Reportáž z II. ročníku mezioborového kongresu: Spolupráce IZS při MU a katastrofách - bezpečný region

Reportáž z II. ročníku mezioborového kongresu: Spolupráce IZS při MU a katastrofách - bezpečný region

1. 3. 2018 Daniel Barvík

Jaká jsou rizika v regionu a jejich eliminace? Připravenost zdravotnických zařízení na řešení mimořádných událostí? Připravenost k likvidaci havárií a hromadných neštěstí v regionu, Zkušenosti a závěry z řešení a likvidací mimořádných událostí a katastrof v regionu? To a ještě mnohem víc se můžete dozvědět z naší reportáže z II. ročníku mezioborového kongresu  Spolupráce IZS při MU a katastrofách. Chcete si připomenout některé přednášky? Máte možnost tak učinit prostřednictvím našeho sborníku

Klíčová slova: reportáž, spolupráce IZS při MU a katastrofách

9.00 – 10.40 hod Zahájení kongresu a I. přednáškový blok

Ačkoliv brněnské ráno bylo mrazivé, slova dr. Nestrojila k zahájení druhého ročníku kongresu Spolupráce IZS při MU a katastrofách byla hřejivá. Stejně si při přivítání účastníků vedli i plk. Hanuška z Generálního ředitelství HZS ČR a dr. Kraus, ředitel Fakultní nemocnice Brno. Úvodní přednášky prvního bloku se zhostil plk. Hanuška. Představil zákonná kritéria pro označení mimořádných událostí a především nejvyšší způsob managementu velké mimořádné události, a to na úrovni strategického řízení. Popsal zapojení krizových štábů, krajských hejtmanů či funkci řídícího důstojníka HZS. Naopak do nejnižší úrovně řízení, tedy přímo na místě události, se přesunul dr. Urbánek z Brna. Poukázal na některé defekty při zahajování prací na místě dopravních nehod, zejména v oblasti nájezdu složek IZS. Podle slov pana doktora celý systém řešení funguje dobře, ale pořád je na něm co zlepšovat. S pohledem nelékařského zdravotnického pracovníka následoval Mgr. Svoboda. Poukázal na nejednotnost mezi záchrannými službami v oblastech doporučených postupů, odborné přípravy, dokumentace a dalších. Vysvětlil auditoriu jednotlivé kroky operačního střediska při vzniku události s hromadným postižením zdraví a také ve zkratce postup na místě. Dle jeho slov problémy nebývají v medicínských oborech, v doprovodných spíše organizačních prvcích je však ještě dost práce. Aktuálnost doporučených postupů rozebral Ing. Veselý z Brna. Předvedl geografické znázornění používání třídění START ve své vlastní podobě a v mírně upravené verzi. Narazil na několik třecích ploch současného doporučení v této sekci. Musejí být všichni “červení” pacienti transportováni pomocí RLP? Ukázal časovou osu při použití aktuálních doporučených postupů a při využití nového návrhu obsahujícího např. předtřídění a transport formou alternativní k RLP. Třídění START není jediný a definitivní způsob. Pan inženýr představil několik třídicích systémů ze zahraničí. V závěru také poukázal na nejednotnost, tentokrát v oblasti označení vedoucích zdravotnické složky a podobných funkcí mezi jednotlivými kraji. S tématem poněkud techničtějšího charakteru následoval Ing. Volf. Představil využití bezpilotních prostředků při řízení mimořádných událostí. Drony s termokamerou jsou velmi schopnými pomocníky velitele zásahu nejen při hledání ložisek požárů, ale i při záchraně osob. Umožňují také průzkum místa události, což poskytuje nespornou výhodu. Aplikaci Záchranka a její nové napojení také na horskou službu představil Ing. Pavlica z beskydské horské služby. Její výhody ukázal pomocí autentických nahrávek. Za rok 2017 byla aplikace Záchranka použita 15 602x. V nejnovější verzi aplikace Záchranka lze zvolit možnost kontaktovat kromě ZZS přímo také horskou službu, čímž se podstatně zkracuje dojezdový čas horských záchranářů. Aplikace nabízí také kontaktovat pouze horskou službu v případě například ztráty osoby v terénu. Aktuálním stavem a novinkami v komunikační síti záchranných složek PEGAS uzavřel pan Láznička první dopolední blok letošní konference. Prezentoval plán migrace na nový technologický systém, upozornil také publikum, že běžného uživatele sítě migrace nijak neomezí při práci.

