červenec 2015

Ultrazvuková lokalizace konce centrální venózní kanyly u dětí
Paula Alonso-Quintela, Ignacio Oulego-Erroz, Silvia Rodriguez-Blanco et al.

Prospektivní observační studie měla za cíl porovnat rentgenologickou kontrolu k umístnění konce centrální venózní kanyly (CVK) ve srovnání s ultrazvukem. U dětí ve věkovém rozmezí 0-14 let byla provedena diagnostika umístnění konce CVK rentgenem a ultrazvukem. Vzhledem na kavoatriální junkci bylo umístnění konce CVK rozděleno na intraatriální a extraatriální. CVK lokalizované mimo dutou žílu byli zhodnoceny jako malpozice. Celkem bylo analyzováno 51 CVK u 40 pacientů. RTG a USG diagnostika intra a extraatrální lokalizace byla shodná ve 94% a malpozice byla shodně detekována v 92% případů. RTG kontrola indikovala delší vzdálenost mezi konce CVK a kavoatriální junkci ve srovnání s USG se středním rozdílem 0.38cm. Tři CVK byli dle RTG lokalizované extraatriálně, nicméně dle USG kontroly byly zhodnoceny jako v intraatriálni lokalizaci. Posouzení umístnění konce CVK pomocí ultrazvuku vyžadovalo kratší čas ve srovnání s rentgenovou kontrolou. 

Závěrem: Bedside USG vykazoval statisticky významnou shodu s RTG kontrolou k detekci umístnění konce CVK a taky k detekci malpozice CVK. USG může být v budoucnu preferovaná metoda k verifikaci umístnění CVK a tím přispět k bezpečnosti pacientů. 

Pediatr Crit Care Med 2015; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Přednemocniční intervence u pediatrických pacientů v urgentní péči v USA
Jestin N. Carlson, Elizabeth Gannon, N. Clay Mann et al.

K dosažení zručnosti v provádění výkonů v resuscitační a urgentní péči vyžaduje klinickou zkušenost a tréning. Zdravotní služba přednemocniční péče musí být schopná poskytnou a provést život-zachraňující výkony u kriticky nemocných a zraněných dětí, nicméně frekvence daných výkonů zůstává neznáma. Retrospektivní deskriptivní studie k popisu frekvence emergentních výkonů v přednemocničční péči: tracheální intubace, koniotomie, dočasná kardiostimulace, kardioverze, defibrilace, punkční dekomprese, perikardiocentéza, zavedení intraoseálního a centrálního venózního vstupu.  Z celkového počtu nahlášených přednemocničních výjezdů (14,371,941) ve sledovaném období, 865,591 (6,8%) byli výjezdy k pediatrickým pacientům.  Nejčastější důvod zásahu bylo trauma (35.7%), nebo respirační komplikace (13.2%). Celkem  přednemocniční zdravotnický systém u  246.016 případů provedl 616,913 výkonů. Nejčastější kritický výkon byla tracheální intubace (6,7 na 1000 případů) a zavedení intraoseálního vstupu (5 na 1000 případů). Úspěšnost kritických emergentních výkonů dosáhla 81%.  

Pediatr Crit Care Med 2015; XX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Ultrazvukem navigovaná punkce redukuje procento selhání při perkutánní kanylaci centrální žíly u pediatrických pacientů
Nobuaki Shime, Koji Hosokawa et al. Graeme MacLaren

Ultrazvukem navigovaná kanylace centrální žíly (CVK) vede k minimalizaci rizik spojených s punkcí u dospělých pacientů. Benefit ultrazvukem navigované punkce u pediatrických pacientů nebyl dostatečně prokázán. V review článku autoři analyzují aktuální dostupné data k posouzení ultrazvukem navigované punkce CVK u dětských pacientů. Do analýzy byla zařazeno celkem 5 nerandomizovaných a 9 randomizovaných studií. Bylo sledováno procento komplikací: selhání punkce a punkce artérie.

