listopad 2018

Tekutinová výzva během anestezie: systematické review a meta-analýza
Antonio Messina, Corrado Pelaia, Andrea Bruni et al.

Zhodnocení volémie v perioperačním období patří mezi rutinní anesteziologickou praxi. Dané hodnocení je možno provádět pomocí dynamických indexů založených na kardiopulmonálních interakcí během umělé plicní ventilace (pokud jsou dostupné), nebo aplikací tzv. tekutinové výzvy – fluid challenge (FC). FC v perioperačním období je aplikována s cílem optimalizace předdefinovaných hemodynamických parametrů (cílená terapie – Goal-directed therapy/GDT), nebo ke korekci hemodynamické nestability (non-GDT). Cílem systematického review meta-analýzy bylo zhodnotit komponenty FC v strategii GDT a non-GDT. Dalším cílem meta-analýzy bylo zhodnotit efektivitu dynamických indexů variability pulzového tlaku (PPV), tepového objemu (SV) a variability tepového objemu (SVV) v predikci pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu (fluid-responsiveness). Do meta-analýzy bylo celkem zahrnuto 35 studií v non-GDT a 33 studií v GDT skupině (5017 pacientů). V majoritě sledovaných studií byla FC založena na podání koloidů (85,7% v non-GDT a 90,9% v GDT skupině). V celkem 29 non-GDT studiích byl jako koloid použit 6% hydoxyetylškrob (HES) (96,6% v dané skupině) a mezi 20 studiemi v GDT skupině byl HES aplikován ve 66,7% a želatina v 16,7%. V non-GDT skupině byla medián aplikované dávky roztoku 500ml a čas, nebo hemodynamický cíl nebyl standardizován. V GDT skupině byl aplikován objem 250ml koloidu (48,8%) v průběhu 10 minut (45,4%) s cílem zvýšení SV >10% (57,5%). Průměrná hodnota PPV k predikci fluid responsiveness byla 10,5% (8-15%) se senzitivitou 0.80 (0.74–0.85) a specificitou 0.83 (0.73–0.91). Pro hodnotu SVV byla cut-off hodnota k detekci fluid-responsiveness 11,3% při senzitivitě 0.82 (0.75–0.89) a specificitě 0.77 (0.71–0.82). 

Závěrem: Klíčové komponenty tekutinové výzvy, jako typ roztoku (koloidy, nejčastěji hydroxyetylškrob), objem (250 a 500ml) a době infuze (10 minut) jsou na operačním sále standardizovány. Senzitivita a specificita PPV a SVV je limitací

Anesth Analg 2018;127:1353–64

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Perioperční terapie statiny: systematické review a meta-analýza
Alessandro Putzu, Carolina Maria Pinto Domingues de Carvalho e Silva, Juliano Pinheiro de Almeida et al.

Efekt perioperační terapie statiny na klinický outcome po kardiochirurgických a nekardiochirurgických operacích zůstává kontroverzní. Cílem meta-analýzy bylo zhodnotit vliv terapie statiny na sledovanou pooperační morbiditu – infarkt myokardu (IM), CMP, akutní renální selhání (AKI) a mortalitu. Do meta-analýzy bylo celkem zahrnuto 35 randomizovaných kontrolovaných studií (8200 pacientů). Perioperační terapie statiny byla asociována s nižší incidencí IM v pooperačním období po nekardiochirurgické operaci (OR = 0.44 [95% CI 0.30–0.64], p < 0.0001), ale ne u pacientů po kardiochirurgické operaci (OR = 0.93 [95% CI 0.70–1.24], p = 0.61). AKI se vyskytovala častěji u kardiochirurgických pacientů na terapii statiny (RR = 1.15 [95% CI 1.00–1.31], p = 0.05), ne však u pacientů po nekardiochirurgické operaci (RR = 1.52 [95% CI 0.71–3.26], p = 0.28). Nebyl detekován signifikantní rozdíl v mortalitě mezi skupinami (kardiochirurgičtí vs. nekardiochirurgičtí pacienti). Při analýze studií s nízkým bias u kardiochirurgických pacientů byla terapie statiny asociována s vyšší mortalitou ve srovnání s placebem (OR = 3.71 [95% CI 1.03–13.34], p = 0.04).

