemi. Recentně vícero laboratórních a zobrazovacích technik bylo vyvinuto k identifikaci  pacientů s rizikem vazospazmu po SAK. Objevují se důkazy podporující použití četných profylaktických adjuvantních terapií k prevenci vazospazmů včetně magnézia, inhibitorů fosfodiesterázy -3 nebo terapeutické hypotermie. Intrathékalní podání vazodilatátorů nebo fibrinolytik může být výhodnější ve srovnání se systémovým podáním léků.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

NON-OPIOIDNÍ ANALGETIKA K POOPERAČNÍ ANALGEZII
Esther Pogatzki-Zahn, Chandani Chandrasena a Stephan A. Schug

Review článek pooperační non-opioidní analgezie v praxi. Bežně používané non-opioidní analgetika  v běžné praxi jsou paracetamol, NSAID a metamizol. Paracetamol je v účinnosti signifikatně inferiórny ve srovnání s NSAID a riziko jeho nežádoucích účinků bylo často podceňováno. Ve skupině NSAID poukazují recentní data na srovnatelnou analgetickou  účinnost  selektivních COX-2 a neselektivních inhibitorů, ačkoliv spektrum nežádoucích účinků favorizuje selektivní COX-2 inhibitory v krátkodobé pooperační analgetické terapii. Metamizol je vysoce efektivní non-opioidní analgetikum,  mezi jeho potenciální i když velice vzácné nežádoucí účinky patří indukce agranulocytózy.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

ULTRAZVUK DOLNÍ KONČETINY
Daniela Ghisi, Laurent Delaunay a Andrea Fanelli

Review článek popisující možnosti USG při regionální anestezii DKK. Výkony na DKK obvykle vyžadují blokádu lumbárního a sakrálního plexu. USG nám umožňuje přímou vizualizaci jehly a následně distribuci lokálního anestetika. Ultrazvukem navigované regionální blokády DKK jsou většinou určené pro zkušenější anesteziology z důvodu větší hloubky cílových struktur.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
68 %