Závěrem: Procento selhání punkce a počet pokusů byl signifikantně nižší při použití USG navigované punkci, nicméně 7 studií bylo statisticky hodnoceno jako rizikové s vysokým bias. Pro nehomogénnost studií a vyšší riziko bias je benefit USG punkce u pediatrických pacientů jenom slabě podpořen EBM daty a vyžaduje další dobře postavené studie k definitivnímu posouzení jeho možného benefitu. 

Pediatr Crit CareMed 2015; XX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Epidemiologie AKI u kriticky nemocných: mezinárodní AKI-EPI studie
Eric A. J. Hoste, Sean M. Bagshaw, Rinaldo Bellomo et al.

Aktuální data popisující incidenci akutního renálního selhání/poškození AKI v intezivní péči vykazují širokou variabilitu a mají vysoký bias vzhledem na diagnostiku AKI dle jednotlivých definicí. Autoři prospektivně zjišťovali incidenci AKI dle  KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes) kritérií v 97 centrech u pacientů v prvním týdnu pobytu v intenzivní péči. Kritéria AKI dle (KDIGO) splnilo 1032 pacientů ze 1802 sledovaných (57,3%). Zvyšující se závažnost AKI byla asociována s nemocniční mortalitou.

Závěrem: Data z první mezinárodní multicentrické studie popisující epidemiologii AKI u pacientů v intenzivní péči dle KDIGO kritérií poukazují na výskyt AKI u více jak 50% pacientů v intenzivní péči. Zvyšující se závažnost AKI byla asociována s vyšší mortalitou a přeživší pacienti s AKI měli v době propuštění horší renální parametry.

Intensive Care Med (2015) 41:1411–1423

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Doporučená terapie a management masivního hemisferálního infarktu
Alicia M. Zha, Murat Sari a Michel T. Torbey

Rozsáhlý hemisferální infarkt (HI) je devastující onemocnění,  který je navzdory medicínskemu rozvoji spojen s  vysokou mortalitou a morbiditou. Většina pacientů vyžaduje intenzivní lékařskou a ošetřovatelskou péči. Autoři přináší přehledné review a aktuální doporučení k intenzivní a chirurgické terapii maligního mozkového edému. Recentní doporučení jsou publikovány American Heart Association a Neurocritical Care Guidelines. Guidelines se věnují umělé plicní ventilaci, managementu krevního tlaku, tekutinovému managementu, managementu glykémie a teploty. Zahrňují taky indikaci a časování chirurgické intervence k terapii maligního edému.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:91–98

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Kritériá dismise po třikompartmentové artroplastice kolene: blokáda adduktorového kanálu versus femorální kontinuální blokáda
Anthony T. Machi, Jacklynn F. Sztain, Nicholas J. Kormylo et al.

Autoři testovali hypotézu superiority blokády adduktorového kanálu ve srovnání s kontinuální femorální blokádou vzhledem na časnější dosažení kritérií propuštěni z ústavní péče u pacientů po tří kompartmentové artroplastice. Pacienti byli randomizování do skupiny s blokádou adduktorového kanálu a skupiny s kontinuální femorální blokádou (3 dny trvající pokračující analgezie 0.2% infuze ropivacainu). Primární outcome byl čas do dosažení: 1. adekvátní analgezie, 2. nezávislosti na analgezii opiáty, 3. schopnost stát, chůze 3 metrů a schopnost sedět a 4. schopnost chůze na 30 metrů. Pacienti s blokádou adduktorového kanálu splnili všechny 4 sledované kritéria v mediánu 55 hodin ve srovnání se skupinou s femorální blokádou, kde došlo k splnění kritérií po 61 hodinách. Obě mobilizační kritériá splnilo na první a druhý pooperační den 72 a 95% pacientů v adduktorové skupině a jenom 27 a 76% pacientů v skupině s femorální blokádou. Rozdíly ve skóre bolesti v klidu a spotřeba opiátu byli statisticky nevýznamné.