Závěrem: Perioperační terapie statiny se zdá být asociována s protektivním vlivem na výskyt infarktu myokardu u nekardiochirurgických pacientů s je spojena s vyšším výskytem AKI u kardiochirurgických pacientů.

Putzu et al. Ann. Intensive Care (2018) 8:95 https://doi.org/10.1186/s13613-018-0441-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Ultrazvuk je superiorní v identifikaci cricothyroidné membrány ve srovnání s palpační metodou u pacientů s anomální anatomií krku: randomizovaná klinická studie
Naveed Siddiqui, Eugene Yu, Sherif Boulis et al.

Úspěšnost cricothyroidotomie je závislá od přesné identifikace membrana cricothyroidea (MC). Cílem studie bylo zhodnotit přesnost ultrazvukem identifikované MC versus lokalizace pomocí externí palpace. Do studie bylo celkem zařazeno 224 pacientů s anomální anatomií krku, kteří byli indikováni k CT vyšetření. Pacienti byli randomizováni do 2 skupin: ultrazvuk vs. palpační metoda. Přesnost identifikace MC byla srovnána s lokalizací MC dle CT nálezu. Primárním outcome byla přesnost identifikace MC, která byla měřena digitálním metrem od definované lokalizace MC na CT obrazu. Ultrazvuková identifikace MC byla 10x přesnější ve srovnání s palpační metodou.

Závěrem: U pacientů s anomální anatomií krku je ultrazvuková identifikace membrana cricothyrodea přesnější ve srovnání s externí palpační metodou.

Anesthesiology 2018; 129:1132-9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Efekt sedace propofolem a dexmedetomidinem na dávku noradrenalinu u pacientů v septickém šoku: cross-over studie
Andrea Morelli, Filippo Sanfilippo, Philip Arnemann et al.

Sedace propofolem může vést ke zhoršení oběhové nestability cestou snížení vaskulární rezistence a venózního návratu. Inkrementální dávky exogenních katecholaminů jsou často nutné k potlačení daného nežádoucího efektu sedativní medikace. Terapie agonisty α2 receptorů vedla v experimentálních studiích k redukci dávky noradrenalinu. Cílem prospektivní klinické studie bylo zhodnotit vliv výměny sedativní medikace z propofolu na dexmedetomidin na dávku noradrenalinu. Do prospektivní cross-over studie bylo celkem zařazeno 38 pacientů v septickém šoku, u kterých byla nutná terapie noradrenalinem k udržení MAP a současně sedace propofolem a remifentanilem s cílem Richmond Agitation-Sedation Scale score mezi –3 a –4. Sedace propofolem byla následně změněna za sedaci dexmedetomidinem (DEX) a hemodynamika byla hodnocena po 4 hodinové infuzi DEXu. Následně byla provedena změna za propofol a finální hodnocení hemodynamiky proběhlo v době 8 hodin od iniciální intervence. Hodnota RASS -3 až -4 byla udržována po celou dobu studie. Po změně sedativní medikace z propofolu na DEX došlo k signifikantní redukci dávky noradrenalinu (NRA) z 0.69 ± 0.72 μg/kg/min na 0.30 ± 0.25 μg/kg/min, která se následně po ukončení infuze a výměně za propofol zvýšila na 0.42 ± 0.36 μg/kg/min (p < 0.005). Dávka DEX byla 0.7 ± 0.2 μg/kg/h.

Závěrem: Při udržení stejného cílu sedace vedla výměna propofolu za dexmedetomidin k sedaci pacientů v septickém šoku k redukci dávky NRA.  

