Články na téma COVID-19

Surviving Sepsis Campaign - doporučení pro management kriticky nemocných dospělých pacientů s COVID-19
Waleed Alhazzani, Morten Hylander Moller et al.

Surviving Sepsis Campaign doporučení k managementu kriticky nemocných pacientů s COVID-19. 

Metody: Autoři vytvořili panel 36 odborníků z 12 zemí. Panel navrhl 53 otázek, které se vztahují k managementu COVID-19 na JIP. Autoři hledali v literatuře přímé a nepřímé důkazy o managementu COVID-19 u kriticky nemocných pacientů na JIP. Identifikovali relevantní a nedávné systematické přehledy na většinu otázek týkajících se podpůrné péče. Posoudili jistotu v důkazech pomocí Hodnocení klasifikace doporučení, hodnocení, vývoje a hodnocení (GRADE). Doporučení byla buď silná nebo slabá, nebo ve formě doporučení osvědčených postupů.

Výsledek: Panel Surviving Sepsis Campaign COVID-19 vydal 54 prohlášení, z nichž 4 jsou prohlášení o nejlepších postupech, 9 jsou silná doporučení a 35 jsou slabá doporučení. Žádné doporučení nebylo poskytnuto pro 6 otázek. Témata byla: 1) kontrola infekce, 2) laboratorní diagnostika a vzorky, 3) hemodynamická podpora, 4) ventilační podpora a 5) terapie COVID-19.

Závěr: Panel Surviving Sepsis Campaign COVID-19 vydal několik doporučení na podporu zdravotní péče pro pracovníky pečující o kriticky nemocné pacienty s COVID-19 na JIP. Pokud budou k dispozici,  autoři poskytnou nové důkazy a uskuteční další vydání těchto pokynů.

Society of critical care medicine (SCCM)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

ECMO pro závažné ARDS: systematický přehled a meta-analýza individuálních dat pacientů
Alain Combes , Giles J. Peek, David Hajage, et al.

Tento systematický přehled a meta-analýza individuálních dat pacientů randomizovaných kontrolních studií si dala za cíl zhodnotit efektivitu veno-venózní extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) oproti konvenčním metodám u pacientů s těžkým syndromem akutní respirační tísně (ARDS). Primárním sledovaným parametrem byla 90 ti denní mortalita. Primární analýza byla založena na úmyslu léčit (intend to treat).

Výsledky: Identifikovány byly dvě randomizované kontrolní studie (CESAR a EOLIA) s celkem 429 pacienty. Do 90. dne zemřelo v ECMO skupině 77 z 214 pacientů (36%) a 103 pacientů z 215 (48%) u kontrolní skupiny (RR, 0.75, 95% CI 0.6–0.94; P = 0.013; I2 = 0%). Rescue ECMO bylo použito u 36 (17%) z 215 pacientů v kontrolní skupině (35 v EOLIA a 1 v CESAR). Relativní riziko 90-ti denní selhání terapie bylo 0.65 (95% CI 0.52–0.8; I2 = 0%). Pacienti na ECMO měli více dní při životě mimo JIP a bez respiračního, kardiovaskulárního, renálního selhání nebo neurologického zhoršení. Jediná signifikantní kovariační interakce ve skupinách byla nižší mortalita v ECMO skupině u pacientů s dvěma a méně selhávajícími orgánovými systémy při randomizaci.

Závěr: V této meta-analýze individuálních dat pacientů při závažném ARDS byla 90 ti denní mortalita významně snížena u ECMO skupiny v porovnání s konvenční terapií.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06248-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

Surviving Sepsis Campaing: management intenzivní péče dospělých s COVID-19 infekcí na JIP: první aktualizace
Waleed Alhazzani, Laura Evans, Fayez Alshamsi et al.

S pokračující pandemií COVID-19 a rapidním nárůstem “evidence based “ důkazů přicházejí autoři s první aktualizací doporučených postupů pro management dospělých pacientů se závažným nebo kritickým průběhem infekce COVID-19 v intenzivní péči.

Výsledky: Rozšířený tým expertů skupiny pro COVID-19 sestavil devět doporučení, z čehož tři jsou nová a šest aktualizovaných, která se vztahují na intenzivní péči o pacienty se závažným nebo kritickým průběhem COVID-19 infekce. U těchto pacientů je vysoce doporučováno podání systémových kortikosteroidů s preferencí dexamethasonu a venózní tromboprofylaxe, ale rozhodně není doporučováno použití hydrochloroquinu. Dále skupina nedoporučuje podání rekonvalescentní plazmy a terapeutické antikoagulace mimo klinické studie. V případě remdesiviru je jeho podání vhodné u neventilovaných pacientů se závažným průběhem, ale varuje před jeho použitím u pacientů s kritickým průběhem mimo klinickou studii. S ohledem na nedostatek důkazů nebylo vydáno doporučení o pronačním polohování pacientů při vědomí.

Závěr: Skupina pro COVID-19 v rámci Surviving Sepsis Campaign vydává několik doporučených postupů pro poskytování intenzivní péče o pacienty se závažným nebo kritickým průběhem infekce COVID-19. Doporučení budou nadále aktualizována s ohledem na nová dostupná zjištění.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004899

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
96 %

Remdesivir pro léčbu COVID-19 - závěrečná zpráva
J.H. Beigel, K.M. Tomashek, L.E. Dodd, et al.

Primárním sledovaným parametrem této dvojitě zaslepené, randomizované kontrolní studie byl čas k uzdravení, definovaný, jako propuštění z nemocnice, nebo hospitalizece pouze z důvodů kontroly infekce u dospělých pacientů s COVID-19 se známkami infektu dolních cest dýchacích. Pacienti byli randomizováni do skupiny s intravenózním podáním  remdesiviru (200 mg dávka první den následovaná 100 mg denně až po dalších 9 dní) nebo placeba, po dobu 10 dní.

Výsledky: Celkově bylo zařazeno 1062 pacientů (541 byl přidělen remdesivir a 521 placebo). Ti, kteří dostali remdesivir měli medián doby zotavení 10 dní (95% CI, 9 - 11), v porovnání s 15 dny (95% CI, 13 - 18) u pacientů s placebem (rate ratio zotavení, 1.29; 95% CI, 1.12 - 1.49; P<0.001). V analýze, která použila proportional-odds model se stupnicí o 8 kategoriích, u pacientů, kteří obdrželi remdesivir, se pravděpodobněji objevilo klinické zlepšení 15. den (odds ratio, 1.5; 95% CI, 1.2 - 1.9, po úpravě pro skutečnou vážnost nemoci), oproti kontrolní skupině. Odhady mortality podle Kaplan-Meiera byly 15. den 6.7% s remdesivirem a 11.9% s placebem a 29. den 11.4% s remdesivirem a 15.2% s placebem (hazard ratio, 0.73; 95% CI, 0.52 - 1.03). Závažné nepříznivé události byly nahlášeny u 131 pacientů z 532, kteří obdrželi remdesivir (24.6%) a u 163 z 516 pacientů s placebem (31.6%).

Závěr: Data ukazují, že remdesivir byl superiorní k placebu v rámci zkrácení doby do uzdravení u pacientů s COVID-19 a známkami infekce dolních cest dýchacích

N Engl J Med 2020;383:1813-26

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Účinnost filtrace alternativních nemocničních obličejových masek při použití během pandemie COVID-19
Emily E. Sickbert-Bennett, James M. Samet, Phillip W. Clapp, et al.

Cílem této studie za účelem zlepšení kvality bylo posoudit vhodnou filtrační účinnost (FFE) respirátorů běžně nošených lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky a dostupných alternativ respirátorů během pandemie COVID-19.

Výsledky: Z 29 různých alternativ obličejových masek testovaných na ženských a mužských dobrovolnících, měly exspirované respirátory N95 bez porušených elastických ramínek a respirátory podrobené sterilizaci ethylenoxidem a peroxidem vodíku, nezměněné FFE (>95%). Výkon respirátorů N95 ve špatné velikosti mírně poklesl (90-95% FFE). U všech respirátorů, které nebyly v tomto hodnocení schváleny (n = 6), se nepodařilo dosáhnout 95% FFE. Ani jeden z 2 dovezených respirátorů schválených pro použití Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které nebyly v této studii testovány se schválením NIOSH, nedosáhl 95% FFE, přičemž účinnější fungoval při přibližně 80% FFE. Chirurgické a procedurální obličejové masky měly filtrační výkon, který byl nižší ve srovnání s respirátory N95 (98,5% celkového FFE), kdy procedurální obličejové masky zajištěné elastickými ušními poutky vykazovaly nejnižší účinnost (38,1% celkového FFE).

Závěr: Tato studie hodnotící 29 alternativ obličejových masek pro použití kliniky, interagujícími s pacienty v průběhu pandemie COVID-19 zjistila, že respirátory N95 s prošlou expirační dobou a sterilizované, použité respirátory N95 mohou být použity, pokud nové respirátory N95 nejsou k dispozici. Jiné alternativy mohou zajistit méně účinnou filtraci.

JAMA Intern Med. 2020;180(12):1607-1612. doi:10.1001/jamainternmed.2020.4221

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Podání kortikosteroidů pacientům s COVID-19 infekcí: systematický přehled a meta-analýza outcome
Judith van Paassen, Jeroen S. Vos, Eva M. Hoekstra, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy je vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti podání kortikosteroidů pacientům s COVID-19. Primárním hodnoceným parametrem byla úmrtnost v krátkodobém horizontu a virová clearance (založena na RT-PCR respiračních vzorků). Sekundárními hodnocenými parametry byly nutnost mechanické ventilace, nutnost další oxygenační terapie, délka hospitalizace a sekundární infekce.

Výsledky: Zdrojem dat bylo 44 studií s celkem 20 197 pacienty Ve 22 studiích byl kvantifikován účinek podání kortikosteroidů na úmrtnost. Celkový souhrnný odhad (observační studie a RCTs) prokázal významné snížení úmrtnosti ve skupině pacientů, kterým byly kortikosteroidy podány (OR 0.72 (95% CI 0.57–0.87). Virová clearance se pohybovala od 10 do 29 dnů u kortikosteroidní skupiny a od 8 do 24 dnů u skupiny se standardní terapií. 14 studií hlásilo pozitivní účinek kortikosteroidů na potřebu a délku umělé plicní ventilace. Byl zaznamenán trend směřující k více infekcím a použití antibiotik.

Závěr: Zjištění z observačních studií a randomizovaných kontrolních studií potvrzují příznivý efekt kortikosteroidů na úmrtnost v krátkém čase a snížení potřeby umělé plicní ventilace. Ačkoli data byla nedostatečná pro vytvoření jakéhokoli jistého závěru, je zde náznak opožděné virové clearance a nárůst počtu sekundárních infekcí.

van Paassen et al. Crit Care (2020) 24:696

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Konsenzuální guidelines pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19
T. M. Cook, K. El-Boghdadly et al.

Management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 je vysoce rizikový pro personál a pacienty. Cílem tohoto článku bylo rozvinout zásady pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 pro podporu bezpečných, přesných a rychlých výkonů. Jsou diskutována doporučení k prevenci kontaminace zdravotnických pracovníků, výběr personálu podílejícího se na řízení dýchacích cest, požadovaný výcvik a výběr zařízení.  Jsou popsány základní principy řízení dýchacích cest v těchto prostředích pro: nouzovou tracheální intubaci; předvídanou nebo neočekávanou obtížnou tracheální intubaci; srdeční zástavu; anestetickou péče; a tracheální extubaci. Autoři poskytují údaje na podporu lékařů v oblasti bezpečného managementu dýchacích cest pacientů s COVID-19. Doporučení v tomto dokumentu jsou navržena tak, aby byla přizpůsobena místním opatřením pracovišť.

Anaesthesia 2020, 75, 785–799

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Dexametazon u hospitalizovaných pacientů s COVID-19: předběžná zpráva
Peter Horby, Wei Shen Lim, Jonathan R. Emberson,et al.

Tato kontrolovaná open-label studie zkoumá možnost terapie pacientů hospitalizovaných s COVID-19 pomocí glukokortikoidů jakožto modulátorů zánětu, které by mohly snížit progresi onemocnění do respiračního selhání a úmrtí. Pacienti byli náhodně rozděleni na skupinu užívající dexametazon orálně či intravenózně (v denní dávce 6 mg) během až 10 dnů a na skupinu, která dostávala pouze obvyklou terapii bez glukokortikoidů. Primárním sledovaným parametrem byla 28denní mortalita. Článek přináší předběžné výsledky tohoto srovnání.

Výsledky: 2014 pacientů bylo zařazeno do testované skupiny užívající dexametazonu a na kontrolní skupinu léčenou obvyklou terapií v počtu 4321 pacientů. Během 28 dnů zemřelo 482 (22.9%) pacientů v testované skupině a 1110 (25.7%) pacientů v kontrolní skupině (věku upravený poměr, 0.83; 95% CI, 0.75 až 0.93;P<0.001). Proporční a absolutní rozdíl v úmrtí mezi skupinami se významně lišil v závislosti na stupni respirační podpory, kterou pacienti přijímali ve sledovaném období. V tomto ohledu byla incidence úmrtí v testované skupině užívající dexametazon menší u pacientů s invazivní mechanickou ventilací oproti pacientům bez dexametazonové terapie (29.3% vs. 41.4%; četnostní poměr, 0.64; 95% CI, 0.51 až 0.81) a stejně tak i u pacientů s neinvazivní oxygenoterapií (23.3% vs. 26.2%; četnostní poměr, 0.82; 95% CI, 0.72 až 0.94), avšak ne u pacientů bez respirační podpory (17.8% vs. 14.0%; četnostní poměr, 1.19; 95% CI, 0.91 až 1.55).

Závěr: Užití dexametazonu vedlo ke snížení úmrtnosti u pacientů s COVID 19 během sledovaných 28 dnů, pouze pokud byli současně napojeni na invazivní mechanickou ventilaci či dostávali samotnou oxygenoterapii. Naopak u pacientů bez respirační podpory nemělo užití dexametazonu vliv na incidenci úmrtí.

DOI: 10.1056/NEJMoa2021436

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
88 %

Bezpečnost a účinnost vakcíny BNT162b2 mRNA COVID-19
Fernando P. Polack, Stephen J. Thomas, Nicholas Kitchin, et al.

Primárními sledovaným parametry této nadnárodní, placebem kontrolované studie byla účinnost vakcíny BNT162b2 proti laboratorně potvrzenému vzorku COVID-19 a její bezpečnost.