Závěrem: kontinuální blokáda adduktorového kanálu nevedla ve srovnání s kontinuální femorální blokádou ke zkrácení délky hospitalizace, nicméně čas potřebný na pooperační mobilizaci byl nižší v adduktorové skupině.    

Anesthesiology 2015; 123:444-56

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Intraoperační hypotenze a pooperační AKI (acute kidney injury) po elektivní nekardiochirurgické operaci
Louise Y. Sun, Duminda N. Wijeysundera, Gordon A. Tait a W. Scott Beattie

Intraoperační hypotenze (IOH) může být asociovaná se vznikem pooperačního AKI, nicméně hodnota kritického tlaku a délka trvání hypotenze není jasná. Autoři analyzovali kohortu 5127 pacientů podstupujících elektivní nekardiochirurgickou operaci s invazivní monitoraci krevního tlaku a sledovali výskyt AKI v pooperačním období při epizodách intraoperační hypotenze při MAP pod 55mmHg, MAP pod 60mmHg a MAP pod 65mmHg. Primární outcome byl vznik AKI v prvních 2 pooperačních dnech (vzestup kreatininu o 50% nebo o 0.3mg/dl). Kritériá pooperačního AKI splnilo 6.3% pacientů a vznik AKI byl asociován s intraoperačním poklesem MAP pod 60mmHg po dobu 11-20min ut a pokledem MAP pod 55mmHg po dobu delší jako 10minut.

Závěrem: Pooperační AKI je asociované s epizodou intraoperační hypotenze (MAP pod 60mmHg a MAP pod 55mmHg).  Závěry studie poskytují možnost dalšího výzkumu posouzení možné intervence na minimalizaci pooperačního AKI.

Anesthesiology 2015; 123:00-00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Efekt nikardipinu a esmololu na nástup neuromuskulární blokády indukované rokuroniem a intubační podmínky při RSI
Ji Heui Lee, Yunkwang Kim, Kye Hyeok Lee et al.

Hlavním cílem crush intubace (RSI - rapid sequence induction) je rychlá a adekvátní svalová relaxace k facilitaci tracheální intubace a hemodynamická stabilita během a po intubaci. Autoři testovali efekt nikardipinu a esmololu na rychlost nástupu blokády a intubační podmínky při RSI. Celkem 82 pacientů bylo randomizováno do tří skupin: 1. 20 μg/kg of nikardipin (N skupina n = 27), 2. 0.5 mg/kg esmolol (E skupina; n = 27), 5 ml FR (C skupina; n = 28). Byl sledován čas nástupu rocuronia, podmínky během intubace a hemodynamická odpověď na intubaci - střední arteriální tlak (MAP) a srdeční frekvence (HR). Intubační podmínky ve skupině C a N byli signifikantně lepší ve srovnání s E skupinou. Nástup blokády byl rychlejší v N skupině a prodloužen v E skupině ve srovnání se skupinou C.  Signifikantní oslabení hypertenzní reakce na intubaci bylo detekováno v N skupině ve srovnání s E a C skupinou a srdeční frekvence byla signifikantně nižší v skupině s esmololem.

Závěrem: preemptivní podání nikardipinu před RSI vedlo k zlepšení intubačních podmínek , zkrácení nástupu neuromuskulární blokády (rokuronium) a vedlo k oslabení hypertenzní reakce na tracheální intubaci. Esmolol může vést k zhoršení intubačních podmínek a prodloužení nástupu blokády ačkoliv potlačil vzestup srdeční frekvence po RSI.

J Anesth (2015) 29:403–408

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Adekvátní nutrice a dlouhodobý outcome kriticky nemocných s prolongovanou umělou plicní ventilací
Xuejiao Wei, Andrew G. Day, Hélčne Ouellette-Kuntz et al.

Retrospektivní analýza k zhodnocení vztahu nutrice v časné fázi kritické nemoci a dlouhodobého (6-měsičního) outcome kriticky nemocných pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci. Celkem bylo do analýzy zařazeno 475 pacientů.  Ve sledovaném 6-měsičním období byla mortalita 36% (173 z 475 pacientů). U pacientů s iniciální inadekvátní nutriční podporou byla doba přežití signifikantně nižší ve srovnání se skupinou s iniciální adekvátní dávkou nutriční podpory.