Crit Care Med 2018; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Topická aplikace kortikosteroidů na tracheální kanylu s cílem prevence bolesti v krku u dospělých pacientů podstupujících tracheální intubaci: systematické review a meta-analýza
A. Kuriyama, H. Maeda, R. Sun a M. Aga

Pooperační bolest v krku negativně ovlivňuje spokojenost pacientů a celkový pooperační průběh. Vliv topické aplikace kortikosteroidů na tracheální kanylu byl testován ve vícero randomizovaných studiích. Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit efektivitu topických kortikoidů na výskyt postextubační bolesti v krku a výskyt nežádoucích bolesti v krku. Do meta-analýzy bylo celkem zahrnuto 20 RCT studií (2200 pacientů). Lokálně aplikované kortikoidy ve srovnání s kontrolní skupinou a lidokainem byli asociovány se signifikantní redukcí pooperační bolesti v krku (RR 0.39 (0.32–0.49), 18 studií, 1506 pacientů, RR 0.42 (0.35–0.51) 9 studií, 706 pacientů).

Anaesthesia 2018, 73, 1546–1556

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
88 %

Point-of-care viskoelastické metody u kardiochirurgických pacientů: systematické review a meta-analýza
Carly Lodewyks, Jeffrey Heinrichs, Hilary P. Grocott et al.

Tromboelastografie (TEG) a rotační tromboelastometrie (ROTEM) jsou point-of-care (POC) viskoelastické testy, které jsou používané v cíleném managementu transfuzním přípravků a krevních derivátů. Není jasné, jestli dané testy vedou k pozitivnímu ovlivnění klinického outcome. Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit vliv POC hemostatických testů na outcome kardiochirurgických pacientů. Primárním outcome byla počet/procento transfundovaných pacientů a celková mortalita.  Do meta-analýzy bylo celkem zahrnuto 11 RCT (8294 pacientů). POC testování nebylo asociováno s rozdílem v procentu pacientů, u kterých byli aplikované krevní deriváty, nebo transfuzní přípravky (RR 0.9, 95%CI 0.79-1.02), nebo s celkovou mortalitou souboru (RR 0.73, 95% CI 0.47-1.13).  POC testování bylo spojeno s mírnou redukcí aplikovaných erytrocytárních koncentrátů (RR 0.91, 95% CI 0.85-0.96),  redukci aplikované mražené plasmy (RR 0.58, 95% CI 0.34-0.99) a redukci aplikovaných koncentrátu trombocytů (RR 0.66, 95% CI 0.49-0.90).

Závěrem: POC viskoelastické hemostatické testy nevedly u kardiochirurgických pacientů k redukci procenta pacientů, u kterých byli podány transfuzní přípravky, nebo krevní deriváty a nevedla k ovlivnění celkové mortality. Viskoelastické POC testy nicméně vedly k redukci aplikovaných transfuzních přípravků.  

Can J Anesth/J Can Anesth (2018) 65:1333–1347 https://doi.org/10.1007/s12630-018-1217-9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Hyperkalorická versus standardní enterální nutrice u kriticky nemocných pacientů
The TARGET Investigators, for the ANZICS Clinical Trials Group

Efekt cílové dodávky energie během kritické nemoci je nejasný a často se stává, že u kriticky nemocných pacientů je aplikován nižší kalorický příjem ve srovnání s doporučeným. Cílem multicentrické dvojitě zaslepené studie (46 jednotek ICU) bylo zhodnotit vliv hyperkalorické (1,5kcal/ml) versus standardní (1kcal/ml ideální tělesné váhy) enterální výživy, která byla podávaná během iniciálních 12 hodin až do 28 den hospitalizace. Primárním cílem byla 90-denní mortalita. Do studie bylo celkem zařazeno 3957 pacientů, z toho 1971 do hyperkalorické a 1986 do izokalorické skupiny. Objem aplikované enterální výživy (EV) se mezi skupinami signifikantně nelišil, nicméně u pacientů v hyperkalorické skupině bylo dosaženo vyššího energetického příjmu (průměrný rozdíl 601 kcal/den, 95% CI 576-626). Celková 90-denní mortalita byla 26,8% v hyperkalorické a 25,7% v izokalorické skupině (RR 1.05, 95% CI 0,94-1,16, P=0.41). Vyšší dodávka kalorií nebyla spojena s ovlivněním přežití, nutnosti orgánové podpory a incidenci komplikací.