Výsledky: Celkem bylo randomizováno 43 548 účastníků z nichž 43 448 byla aplikována látka: 21 720 vakcína BNT162b2 (30 μg/dávku, 2 dávky s 21 odstupem) a 24 728 s placebem. Mezi účastníky zařazenými do skupiny s vakcínou BNT162b2 bylo 8 případů nástupu onemocnění COVID-19 do 7 dnů po druhé dávce a 162 případů mezi účastníky zařazenými do skupiny s placebem; vakcína BNT162b2 byla v prevenci COVID-19 z 95% účinná (95% CI,  90,3 až 97,6). Podobná účinnost vakcíny (obecně 90 až 100%) byla pozorována napříč podskupinami definovanými věkem, pohlavím, rasou, etnikem, výchozím indexem tělesné hmotnosti (BMI) a přítomností koexistujících potíží. Z 10 případů těžkého průběhu onemocnění COVID-19 s nástupem po první dávce se 9 vyskytlo u skupiny příjemců placeba a 1 ve skupině s vakcínou BNT162b2. Bezpečnostní profil vakcíny BNT162b2 byl charakterizován krátkodobou, mírnou až střední bolestí v místě vpichu, únavou a bolestí hlavy. Výskyt závažných nežádoucích účinků byl nízký a mezi skupinami s vakcínou a placebem byl podobný.

Závěr: Dvoudávkový režim vakcíny BNT162b2 poskytl 95% ochranu před onemocněním COVID-19 osobám ve věku 16 let a starším. Bezpečnost v mediánu 2 měsíců byla podobná jako u jiných virových vakcín.

N Engl J Med 2020;383:2603-15.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Praktické doporučení pro týmy anesteziologů a kritické péče pečující o pacienty s novým coronavirem (2019-mCoV)
Randy S. Wax, Michael D. Christian et al.

V rámci poskytování optimální léčby pro COVID-19 pozitivní pacienty jsou pro pečlivou kontrolu infekce nutná bezpečnostní opatření, aby se zabránilo nozokomiálnímu přenosu na jiné pacienty a na zdravotnické pracovníky poskytující péči. Přestože přesný mechanismus přenosu je v současné době nejasný, z člověka na člověka může nastat přenos a riziko šíření vzduchem během lékařských procedur, při kterých vzniká aerosol. Tento dokument shrnuje důležité úvahy týkající se screeningu pacientů, environmentální kontroly, osobních ochranných prostředků, resuscitačních opatření (včetně intubace) a kritického plánování provozu jednotky intenzivní péče, dále informace, jak se připravujeme na možnost nových importovaných případů nebo lokálních ohnisek 2019-nCoV. I když porozumění 2019-nCoV viru se vyvíjí, poučení získané z předchozích infekčních problémů s onemocněními, jako je ARDS, snad zlepší naši připravenost bez ohledu na počet případů, které nakonec v Kanadě budeme muset zvládnout.

Can J Anesth/J Can Anesth

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
84 %

COVID-19 Infekce. Důsledky pro operatéry a lékaře jednotky intenzivní péče
John R. Greenland, M.D., Ph.D., Marilyn D. Michelow et al.

Systémy zdravotní péče po celém světě reagují na Coronavirus Disease 2019 (COVID-19), vznikající infekční syndrom způsobený Severe Acute Respiratory Syndrom Coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Pacienti s COVID-19 mohou přejít z asymptomatického nebo mírného onemocnění do hypoxického respiračního selhání nebo multiorgánového selhání, vyžadujícího intubaci a pobyt na jednotce intenzivní péče. Poskytovatelé zdravotní péče, zejména anesteziologové, jsou v první linii této epidemie a musí si být vědomi nejlepších možných důkazů na usměrnění terapeutické léčby pacientů s COVID-19 a přitom se udržovat v bezpečí. Tento přehled je zaměřen na patogenezi, prezentaci, diagnostiku a potenciální terapeutika s důrazem na management respiračního selhání spojeného s COVID-19. Autoři čerpají z literatury o jiných virových epidemiích, léčbě syndromu akutní respirační tísně, nedávných publikacích o COVID-19 a doporučení hlavních zdravotnických organizací. Tento přehled poskytuje shrnutí důkazů, které jsou v současnosti k dispozici pro management kriticky nemocných pacientů s COVID-19.

 

Anesthesiology 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Perioperační management pacientů infikovaných novým Coronavirem. Doporučení od pracovní skupiny z Čínské společnosti anesteziologie a Čínské asociace anesteziologů.
Xiangdong Chen,, Yanhong Liu et al.

Vypuknutí nového onemocnění  COVID-19 zahrnovalo 77 262 případů v Číně, jako i v jiných 27 zemích k datu 24. únor 2020. Protože je virus pro lidský organismus nový a zatím není k dispozici žádná vakcína, každý jedinec je vnímavý a může se nakazit. Vysoce ohroženi jsou pracovníci ve zdravotnictví a bohužel již více jako 3 000 zdravotníků bylo v Číně nakažených. Anesteziologové, kvůli úzkému kontaktu s infikovanými pacienty a vysokému potenciálu expozice respiračním kapénkám a aerosolu z dýchacích cest pacientů, jsou ještě více ohroženi. Doporučení byly vytvořeny hlavně na základě praxe a zkušeností anesteziologů, kteří poskytovali péči pacientům v Číně. Pracovní skupina bude doporučení průběžně aktualizovat a nové informace začlení do budoucích verzí.
 

ANESTHESIOLOGY 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Účinek hydroxychlorochinu na klinický stav 14. den hospitalizace u pacientů s COVID-19: multicentrická, zaslepená, placebem kontrolovaná, randomizovaná klinická studie
Wesley H. Self, Matthew W. Semler, Lindsay M. Leither, et al.

Cílem bylo určit, zda je hydroxychlorochinin efektivní léčbou pro dospělé hospitalizované s COVID-19. Primárně byl sledován klinický stav 14 dní po randomizaci pomocí stupnice od 1(smrt) do 7(propuštěn z nemocnice a schopen provádět normální aktivity). Dále bylo sledováno dalších 12 parametrů včetně 28denní mortality.

Výsledky: Bylo zahrnuto 479 pacientů, jimž byl náhodně přidělen buď hydroxychlorochin (400 mg dvakrát denně pro 2 dávky, poté 200 mg dvakrát denně pro 8 dávek), n=242 nebo placebo (n=237). Medián trvání symptomů před randomizací byl 5 dní (medián [IQR] 3 - 7 dní). Klinický stav na stupnici po 14 dnech se významně nelišil mezi skupinou s hydroxychlorochinem a placebo skupinou (medián [IQR], 6 [4-7] vs. 6 [4-7]; aOR (adjusted odds ratio), 1.02 [95%CI, 0.73 až 1.42]). Žádný z dalších sledovaných parametrů se mezi skupinami významně nelišil. Po 28 dnech od randomizace 25 z 241 pacientů (10.4%) ve skupině s hydroxychlorochinem a 25 z 236 (10.6%) v placebo skupině zemřelo (absolutní rozdíl, -0.2% [95%CI, −5.7% až 5.3%]; aOR, 1.07 [95%CI, 0.54 až 2.09]).

Závěr: Mezi dospělými hospitalizovanými s respiračním onemocněním kvůli COVID-19, léčba hydroxychlorochinem, v porovnání s placebem, významně nezlepšila klinický stav po 14dnech. Tato zjištění nepodporují užití hydroxychlorochinu pro léčbu COVID-19 u hospitalizovaných dospělých.

 

JAMA. doi:10.1001/jama.2020.22240

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
96 %

Účinnost a bezpečnost mRNA-1273 SARS-CoV-2 vakcíny
L.R. Baden, H.M. El Sahly, B. Essink et al.

Tato třetí fáze randomizované částečně zaslepené (observer-blinded)  placebem kontrolované, byla provedena v 99 centrech ve Spojených státech. Lidé s vysokým rizikem infekce SARS-CoV-2 nebo jeho komplikací byly náhodně rozřazeny v poměru 1:1 k podání dvou intramuskulárních injekcí mRNA-1273 (100 μg) nebo placeba s odstupem 28 dnů. Primárním end pointem byla prevence nemoci Covid-19 se začátkem nejméně 14 dní po druhé dávce injekce u účastníků, kteří nebyli dříve nakaženi SARS-CoV-2.

Výsledky:  Do studie bylo zařazeno 30 420 dobrovolníků.Více než 96 % účastníků dostalo obě dávky injekce a 2,2 % mělo důkazy (sérologické, virologické nebo obojí) výskytu infekce SARS-CoV-2 na baseline. Symptomatické onemocnění Covid-19 bylo potvrzeno u 185 účastníků ve skupině s placebem (56,5 na 1000 osoboroků; 95% CI, 48,7 až 65,3) a u 11 účastníků v mRNA-1273 skupině (3,3 na 1 000 osoboroků; 95% CI, 1,7 až 6,0); účinnost vakcíny byla 94,1% (95% CI, 89,3 až 96,8%; P <0,001). Účinnost byla podobná napříč klíčovými sekundárními analýzami, včetně hodnocení 14 dní po první dávce, analýzami, které zahrnovaly účastníky, kteří měli důkazy o infekci SARS-CoV-2 při baseline, a analýzami u účastníků ve věku 65 let nebo starších. K závažnému průběhu Covid-19 došlo u 30 účastníků, s jedním úmrtím; vše ve skupině  placeba. Mírná, přechodná reaktogenita po očkování se vyskytla častěji ve skupině mRNA-1273. Závažné nežádoucí účinky byly vzácné a výskyt byl u obou skupin podobný.

Závěr: Vakcína mRNA-1273 vykázala 94,1% účinnost při prevenci onemocnění Covid-19, včetně závažného průběhu. Kromě přechodných lokálních a systémových reakcí nebyla zjištěna bezpečností rizika. 

N Engl J Med 2021;384:403-16. DOI: 10.1056/NEJMoa2035389

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
96 %

Dexametazon u hospitalizovaných pacientů s Covid-19 The RECOVERY Collaborative Group
Peter Horby, Wei Shen Lim, Jonathan R. Emberson, et al.

V této kontrolované open-label studii, porovnávající řadu možných způsobů léčby Covid-19 hospitalizovaných pacientů, byli náhodně rozděleni pacienti do skupiny s podáním dexametazonu perorálně nebo intravenózně (v dávce 6 mg jednou denně) po dobu až 10 dní, nebo k obvyklé péči. Primárním sledovaným parametrem byla 28 denní mortalita.

Výsledky:  Celkem 2104 pacientům byl přidělen dexamethason a 4321 obvyklá léčba. Celkově 482 pacientů (22,9%) ve skupině s dexametazonem a 1110 pacientů (25,7%) ve skupině obvyklé léčby zemřelo během 28 dnů po randomizaci (RR upravené podle věku, 0,83; 95% CI, 0,75 až 0,93; P <0,001). Proporcionální a absolutní rozdíly v úmrtnosti mezi skupinami se značně lišily podle úrovně respirační podpory pacientů, kterou dostávali v době randomizace. Ve skupině s dexametazonem byl výskyt úmrtí u pacientů nižší než ve skupině s obvyklou péčí u pacientů, kteří dostávali invazivní umělou plicní ventilaci (29,3% vs. 41,4%; RR 0,64; 95% CI, 0,51 až 0,81) a mezi těmi, kteří dostávali kyslíkovou podporu bez invazivní ventilace (23,3% vs. 26,2%; RR 0,82; 95% CI, 0,72 až 0,94), ale ne mezi těmi, kteří byli při randomizaci bez respirační podpory (17,8% vs. 14,0%; rate ratio, 1,19; 95% CI, 0,92 až 1,55).

Závěr:  U pacientů hospitalizovaných s Covid-19 mělo použití dexametazonu za následek nižší 28 denní mortalitu při randomizaci u těch, kteří dostávali buď invazivní ventilační podporu, nebo kyslík samostatně, ale ne mezi těmi, kteří byli bez respirační podpory. 

 

N Engl J Med 2021;384:693-704. DOI: 10.1056/NEJMoa2021436

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

Inhibitory renin angiotensin aldosteronového systému a riziko infekce COVID-19
Harmony R. Reynolds, Samrachana Adhikari, Claudia Pulgarin, et al.

Angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2) je receptorem pro virus infekce COVID-19. Z tohoto důvodu panují obavy potenciálního zvýšeného rizika pro pacienty užívající inhibitory renin-angiotensin-aldosteronového systému. Cílem této studie je prověřit možný vztah mezi předchozí léčbou ACE inhibitory, blokátory angiotensinových receptorů, betablokátory, blokátory kalciových kanálů nebo thiazidovými diuretiky a pravděpodobnost nákazy infekcí COVID-19. Současně je zkoumána i pravděpodobnost závažného průběhu infekce COVID-19 u pozitivních pacientů (definováno jako nutnost intenzivní péče či mechanické ventilace nebo podlehnutí infekci). Pro srovnání outcomes testované skupiny užívající inhibitory RAAS a kontrolní skupiny bylo použito Bayesovských metod, pro správnou analýzu dat medikace pacientů bylo využito propensity skóre. Za podstatný byl považován rozdíl 10 %. Z  počtu 12 594 pacientů testovaných na nákazu COVID-19 bylo celkem 5894 pozitivních (46.8 %);  z nichž 1002 pacientů (17 %) mělo závažný průběh infekce. Ze 4357 pacientů (34.6 %) s hypertenzí bylo pozitivně testováno 2573 osob (59.1 %), přičemž infekce probíhala závažně u 634 z těchto pacientů (24.6 %). Nebyla zaznamenána žádná spojitost mezi kteroukoli hodnocenou třídou léčiv a zvýšenou pravděpodobností pozitivního testu. Žádný ze zkoumaných léčivých přípravků nevykazoval spojitost se zvýšeným rizikem závažného průběhu infekce COVID-19.

Závěr: Studie neprokázala vyšší pravděpodobnost pozitivního testu na COVID-19 nebo vyšší riziko závažného průběhu infekce ve spojitosti s užíváním léčivých přípravků jedné ze základních skupin antihypertenziv (blokátory angiotensinových receptorů, betablokátorů, blokátorů kalciových kanálů nebo thiazidových diuretik).