Závěrem: Vyšší dávky nutriční podpory v iniciální fázi kritické nemoci byli asociovány s rychlejším zotavením v době 3 měsíce. Aktuální doporučení k underfeedingu kriticky nemocných může mít negativní dopad na dlouhodobý outcome.

Crit Care Med 2015; 43:1569–1579

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Faktor VIII může predikovat katétrem indikovanou trombózu u kriticky nemocných
Edward Vincent S. Faustino, Simon Li, Cicero T. Silva et al.

Prospektivní kohortová studie k posouzení vztahu aktivity faktoru VIII ke katétrové trombóze u kriticky nemocných pediatrických pacientů. Celkem byla do studie zařazeno 85 pacientů u kterých byla měřena aktivita faktoru VIII a stanove G hodnota na trombelastografii. Trombóza byla diagnostikována u celkem 37 pacientů. Hladina faktoru VIII více jak 100 IU/dL vykazovala senzitivitu 92.0% a specificitu 41.3%.

Závěr: Aktivita faktoru VIII může stratifikovat kriticky nemocné pediatrické pacienty v riziku katétrových trombóz. 

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:497–504

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Opakované měření amino-terminálního-pro-BnP predikuje kardiovaskulární outcome u pediatrických pacientů s myokardiální dysfunkcí a akutním srdečním selháním
Shivanand Shankar Medar, Daphne T. Hsu, H. Michael Ushay et al.

Elevace hladiny amino-terminálního BnP u dětí je asociované s poruchou srdeční funkce. Prediktivní hodnota nicméně není jasná. Autoři přináší prospektivní observační studii u pediatrických pacientů (0-21 let) v intenzivní péči s myokardiální dysfunkcí a dekompenzovaným srdečním selháním k posouzení prediktivní hodnoty amino-terminálního -BnP.

Závěrem: U dětí s primární myokardiální dysfunkcí a akutním dekompenzovaným srdečním seháním byla perzistentně elevovaná hladina amino-terminálního pro-BnP a/nebo jeho minimální pokles během sledovaného období asociována s negativním kardiovaskulárním outcome. Sériové měření hladiny amino-terminálního pro-BnP  může vést k časné identifikaci rizikových pediatrických pacientů

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:529–534

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Management krevního tlaku při akutním intracerebrálním krvácení: aktuální data a kontroverze
Laura C. Gioia, Mahesh Kate, Dar Dowlatshahi et al.

Spontánní intracerebrální krvácení (ICH) má vysokou morbiditu a mortalitu. Ačkoliv léčebné možnosti jsou omezené, redukce krevního tlaku (BR) v akutním období může mít potenciální benefit. Autoři přináší review článek k managementu krevního tlaku u akutního intracerebrálního krvácení. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 3000 pacientů (7 prospektivních randomizovaných studií) které se věnovali efektivitě a bezpečnosti redukci krevního tlaku u akutního ICH s cílem <140–150 mmHg systolického tlaku nebo dle doporučení <180 mmHg systolického tlaku. Výsledky studií prokazují dobrou toleranci a redukce systolického tlaku <140–150 mmHg může být asociovaná s mírným zlepšením funkčního outcome, nicméně aktuálně není dostupný konsenzus jestli agresivní redukce systolického tlaku vede k redukci nárustu hematomu, nebo ovlivnění mortality.