Závěrem: U kriticky nemocných pacientů na umělé plicní ventilaci bylo 90-denní prežití srovnatelné mezi skupinama (hyperkalorická vs. izokalorická enterální výživa)

N Engl J Med 2018;379:1823-34. DOI: 10.1056/NEJMoa1811687

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Ultrazvukem navigovaná vs. palpační technika katetrizace a.radialis u kojenců: randomizovaná studie
Jeong J. Min, Chee K. Tay, Nam-Su Gil, et al.

Využítí a benefity ultrazvuku a ultrazvukem navigované kanylace a.radialis je aktuálně dobře popsané, nicméně není přesně definován přínos ultrazvuku (USG) u pacientů ˂1 rok věku, u kterých je katetrizace arterie extrémně obtížná. Cílem prospektivní randomizované studie bylo zhodnotit vliv USG navigace versus palpační metody na úspěšnost a počet punkcí a.radialis u kojenců. Do studie bylo celkem zařazeno 74 pacientů podstupujících elektivní kardiochirurgický výkon. Pacienti byli randomizováni do intervenční – USG skupiny a kontrolní skupiny (palpační metoda). Primárním outcome byla úspěšnost prvního pokusu. Dále byla analyzována celková délka výkonu a počet punkcí. Úspěšnost prvního pokusu byla signifikantně vyšší v USG skupině (68 vs 38%, P=0.019) a současně v USG skupině bylo potřebných méně punkcí celkově (medián 1 vs. 2, P=0.023). Medián času délky kanylace se mezi skupinami nelišil.

Závěrem: Ultrazvukem navigovaná punkce arterie radialis u kojenců vedla ke zvýšení úspěšnosti prvního pokusu a redukci počtu punkcí celkem.

Eur J Anaesthesiol 2018; 35:1–6

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Opitmální inspirační tlak během ventilace obličejovou maskou u pediatrických pacientů bez a se svalovou relaxací k prevenci insuflaci žaludku: prospektivní randomizovaná studie
Ji-Hyun Lee, Haesun Jung, . Eun-Hee Kim, et al.

Insuflace žaludku je běžná během manuální ventilace maskou a obzvláště u pediatrických pacientů může vést k negativními ovlivnění respiračních funkcí. Cílem studie bylo zhodnotit efekt svalové relaxace na gastrickou insuflaci a definovat optimální inspirační tlak během manuální ventilace obličejovou maskou u pediatrických pacientů. Do studie byli zařazeni pacienti ve věku 1 měsíc-5 let, kteří byli následně randomizováni do intervenční skupiny (svalová relaxace – NM) a kontrolní skupiny (non-NM). Po intravenózní indukci byli pacienti ventilováni obličejovou maskou v módu tlakem-kontrolované ventilace (PCV). Iniciální inspirační tlak byl nastaven na 10cmH20 a byl následně zvyšován o 2cm H20 až do detekovatelné insuflace žaludku (ultrazvuková detekce, nebo epigastrická auskultace). Primárním outcome byl rozdíl mezi inspiračním tlakem způsobujícím insuflaci žaludku mezi skupinami. Nebyl detekován signifikantní rozdíl mezi tlakem, který vedl k insuflaci žaludku mezi skupinami (non-MM 18(16-18) cmH20 vs. NM 18 (16-20) cmH20, p=0.57). Incidence insuflace žaludku se zvyšovala se zvyšujícím se inspiračním tlakem.