N Engl J Med 2020;382:2441-8. DOI: 10.1056/NEJMoa2008975

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
92 %

Prevalence a dopad akutního poškození ledvin na průběh COVID 19: systematický přehled a meta analýza
Xianghong Yang, Yiyang Jin et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit prevalenci abnormální analýzy moči a dysfunkci ledvin u pacientů s COVID-19 a stanovení souvislosti akutního poškození ledvin (AKI) se závažností a prognózou COVID 19. Incidence AKI byla porovnána mezi pacienty se závažným a nezávažným průběhem onemocnění a přeživšími oproti pacientům, kteří zemřeli.

Výsledky: Bylo zahrnuto celkem 24 studií s celkem 4963 COVID-19 pozitivními pacienty. Poměr pacientů se zvýšenou hladinou sCr a BUN byl 9,6% (95% CI 5,7–13,5%) a 13,7% (95% CI 5,5–21,9%). Ze všech pacientů mělo proteinurii 57,2% (95% CI 40,6–73,8%), 38,8% (95% CI 26,3–51,3%) mělo proteinurii . Celkový výskyt AKI u všech pacientů COVID-19 byl 4,5% (95% CI 3,0–6,0%), incidence AKI byla 1,3% u mírných případů COVID (95% CI 0,2–2,4%), 2,8%  středně závažných až závažných(95% CI 1,4–4,2%) a 36,4% u kritických pacientů s COVID (95% CI 14,6–58,3%) Incidence AKI byla 52,9% u nepřeživších pacientů (95% CI 34,5–71,4%) a 0,7% u přeživších (95% CI - 0,3–1,8%).

Závěr: Výskyt abnormální analýzy moči a dysfunkce ledvin u COVID-19 byl vysoký a AKI úzce souvisí se závažností a prognózou pacientů s COVID-19. Proto je důležité zvýšit povědomí o dysfunkci ledvin u pacientů COVID-19.

Yang a kol. Critical Care (2020) 24: 356

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Multiorgánový point-of-care ultrazvuk pro COVID-19 (PoCUS4COVID): mezinárodní konsensus expertů
Arif Hussain, Gabriele Via, Lawrence Melniker, et al.

Multiorgánový point-of-care ultrazvuk (PoCUS) zahrnující ultrazvuk plic (LUS) a cílený ultrazvuk srdce (FoCUS) hrály, jako klinické doplňující metody, významnou roli v triáži, diagnostice a léčebném managementu pacientů s COVID-19 infekcí. Cílem tohoto článku je poskytnout lékařům v první linii doporučení pro využití multiorgánového PoCUS u COVID-19 pacientů. Konsensus byl vypracován dle GRADE metodologie a ověřený procesem modifikované Delphi metody.

Závěr: Tým expertů z 27 zemí a 6 kontinentů, kteří jsou náležitě zkušení v přímém užití PoCUS u COVID-19 pacientů, předkládají evidence-based konsensus využití multiorgánového PoCUS, který sestává z 36 doporučení uspořádaných do 9 základních domén. Použití ultrazvuku je doporučováno v mnoha klinických situacích souvisejících s respiračními, kardiovaskulárními a trombembolickými aspekty COVID-19 infekce. Limitace z důvodu nedostatečných dat jsou zdůrazněny jako příležitosti pro další výzkum.

Hussain et al. Crit Care (2020) 24:702

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
92 %

Léčba 5 nebo 10 dní remdesivirem u pacientů s těžkou infekcí Covid-19
Jason D. Goldman, David C.B. Lye, David S. Hui, et al.

Cílem této randomizované, open-label studie je zhodnotit vliv délky terapie remdesivirem u pacientů s infekcí COVID-19 se saturací 94% a méně při vdechování okolního vzduchu a s radiologicky potvrzenou pneumonií. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou stejně velkých skupin, kterým byl intravenózně podáván remdesivir po dobu 5 nebo 10 dnů. Primárním sledovaným parametrem byl klinický stav ve 14. dni, ohodnocený dle 7stupňové škály.

Výsledky: Celkově bylo do studie zahrnuto 397 pacientů, 200 pacientů bylo léčeno remdesivirem 5 dnů, 197 pacientů 10 dnů. U pacientů z 5denní skupiny bylo 14. den zaznamenáno zlepšení klinického stavu o 2 stupně a více u 64% pacientů, u 10denní skupiny bylo takovéto zlepšení zaznamenáno u 54% pacientů. Po úpravě výsledků vzhledem k počátečnímu klinickému stavu bylo rozvrstvení klinického stavu 14. den u pacientů 10denní skupiny podobné jako u pacientů 5denní skupiny (P = 0.14). Nejčastějším nežádoucími účinky byly nauzea (9% pacientů), zhoršení respiračního selhání (8%), zvýšení hladin alanin aminotransferázy (7%) a zácpa (7%).

Závěr: Studie neprokázala rozdíl v účinnosti 5 a 10denní terapie remdesivirem u pacientů se závažnou infekcí Covid-19 nevyžadující mechanickou ventilaci. Vzhledem k tomu, že nebyla zařazena kontrolní placebo skupina, nelze stanovit velikost přínosu terapie.

N Engl J Med 2020;383:1827-37

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Prediktivní hodnota poměru neutrofilů k lymfocytům v závažnosti onemocnění a mortalitě u COVID-19 pacientů: systematický přehled a metaanalýza
Xiaoming Li, Chao Liu, Zhi Mao, et al.

V klinické praxi byla zaznamenána vyšší hodnota poměru neutrofilů k lymfocytům (NLR) u vážně nemocných pacientů s COVID-19 infekcí oproti pacientům s mírným průběhem. Cílem tohoto systematického přehledu a metaanalýzy je vyhodnotit výpovědní hodnotu NLR  jako predikci závažnosti onemocnění a mortality u pacientů s infekcí COVID-19.

Výsledky:  Celkem bylo zařazeno 13 studií, zahrnujících 1579 pacient. Studie uváděly prediktivní hodnotu NLR o závažnosti onemocnění. Hodnota souhrnné senzitivity (SEN) byla 0.78 (95% CI 0.70–0.84), specificity (SPE) 0.78 (95% CI 0.73–0.83) a oblast pod křivkou (AUC) byla 0.85 (95% CI 0.81–0.88). Deset studií zahrnujících 2967 pacientů uvádělo prediktivní hodnotu NLR v rámci mortality. Hodnota souhrnné SEN byla 0.83 (95% CI 0.75–0.89),  SPE 0.83 (95% CI 0.74–0.89) a AUC byla 0.90 (95% CI 0.87–0.92).

Závěr: Poměr  neutrofilů k lymfocytům (NLR) má dobrou výpovědní hodnotu o závažnosti onemocnění a mortalitě pacientů s infekcí COVID-19. Vyhodnocení NLR může pomoci lékařům v klinické praxi dříve určit potenciálně závažné případy, provádět časnou triage a zahájit efektivní management včas, což může snížit celkovou úmrtnost na onemocnění COVID-19.

Li et al. Crit Care (2020) 24:647

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
88 %

Tocilizumab u pacientů hospitalizovaných s COVID-19 asociovanou pneumonií
Carlos Salama, Jian Han, Linda Yau, et al.

Primárním sledovaným parametrem této randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byla potřeba umělé plicní ventilace a mortalita u pacientů s COVID-19 asociovanou pneumonií bez předchozí nutnost napojení na umělou plicní ventilaci a s přidělenou dávkou tocilizumabu nebo placeba.

Výsledky: Celkem 389 pacientů podstoupilo randomizaci a modifikovaná populace s léčebným záměrem zahrnovala 249 pacientů ve skupině léčené tocilizumabem (8mg na kg i.v-jedna nebo dvě dávky) a 128 pacientů ve skupině s placebem. (randomizace2:1) Kumulativní procento pacientů, kteří byli napojeni na umělou plicní ventilaci, nebo kteří zemřeli do 28. dne, bylo 12,0% (95% CI, 8,5 až 16,9) ve skupině s tocilizumabem a 19,3% (95% CI, 13,3 až 27,4) ve skupině s placebem (OR pro umělou plicní ventilaci nebo úmrtí, 0,56; 95% CI, 0,33 až 0,97; P = 0,04 podle log-rank testu). Klinické selhání hodnocené v analýze času do příhody upřednostňovalo tocilizumab před placebem (HR, 0,55; 95% CI, 0,33 až 0,93). Povšechná 28ti denní mortalita byla 10,4% pacientů ve skupině s tocilizumabem a 8,6% pacientů ve skupině s placebem (vážený rozdíl, 2,0 procentního bodu; 95% CI, -5,2 až 7,8).

Závěr: U hospitalizovaných pacientů s COVID-19 asociovanou  pneumonií, kteří nebyli napojeni na umělou plicní ventilaci, snížil tocilizumab pravděpodobnost progrese sledovaného kombinovaného výsledku napojení na umělou plicní ventilaci nebo úmrtí, ale nezlepšil přežití. Nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály.

N Engl J Med 2021;384:20-30. DOI: 10.1056/NEJMoa2030340

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Přenos SARS-CoV-2 od asymptomatických osob s COVID-19
Michael A. Johansson; Talia M. Quandelacy; Sarah Kada; et al.

Cílem studie bylo zhodnotit podíl komunitního přenosu SARS-CoV-2, který pravděpodobně nastává od bezpříznakových osob. Pro odhady inkubačních dob byla použita data z metaanalýz s výsledným mediánem 5 dnů. Trvání infekční periody bylo stanoveno na 10 dní a vrchol infekčnosti se pohyboval mezi 3 a 7 dny (-2 a + 2 dny v závislosti na mediánu inkubační doby). Analytický model zhodnotil relativní množství přenosů od presymptomatických, asymptomatických a symptomatických jedinců.

Výsledky: Předpoklady pro tento model byly, že vrchol infekčnosti nastává v mediánu doby od propuknutí příznaků, a že 30 % jedinců nikdy nerozvine příznaky a jsou v 75 % tak infekční, jako symptomatičtí jedinci. Přepočteno, naznačují, že osoby s infekcí, u kterých se nikdy neobjeví příznaky, mohou představovat přibližně 24% všech přenosů. V tomto případě 59% veškerého přenosu pocházelo z asymptomatického přenosu, zahrnující 35% od presymptomatických jedinců a 24% od jedinců, u kterých se nikdy nerozvinou příznaky. Díky širokému rozsahu hodnot pro každý z těchto předpokladů bylo stanoveno, že nejméně 50 % nových infekcí SARS-CoV-2 pochází z expozice infekčních jedinců bez příznaků.

Závěr: V tomto analytickém modelu, který zahrnoval různé scénáře podílu asymptomatických osob s nemocí COVID-19 a dob infekčnosti, byl přenos od asymptomatických osob stanoven na více než polovinu všech nákaz. Pro efektivní kontrolu přenosu bude navíc potřeba krom identifikace a izolace symptomatických jedinců s COVID-19 snižovat riziko z přenosu od asymptomatických osob. Výsledky naznačují, že opatření jako nošení roušek, hygiena rukou, sociální distancování se a testování zdravých osob bude zásadní pro zpomalování výskytu COVID-19 do té doby, než bude dostupné a široce užívané očkování.

 

JAMA Network Open. 2021;4(1):e2035057.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

SARS-CoV-2 neutralizační protilátky LY-CoV555 u ambulantních pacientů s Covid-19
Peter Chen, Ajay Nirula, Barry Heller, et al.

V probíhající 2. fázi studie zahrnující ambulantní pacienty s nedávno diagnostikovaným slabým či středně závažným průběhem COVID-19, bylo  náhodně přiděleno 452 pacientům jedna intravenózní infuze neutralizačních protilátek LYCoV555 v jedné ze tří dávek (700 mg, 2800 mg nebo 7000 mg) nebo placebo. Primárním výsledkem byla změna virové nálože 11. den oproti baseline.

Výsledky: V čase průběžné anlýzy byla pozorovaná průměrná hodnota poklesu virové nálože oproti baseline v celé populaci -3,81 virové RNA. U pacientů, kteří obdrželi 2800 mg dávku LYCV555 byl rozdíl oproti placebu v poklesu -0,53 oproti baseline (95% interval spolehlivosti [CI], -0,98 až -0,08; P=0,02), virová nálož byla 3,4 krát nižší. Menší rozdíly oproti placebu ve změně oproti baseline byly pozorovány u pacientů, kteří obdrželi 700 mg dávku (−0,20; 95% CI, −0,66 až 0,25; P = 0,38) nebo 7000 mg dávku (0,09; 95% CI, −0,37 až 0,55; P = 0,70). Mezi 2. a 6. dnem měli pacienti, kteří obdrželi LY-COV555, lehce mírnější průběh symptomů než ti, kteří obdrželi placebo. Procento pacientů, kteří byli hospitalizování v souvislosti s Covid-19 nebo byli ošetřeni naurgentním úříjmu, činilo 1,6 % ve skupině LY-CoV555 a 6,3 % ve skupině s placebem.

Závěr: V této průběžné analýze 2. fáze studie urychlila jedna ze tří dávek neutralizačních protilátek LY-CoV666 přirozený pokles virové nálože 11. den, kdežto ostatní dávky nikoliv. 

N Engl J Med 2021;384:229-37. DOI: 10.1056/NEJMoa2029849

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
88 %

Baricitinib plus Remdesivir u hospitalizovaných dospělých pacientů s Covid-19
A.C. Kalil, T.F. Patterson, A.K. Mehta, et al.

V rámci této dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studie obdrželi pacienti remdesivir (≤10 dní) a buď baricitinib (≤14 dní), nebo placebo (kontrola). Primárním sledovaným parametrem byla doba potřebná k uzdravení. Klíčový sekundární sledovaný parametr byl klinický stav 15. den. 

Výsledky:  Celkem 1033 pacientů podstoupilo randomizaci (515 bylo přiřazeno ke kombinační léčbě a 518 ke kontrole). Pacienti dostávající baricitinib měli medián času do uzdravení 7 dní (95% CI, 6 až 8) ve srovnání s 8 dny (95% CI, 7 až 9) s kontrolou (rate ratio pro uzdravení, 1,16; 95% CI, 1,01 až 1,32; P = 0,03) a o 30% vyšší šance na zlepšení klinického stavu v 15. den (OR 1,3; 95% CI, 1,0 až 1,6). Pacienti dostávající high flow oxygenoterapii nebo neinvazivní ventilaci při zařazení měli čas do uzdravení 10 dnů s kombinovanou léčbou a 18 dnů s kontrolou (rate ratio pro uzdravení, 1,51; 95% CI, 1,10 až 2,08). 28 denní mortalita byla 5,1% ve skupině s kombinací a 7,8% v kontrolní skupině (hazard ratio pro úmrtí, 0,65; 95% CI, 0,39 až 1,09). Vážné nežádoucí účinky byly méně časté ve skupině s kombinací než v kontrolní skupině (16,0% vs. 21,0%; rozdíl, -5,0 procentních bodů; 95% CI, -9,8 až -0,3; P = 0,03), jako nové infekce (5,9% vs. 11,2%; rozdíl, -5,3 procentních bodů; 95% CI, -8,7 až -1,9; P = 0,003).

Závěr: Baricitinib plus remdesivir byli při zkracování doby k uzdravení lepší než samotný remdesivir a urychlovali zlepšení klinického stavu u pacientů s Covid-19, zejména mezi těmi, kteří dostávali high flow oxygenoterapii, nebo neinvazivní ventilaci. Kombinace byla spojena s méně závažnými nežádoucími účinky.

 

N Engl J Med 2021;384:795-807. DOI: 10.1056/NEJMoa2031994

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Časná terapie plasmy s vysokým titrem pro prevenci závažného průběhu Covid-19 u starších dospělých
R. Libster, G. Perez Marc, D. Wappner, et al.

V této randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii rekonvalescentní plazmy s vysokými titry IgG proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu SARS-CoV-2 u starších dospělých pacientů do 72 hodin po nástupu mírných příznaků Covid-19. Primární end point bylo závažné respirační onemocnění, definované jako dechová frekvence 30 dechů za minutu nebo více, saturace méně než 93% zatímco pacient dýchal okolní vzduch, nebo obojí. Studie byla zastavena předčasně na 76% předpokládané velikosti vzorku, protože případy Covid-19 ve zkoumané oblasti značně poklesly a plynulý zápis pacientů do studie se stal prakticky nemožným. 

Výsledky: Randomizaci bylo podrobeno celkem 160 pacientů. V populaci, se záměrem léčit, se vyvinulo závažné respirační onemocnění u 13 z 80 pacientů (16%), kteří dostávali rekonvalescentní plazmu a u 25 z 80 pacientů (31%), kteří dostávali placebo (relativní riziko, 0,52; 95% CI, 0,29 až 0,94; P = 0,03), se snížením relativního rizika o 48%. Upravená analýza podle léčebného záměru, která vyloučila 6 pacientů, kteří měli událost primárního end-pointu před infuzí rekonvalescentní plazmy nebo placeba, ukázala větší míru účinku (relativní riziko 0,40; 95% CI 0,20 až 0,81). Žádné solicitované nežádoucí účinky nebyly pozorovány. 

Závěr: Časné podání rekonvalescenční plazmy s vysokým titrem proti SARS-CoV-2 starším dospělým s mírným průběhem nemoci snížilo progresi Covid-19. 

 

N Engl J Med 2021;384:610-8. DOI: 10.1056/NEJMoa2033700

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Remdesivir u pacientům se závažným průběhem infekce COVID-19
J. Grein, N. Ohmagari, D. Shin, et al.

Remdesivir, nukleotidový analog blokující virovou RNA polymerázu, vykazuje in vitro aktivitu proti SARS-CoV-2. Studie měla za cíl prozkoumat vliv paliativního podání remdesiviru na infekci COVID-19 u pacientům s kritickým průběhem. Remdesivir byl podáván pacientům s potvrzenou SARS-CoV-2 infekcí, jejichž saturace krve kyslíkem při vdechování okolního vzduchu nebo na kyslíkové podpoře dosahovala hodnot 94 % a méně. Remdesivir byl podáván 10 dní v dávce 200 mg intravenózně první den, následováno 100 mg zbývajících 9 dní. Pacientům zařazeným do této studie byl remdesivir podáván v období od 25. ledna 2020 do 7. března 2020 a měli klinické záznamy z alespoň jednoho následujícího dne po skončení terapie. Z 53 pacientů, jejichž data byla analyzována, pocházelo 22 z USA, 22 z Evropy nebo Kanady a 9 z Japonska. V úvodu terapie bylo 30 pacientů (57 %) napojeno na mechanickou ventilaci a 4 (8 %) na mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO). V průměru byli pacienti následně pozorování a došetřováni 18 dnů, během kterých bylo u 36 pacientů (68 %) zaznamenáno zlepšení stupně kyslíkové podpory, zahrnující 17 z 30 pacientů (57 %) původně napojených na mechanickou ventilaci, kteří byli extubováni. Celkově bylo 25 pacientů (47 %) propuštěno a 7 pacientů (13 %) zemřelo; mortalita byla u pacientů s invazivní ventilací 18 % (6 z 34), u pacientů bez invazivní ventilace 5 % (1 z 19).

Závěr: V této kohortě pacientů hospitalizovaných pro závažný průběh infekce COVID-19, kteří byli paliativně léčeni remdesivirem, bylo zaznamenáno klinické zlepšení u 36 z 53 pacientů (68 %). Stanovení účinnosti terapie remdesivirem bude vyžadovat následnou randomizovanou placebem kontrolovanou studii.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
84 %

Awake polohování do pronace nesnižuje riziko intubace u COVID-19 pacientů na terapii vysokoprůtokovou nazální oxygenoterapií
Carlos Ferrando, Ricard Mellado-Artigas, Alfredo Gea,et al.

Cílem této prospektivní, multicentrické observační kohortové studi bylo určit, zda kombinace polohování do pronace u pacientů při vědomí (awake prone positioning-awake PP) u neintubavaných COVID-19 pozitivních pacientů a vysokoprůtokové nazální oxygenoterapie (HFNO) snižuje nutnost intubace oproti samotné HFNO.

Výsledky: Z celkového počtu COVID -19 pozitivních pacientů s akutním respiračním selháním, 199 obdrželo HFNO. Z toho 55 (27.6%) bylo polohováno do pronace během HFNO, 60 (41%) ze skupiny HFNO bylo intubováno a 22 (40%) ze skupiny HFNO + awake PP bylo intubováno. Použití PP jako přídavek k HFNO nesnížilo riziko intubace [RR 0.87 (95% CI 0.53–1.43), p = 0.60]. U pacientů s awake PP + HFNO se prokázal trend pozdější intubace, v porovnání se samotnou HFNO [medián 1 den (IQR 1.0–2.5) vs. 2 IQR 1.0–3.0] dny (p = 0.055), ale awake PP neovlivnila 28 ti denní mortalitu[RR 1.04 (95% CI 0.40–2.72), p = 0.92.

Závěr: U COVID -19 pacientů s akutním respiračním selháním, na vysokoprůtokové oxygenoterapii nazální kanylou nevedlo awake polohování do pronace ke snížení nutnosti intubace, ani neovlivnilo mortalitu.

Ferrando et al. Critical Care (2020) 24:597

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Chirurgická maska na vysokoprůtokové nazální kanyle zlepšuje oxygenaci u COVID-19 kriticky nemocných pacientů s hypoxemickým respiračním selháním
Virginie Montiel , Arnaud Robert, Annie Robert, et al.

Primárním sledovaným parametrem této prospektivní studie bylo zhodnotit efekt přidání chirurgické masky na systém vysokoprůtokové nazální kanyly na oxidační parametry u hypoxemických pacientů s COVID 19 na JIP, kteří nevyžadovali urgentní intubaci.

Výsledky: Zhodnocení bylo provedeno u 21 pacientů, u kterých, přestože FiO2 zůstalo nezměněno, byl demonstrován signifikantní nárůst v PaO2, když byli pod chirurgickou maskou (z 59 (± 6), na 79 mmHg(± 16), p < 0.001),  PaO2/FiO2 z 83 (± 22), na 111 (± 38), p < 0.001) a SaO2 (z 91% (± 1.5), na 94% (± 1.6),p < 0.001). SpO2 se vrátila na hodnoty před intervencí, pokud byla chirurgická maska sundána, což potvrzuje efekt přístroje, spíše než spontánní pozitivní evoluce.

Závěr: Umístění chirurgické masky na obličej COVID-19  pacienta, který byl přijat na JIP pro závažné hypoxemické respirační selhání, a který byl již předtím na terapii kyslíkem vysokoprůtokovou nazální kanylou, zlepšuje pacientovu oxygenaci bez klinicky relevantních nežádoucích účinků.

Montiel et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:125

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Kortikosteroidní terapie ARDS sdruženého s COVID-19: kohortová studie s analýzou propenzitního skóre
Chaomin Wu, Dongni Hou, Chunling Du, et al.

 Cílem této  monocentrické retrospektivní observační studie je srovnat riziko úmrtí u pacientů s COVID-19 přidruženým ARDS léčených kortikosteroidy a pacienty bez kortikosteroidní terapie. Primárním sledovaným parametrem bylo úmrtí do 60 dnů za hospitalizace.

Výsledky: Celkový počet pacientů byl 382 [60.7 ± 14.1 roků (medián ± SD), 61.3% muži]. Medián SOFA skóre byl 2.0 (interkvartilní rozmezí, IQR 2.0–3.0). Na umělou plicní ventilaci bylo napojeno 94 pacientů (24.6%). Systémovou léčbu kortikosteroidy obdrželo 226 (59.2%) pacientů, 156 (40.8%) pacientů podstoupilo standardní léčbu. Maximální dávka kortikosteroidů byla 80.0 (IQR 40.0–80.0) mg ekvivalentu metylprednisolonu denně a délka kortikosteroidní terapie byla celkově 7.0 (4.0–12.0) dnů. V rámci Cox regresní analýzy s použitím kortikosteroidní léčby jako časově proměnné, byla kortikosteroidní terapie asociována s významnou redukcí rizika 60denní smrti během hospitalizace po korekci dle věku, pohlaví, SOFA skóre při přijetí, propenzitního skóre kortikosteroidní terapie, komorbidit, antivirové terapie a respirační podpory (míra rizika, HR 0.42; 95% CI 0.21, 0.85; p = 0.0160). Ve sledované kohortě nebyla pozorována souvislost mezi kortikosteroidní terapií a prodlouženou clearance virové RNA.

Závěr: Za nastavených klinických podmínek, terapie nízkými dávkami kortikosteroidů byla asociována se snížením rizika úmrtí během 60denní hospitalizace COVID-19 pozitivních pacientů s rozvinutým ARDS.

Wu et al. Crit Care (2020) 24:643

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Časné podání kortikosteroidů je spojeno s nižší mortalitou kriticky nemocných pacientů s COVID-19: kohortová studie
Pablo Monedero, Alfredo Gea, Pedro Castro, et al.

Cílem této prospektivní multicentrickou observační kohortovou studii u kriticky nemocných dospělých kriticky nemocných pacientů s COVID-19 je prověřit účinek časného podání kortikosteroidů u kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí. Pacienti byli rozděleni do skupiny, která byla léčena časnou dávkou kortikosteroidů (před nebo v prvních 48 hodinách od přijetí na JIP), dále na skupinu, které byly podány kortikosteroidy později a na skupinu, kde nebyly podány vůbec. Primárním výstupním parametrem byla úmrtnost na JIP, sekundární výstupní parametry zahrnovaly sedmidenní úmrtnost, dny bez ventilační podpory a komplikace.

Výsledky: Z celkového počtu 882 pacientů 691 (78.3%) pacientů obdrželo kortikosteroidy v průběhu hospitalizace. U pacientů léčených časným podáním kortikosteroidů (n = 485) byla zaznamenána nižší úmrtnost na JIP (30.3% vs. 36.6% u pacientů, kteří neobdrželi kortikosteroidy vůbec a 44.2% u pacientů, kterým byly podány později) a nižší sedmidenní mortalita (7.2% vs. 15.2% bez podání kortikosteroidů) ve srovnání s pacienty léčenými pozdějším podáním kortikosteroidů. Zároveň bylo v případě časného podání zaznamenáno více dnů bez ventilační podpory, kratší doba hospitalizace na JIP a méně sekundárních infekcí oproti skupině s pozdějším podáním kortikosteroidů. Mezi skupinami nebyl zaznamenán žádný rozdíl ve zdravotních komplikacích. Časné střední až vysoké dávky kortikosteroidů byly spojeny s lepšími outcome, než režimy s nízkými dávkami.

Závěr: Časné podání kortikosteroidů u kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí je spojeno s nižší mortalitou než pozdější nebo žádné podání kortikosteroidů a dále je spojeno s méně komplikacemi než v případě pozdějšího podání.

Monedero et al. Crit Care (2021) 25:2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

SARS-CoV-2 infekce u pracovníků v kritické péči: pozor na rizika mimo lůžko pacienta
Kate El Bouzidi, Tasneem Pirani, Carolina Rosadas et al.

Cílem této cross-section studie je prověřit, zda jsou pracovníci v kritické péči ve vysokém riziku nákazy infekcí SARS-CoV-2 od pacientů. Pro účely studie byly sledovány symptomy personálu, předchozí testy ze stěru a prevalence protilátek v korelaci s přijetím pacientů.

Výsledky: Účastníci studie vyplnili dotazník a poskytli vzorek séra pro testování na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 během tří dnů v dubnu 2020. Bylo porovnáno načasování výskytu symptomů infekce u personálu vzhledem k přijetí COVID-19 pacientů na JIP. Dále byly identifikovány faktory asociované s detekcí protilátek. 384 z 625 pracovníků (61.4%) uvedlo předchozí symptomy a 124 (19.8%) poskytlo stěr pro otestování, z nichž 37 (29.8%) bylo pozitivních. Celkově mělo 21% osob (131/625) detekovatelné protilátky proti SARS-CoV-2, přičemž 9.9% (13/131) personálu mělo asymptomatický průběh. Vrchol nástupu symptomů u personálu byl zaznamenán 2 týdny před vrcholem počtu přijatých pacientů s COVID-19 infekcí. Séropozitivita se častěji prokázala u personálu, který pracoval na více odděleních napříč nemocnicí a také u personálu s domácím symptomatickým kontaktem (31.3%) ve srovnání s pracovníky bez tohoto kontaktu (16.2%), p < 0.0001.

Závěr: Personál, u kterého se rozvinula infekce COVID-19, se s menší pravděpodobností nakazil od pacientů v kritické péči. Pravděpodobnějšími zdroji infekce byli ostatní členové personálu, pohyb na dalších odděleních nemocnice a širší komunita osob. Tato zjištění naznačují, že osobní ochranné pomůcky byly efektivní v prevenci přenosu nákazy od pacientů. Nicméně musí personál dodržovat ochranná opatření i mimo lůžko pacienta.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004878

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
84 %

Randomizovaná studie rekonvalescentní plazmy při těžké pneumonii Covid-19
V.A. Simonovich, L.D. Burgos Pratx, P. Scibona, et al.

Dospělí pacienty s těžkou pneumonií Covid-19 byli randomizováni v poměru 2:1 k příjmu rekonvalescentní plazmy nebo placeba. Primárním sledovaným parametrem byl klinický stav pacienta 30 dnů po intervenci, měřený jako šestibodová stupnice od celkového uzdravení po smrt.

Výsledky:  Celkem 228 pacientů bylo přiděleno k podání rekonvalescentní plazmy a 105 k podání placeba. Medián času od nástupu příznaků k zařazení do  studie byl 8 dní (IQR, 5 až 10) a hypoxémie byla nejčastějším závažným kritériem pro zařazení. Medián titru celkových protilátek SARS-CoV-2 rekonvalescentní plazmy byl 1: 3200 (IQR, 1: 800 až 1: 3200). Žádný pacient nebyl vyřazen v následném sledování. 30. den nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl mezi skupinou s rekonvalescentní plazmou a skupinou s placebem v distribuci klinických výsledků podle ordinální stupnice (OR 0,83, 95%CI, 0,52 až 1,35; p = 0,46). Celková úmrtnost byla 10,96% ve skupině s rekonvalescentní plazmou a 11,43% ve skupině s placebem, rozdíl v riziku -0,46 procentního bodu (95% CI, -7,8 až 6,8). Celkové titry protilátek SARS-CoV-2 měly tendenci být vyšší ve skupině s rekonvalescentní plazmou 2. den po intervenci. Nežádoucí účinky a závažné nežádoucí účinky byly u obou skupin podobné.

Závěr: Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v klinickém stavu nebo celkové úmrtnosti u pacientů léčených rekonvalescentní plazmou a těmi, kteří dostávali placebo.

 

N Engl J Med 2021;384:619-29.DOI: 10.1056/NEJMoa2031304

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Nákaza novým korornavirem: co by měl anesteziolog vědět
Philip W. H. Peng, Pak-Leung Ho, Susy S. Hota

V prosinci 2019 propukla nová pneumonie neznámého původu ve Wuhan čínské provincii Hubei.  Sedmého ledna potvrdili čínští vědci, že je způsobená novým koronavirem  a přejmenovali onemocnění jako závažné akutní respirační selhání způsobené coronavirem (SARS-CoV-2) a nyní je, podle  Světové zdravotnické organizace(WHO),  nazýváno  koronavirové onemocnění 2019 (COVID 2019). Do února 2020 bylo hlášeno více jak 75 tisíc pozitivních případů ve 28 zemích, včetně Číny, kdy přibližně 99% případů bylo na pevninské Číně. WHO vyhlásilo ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) 30. ledna 2020 v reakci na rychlý nárůst nákazy a mezilidský přenos v mnoha zemích. V tomto článku autoři shrnují dosavadní průběh onemocnění a aktuální informace o znalosti COVID-19, srovnání zkušeností z nákazy koronavirem a syndromem závažné respirační tísně (severe acute respiratory syndrome-SARS) a respiračním syndromem středního východu (Middle east respiratory syndrome-MERS). Diskutuje rovněž, jak se mají anesteziologové připravit na tuto nákazu.

British Journal of Anaesthesia, 124 (5): 497e501 (2020)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Perioperační management pacientů infikovaných novým typem koronaviru: Doporučení od Čínské anesteziologické společnosti a Čínské asociace anesteziologů
Xiangdong Chen, Yanhong Liu et al.

Od 24. února 2020 došlo k vypuknutí nové choroby Coronavirus - COVID-19 v 77 262 případech v Číně a v dalších 27 zemích. Virus je pro člověka nový a zatím neexistuje žádná vakcína, každý jedinec je náchylný a může se nakazit. Pracovníci zdravotní péče jsou vysoce ohroženi a bohužel více než 3 000 zdravotnických pracovníků v Číně bylo nakaženo. Anesteziologové patří mezi zdravotnické pracovníky, kteří jsou ještě více ohroženi nakažením kvůli jejich úzkému kontaktu s infikovanými pacienty a vysokou pravděpodobností setkání se s aerosolem z dýchacích cest pacientů. Za účelem poskytnutí aktualizovaných doporučení pro zdravotnické pracovníky ohledně perioperačního managementu infikovaných pacientů dvě největší anesteziologické společnosti, Čínská společnost anesteziologie (CSA) a Čínská asociace anesteziologů (CAA) vytvořily pracovní skupinu, která vypracovala doporučení. Pracovní skupina doufá, že pomůže zdravotnickým pracovníkům, zejména anesteziologům, optimalizovat péči o své pacienty a chránit pacienty, zdravotnické pracovníky a veřejnost před nakažením. Doporučení byla vytvořena hlavně na základě praxe a zkušeností anesteziologů, kteří poskytovali péči pacientům v Číně. Proto přijetí těchto doporučení mimo Čínu je třeba zavádět opatrně s ohledem na místní kulturu a systém poskytování zdravotnické péče.

Anesthesiology 2020; 132: 1307–16

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Rekrutabilita a účinek PEEP u se SARS-CoV-2 spojeným syndromem respirační tísně
François M. Beloncle, Bertrand Pavlovsky et al.

Účelem studie bylo systematicky hodnotit respirační mechaniku a rekrutabilitu u  ARDS spojeným se SARS-COV-2. Výměny plynů, complience respiračního systému (CRS) a hemodynamika byla posouzena na dvou úrovních PEEP (15 cmH2O a 5 cmH20) během 36 hodin (den 1) a od 4 do 6 dní (den 5) po intubaci. Rekrutovaný objem byl vypočten jako rozdíl mezi objemem z PEEP 15 na 5 cmH2O a objemem predikovaným compliance při PEEP 5 cmH2O (nebo vyšším jako otevírací tlak dýchacích cest). Recruitment-to-inflation (R / I) ratio (tj. poměr mezi compliance rekrutovaných plic a CRS v PEEP 5 cmH2O) bylo použito pro dosažení recrutability plic. Hodnota R / I ratio vyšší nebo stejná 0,5 byla použita k definování rekrutovatelných pacientů.

Výsledky: Hodnota R / I ratio byla počítána pro 25 z 26 vybraných pacientů v den 1 a pro 15 pacientů v den 5. V den 1 bylo 16 pacientů (64%) považovaných za vysoce rekrutovatelných (median R / I ratio 0.41 [0.31-0.48]). PaO2 / FiO2 při PEEP 15 cmH2O bylo vyšší ve srovnání s PEEP 5 cmH2O pouze u vysoce rekrutovatelných pacientů (173 [139-236] vs. 135 [89-167] mmHg; p <0.01). Ani PaO2 / FiO2 nebo CRS měřeno při PEEP 15 cmH2O nebo při PEEP 5 cmH2O, ani změny  PaO2 / FiO2 nebo CRS v odpovědi na změnu PEEP neumožnily rozpoznat vysoce nebo špatně rekrutovatelných pacientů.

Závěr: V této sérii 25 pacientů s ARDS spojeným s SARS-Cov-19  bylo 64% považovaných za vysoce rekrutovatené a pouze 36% jako špatně rekrutovatelné na základě poměru R / I měřeného v den intubace. Toto pozorování naznačuje, že systematické hodnocení R / I ratio může pomoci vedení počáteční titrace PEEP k omezení škodlivého účinku zbytečně vysokého PEEP v souvislosti s krizí COVID-19.

Beloncle et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:55

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Perioperační ochrana proti COVID-19: Evidence-based přístup k optimalizaci kontroly infekce a managementu operačních sálů
Franklin Dexter, Michelle C. Parra, Jeremiah R. Brown, et al.

Autoři článku popisují, jak na důkazech založeném přístupu (evidence-based, dále jen EB) optimalizovat kontrolu infekce a management operačního sálu během pandemie onemocněním COVID-19. Potvrzenými cestami nákazy jsou primárně, avšak ne výlučně, kontakty s kontaminovanými povrchy a infekčními aerosoly. EB strategie pro snížení zbytkové kontaminace prostředí zahrnují kombinaci hloubkového čištění pomocí povrchových desinficiens a ultrafialového záření (UV-C). Součástí článku je podrobný postup EB kontroly infekce včetně ideálního umístění používaných pomůcek.

Uvedená doporučení jsou založena na empirických důkazech charakterizujících epidemiologii perioperačního přenosu a rozvoje infekce a jejich vypracování bylo umožněno s podporou Anesthesia Patient Safety Foundation (APSF).

Anesth Analg 2020;131:37–42

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Anestezie u traumat a akutních výkonů během COVID-19 pandemie: doporučení Čínské anesteziologie společnosti
Yahong Gong, Xuezhao Cao, Wei Mei et al.

Vzhledem na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 byla většina nemocnic nucena odložit elektivní operativu, nicméně emergentní operace, a to především u traumatizovaných pacientů odložit nelze. U pacientů se suspektní neboli prokázanou infekci COVID-19 je doporučena implementace protokolu se standardizaci předoperační přípravy, intraoperačního managementu a pooperační surveillance s cílem redukovat riziko nozokomiální infekce a zachovat bezpečné prostředí pro pacienty a zdravotnický personál. Článek je souhrnem doporučených postupů k managementu traumat a akutní operativy v době COVID-19 pandemie.

Anesth Analg 2020;131:326–34

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Výživa pacienta s infekcí COVID-19 na oddělení JIP: praktické doporučení
Ronan Thibault, Philippe Seguin, Fabienne Tamion, et al.

Pět až 10% pacientů s infekcí COVID-19 jsou postiženi syndromem akutní respirační tísně (ARDS) vyžadující urgentní respirační a hemodynamickou podporu na oddělení JIP. Nicméně vedle těchto intervencí zůstává výživa podstatnou složkou péče. Hodnocení nutričního stavu a časný nutriční management péče o pacienty s COVID-19 se musí stát součástí obecné terapeutické strategie. V tomto ohledu by měla být dodržena mezinárodní doporučení. Je důležité zachovat funkci gastrointestinálního systému, imunity a vyhnout se ztrátě svalové hmoty a funkce, zejména poslední zmiňované hledisko je, stejně jako u ostatních JIP pacientů, kruciální z hlediska krátko i dlouhodobého zotavení.

Závěr: Článek poskytuje rozhodovací diagram a deset klíčových hledisek pro optimalizaci managementu výživy u pacientů s infekcí COVID-19 na odděleních JIP.

Thibault et al. Critical Care (2020) 24:447

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Klinické známky, ventilační management a outcome ARDS způsobeného COVID 19 jsou podobné jako u jiných příčin ARDS
Carlos Ferrando , Fernando Suarez‑Sipmann, Ricard Mellado‑Artigas, et al.

Tato prospektivní multicentircká observační studie popisuje charakteristiky a outcome u pacientů s ARDS na umělé plicní ventilace s potvrzenou infekcí COVID 19.

Výsledky:Celkem bylo zařazeno 742 pacientů, u kterých autoři analyzovali kompletní data 28- denního outocme: 128 (17.1%) s mírným, 331 (44.6%) se středně závažným a 283 (38.1%) se závažným ARDS.  Jako základní hodnota byl definován první den invazivní mechanické ventilace (MV), medián hodnot byl (IQR): dechový objem 6.9 (6.3–7.8) ml/kg předpokládané tělesné hmotnosti, PEEP 12 cm H20 (11-14). Hodnoty compliance respiračního systému 35 (27–45) ml/cmH2O, plateau tlak 25 (22–29) cmH2O a driving pressure 12 (10–16) cmH2O byly podobné hodnotám u ARDS u COVID negativních pacientů z jiných studií. Recruitment manévr byl použit v 79% případů, pronační poloha v 76% a svalová relaxans v 72%. Riziko 28 denní mortality byla nižší u mírné ARDS [hazard ratio (RR) 0.56 (95% CI 0.33–0.93), p = 0.026] a středně závažné ARDS [hazard ratio (RR) 0.69 (95% CI 0.47–0.97), p = 0.035] v porovnání se závažnou formou. 28 ti denní mortalita byla podobná jiným observačním studií s COVID negativními pacienty.

Závěr: COVID 19 pozitivní pacienti měli v rámci této studie podobné rysy, jako pacienti s ARDS z jiné příčiny, compliance s protektivní plicní ventilací byla vysoká a 28 ti denní mortalita se zvyšovala se závažností ARDS.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06192-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Outcome pacientů s onemocněním COVID 19: systematický přehled a meta analýza observačních studií
R A Armstrong , A D Kane , T M Cook

V rámci PRISMA doporučení přináší tato meta analýza a systematický přehled hlášené mortality na JIP u pacientů s potvrzenou infekcí COVID 19. Primárním sledovaným parametrem byla proporce úmrtí dospělých pacientů na JIP, související s infekcí COVID 19 v rámci všech příjmů.

Výsledky: Bylo zahrnuto 24 observačních studií s celkem 10 150 pacienty. Mortalita na JIP se v rámci těchto studií pohybovala mezi 0-84.6%.  Sedm studií uvedlo data o outcomu u všech pacientů, ve zbývajících studiích bylo propuštění pacientů udáváno mezi 24.5 až 97.2%. U pacientů s COVID 19 byla kombinovaná JIP mortalita 41.6% (95CI%,34.0–49.7%, I2 = 93.2%). Analýza podskupin podle kontinentů ukázala, že mortalita je konzistentní na po celém světě.

Závěr: Mortalita pneumonie, spojené s COVID 19 je vyšší, než je běžné u příjmů pacientů na JIP z důvodu jiné virové pneumonie

Anaesthesia 2020, 75, 1340–1349

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Riziko ohrožení zdravotníků při tracheální intubaci pacientů s COVID-19: mezinárodní multicentrická prospektivní kohortová studie
K. El-Boghdadly, D. J.N.Wong, R. Owen, M. D. Neuman et al.

Cílem této mezinárodní multicentrické prospektivní kohortové studie je zkoumat riziko nákazy u zdravotníků, podílejících se na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou COVID-19. Účastníci studie sami nahlašovali informace týkající se počtu tracheálních intubací, osobních ochranných pomůcek (OOP) a následný zdravotní stav zdravotníků. Primárním sledovaným parametrem byla incidence laboratorně potvrzených infekcí COVID-19 nebo výskyt nových symptomů vyžadujících domácí izolaci nebo hospitalizaci, které následovaly po rizikové tracheální intubaci. Pro vyhodnocení asociace primárního výstupního ukazatele s charakteristikami zdravotníka, OOP a faktory spojenými s prováděním tracheální intubace byla využita regresní Cox analýza.

Výsledky: Zúčastnilo se 1718 zdravotníků z 503 nemocnic ze 17 zemí, kteří nahlásili 5148 intubací. Celková incidence primárního výstupního ukazatele byla 10.7% nad medián(IQR) folow up  32 (18–48 [0–116]) dnů. Kumulativní incidence v průběhu 7, 14 a 21 dnů po první tracheální intubaci byla 3.6%, 6.1% a 8.5%. Riziko primárního výstupního ukazovatele se lišilo v závislosti na zemi a vyšší u žen, ale s jinými faktory asociována nebyla. Přibližně 1 z 10 zdravotníků, kteří se podílejí na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou následně hlásili COVID-19 outcome, což mělo dopady na zajištění dostatečné kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb a širší sociální dopady vzhledem k přenosu COVID-19 nákazy.

Závěr: V důsledku provádění rizikové tracheální intubace dochází k nákaze přibližně 1 z 10 zdravotníků s dopadem na zajištění kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb.

Anaesthesia 2020, 75, 1437–1447

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Ultrazvukové vyšetření plic predikuje průběh a outcome u pacientů s COVID-19
Yael Lichter, Yan Topilsky, Philippe Taieb, et al.

Cílem této studie bylo systematicky zhodnotit ultrazvukové vyšetření plic (LUS) u pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 a popsat nálezy a jejich asociaci s klinickým průběhem onemocnění a outcomem.

Výsledky: Medián základního LUS skóre byl 15,IQR [7–20]. Základní LUS skóre bylo 0-18 u 80 (67%ú pacientů a 19-36 u 40 (33% pacientů). Většina z nich měla nerovnoměrné pleurální ztluštění (n=100, 83%, nebo nerovnoměrné subpleurální konsolidace alespoň v jedné zóně a celkové LUS skóre korelovalo se závažností onemocnění při příjmu. Klinické zhoršení bylo asociováno s vyššími LUS skóre (p = 0.0009) zejména kvůli ztrátě provzdušnění v předních plicních segmentech. Optimální cut off hodnota pro LUS skóre bylo 18 (sensitivita = 62%, specificita = 74%). Nad hodnotu 18 se zvyšovala mortalita i potřeba napojení na umělou plicní ventilaci. Neupravená hodnota hazard ratio LUS skóre pro úmrtí byla 1.08 na bod [1.02–1.16], p = 0.008

Závěr: Pacienti hospitalizovaní s COVID-19 všech klinických kategorií měli patologický nález na ultrazvukovém vyšetření plic. Základní LUS skóre silně korelovalo s eventuální potřebou invazivní umělé plicní ventilace a bylo prediktorem mortality. Rutinní použití ultrazvukového vyšetření plic může vést management pacientů, stejně jako alokaci zdrojů v případě nedostatečných kapacit.

Intensive Care Med (2020) 46:1873–1883

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Charakteristika a outcome u pacientů se syndromem akutní respirační tísně, spojené s COVID 19, na belgických a francouzských jednotkách intenzivní péče podle antivirových strategií: COVADIS multicentrická observační studie
David Grimaldi , Nadia Aissaoui, Gauthier Blonz, et al.

Primárním cílem této observační multicentrické kohortové studie bylo porovnat strategie antivirové terapie při léčbě pacientů se syndromem akutní respirační tísně, spojené s COVID 19:  žádná, hydroxychlorquinolon (OHQ), lopinavir/ritonavir (L/R), další (kombinace nebo remdesivir). Sledovaným parametrem byl počet dní bez ventilátoru 28. den (d28 VFD). Pacienti, kteří do 28 dne zemřeli, měli VFD 0.

Výsledky: Analyzováno bylo 415 pacientů (85 ve standardní péči (SOC), 57 na L/R s OQH a 53 na jiné terapii). Medián d28 VFD byl 0 (IQR 0-13), s tím, že pacienti se standardní péčí měli nejvyšší d28 VFD. I při zohlednění dalších faktorů (věk, pohlaví, Charlsonova Indexu komorbidit, PaO2/FiO2 poměr a plateau tlaků) nezvyšovala žádná terapie antivirotiky šanci na přežití a na weaning s umělé plicní ventilace, v porovnání se standardní péčí (OR 0.48 CI95% (0.18–1.25) pro L/R; OR 0.96 (0.47–2.02) pro OHQ a OR 1.43 (0.53–4.04.) pro další. Po zohlednění věku, pohlaví, BMI, chronické hypertenze a chronického renálního onemocnění bylo podání L/R spojeno se zvýšeným rizikem nutnosti renální substituční terapie (RRT),(OR 2.52 CI95% 1.16–5.59).

Závěr: Tato multicentrická observační studie středně závažných až závažných případů COVID-19 pacientů s ARDS neprokázala benefit v podobě více dní bez ventilátoru během 28 dní při podání žádného antivirotika, v porovnání se standardní péčí. Podání lopinaviru/ritonaviru bylo spojeno se zvýšeným rizikem nutnosti renální substituční terapie.

 

Grimaldi et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:131

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Rescue terapie oxidem dusnatým a almitrinem u pacientů s COVID-19 se závažným syndromem akutní respirační tísně
François Bagate , Samuel Tuffet, Paul Masi, et al.

V rámci této monocentrické preliminární pilotní studie u intubovaných pacientů se závažným syndromem akutní respirační tísně (ARDS) se autoři snažili zhodnotit kapacitu kombinace inhalovaného oxidu dustatého (iNO) a almitrinu pro obnovení oxygenace u pacienta s ARDS a COVID-19 (C-ARDS).  Respirační mechanika byla zhodnocena po pronaci, pacienti obdrželi iNO samotný, anebo v kombinaci a almitrinem (10 mg/ kg/min) během 30 minut v každém kroku. Primárním sledovaným parametrem byla variace v oxygenaci  (PaO2/FiO2 ratio).

Výsledky: Bylo zhodnoceno 10 pacientů (7 mužů a 3 ženy), medián jejich věku byl 60 [52–72] let. Kombinace iNO a almitrinu překonala samotný iNO v rámci zlepšení oxygenace. Medián PaO2/FiO2 ration se lišil od [89–134] mmHg jako základní hodnoty, až po 124 [108–146] mmHg po iNO (p = 0.13) a 180 [132–206]mmHg po podání iNO a almitrinu (p < 0.01). Autoři nenašli žádnou korelaci mezi zlepšením oxygenace podáním kombinace iNO a almitrinu a zlepšením, způsoben pronační polohou.

Závěr: V této pilotní studii COVID-19 pozitivních pacientů se závažným ARDS vedlo podání kombinace inhalačního NO k rychlému a signifikantnímu zlepšení oxygenace. Tato data zdůrazňují funkci plicní vaskulatury v patofyziologii COVID-19.

Bagate et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:151

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Závažné projevy SARS-CoV-2 u dětí a dospívajících: od COVID-19 pneumonie k multisystémovému zánětlivému syndromu: multicentrická studie na odděleních intenzivní péče ve Španělsku
Alberto Garcia‑Salido, Juan Carlos de Carlos Vicente, Sylvia Belda Hofheinz, et al.

Multisystémový zánětlivý syndrom v současné době spojený s infekcí COVID-19 (MIS-C) byl popsán jako nový a častý projev SARS-CoV-2 infekce u dětí. Cílem této studie je podat charakteristiku onemocnění u dětí přijatých na jednotky pediatrické intenzivní péče (PICUs) ve stavu MIS-C ve srovnání s dětmi přijatými s infekcí SARS-CoV-2 s jinými projevy, jako např. COVID-19 pneumonií.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 74 dětí, 61% splňovalo MIS-C definici. MIS-C pacienti byli starší než pacienti non-MIS-C (p = 0.002): 9.4 let (interkvartilní rozmezí, IQR 5.5–11.8) vs 3.4 let (IQR 0.4–9.4).  Většina pacientů měla nevýznamnou osobní anamnézu (88.2% vs. 51.7%, p = 0.005). U non-MIS-C pacientů se častěji vyskytovala respirační tíseň (60.7% vs. 13.3%, p < 0.001). U pacientů MIS-C byla zaznamenána vyšší prevalence horečky (95.6% vs. 64.3%, p < 0.001), průjmů (66.7% vs. 11.5%, p < 0.001), zvracení (71.1% vs. 23.1%, p = 0.001), únavy (65.9% vs. 36%, p = 0.016), šoku (84.4% vs. 13.8%, p < 0.001) a kardiální dysfunkce (53.3% vs. 10.3%, p = 0.001). Skupina MIS-C pacientů měla nižší hodnoty počtu lymfocytů (p < 0.001) a LDH (p = 0.001), ale vyšší počty neutrofilů (p = 0.045), poměr neutrofily/lymfocyty (p < 0.001), dále hodnoty CRP (p < 0.001) a prokalcitoninu (p < 0.001). U pacientů MIS-C skupiny bylo méně často přistoupeno k invazivní ventilaci (13.3% vs. 41.4%, p = 0.005), ale byli častěji léčeni pomocí vazoaktivních léčiv (66.7% vs. 24.1%, p < 0.001), kortikosteroidů (80% vs. 44.8%, p = 0.003) a imunogobulinů (51.1% vs. 6.9%, p < 0.001). Většina pacientů MIS-C skupiny byla propuštěna z PICU do konce sběru dat se střední délkou hospitalizace 5 dnů (IQR, 2.5 – 8 dnů). Tři pacienti zemřeli, žádný z nich nepatřil do skupiny MIS-C.

Závěr: Multisystémový zánětlivý syndrom se zdá být nejčastějším příznakem u kriticky nemocných dětí s infekcí SARS-CoV-2. MIS-C pacienti jsou starší a před propuknutím nemoci obvykle zdraví. U těchto pacientů je vyšší prevalence gastrointestinálních příznaků a šoku a jsou jim častěji podávána vazoaktivní léčiva a imunomodulátory, naopak je v této skupině pacientů menší potřeba umělé plicní ventilace než u pacientů non-MIS-C skupiny.

Garcia‑Salido et al. Crit Care (2020) 24:666

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Kvantitativní vyhodnocení produkce aerosolu během tracheální intubace a extubace
J. Brown, F. K. A. Gregson, A. Shrimpton, et al.

Potenciální přenos SARS-CoV-2 aerosolem je v popředí globální pozornosti. Aktuálně však chybí kvantitativní důkazy o počtu a velikosti částic produkovaných během zákroků vytvářejících aerosol. Cílem této studie je provést real-time monitoring s vysokým rozlišením částic v ultra čistých ventilovaných operačních sálech během tracheální intubace a extubace pomocí kontinuálního vzorkování optickým měřičem v prostoru mezi pacientem a anesteziologem.

Výsledky: Monitorace aerosolu prokázala velmi nízké počty částic na pozadí (0.4 částic.l-1) umožňující rozlišení přechodného zvýšení počtu vzdušných částic asociovaných s managementem dýchacích cest. Jako pozitivní referenční kontrola byl počítán aerosol produkovaný během volního kašle (průměrná koncentrace, 732 (418) částic.l-1, n = 38). Tracheální intubace zahrnující ventilaci s obličejovou maskou produkovala velmi nízké počty aerosolových částic (průměrná koncentrace, 1.4 (1.4) částic.l−1, n = 14, p < 0.0001 vs. kašel). Tracheální extubace, zvláště pokud pacient kašlal, produkovala detekovatelný aerosol (21 (18) l−1, n = 10), což bylo 15krát více než v případě intubace (p = 0.0004), ale 35krát méně než během volního kašle (p < 0.0001).

Závěr: Tato studie nepodporuje označení elektivní tracheální intubace jakožto výkon produkující aerosol. Extubace produkuje více detekovatelných aerosolových částic než intubace, avšak zároveň se nachází mimo současná kritéria pro označení procedury jako vysoce rizikové z důvodu produkce aerosolu. Tato nová zjištění z real-time měření během rutinního poskytování zdravotní péče přináší kvantitativní metodologii pro posouzení rizik, která může být rozšířena na další techniky a klinická nastavení managementu dýchacích cest. Zároveň naznačují potřebu pro přehodnocení posuzování procedur jako aerosol generujících a s tím souvisejících opatření pro rutinní anesteziologický management dýchacích cest.

Anaesthesia 2021, 76, 174–181

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Účinnost pronační polohy u neintubovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče se středním až těžkým syndromem akutní dechové tísně způsobeným onemocněním corononavirem 2019
Manuel Taboada, Mariana González, Antía Álvarez, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit potenciál pronační polohy zlepšit oxygenaci u bdělých pacientů na JIP se středním či těžkým ARDS způsobeným COVID-19.

Výsledky: Bylo zahrnuto sedm pacientů se středním nebo těžkým ARDS. Všichni byli alespoň jednou uvedeni do pronační polohy. Celkově byla pronační poloha u těchto 7 pacientů po dobu trvání studie16krát. Medián jejího trvání byl 10 hodin. U všech byl podáván k lehké sedaci dexmedetomidine. Oxygenace stoupla ve všech 16 případech. Poměr parciálního tlaku arteriálního kyslíku k inspirační koncentraci kyslíku (Pao2/Fio2) výrazně stoupl během pronační polohy (změna z baseline 110 s 97.5% CI, 19-202) a po pronační poloze, ačkoliv ne výrazně (změna z baseline 38 s 97.5% CI, -9.2 až 85), v porovnání s předchozí polohou na zádech. Podobně se při pronační poloze lehce zlepšila i oxygenace tkání (změna z baseline 2.6% s 97.5% CI, 0.69-4.6) bez významných změn po pronační poloze. U dvou pacientů byla potřeba intubace. Všichni pacienti byli propuštěni z JIP.

Závěr: Bylo zjištěno, že pronační poloha zlepšila oxygenaci u pacientů JIP s COVID-19 a středním či těžkým ARDS. Pronační poloha byla pacienty poměrně dobře tolerována a mohla by být snadnou strategií zlepšení okysličování při snaze o snížení počtu pacientů na umělé plicní ventilaci a zkrácení doby pobytu na JIP, zvláště během COVID-19 pandemie.

Anesth Analg 2021;132:25–30

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Péče o kriticky nemocné děti s podezřením na nákazu nebo s prokázanou nákazou coronavirem 2019: doporučení Scientific Sections’ Collaborative of the European Society of Pediatric and Neonatal Intensive Care
Peter C. Rimensberger, Martin C. J. Kneyber, Akash Deep, et al.

Onemocnění coronavirem 2019 je u dětí většinou lehké, ale může se vyvinout těžké hypoxické selhání nebo syndrom těžkého multisystémového zánětu, který je považován za postinfekční syndrom. Vzhledem k novému ARDS coronaviru 2, původci pandemie onemocnění coronaviru 2019, je známo málo o patofyziologii a fenotypové expresi tohoto nového infekčního onemocnění nebo o optimálním přístupu k léčbě.

Výsledky: Ačkoliv základní terapie a orgánová podpora se zásadně neliší od jiných kritických nemocí, jako pediatrický septický šok a multiorgánové selhání, musí být při péči o děti s těžkým onemocněním coronavirem 2019 brány v úvahu některé specifické problémy.

Závěr: V tomto článku jsou posouzeny současné klinické znalosti o coronaviru 2019 u kriticky nemocných dětí a diskutovány některé koncepty specifické léčby založené hlavně na názorech expertů vycházejících z limitovaných zkušeností a současného nedostatku jakýchkoliv kompletních kontrolovaných studií u dětí.

Pediatric Critical Care Medicine DOI: 10.1097/PCC.0000000000002599

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

REGN-COV2, koktejl neutralizačních protilátek, u ambulantních pacientů s Covid-19
D.M. Weinreich, S. Sivapalasingam, T. Norton, et al.

V této probíhající dvojitě zaslepené fázi 1 - 3 studie, zahrnující nehospitalizované pacienty s Covid-19, byly zkoumány dvě plně humánní neutralizační monoklonální protilátky proti SARS-CoV-2 spike proteinu, kombinované v koktejlu (REGN-COV2), aby snížily riziko výskytu rezistentního mutovaného viru. Pacientům bylo náhodně přiděleno (1:1:1) placebo, 2,4 g REGN-COV2 nebo 8,0 g REGN-COV2 a byli prospektivně charakterizování pro baseline na endogenní imunitní odpověď vůči SARS-CoV-2 (serum antibody–positive nebo serum antibody–negative). Bezpečnost byla hodnocena u všech pacientů.

Výsledky: Jsou reportována data od 275 pacientů. Průměrný rozdíl nejmenších čtverců (kombinuje REGN-COV2 skupiny vs. skupina s placebem) v časově váženém průměru změny virální nálože od 1. do 7. dne byl -0,56 log10 kopií na mililitr (95% interval spolehlivosti [CI], −1,02 až −0,11) mezi pacienty, kteří měli negativní sérové protilátky na baseline −0,41 log10 kopií na mililitr (95% CI, −0,71 až −0,10) v celkové populaci ve studii. V celkové populaci ve studii, 6 % pacientů ve skupině s placebem a 3 % pacientů v kombinovaných REGN-COV2 skupin reportovaly nejméně jednu zdravotní návštěvu; mezi pacienty, kteří měli negativní sérové protilátky na baseline, odpovídající procentuality byly 15 % a 6 % (rozdíl, −9 procentních bodů; 95% CI, -29 až 11). Procenta pacientů s hypersenzitivní reakcí, reakcemi spojenými s infuzí a další nežádoucí účinky, byly podobné ve skupinách s kombinovanou dávkou REGN-COV2 a ve skupině s placebem.

Závěr: V této průběžné analýze snížil protilátkový koktejl REGN-COV2 virovou nálož, s větším účinkem u pacientů, jejichž imunitní odpověď ještě nebyla zahájena nebo kteří měli na baseline vysokou virovou nálož. Výsledky bezpečnosti byly podobné v kombinované REGN-COV2 skupině a ve skupině s placebem.

N Engl J Med 2021;384:238-51. DOI: 10.1056/NEJMoa2035002

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Zvýšené hladiny IL-6 a CRP v plazmě jsou asociované s nepříznivými klinickými výsledky a smrtí u kriticky nemocných pacientů se SARS-CoV-2: zánětlivá odpověď pacientů s SARS-Cov-2
Jean Remi Lavillegrand, Marc Garnier, Agathe Spaeth, et al.

Cílem této šestitýdenní multicentrická studie (3 centra) zahrnující SARS-CoV-2  pozitivní pacienty, přijaté na JIP bylo porovnat imuno-inflamatorní faktory v souvislosti se závažností orgánového selhání a mortalitou na JIP.

Výsledky: Zahrnuto bylo 101 pacientů. Pacienti měli těžká respirační onemocnění s PaO2 / FiO2 155 [111–251] mmHg, SAPS II 37 [31–45] a SOFA skóre 4 [3–7]. Osmdesát tři pacientů (83 %) vyžadovalo endotracheální intubaci / umělou plicní ventilaci a mezi nimi bylo 64 % ošetřeno v pronační poloze. IL-lβ byl stěží detekovatelný. Baseline hodnoty pro IL-6 pozitivně korelovaly se závažností orgánového selhání. Baseline IL-6 a CRP byly významně zvýšené u pacientů ve skupině se zhoršením, než ve skupině bez zhoršení (278 [70–622] vs. 71 [29–153] pg / ml, P <0,01; a 178 [100–295] vs. 100 [37–213] mg / l, P <0,05, v uvedeném pořadí). Baseline IL-6 a CRP byly významně zvýšené u nepřeživších pacientů v porovnání s těmi, kteří přežili, ale hladiny fibrinogenu a počty lymfocytů se mezi skupinami nelišily. Po úpravě skóre SOFA a času od nástupu příznaků do první dávky byl IL-6 a CRP významně spojen s mortalitou. Změny IL-6 mezi dnem 0 a dnem 3–4 se nelišily podle outcome. Naopak kinetika CRP a počtu lymfocytů byla rozdílná mezi přeživšími a těmi, kteří nepřežili. 

Závěr: U  SARS-CoV-2 pozitivních pacientů, přijatých na JIP byla systémová prozánětlivá odpověď asociována s klinickým zhoršením a 60denní mortalitou.

Lavillegrand et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) u pacientů se závažným respiračním selháním na základě COVID-19
Shahzad Shaefi , Samantha K. Brenner, Shruti Gupta, et al.

Cílem této studie bylo zkoumat klinické rysy a outcome 190 pacientů léčených pomocí ECMO v průběhu 14 dnů od přijetí na JIP, s využitím údajů 5122 kriticky nemocných dospělých s COVID-19 z multicentrické kohortové studie, přijatých do 68 nemocnic ve Spojených státech.

Výsledky: Ze 190 pacientů léčených pomocí ECMO byl medián věku 49 let (IQR 41–58), 137 (72,1 %) byli muži, a medián PaO2 / FiO2 před zahájením ECMO byl 72 (IQR 61–90). Za 60 dní zemřelo 63 pacientů (33,2 %), 94 (49,5 %) bylo propuštěno a 33 (17,4 %) zůstalo hospitalizováno. Z 1297 pacientů vhodných pro srovnání cílové studie zemřelo 45 ze 130 (34,6 %) pacientů, kteří byli léčeni pomocí ECMO, a 553 z 1167 (47,4 %), kteří nebyli léčeni pomocí ECMO. V primární analýze měli pacienti, kteří byli léčeni pomocí ECMO, nižší mortalitu než ti, u kterých nebylo ECMO použito (HR 0,55; 95% CI 0,41–0,74). Výsledky byly podobné v sekundární analýze omezené na pacienty s PaO2 / FiO2 <80 (HR 0,55; 95% CI 0,40–0,77).

Závěr: U vybraných pacientů s těžkým respiračním selháním z onemocnění COVID-19 může ECMO snížit jejich mortalitu. 

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06331-9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Je kardiopulmonální resuscitace zbytečná u COVID-19 pacientů, kteří prodělali srdeční zástavu v nemocnici?
Priyank Shah, Hallie Smith, Ayodeji Olarewaju, et al.

Cílem této retrospektivní kohortové studie bylo popsat charakteristiky a výsledky srdeční zástavy probíhající v nemocnici u pacientů s COVID-19.

Výsledky: Z 1094 pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19 v době probíhající studie bylo do této studie zařazeno 63 pacientů, kteří v nemocnici prodělali srdeční zástavu s pokusem o resuscitaci. Medián věku byl 66 let a 49,2% byli muži. Většinu pacientů tvořili Afroameričané (90,5%). Nejčastějšími komorbiditami byla hypertenze (88,9%), obezita (69,8%), diabetes mellitus (60,3%) a chronické onemocnění ledvin (33,3%).  Z toho 18 pacientů (28,9%) mělo Charlsonův index komorbidity 0-2. Nejčastějšími přítomnými symptomy byly dušnost (63,5%), horečka (52,4%) a kašel (46%). Medián trvání symptomů před přijetím byl 14 dní. V průběhu hospitalizace došlo u 66,7% pacientů k rozvoji septického šoku a u 84,1% pacientů došlo k rozvoji syndromu akutní dechové tísně. Než došlo k srdeční zástavě, bylo 81% pacientů napojeno na umělou plicní ventilaci, 60,3% pacientům byly aplikovány vazopresory a 39,7% pacientů bylo na dialýze. K většině případů srdeční zástavy v nemocnici (84,1%) došlo na JIP. Doba do zahájení rozšířené neodkladné resuscitace byla kratší než 1 minuta u všech srdečních zástav na JIP a kratší než 2 minuty u zbývajících pacientů. Nejčastějšími počátečními rytmy byly bezpulzová elektrická aktivita (58,7%) a asystolie (33,3%). I když bylo dosaženo návratu spontánního oběhu u 29% pacientů, u všech byl pouze krátký. Úmrtnost v nemocnici byla 100%.

Závěr: V naší studii byla úmrtnost pacientů s COVID-19, kteří prodělali srdeční zástavu v nemocnici, 100%, bez ohledu na výchozí komorbidity, závažnost onemocnění a lokalizaci léze.

Critical Care Medicine www.ccmjournal.org DOI: 10.1097/CCM.0000000000004736

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Onemocnění COVID 19 okamžitě zvyšuje příznaky vyhoření pracovníků JIP: longitudinální kohortová studie
Niek Kok, Jelle van Gurp, Steven Teerenstra, et al.

Tato studie hodnotí prevalenci a incidenci symptomů vyhoření a morálního utrpení u odborníků na JIP před a během koronavirové krize.

Výsledky: Příznaky vyhoření a morální tíseň byla hodnocena pomocí Maslach Burnout Inventory a Moral Distress Scale. Prevalence symptomů vyhoření byla 23,0% před onemocněním Covid-2019 a 36,1% v době po vrcholu, s vyšší mírou u sester (38,0%) než u lékařů (28,6%). Naopak, míra výskytu nových případů vyhoření mezi lékaři byla vyšší (26,7%) než u zdravotních sester (21,9%). Vyšší prevalence příznaků vyhoření byla pozorována v období po peaku koronavirové choroby v roce 2019 (OR 1,83; 95% CI, 1,32–2,53), pro sestry (OR, 1,77; 95% CI, 1,03–3,04), pro profesionály pracující přesčasy (OR 2,11; 95% CI, 1,48–3,02) a pro odborníky přímo zapojené do péče o pacienty s koronavirem (OR, 1,87; 95% CI, 1,35–2,60). U lékařů byla větší pravděpodobnost než u sester, že se u nich objeví příznaky vyhoření kvůli koronaviru (OR, 3,56; 95% CI, 1,06–12,21).

Závěr: Tato studie ukazuje, že přetížení odborníků na JIP po delší dobu vede k příznakům vyhoření. Práce po dlouhou dobu a za podmínek nedostatku personálu, času a zdrojů má cenu duševního zdraví profesionálů na JIP.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004865

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Outcome COVID-19 pacientů s orgánovou podpůrnou léčbou: Mezinárodní univerzální studijní registr virových infekcí a respiračních onemocnění
Juan Pablo Domecq, Amos Lal, Christopher R. Sheldrick, et al.

Cílem studie bylo popsat výsledky hospitalizovaných pacientů v mezinárodním COVID 19 registru. Primárním sledovaným parametrem byla nemocniční mortalita. Sekundárními parametry byly propuštění s nebo bez asistence a délka pobytu v nemocnici.

Výsledky: Mezi 20 608 pacienty s COVID 19 byl průměrný věk 60,5 (± 17), 11 1887 (54,3%) byli muži, 8 745 (42,4%) bylo přijato JIP a 3 906 (19%) zemřelo v nemocnici. Nemocniční mortalita byla 8,2% u pacientů bez orgánové podpory (n = 15 001). Nejčastější orgánovou podpůrnou terapií byla invazivní umělá plicní ventilace (UPV) (n = 5 005; 24,3%), s nemocniční úmrtností 49,8%. Úmrtnost se pohybovala od 40,8% u pacientů léčených pouze invazivní UPV (n = 1749) do 71,6% u pacientů s invazivní UPV, vazoaktivními látkami a novou renální substituční terapii (n = 655). Úmrtnost byla 39% u pacientů podstupujících ECMO (n = 389). Míra propuštění domů se pohybovala od 73,5% u pacientů, kteří nevyžadovali orgánovou podpůrnou terapii do 29,8% u pacientů  pouze s invazivní UPV a 8,8% pro invazivní UPV, vazoaktivní léky a renální substituční terapii; 10,8% pacientů starších 74 let s invazivní UPV, bylo propuštěno domů. Medián doby pobytu v nemocnici u pacientů na UPV byla 17,1 dne (9,7-28 dne).

Závěr: COVID 2019 prognóza se liší podle věku a úrovně podpory orgánů. Internemocniční variace úmrtnosti pacientů na umělé plicní ventilaci nebyla vysvětlena charakteristikami pacientů a vyžaduje další hodnocení.

 

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004879

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Bezpečnost a outcome prolongované umělé plicní ventilace v pronační poloze v terapii akutního hypoxemického respiračního selhání způsobeného COVID19
Ivor S.Douglas, Chester A. Rosenthal, Diandra D. Swanson, et al.

Cílem této retrospektivní monocentrické studie bylo určit bezpečnost a asociované klinické outcome u prolongované ventilace v pronační poloze bez každodenního přetáčení do supinní polohy u syndromu akutní respirační tísně při infekci COVID 19.  Primárním sledovaným parametrem vznik a závažnost tlakových poranění (stupeň 1-4). Sekundárními sledovanými parametry  bylo nemocniční přežití, délka nemocničního pobytu, výskyt faciálního a končetinového edému, nozokomiální nákazy, dislokace kanyly a parametry ventilace a oxygenace bez každodenní změny pozice.