Závěrem: Recentní data poukazují, že redukce systolického tlaku(<140 mmHg je dobře tolerována a může vést k zlepšení funkčního outcome. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:99–106

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Mykotické infekce v intenzivní péči
Gennaro De Pascalea a Mario Tumbarellob

Přehledný review článek k aktuálnímu managementu mykotických infekcí v intenzivní péči. Promptní diagnostika a terapie k minimalizaci rizika život-ohrožujících mykotických infekcí je nevyhnutná. Preemptivní strategie založená převážně na sérologickém testování [např. (1–3)-b-D-glucan] progresivně nahrazuje profylaktickou a empirickou antifungální terapii. Recentně byl validován nový algoritmus k diagnostice aspergilózy, který je založený na detailnějším popisu kinetiky galaktomannanu jako klinického markeru infekce. Echinokandiny a vorikonazol jsou léky první volby k terapii invazivní Candidové resp. Aspergilové infekce. Ačkoliv kmeny jako Pneumocystis jirovecii, Cryptococcus spp. a Mucor spp. se vyskytují sporadicky, můžou vést k život ohrožujícím mykotickým infekcím a proto je jejich diagnostika a léčba důležitá. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:000–000

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Asociace mezi vysazením blokátorů angiotenzinového receptoru a časnou a 30-denní mortalitou
Susan M. Lee, Steven Takemoto a Arthur W. Wallace

Navzdory častému zastoupení blokátorů angiotenzínového receptoru v chronické medikaci (ARBs) jsou jenom limitované data k managementu perioperační farmakoterapie. V retrospektivní kohortové studii autoři srovnávali outcome pacientů s vyzazenou perioperační ARBs medikaci.  Celkem bylo zařazeno 30 173 pacientů k elektivní nekardiochirurgické operaci, z celkového počtu celkem 10 205 (33.8%) nemedikovalo na 2. pooperační den ARBs. Celková mortalita pacientů s pokračující pooperační medikaci byla 1.3% (260 z 19 968) ve srovnání s 3.2% (323 z 10 205) ve skupině s vysazenou ARBs terapii.  

Závěrem: pooperační zadržení ARBs terapie je běžné obzvláště u kardiovaskulárně subkompenzovaných pacientů, nicméně dle výsledků studie je asociované se zvýšenou 30-denní mortalitou, obzvláště u mladších pacientů.  

Anesthesiology 2015; 123:288-306

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %

Intraoperační hypotenze/hypertenze a vliv na 30-denní pooperační mortalitu
Terri G. Monk, Michael R. Bronsert, William G. Henderson et al.

Intraoperační výkyvy v krevním tlaku jsou považované za rizikový faktor pooperační morbidity a mortality, nicméně kritická hodnota tlaku není definované. Autoři v retrospektivní kohortové studii analyzovali hranici systolického (SBP), středního arteriálního (MAP) a diastolického (DBP) tlaku asociovanou s 30-denní mortalitou. Statisticky významná korelace mezi krevním tlakem a mortalitou byla zjištěna při poklesu SBP< 67 mmHg po dobu delší jak 8.2 minuty, MAP < 49 mmHg po dobu delší jak 3.9minuty a   DBP < 33 mmHg po dobu delší jako 4.4minuty.

Závěrem: Intraoperační hypotenze byla asociovaná se zvýšením 30-denní mortality. Intraoperační hypertenze neměla statisticky signifikantní vliv na mortalitu. 

Anesthesiology 2015; 123:307-19

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Sublinguální tabletový sufentanil k managementu pooperační analgezie po artroplastice kolene a kyčle
Maurice Jove, David W. Griffin, Harold S. Minkowitz et al.

Komplikace intravenózní pacientem-kontrolované analgezie zahrňují poruchy programu, cévního přístupu a omezení mobility pacientů. Subliguální sufentanylový tabletový systém (SSTS) byl testován jako alternativní analgetická metoda u ASA 1-3 pacientů po artroplastice kyčle a kolene, bez intrathékalní aplikaci opiátů. V dvojitě zaslepené randomizované studii byli pacienti rozděleni do skupiny s SSTS 15 μg (n = 315) nebo do skupiny s placebem (n = 104). Bylo sledované skóre bolesti do 72 hod pooperačně. Sledována intenzita bolesti byla nižší u v SSTS skupině a incidence pruritu a nauzey byla vyšší.

Závěrem: SSTS může být použít jako efektivní pacientem kontrolované analgetický management u pacientů po velkých ortopedických výkonech. 

