Monitoring článků

Přehled zajímavých článků v měsíci červnu.

Význam sérové hladiny prokalcitoninu v diagnostice plicních aspiračných syndromů

 

Ali A. El-Solh, MD, MPH; Hardik Vora, MD; Paul R. Knight III, MD, PhD et al.

Hladina prokalcitoninu v séru má špatnou diagnotickou hodnotu v odlíšení bakteriální aspirační pneumonie a aspirační pneumonitidy diagnostikovanou pomocí kvantitativní bronchoalveolární laváže. Nicméně, opakované měření sérové hladiny prokalcitonínu může být užitečné k predikci mortality u plicní aspirace.

Crit Care Med 2011; 39:1251–1256

Rating:18

Kardiopulmonální resuscitace + Nitroprussid sodný zlepšují přežití s dobrým neurologickým stavem na prasečím modelu s prolongovanou srdeční zástavou

Demetris  Yannopoulos, MD; Timothy Matsuura,  BS; Jason Schultz, MD et al.

V této studii autoři srovnávájí standartní KPR vs  „SNPeCPR“(KPR + nitroprusid sodný).SNPeCPR pozestává z velkého intravenózního bolusu SNP (sodium nitroprussid) a aktivní komprese-dekomprese KPR. U prasat, SNPeCPR signifikatně zlepšila hemodynamiku, zvýšila počet úspěšných resuscitací a zvýšila 24-hod přežití s dobrým neurologickým statusem po srdeční zastavě ve srovnání se standartní KPR,nebo KPR pomoci aktivních kompresí a dekompresí.

Crit Care Med 2011; 39:1269 –1274

Rating:19

Infekční komplikace u pacientů s mimonemocniční srdeční zástavou v době terapeutické hypotermie

Nicolas Mongardon, MD; Se´ bastien Perbet, MD; Virginie Lemiale, MD; Florence Dumas, MD et al.

Infekční komplikace po srdeční zástavě jsou časté a mohou být ješte frekventovanější při použití terapeutické hypotermie. Oproti zvýšeným nákladům na léčbu se nezdá být negativně ovlivněné dlouhodobé přežití. Táto studie nemá za cíl odradit od použití terapeutické hypotermie.

Crit Care Med 2011; 39:1359 –1364

Rating:18

Význam načasování a délky terapeutické hypotermie na přežití, neurologický status a neurodegenerace po srdeční zastavě

Dongfang Che, MD; Luchuan Li, MD; Catherine M. Kopil, AB; Ziyue Liu, PhD et al.

V této studii terapeutická hypotermie po srdeční zástavě resultovala v porovnatelný neurologický status a přežití v době začátku hypotermie do 4 hodin po ROSC. Nicméně, histologické vyšetření ukázalo, že větší neuroprotektivní efekt je dosažen při délce hypotermie 48hod vůči 24hod.

Crit Care Med 2011; 39:1423–1430

Vztah mezi středním arteriálním tlakem a renální funkcí v časné fázi šoku: prospektivní studie

Julie Badin, Thierry Boulain, Stephan Ehrmann,  Marie Skarzynski et al.

MAP v rozmezí 72-82 mmHg je potřebný, aby se předešlo akutnímu renálnímu selhání u pacientů v septickém šoku s iniciálním renálním poškozením.

Critical Care 2011, 15:R135 doi:10.1186/cc10253

Rating:17


25. 6. 2011
Zpět