Představujeme Vám nové algoritmy, které vznikly ve školním roce 2014/2015 v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

English 


Tachyarytmie jsou poruchy srdečního rytmu s tepovou frekvenci vyšší jak 100/min. Algoritmus je zaměřen na problematiku supraventrikulárních tachyarytmii. Provází nas situací od vzniku SVT s úzkým QRS pravidelným rytmem až po deblokovaný flutter síní s převodem na komory 1 : 1. Pomůže nám ujasnit si doporučený terapeutický postup v těchto situacích.

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Hana Harazim, MUDr. Tomáš Korbička, Petra Honková, Tereza Prokopová

Karcinom plic je nejvíce se vyskytujícím nádorem u mužů a třetím nejčastějším u žen. Chirurgický zákrok je jedním z běžných způsobů léčby. Jelikož operace na plíci ovlivní ventilační schopnosti pacienta, je potřeba k tomuto zákroku z hlediska anesteziologie přistupovat specificky. Algoritmus je tedy především zaměřen na volbu předoperačních vyšetření dýchacího systému pacienta a intubačních pomůcek, mezi kterými hraje důležitou roli dvoucestná endobronchiální kanyla. Dále se algoritmus zaměřuje na volbu ventilačního režimu a další odlišnosti u tohoto typu operace.  V neposlední řadě nastiňuje situaci, kdy ventilace a oxygenace pacienta, i přes cílené zásahy anesteziologa, selhává.

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martina Dvončová, Nikol Englišová

Febrilní křeče jsou věkově vázaným fenoménem, projevujícím se křečovými stavy, typicky generalizovanými tonicko-klonickými, s možnou ztrátou vědomí, poruchami vegetativních a regulačních funkcí. Vznik febrilních křečí je dáván do souvislosti s iniciální fází infekčního onemocnění. V rámci klasifikace rozlišujeme febrilní křeče jednoduché a komplikované s vážnějším průběhem i následky (mohou progredovat až do život ohrožujího status epilepticus). Diferenciální diagnostika se opírá o vyloučení především neuroinfekčního onemocnění, křečových stavů jiného než infekčního původu, dále epileptického záchvatu a febrilní synkopy.

Další verze tohoto algoritmu: Febrilní křeče - 2019
2. 6. 2015 | autor: MUDr. Ľubomíra Longauerová, MUDr. Martina Bošková, Radim Gerstberger, Zuzana Horváthová Lenka Knedlíková

Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav, který je způsoben  přerušením krevního zásobení některé části mozku. Ischemická CMP (iCMP) představuje asi 80% všech iktů a je důsledkem ucpání mozkové cévy trombem. Bez přístupu kyslíku začnou buňky v mozku odumírat a dochází ke ztrátě funkcí, které jsou pod kontrolou postižené části. Klinicky se u pacientů setkáváme s poruchou hybnosti tváře či končetin. Dalším znakem mohou být poruchy v udržení rovnováhy, náhle vzniklá silná bolest hlavy, porucha zraku nebo potíže s mluvením. Důležitým faktorem v úspěšnosti léčby je rychlá a správná diagnostika iCMP kvůli omezenému časovému intervalu pro podání tPA. Následky vznikající po iktu korelují s lokalizací a rozsahem postižené mozkové tkáně. 

2. 6. 2015 | autor: MUDr. Roman Štoudek, David Mišurec, Katarína Sakalová

Spinální trauma je poranění páteře a míchy. K poranění míchy může dojít i při manipulaci s pacientem, zejména pokud se jedná o sdružené poranění, kde dominují život ohrožující zranění. Na poranění páteře by se proto mělo myslet vždy, když je v anamnéze prudká akcelerace či decelerace (dopravní nehody, pády, sportovní úrazy). Náš algoritmus vás provede spinální traumatem od první pomoci až po jeho pozdní komplikace.

9. 4. 2015 | autor: MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Jan Hudec, Tomáš Stuchlík, David Hruška

Nádorová bolest významným způsobem snižuje kvalitu života pacienta s onkologickým onemocněním. Terapie nádorové bolesti je nedílnou součástí komplexní onkologické péče. I přes tuto skutečnost není její léčbě často věnována adekvátní pozornost.  Algoritmus poukazuje na základní principy léčby nádorové bolesti v souladu s recentními doporučeními.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Lucia Chnupová, Pavla Chromá, Karolina Steinerová

Epilepsie je nemoc provázena opakovanými záchvaty nekontrolované excitační aktivity mozkových neuronů, které vedou k mozkové dysfunkci. Záchvaty mohou vznikat z různých příčin, například jako následek úrazu hlavy, nádoru nebo zánětu mozku, cerebrovaskulární příhody nebo jako důsledek různých metabolických změn. Mohou být také idiopatické. Většina záchvatů spontánně ustává, může se však stát, že epileptický záchvat nepřestává nebo se pacient neprobírá. V takovém případě se jedná o status epilepticus, závažnou život ohrožující situaci.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Hana Harazim, Radka Kadlčíková, Mária Moravská

Porodní bolest, objevující se během kontrakcí, je vlastně reakcí organismu těhotné ženy připravující se na nadcházející porod. Intenzita porodní bolesti je u různých žen různá, neboť prožívání bolesti je ovlivněno somatickými, psychickými a sociálními vlivy. Proto i přístup k tlumení této bolesti musí být individuální. V současné době máme na výběr z mnoha farmakologických i nefarmakologických postupů. K nejčastěji používaným metodám patří epidurální analgezie, nově se využívá i podání remifentanilu. Správně indikovaná a podaná porodnická analgezie nám může pomoci snížit výskyt porodnických komplikací u matky i dítěte.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Bc. Zuzana Brachaczková, Petra Holečková, Lenka Nedomová

Horská služba ČR ročně vyjíždí k více než 6000 zásahům. Přibližně polovinu nehod má na svědomí právě sjezdové lyžování. Nejčastějšími úrazy pak jsou poranění kloubu, zhmoždění a zlomeniny. V našem algoritmu si vyzkoušíte, jak postupovat při úrazu na sjezdovce jako laik, jak probíhá přednemocniční a posléze nemocniční péče.

8. 4. 2015 | autor: MUDr. Martina Kosinová, Lucie Janalíková, Ľudovít Kadlec

Na nejzávažnější komplikaci aneurysmatu abdominální aorty – rupturu je třeba neustále myslet, protože zdánlivě banální potíže jako bolesti v zádech, epigastriu či zvracení mohou být předzvěstí letálního konce. Po asymptomatickém období může stav končit hemoragickým šokem v rámci pár hodin. Vzhledem k rizikovým faktorům, které jsou v naší populaci hojně zastoupeny (kouření, hypertenze, ateroskleróza, věk) a prevalenci aneurysmatu, která není zanedbatelná (2,5 – 5 %), je riziko ruptury vysoké. Udává se dle velikosti, kdy aneurysma nad 6 cm v průměru skrývá riziko ruptury do 5-ti let 33 %, průměr nad 7 cm až 95 %

1. 4. 2015 | autor: MUDr. Martina Kosinová, MUDr. Lukáš Korbel, Kateřina Gajdošíková, Daniela Hahnová