Anesthesiology 2015; 123:434-43

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Efekt HES 6% 500ml (130/0.42 ) versus Ringer laktát 1000ml na hemodynamický status (pulse contour analysis) rodiček ve spinální anestezii k elektivnímu císařskému řezu
Paraskevi Matsota , Agathi Karakosta, Ageliki Pandazi et al.

Význam prehydratace je oslabit možnou hypotenzi po nástupu subarachnoideální blokády (SA). Cílem studie bylo srovnat efektivity 500ml HES 6% (HES) versus 1000ml Ringer laktát (R/L) na normalizaci preloadu k prevenci hypotenzní reakce po SA u elektivního císařského řezu (CD). Primárním outcome bylo zhodnocení hemodynamiky rodičky dle systému FloTrac/VigileoTM. Sekundární outcome byl outcome novorozence. Celkem bylo do studie zařazeno 32 rodiček, které byli randomizovány do skupiny HES a R/L. Prehydratace byla iniciována 25minut před aplikací SA. Hypotenze definována jako pokles systolického tlaku o 20 a více % (SAP)  z iniciální měřené hodnoty nebo systolický tlak pod 100mmHg byla léčena vazopresory dle předdefinovaného algoritmu. Incidence hypotenze dle definice byla 73.3% v R/L skupině a 46.7% v HES skupině. Prehydratace HES ve srovnání s R/L byla asociovaná s kratším trváním epizod hypotenze, signifikantně nižší spotřebou efedrinu a fenylefrinu a statisticky nesignifikantním zvýšením kardiálního indexu (CI) a SVI (indexovaného tepového objemu). Nebyl identifikován rozdíl v outcome novorozenců mezi skupinama.  

Závěrem: Prehydratace 500ml HES vedla k stabilnějšímu hemodynamickému stavu ve srovnání s R/L 1000ml u rodiček před císařským řezem. 

J Anesth (2015) 29:352–359

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Praxe VAD (mechanická srdeční podpora) u pediatrických pacientů
Robert T. Mansfield, Kimberly Y. Lin, Theoklis Zaoutis et al.

Použití VAD se během posledních dekád rapidně rozšířilo u dospělých pacientů. Klinický managemet, outcome, komorbidity při použití VAD u pediatrických pacientů nejsou dobře známe. Autoři přináší retrospektivní analýzu z let 2000-2010 k posouzení efektivity a možných komplikací implementace VAD u pediatrické subpopulace. Během sledovaného období byl VAD systém implantován celkem 475x. Z toho 69x v roce 2000-2003, 135x v roce 2004-2006 a 271 v roce 2007-2010, což poukazuje na jeho stoupající  tendenci v průběhu posledních let. Medián věku pacientů byl 6 let. Majoritní diagnóza byla kardiomyopatie. Celkem 247 pacientů podstoupilo transplantaci srdce (52%). Nemocniční mortalita z prvního období (42%) poklesla na 25% v období 3 (2007-2010). Faktory asociované se zvýšenou mortalitou byli: věk pod 1 rok, akutní renální selhání, cerebrovaskulární onemocnění a zavedení extrakorporální membránové oxygenace. Zavedení VAD v intervalu let 2007-2010 a implantace z důvodu kardiomyopatie bylo asociované s redukcí mortality. Mortalita pacientů ve větších centrech a taky potřeba extrakorporálních metod byla nižší, náklady na léčbu byli přesto vyšší.

Závěrem: Častější implementace VAD do terapeutického managementu a taky zlepšení přežití je možné pozorovat u pediatrických pacientů v poslední dekádě.   