11.00 – 12.30 hod Přednáškový blok II.

Po přestávce druhý blok odstartovala Mgr. Valentová představením Centrálního dispečinku FN Brno. Po krátkém historickém okénku následoval popis funkcí současného společného velínu a jeho propojení jak se složkami fakultní nemocnice, tak s dalšími nemocnicemi či záchrannou službou. Pochopitelně nechyběla zmínka o datovém propojení zdravotnického personálu. Vzděláváním v medicíně katastrof na ZZS JmK se následně zabývala paní Nováková. Proč je třeba se vzdělávat v této oblasti? Ve znalostech se nalézají drobné mezery, jedná se o specifickou činnost a je třeba také trénovat koordinaci s ostatními složkami IZS. Následně na scénu nastoupila Ing. Brichtová z ČVUT v Praze, která se zabývá zabezpečením oblastních nemocnic před teroristickými útoky. Z jejího zkoumání vyplynulo několik nedostatků, konkrétněji nedostatek personálu ostrahy, neúplné oplocení či kamerový systém a volný přístup vozidel do areálu nemocnic. Je potřeba se zamyslet nad zabezpečením zdravotnických zařízení, která jsou prakticky dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Teroristickým útokem navázal dr. Jelen z Ostravy. Útok byl naštěstí jen simulovaný, jednalo se o podtext cvičení na Urgentním příjmu Fakultní nemocnice Ostrava. Cílem cvičení bylo vyzkoušet nouzový traumatologicky plán a reakci na mimořádnou událost přímo v areálu nemocnice. Pan doktor představil také samotný nouzový traumaplán, funkce všech zúčastněných osob a postup práce. Kladně zhodnotil průběh cvičení i jeho věrohodnost. V duchu cvičení se nesla i další přednáška, tentokrát v podání Bc. Husárka a v prostředí ZZS. Provedl nás přípravami cvičení VLAK 2017 a především pak jeho průběhem. Jednalo se o simulaci události s více než 100 zraněnými. Náročnost cvičení povyšovala nejen nedostupnost místa události, ale také vysoká letní teplota. Protože cvičení není nikdy dost, pokračoval dr. Mezulianík prezentací cvičení biohazard týmu. Provedl auditorium problematikou transportu pacienta s vysoce nakažlivou nemocí od místa nahlášení do specializovaného centra, jímž je v našich končinách nemocnice Na Bulovce. Do cvičení bylo zařazeno také ověření postupu operačního střediska. Zajištěním bezpečnosti osob zasahujících u povodní ukončil dopolední program Ing. Schön ze slovenského Trstína. V úvodu definoval živelné pohromy a rizika, která přináší záplavy, především tedy vyplavením odpadních jímek a s tím množství bakterií a virů. Množství zasahujících i zasažených lidí si často neuvědomuje, co vše může obsahovat voda, kterou se brodí v případě povodní. Stačí pak drobné poranění, které může vést k velkému množství infekčních komplikací.

13.30 – 15.25 hod Přednáškový blok III.

Program byl nabitý, času nebylo nazbyt, a tak se hned po obědové přestávce slova chopila kpt. Pálková z Prahy. Jejím tématem byla spolupráce HZS a zdravotnických zařízení. Představila několik základních bodů spolupráce, mezi kterými lze najít nastavení systému evakuace zdravotnických zařízení, přípravy a provedení cvičení, příprava zařízení na výpadky elektřiny či vody a další. Následujícím řečníkem se stal Bc. Šustr, velitel zásahu při požáru hotelu na Náplavní ulici v Praze. Popsal různé aspekty zásahu, ať už obtížnosti přístupu či množství postižených osob. Na jeho slova navázal Bc. Šedivka, který se věnoval události ze strany zdravotnické záchranné služby. Zmínil jak pozitiva, tak negativa události, mezi která patřila nedostatečná komunikace mezi posádkami a dlouhá doba bez dostatečných informací o samotné události i neznalost struktury objektu. Na řadu následně přišel opět HZS. Byla prezentována nehoda autobusu s 58 pasažéry a osobního automobilu. Detailně popsal celý zásah, kromě množství pozitiv zmniňoval i chyby v podobě nevhodného postavení techniky, která následně ztěžovala odjezdy posádek ZZS. Opět následoval krátký komentář ze strany ZZS. Aby byla přednáška kompletní, přednesl dr. Pokorný zapojení Fakultní nemocnice Motol do této události. Popisoval zejména použití adekvátního stupně traumaplánu a jeho průběh. Traumatologickým plánováním se pochlubil také Ing. Buďa. Popsal tzv. malý traumaplán FN Brno. Nechyběl popis jednotlivých týmů a způsob předávání informací. Plynule navázal tématem evakuace ve FN Brno. Byl představen plán evakuace a inovované evakuační karty, které lze propojit se systémem čipových náramků pacientů a s digitální centrální dokumentací nemocnice. Mikrofon zůstal dále v Brně, konkrétně v rukou dr. Kubalové, téma se ovšem přehouplo do jiné oblasti. Uvedla přednášku zabývající se použitím kyanovodíku a vyplývajícími riziky. Kromě úniku z průmyslových areálů se kyanidy dostávají do ovzduší při spalování umělých hmot či například v cigaretovém kouři. Kyanidy jsou cytotoxické, blokují přenosy elektronů v mitochondriích. Smrtelná dávka HCN činí 50 mg. Léčba otravy kyanidy musí být velmi rychlá, antidota by měla být přítomná ve vozidlech ZZS. Velmi účinnou látkou je cyanokit jako antidotum první volby, který ovšem není hrazen ze zdravotního postižení. Je také nutné znát rizikové provozy. Slovo putovalo k dr. Paučové, která zůstala u plynného skupenství. Paní doktorka představila projekt rozptylového modelu těžkého plynu pro zkvalitnění havarijní odezvy. Uvedla řadu rizik souvisejících s těžkými plyny, zejména možnost nehody při skladování a transportu. V současné době probíhá vyhodnocování experimentů, finální úpravy modelu a tvorba uživatelské příručky. V závěru bloku jsme se vrátili opět k evakuaci, tentokrát s dr. Valou z Brna. Ten představil prostředky pro evakuaci osob při mimořádných událostech, konkrétně evakuační plachty a podložky.


15.40 – 16.50 hod Přednáškový blok IV.

Tak, jak se chýlil ke konci dnešní den, chystalo se odzvonit i letošní konferenci. Otevřen byl poslední blok přednáškou Panel nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje. Paní Holásková z OS ČČK Brno uvedla základní charakteristiku panelu, který vytváří intervenční týmy, podílí se na přednemocniční péči a zejména se účastní humanitárních akcí. Do panelu patří množství známých organizací jako ČČK a vodní záchranná služba, organizace Adra, Člověk v tísni, Armáda spásy, aktivní zálohy AČR, kynologové a další. Všechny tyto složky se v případě potřeby účastní pomoci IZS, ať už přímo či například zajištěním zázemí pro záchranné složky. Moduly Civilní Ochrany ES prezentoval dr. Nestrojil z Brna. Uvedl obsazení zdravotnických modulů, parametry připravenosti a několik zkušeností z proběhlých cvičení. Na jeho sdělení plynule navázal Mgr. Vodička prezentací přeměny USAR týmu na zdravotnický tým EMT. Byl představen poměrně propracovaný systém vystřídání USAR týmu týmem zdravotnickým se sdílením dopravních prostředků a části materiálu a techniky za účelem úspory prostředků i času. Okénkem Lékařů bez hranic uzavírala konferenci dr. Macková. Přednesla své zkušenosti s tvorbou jednotky intenzivní péče v Iráku. Mezi zásadními překážkami, které bylo nutné překonat, jmenovala záležitosti jako nedostatek kvalifikovaného ošetřovatelského personálu, velmi vysoké teploty a nedostatečnou hygienu či všudypřítomné zbraně. Její praxe v Iráku ovšem nakonec dopadla na výtečnou, stejně jako druhý ročník kongresu Spolupráce při MU a katastrofách. Společně s organizátory se tak těšíme na další jistě neméně úspěšný ročník v příštím roce.

 

  • Místo konání kongresu - brněnský hotel Myslivna
    Místo konání kongresu - brněnský hotel Myslivna
  • Dr. Nestrojil
    Dr. Nestrojil
  • Dr. Kraus a plk. Hanuška
    Dr. Kraus a plk. Hanuška
  • Dr. Jelen a plné auditorium
    Dr. Jelen a plné auditorium
  • Dr. Urbánek
    Dr. Urbánek
  • II. ročník mezioborového kongresu
    II. ročník mezioborového kongresu


Zpět