Závěrem: Svalové relaxancia mají nesignifikantní vliv na inspirační tlak, který vede k insuflaci žaludku během ventilace obličejovou maskou u pediatrických pacientů.

Can J Anesth/J Can Anesth (2018) 65:1288–1295 https://doi.org/10.1007/s12630-018-1183-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Souhrn francouzských doporučení pro prevenci, diagnostiku a terapii nemocniční pneumonie v intenzivní péči
Marc Leone, Lila Bouadma, Bélaďd Bouhemad, et al.

Souhrn doporučení Francouzské společnosti anesteziologie a intenzivní medicíny a Francouzské společnosti intenzivní medicíny týkajících se prevence, diagnostice, a terapii nemocniční pneumonie (HAP) u kriticky nemocných pacientů (CHOPN, neutropenie, pooperační stav a pediatrický pacienti). Prevence HAP je založena na standardizovaném multimodálním přístupu a selektivní dekontaminace GIT v jednotkách péče, kde prevalence multirezistentních kmenů je ˂20%. Diagnóza je založena na klinickém zhodnocení a mikrobiologickém nálezu. V případě absence rizikových faktorů pro multirezistentní kmeny, nefermentující G- bacily a/nebo zvýšeném riziku mortality (septický šok, orgánové selhání) je doporučena monoterapie ATB. V případě finalizace mikrobiologických výsledků je doporučena deeskalace antibiotik.   

Leone et al. Ann. Intensive Care (2018) 8:104 https://doi.org/10.1186/s13613-018-0444-0

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Vyšší hodnota PEEP vede k pozitivnímu ovlivnění outcome u pacientů s ARDS a pozitivní odpovědi na PEEP: systematické review a meta-analýza
Lanqi Guo, Jianfeng Xie, Yingzi Huang et al.

Mortalita u pacientů s ARDS zůstává vysoká. Daná skupina pacientů vyžaduje často agresivní ventilační podporu s vysokým pozitivním end-expiračním tlakem (PEEP). Zůstává nicméně nejasné jestli nám vysoký PEEP pozitivní vliv na outcome pacientů s ARDS a obzvláště u pacientů, u kterých došlo k zlepšení oxygenace v reakci na zařadění PEEPu. Do meta-analýzy bylo celkem zahrnuto 9 RCT studií (3612 pacientů), z toho 1794 ve skupině s vysokým PEEP a 1818 ve skupině s nízkým PEEP. Nebyl detekován signifikantní rozdíl v nemocniční mortalitě mezi skupinami (RR = 0.92; 95% CI, 0.79 - 1.07; P = 0.26), nebo ve 28-denní mortalitě (RR = 0.

88; 95% CI, 0.72 - 1.07; P = 0.19) a mortalitě v intenzivní péči (RR = 0.83; 95% CI, 0.65 to 1.07; P = 0.15). Riziko klinicky diagnostikovaného barotraumatu bylo srovnatelné mezi skupinami  (RR = 1.24; 95% CI, 0.74 - 2.09, P =0.41). V podskupině pacientů s ARDS, u kterých došlo ke zlepšení oxygenace po zvýšení PEEP (6 RCT) byl vyšší PEEP asociován s redukcí nemocniční mortality (RR = 0.83; 95% CI 0.69 - 0.98; P = 0.03), mortality v intenzivní péči (RR = 0.74; 95% CI, 0.56 - 0.98; P = 0.04), ne však 28-denní mortality (RR = 0.83; 95% CI, 0.67 to 1.01; P = 0.07).

Závěrem: U pacientů s ARDS, u kterých je detekováno zlepšení oxygenačních parametrů v návaznosti na zvýšení hladiny PEEP, může vést vyšší PEEP k redukci nemocniční mortality. Vysoký PEEP nebyl v dané kohortě spojen s vyšším rizikem klinicky detekovatelného barotraumatu.

Guo et al. BMC Anesthesiology (2018) 18:172 https://doi.org/10.1186/s12871-018-0631-4

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 2
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
76 %

Perioperační respirační komplikace u pacientů k akutním infektem horních cest dýchacích během anestezie
Fabrice Michel, Thomas Vacher, Florence Julien-Marsollier et al.

Riziko perioperačních respiračních komplikací (PRK) u pediatrických pacientů s akutním infekčním onemocněním horních cest dýchacích (IHCD) zůstává nejasné. Cílem multicentrické kohortové  studie (6 měsiční období) bylo zhodnotit incidenci a rizikové faktory PRK u pacientů s IHCD, kteří podstoupili celkovou anestezii. Do studie byli zařazeni pediatričtí pacienti s akutním infektem horních cest dýchacích (HCD), nebo s anamnézou infektu HCD v posledních 4 týdnech. Primárním cílem bylo definovat prediktory PRK. Jako sekundární cíle byli stanoveny prediktory perioperační arteriální desaturace a rozhodnutí jestli pokračovat s anestezií u pediatrických pacientů s IHCD. Z celkového počtu 621 zařazených pacientů, podstoupilo celkovou anestezii 489 (78,7%), z toho u 165 (33,5%) došlo k rozvoji PRK a u 97 (19,8%) k arteriální desaturaci. Mezi identifikované prediktory PRAE patřili věk, tracheální intubace a absence midazolamu v premedikaci. Faktory predikující perioperační arteriální desaturaci byli věk pacienta, zkušenost anesteziologa a endoskopický operační výkon. Faktory, který byli asociované s rozhodnutím pokračovat v anestezii byli emergentní povaha operačního výkonu, zkušenost anesteziologa a absence symptomů závažného infektu HCD.

Závěrem: Riziko perioperačních respiračních komplikací u pediatrických pacientů s akutním infektem HCD podstupujících celkovou anestezii dosahovalo až 30% (konkordantní s předchozími publikovanými daty).   

Eur J Anaesthesiol 2018; 35:919–928

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Vrcholový inspirační tlak je nižší při tlakem-kontrolované ventilaci ve srovnání s manuální ventilací obličejovou maskou během indukce do celkové anestezie u pediatrických pacientů – randomizována, crossover studie
Ulrich Goebel, Stefan Schumann, Steffen Wirth

Ventilace obličejovou maskou u pediatrických pacientů v průběhu úvodu do celkové anestezie může být riziková a vést ke vzniku hypoxie a insuflaci žaludku s následným rizikem regurgitace a aspirace. Není jasné jestli tlakem-kontrolovaná ventilace, nebo manuální ventilace obličejovou maskou je superiorní u pediatrických pacientů během úvodu do anestezie. Autoři předpokládali redukci vrcholového inspiračního tlaku u pacientů v intervenční skupině (tlakem-kontrolovaná ventilace - PCV). Do studie bylo celkem zařazeno 62 pediatrických pacientů bez komorbidit podstupujících elektivní ORL operaci. Pacienti byli randomizováni do intervenční skupiny (PCV) a kontrolní skupiny (manuální ventilace obličejovou maskou). Primárním outcome byl vrcholový inspirační tlak. Jako sekundární outcome byl definován PEEP, compliance, dechový objem a průtok plynů. Celkem byli analyzovány data od 52 pacientů. PCV vedla k nižším průměrným inspiračním tlakům a nižším vrcholovým (peak pressure - PIP) tlakům (p < 0.001).

Závěrem: Tlakem-kontrolovaná ventilace během indukce do celkové anestezie u pediatrických pacientů vedla k nižším inspiračním tlakům, při srovnatelném dechové objemu a minutové ventilaci ve srovnání s manuální ventilací obličejovou maskou.

Journal of Anesthesia https://doi.org/10.1007/s00540-018-2580-y

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 1
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
68 %