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:522–528

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Albumin u kriticky nemocných: ideální koloid?
Pietro Caironi, Thomas Langer a Luciano Gattinoni

Role albuminu v intenzivní péči byla recentně prohodnocena vzhledem na data o potenciální škodlivosti syntetických koloidů v sepsi. Revize Stralingového konceptu mikrovaskulární dynamiky tekutin vyzdvihuje roli albuminu k zachování intravaskulární tekutinové náplně. U pacientů s cirhózou jater má albumin taky svou úlohu v imunitní odpovědi a kardiální kontraktilitě. Předběžné analýzy poukazují na benefit albuminu pacientů s popáleninama, nicméně u kardiochirurgických pacientů může vést albumin k riziku vzniku AKI. První RCT (ALBIOS), která testovala podání albuminu v sepsi nevedla k závěrům superiority albuminu v dané indikaci, nicméně post-hoc analýza prokázala jeho benefit u pacientů v septickém šoku. Všech 8 meta-analýz k posouzení efektu albuminu v sepsi neprokázalo jeho negativní efekt, nebo rizikovost, nicméně benefit je možný, i když jeho význam se zdá být menší jako se předpokládalo. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:302–308

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

AKI u pediatrických pacientů s akutním srdečním selháním
Shivanand S. Medar, Daphne T. Hsu, Jacqueline M. Lamour Scott I. Aydin

Akutní renální selhání (AKI) u dospělých pacientů s akutním dekompenzovaným srdečním selháním je asociované se zvýšenou mortalitou. V retrospektivní case-control studii autoři srovnávali outcome pediatrických pacientů s AKI a akutním srdečním selháním.

Závěrem: AKI je časté během iniciální fáze akutního srdečního selhání u pediatrických pacientů. Ejekční frakce nižší jako 25% je asociované se zvýšeným rizikem vzniku AKI. 

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:535–541

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Analgetický management akutní bolesti u pacientů s tolerancí k opiátům
Samir Shah, Shruti Kapoor a Brian Durkin

Management akutní bolesti u pacientů s tolerancí k opiátům je oblast perioperační medicíny se vzrůstajícím významem, vzhledem na frekventní implementaci opiátů do léčby chronické nenádorové bolesti. Kromě pacientů s chronickou bolesti se klinik může setkat s tolerancí k opiátům taky u pacientů s abůzem opiátů , narkomanů a pacientů v odvykacím programu. Review článek přináší uptodate stratégii k managementu akutní bolesti při toleranci na opiáty. Je důležité anamnesticky zjistit dávku a typ léků a opiátů které pacient/závislí užívá včetně poslední podané dávky z důvodu rizika vzniku syndromu z odnětí. Implementace multimodální anestetické a analgetické stratégie je důležité pro bezpečnost a spokojenost pacienta a může vést k urychlení zotavení a propuštění do domácí terapie.

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:398–402

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Neurotoxicita běžne používaných adjuvans používaných v regionální anestezii
Joshua B. Knight, Nicholas J. Schott, Michael L. Kentor a Brian A. Williams

Cílem přehledného review je posoudit analgetický význam běžně používaných adjuvans v regionální anestezii a zhodnotit jejich účinek na neurocytologické vlastnosti lokálních anestetik (LA). Perineurální adjuvancia jako dexmedetimidin, klonidin, buprenorfin, dexametazon a midazolam mají unikátní analgetický význam v regionální anestezii. Dávkování k prevenci neurotoxicity je odvozeno z četného buněčného a in-vivo výzkumu. Redukce neurotoxicity může být na podkladě kumulativní dávky LA při zachování dostateční nebo superiórní analgetické účinnosti. Na animálních modelech nebyli detekováné žádné nežádoucí účinky při respektování dávkování. Klinické výsledky při observaci blokád s kombinovanou analgezii bupivakain - klonidin - buprenorfin - dexamtezon poukazují na benefit adjuvancií ohledně délky trvání efektivní blokády a minimalizaci rebound bolesti při absenci dlouhodobé neurotoxicity. In-vitro a in-vivo studie poukazují na oslabení perineurální zánětlivé odpovědi iniciované LA. Dexmedetomidin jako adjuvans k LA při regionální blokádě vede k prodloužení délky blokády bez známek neurotoxicity. Kombinace klonidinu, buprenorfinu a dexametazonu nevede k změně neurotoxického potenciálu LA. 

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:000–000

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %