Představujeme Vám nové algoritmy, které vznikly ve školním roku 2016/2017 v rámci předmětu Samostatná práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Na devítimesíčním procesu tvorby 9 nových výukových pomůcek se podílelo 19 studentů 4. až 6. ročníku, pod vedením 9 lékařů. Všechny algoritmy prošly recenzním řízením odborníkem na danou problematiku.


Hromadným neštěstím rozumíme situaci, kdy počet a stav raněných převyšuje dostupné zdravotnické zdroje. Pro efektivní zvládnutí je zásadní rychle určit stupeň ohrožení života jednotlivých raněných a tím i prioritu ošetření a transportu. Důležité však také je odlišit ty raněné, jimž pomoci nelze. To nám umožňuje např. systém přednemocniční triage pomocí třídících a identifikačních karet, kdy lékař hodnotí především stav vědomí, dýchání a oběhu. V tomto algoritmu si řešitel může zkusit řešení základních typů poranění na místě velké dopravní nehody.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 2. 6. 2017 | autor: MUDr. Martin Polášek, Veronika Sochorová, Michaela Spoustová

Klinický syndrom tyreotoxikózy je projevem expozice tkání vysokým hladinám cirkulujících hormonů štítné žlázy, která je provázena charakteristickými změnami jejich funkcí. Nejčastější formu tyreotoxikózy, kde příčinou je nadměrná činnost štítné žlázy, označujeme též hypertyreóza. Aktualizaci tyreotoxikózy jakéhokoli typu do život ohrožujícího stavu tyreotoxické krize může způsobit stres (emoční zátěž, interkurentní choroba, operační zákrok), destrukce funkční tkáně (léčba radiojódem), přísun stabilního jódu (kontrastní vyšetření) nebo náhlé vysazení tyreostatik. Selhání všech kompenzačních mechanismů vystupňuje příznaky toxikózy: agitovanost až deliriózní stavy, profúzní pocení při hypertermii, zvracení, průjem, hyperventilace, poruchy rytmu a systolické funkce urychlí vývoj oběhového a metabolického selhání. Není-li promptně zahájena léčba, je mortalita vysoká.
Tento algoritmus vás provede problematikou tyreotoxikózy se zaměřením na její diagnostiku a léčbu.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 2. 8. 2017 | autor: MUDr. Hana Harazim, Denisa Ölveczká, Tereza Tesaříková

Práce na anesteziologické ambulanci bývá často denní rutinou mladého anesteziologa a je potřeba jí věnovat maximální pozornost, protože má klíčový význam v perioperační péči. Předoperační vyšetření se provádí před všemi operačními zákroky, nicméně jeho rozsah se liší v závislosti na tom, zda se jedná o akutní či plánovaný zákrok, ale mimo jiné také podle věku a komorbidit daného pacienta. Protože by nebylo možné všechny tyto varianty pokrýt na případu jednoho pacienta, obsahuje algoritmus více pacientů s různou perioperační zátěží (komorbidity, celkový stav), které je třeba připravit na různé typy zákroků (plánované vs. akutní). S některými pacienty se v průběhu řešení algoritmu setkáváme i vícekrát, je proto nutné, aby se řešitel při průchodu algoritmem soustředil na to, o kterého pacienta se zrovna jedná.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Ivo Křikava, Ph.D., Martin Kovář, Radovan Lamoš

Návrat spontánní cirkulace je pouze prvním krokem k zotavení po srdeční zástavě. Na podkladě protrahované hypoperfuze až ischemie orgánů a následné reperfuze dochází k rozvoji patofyziologických jevů, které označujeme jako postresuscitační syndrom. Tento algoritmus Vás provede současnými doporučeními v poresuscitační péči od zajištění ventilace ve voze RLP přes péči na oddělení JIP až po následnou rehabilitaci pacienta po srdeční zástavě.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Olga Smékalová, Veronika Machalová, Tereza Novotná

Popáleniny patří k nejtěžším úrazům. Pokrok v medicíně v posledních desetiletích na poli chirurgie, intenzivní péče, farmakoterapie a nutriční terapie dramaticky ovlivnil prognózu popálených, avšak i přes všechnu snahu zůstávají popáleninová traumata zatížena vysokou mortalitou a doživotním postižením pacienta.
Tento algoritmus vás provede základy laické první pomoci, neodkladné lékařské péče a anesteziologickou péčí o popálené pacienty.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Monika Zamborská, Václav Vafek, Igor Ferenčák

Oční traumata jsou jednou z příčin náhlé slepoty. I nepatrné porušení integrity bulbu může mít dalekosáhlé následky. Mechanické poranění oka můžeme dělit na uzavřené (kontuze, lamelární lacerace) a otevřené (penetrace, perforace). V případě penetrujícího poranění oka se jedná o porušení korneosklerální stěny bulbu v plné tloušťce. Řeší se chirurgicky, čímž se předpokládá nutnost anestezie. Anesteziologie v očním lékařství má několik specifik, na které by měl anesteziolog myslet.
Tento algoritmus se snaží nastínit základní zásady péče o oční trauma od laické první pomoci až po osud na operačním sále.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Jitka Chlupová, Adam Lužák, Lukáš Majerčák

Poruchy srdečního rytmu (také arytmie či dysrytmie) jsou jedny z nejčastějších srdečních onemocnění. Hlavní příčinou arytmií je porucha tvorby vzruchu a následně jeho vedení myokardem. Obecně můžeme říci, že podkladem vzniku srdečních arytmií je přítomnost tzv. arytmogenního substrátu, kterým může být například jizva po infarktu myokardu, ektopické zdroje srdeční automacie či degenerativní změny myokardu. Arytmie můžeme dělit podle srdeční frekvence na dvě základní skupiny, a to na tachykardie a bradykardie.
Algoritmus Kardiostimulace poskytuje náhled do problematiky řešení akutních změn srdečního rytmu, včetně možného perioperačního managementu srdeční bradykardie, která přechází v asystolii.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Jan Hudec, Daniela Charwátová, Roman Kula

Ileus neboli neprůchodnost střevní je jedna z forem náhlých příhod břišních. Hlavní charakteristikou je zástava střevní pasáže s následným rozepětím střeva a v dalším vývoji až jeho perforací s následným zánětem pobřišnice a sepsí. V tomto algoritmu si můžete vyzkoušet jak jeden z druhů ileu diagnostikovat, a jak jej léčit. V neposlední řadě také zjistíte, na jaké komplikace se po úspěšném zvládnutí tohoto stavu zaměřit.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: MUDr. Kateřina Gajdošíková, Michal Sochor, Vendula Svobodová

HELLP syndrom (zkratka z angl. Hemolysis, Elevated Liver Enzymes, Low Platelet Count) je vzácnou, nicméně velmi závažnou komplikací těhotenství. Může se objevovat zcela samostatně nebo jako komplikace těžké preeklampsie a až v ⅓ případů se rozvíjí až v postpartálním období. Predikce tohoto stavu v současné době není možná, diagnóza může být stanovena až na základě laboratorních výsledků a případně rozvinutých klinických příznaků. Tento algoritmus provází řešitele od prvních příznaků HELLP syndromu, přes jeho diagnostiku až po řešení možných komplikací a jejich následků.


vloženo: 25. 5. 2017 | poslední úpravy: 1. 6. 2017 | autor: doc. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., Pavla Miřátská, Petr Zámečník