Výsledky: V rámci této studie bylo 87COVID-19 pozitivních pacientů na umělé plicní ventilaci. Šedesát jeden pacient bylo ventilov8n v pronační poloze.  Přežilo 42 pacientů (68,9%). Medián (IQR) času od intubace do ventilace v pronační poloze byl 0,28 d (0,11–0,80 d). Celková doba ventilace na břiše byla 4,87 d (2,08–9,97 d). Ventilace v poloze na břiše byla použita pro 30,3% (18,2– 42,2%) z prvních 28 dnů. Pao2: Fio2 se 3.dnem významně rozcházel u přeživších 147 (108–164) a nepřeživších 107 (85–146), průměrný rozdíl –9,632 (95% CI, –48,3 až 0,0; p = 0,05). Věk, driving  pressure, Pao2: Fio2 1.den a 3.den byly prediktory doby úmrtí. U třiceti osmi (71,7%) se vyvinuly ventrální tlaková poranění, které byly spojeny s dobou ventilace v poloze na břiše SOFA skóre 3. den. Slabost končetin se vyskytla u 58 (95,1%) s paralýzou brachiálního plexu u pěti (8,2%). Nozokomiální infekce jiné než infekce krevního oběhu související s centrálním žilním katetrem byly vzácné.

Závěr: Prodloužená ventilace v pronační poloze byla proveditelná a relativně bezpečná s implikací pro širší přijetí při léčbě kriticky nemocných s COVID19 a ARDS jiné etiologie.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097 / CCM.0000000000004818

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Inubace a ventilace při vypuknutí epidemie COVID-19. Zkušenosti z Wuhan.
Lingzhong Meng, Haibo Qiu et al.

Na základě údajů zveřejněných 4. března 2020 vypuknutí epidemie COVID-19 v Číně vedlo k 80 409 diagnostikovaných případů a 3012 úmrtím. Přibližně 3,2% pacientů s COVID-19 vyžadovalo intubaci a invazivní ventilaci v určitém bodě průběhu nemoci. Autoři představili zkušenost s péčí o kriticky nemocné pacienti s COVID-19 ve Wuhan. Je nesmírně důležité podstupovat přísná bezpečnostní opatření. Včasná, ale nikoliv předčasná intubace, je klíčová pro zvládnutí zvětšujícího se kyslíkového dluhu navzdory high-flow kyslíkové terapii a bilevel pozitivní tlakové ventilaci. Důkladná příprava, uspokojivá preoxygenace, modifikovaná rychlá intubace (RSI) a intubace pomocí videolaryngoskopu, jsou široce využívanými intubačními strategiemi Wuhanu. Plicní protektivní ventilace, ventilace v pozici na břiše a adekvátní sedace a analgezie jsou esenciálními komponentami managementu ventilace.

 

Anesthesiology 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Infekce COVID-19: Implikace pro zdravotnické pracovníky v kritické a intenzivní péči
John R. Greenland, Marilyn D. Michelow et al.

Zdravotní systémy na celém světě reagují na Coronavirus Disease 2019 (COVID-19), vznikající infekční syndrom závažné dechové tísně způsobený novým typem koronaviru-2 (SARS-CoV-2). Pacienti s COVID-19 mohou postupovat od asymptomatického nebo mírného onemocnění k hypoxemii - respiračnímu selhání nebo multisystémovému orgánovému selhání , vyžadující intubaci a intenzivní péči. Poskytovatelé zdravotní péče, zejména anesteziologové, jsou v první linii této epidemie a musí čerpat z nejlepších dostupných důkazů, které mají vést k terapeutickému managementu pacientů s COVID-19 a přitom se udržet v bezpečí. Zde autoři uvádějí přehled patogeneze, prezentace, diagnostiky a potenciálních terapeutik COVID-19, se zaměřením na léčbu dýchacích cest spojených s COVID-19 selháním. Autoři čerpají z literatury z jiných virových epidemií, léčby syndromu akutní respirační tísně a nedávné publikace o COVID-19.Tato recenze poskytuje úplné shrnutí důkazů, které jsou v současné době k dispozici pro management péče kriticky nemocných pacientů s COVID-19.

Anesthesiology 2020; 132:1346–61

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Akutní respirační selhání u COVID-19: je to "typické" ARDS?
Xu Li, Xiaochun Ma

COVID-19 je vysoce infekční a může vést k fatálním komorbiditám, zejména k syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plné porozumění charakteristik, spojených s ARDS u COVID-19  vede k včasnému rozpoznání a správné léčbě. Cílem tohoto sdělení je popsat charakter ARDS ve spojení s COVID-19 a objasnit rozdíly od ARDS způsobený jinými faktory. COVID -19 nejvíce postihuje právě dýchací systém a poškození jiných orgánů je minimální. ARDS způsobený COVID-19 poškodil zejména epitelové buňky alveolů, zatímco endotelové buňky byly méně poškozené, proto se vyskytla menší exsudace. Klinické projevy byly u některých pacientů COVID-19 relativně mírné, což bylo v rozporu se závažností laboratorních a zobrazovacích nálezů. Čas nástupu ARDS související s COVID-19  byl 8-12 dní, což není v souladu s berlínskými kritérii ARDS, které definovaly limit nástupu jednoho týdne. Někteří z těchto pacienti mohou mít relativně normální plicní compliance. Závažnost byla definována do tří stupňů podle její specificity: mírná, středně těžká a těžká. HFNO může být u pacientů s ARDS souvisejících s COVID-19 bezpečná, dokonce i u některých středně závažných pacientů. Nejpravděpodobnější příčinou úmrtí je závažné respirační selhání. To znamená, že načasování invazivní mechanické ventilace je velmi důležité. Účinky kortikosteroidů v ARDS souvisejících s COVID-19 byly nejisté.

Li and Ma Critical Care (2020) 24:198

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Osobní ochranné prostředky během pandemie COVID 19 – popisný přehled
T. M. Cook

Onemocnění COVID-19 je přednostně přenášeno přímým kontaktem, kapénkami, nebo infekčním aerosolem, který se tvoří jednak respirační aktivitou pacienta, jednak specifickými lékařskými procedurami. Tento infekční aerosol obsahuje menší částice a dosahuje tak na větší vzdálenosti. Současně odolává déle zevním vlivů. Infekční potenciál těchto částic však není zcela jasný. Všechny tyto formy nákazy přicházejí v úvahu při manipulacích v dýchacích cestách nakaženého pacienta, zvláště pak během tracheální intubace. Osobní ochranné prostředky (OOP) jsou proto důležitou součástí systému ochrany zaměstnanců a pacientů před nákazou COVID-19. Jejich správné použití významně snižuje riziko přenosu.

Závěr: Tento článek podává souhrnný přehled informací o způsobech přenosu pandemického viru COVID-19, dále doporučení k použití příslušných OOP, přičemž volba příslušných OOP by měla být logicky přizpůsobena k potenciálně hrozícímu způsobu přenosu viru, tj. kontaktem, kapénkami či aerosolem. Součástí článku jsou i vhodná opatření k prevenci šíření COVID-19 jakožto nozokomiální nákazy. Doporučení mezinárodních organizací se obecně shodují, avšak stále panují určité nejasnosti v užití OOP jako například výběr konkrétního typu roušky nebo potenciální opětovné použití OOP.

Anaesthesia 2020, 75, 920–927

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Péče o pacienty trpící bolestí během pandemie COVID-19: konsenzuální doporučení vypracovaná mezinárodním týmem expertů
H. Shanthanna, N. H. Strand, D. A. Provenzano, et al.

Z důvodu celosvětového boje proti šíření pandemické infekce COVID-19 byly odloženy nebo zcela zrušeny všechny plánované operační zákroky, ambulantní zákroky a návštěvy pacientů, včetně těch týkajících se managementu terapie bolesti. Tato skutečnost měla výrazný dopad na pacienty trpící chronickou bolestí, která představuje výrazné utrpení, limitace denních aktivit a sníženou kvalitu života. Většina těchto pacientů jsou osoby staršího věku s vícečetnými komorbiditami, v důsledku čehož se stávají náchylnějšími vůči infekci COVID-19. V době pandemie je tedy třeba myslet na zajištění pokračování péče a analgetické farmakoterapie, zejména pak terapie opioidy, zvážit využití telemedicíny, podpůrný biopsychosociální management, užití antiflogistik, steroidů a upřednostňovat nezbytné procedurální návštěvy.

Závěr: Tato doporučení byla vypracována týmem odborníků v oblasti terapie chronické bolesti ze Severní Ameriky a Evropy, aby v tomto krizovém pandemickém období poskytly chybějící informace pro lékaře a poskytovatele zdravotních služeb pečující o pacienty trpící chronickou bolestí. Vzhledem ke skutečnosti, že se pandemie COVID-19 rychle vyvíjí a tato doporučení jsou založena na základě informací a odborných posudků platných v době jejich vypracování, lze předpokládat, že bude nutná úprava v závislosti na aktuálních opatřeních daného pracoviště.

Anaesthesia 2020, 75, 935–944

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Blokátory renin-angiotensin-aldosteronového systému a riziko infekce COVID-19
Giuseppe Mancia, Federico Rea, Monica Ludergnani, et al.

Cílem této populační případové kontrolované studie je prozkoumat potenciální spojitost mezi užíváním blokátorů angiotensinového receptoru (ARBs) či ACE inhibitorů a rizikem nákazy infekcí COVID-19. Testovanou skupinu představovalo 6272 pacientů z italského regionu Lombardie, u nichž byla potvrzena nákaza COVID-19 v rozmezí 21. února 2020 až 11. března 2020. Kontrolní skupinu tvořilo 30 759 osob využívajících služeb Oblastního systému zdravotní péče (Regional Health Service). V případě obou skupin, tj. testované i kontrolní, byl střední věk 68 ± 13 let a ženy tvořily 37 %. Užívání ACE inhibitorů a ARBs bylo častější v testované než v kontrolní skupině osob, stejně jako užívání dalších antihypertenzích a neantihypertenzních léčiv. Současně byl klinický profil testovaných osob závažnější. Nebyla shledána žádná souvislost mezi užíváním ARBs či ACE inhibitorů a infekcí COVID-19 u celkového počtu testovaných osob (upravené OR, 0.95 [95% interval spolehlivosti {CI}, 0.86 až 1.05] pro ARBs a 0.96 [95% CI, 0.87 až 1.07] pro ACE inhibitory), ani v případě osob z této skupiny, které prodělaly závažnou až fatální formu infekce (upravené OR, 0.83 [95% CI, 0.63 až 1.10] pro ARBs a 0.91 [95% CI, 0.69 až 1.21] pro ACE inhibitory). Pohlaví nemělo vliv na tyto proměnné.

Závěr: V této rozsáhlé populační studii bylo zaznamenáno větší užívání ACE inhibitorů a ARBs ve skupině pacientů pozitivních na nákazu infekcí COVID-19 než v kontrolní skupině, v důsledku vyšší prevalence kardiovaskulárního onemocnění. Nicméně nebyla nalezena žádná spojitost mezi ACE inhibitory či ARBs a rizikem infekce COVID-19.

N Engl J Med 2020;382:2431-40. DOI: 10.1056/NEJMoa2006923

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Využití ultrazvuku plic během pandemie COVID-19: narativní přehled
David L. Convissar, Lauren E. Gibson, Lorenzo Berra, et al.

Součástí tohoto přehledu jsou ultrazvukové nálezy z četných studií a kazuistik, u nichž se autoři snaží nalézt společné znaky pro pacienty nakažené COVID-19 a ptačí chřipkou H7N9 a H1N1 chřipkou. Je diskutována možnost využití přenosného point-of-care ultrazvuku (PPOCUS) jakožto bezpečného a efektivního bedside vyšetření v úvodu hodnocení, managementu a monitoringu progrese stavu u pacientů s potvrzenou nebo suspektní infekcí COVID-19.

Závěr: Ultrazvuk plic má potenciál zlepšit management pacientů s COVID-19. S příchodem přenosných ultrazvukových přístrojů s pokročilou schopností sdílení informací, video learningem a telenavigací se dále zvyšuje bezpečnost pacienta i personálu a zlepšuje se stupeň péče.

Anesth Analg 2020;131:345–50

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Péče o kriticky nemocné dospělé pacienty s COVID-19 na odděleních pediatrických JIP: doporučení dle intenzivistů
Kenneth E. Remy, Philip A. Verhoef, Jay R. Malone, et al.

Cílem tohoto narativního přehledu je bylo vytvořit doporučení v otázce častých problémů, se kterými se lékaři na JIP mohou setkat při péči o pacienty s akutním respiračním selháním při pandemii koronavirového onemocnění 2019. V doporučeních se objevuje například ABCDE péče u dospělého pacienta (Akreditace, Bariéry, Kompetence, Dependence, Expektace v rámci outcomu pacienta), dále je zmiňován rozdíl mezi onemocněním u dospělého a dětského pacienta, časté komplikace spojené s péčí o pacienty, nebo etické otázky.

Závěr: Toto stručné vědecké vyjádření zahrnuje odkazy na nejčerstvější a nejrelevantnější doporučení a klinické studie, které jsou podkladem pro určení správného managementu péče o tyto pacienty. Cílem je pomoci oddělením dětských JIP a intenzivistům, aby mohli být v případě potřeby rychle připraveni na péči o dospělé pacienty nakažené infekcí COVID-19.

 

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:607–619

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Point-of-care ultrazvuk plic u pacientů s infekcí COVID-19: narativní přehled
M. J. Smith, S. A. Hayward, et al.

Tato popisná studie podává souhrnný přehled důkazů a klinických doporučení pro použití a interpretaci plicního ultrazvuku pro pacienty se středně těžkým, těžkým a kritickým poškozením plic v souvislosti s infekcí COVID-19. Ultrazvukové zobrazení plic a přidružených tkání může hrát důležitou roli v managementu pacientů s poškozením plic asociované s infekcí COVID-19. V porovnání s dalšími hodnotícími modalitami, má ultrazvuk mimo jiné vysokou diagnostickou přesnost a je ergonomicky výhodný.

Závěr: Díky informacím z ultrazvuku plic může být mimo jiné rozhodnuto o zahájení, eskalaci, titraci či postupném ukončování respirační podpory, díky čemuž se může stát užitečnou metodou v managementu péče o pacienty s infekcí COVID-19 s respiračním selháním.

 

Anaesthesia 2020, 75, 1096–1104

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Načasování intubace a mortalita u kriticky nemocných pacientů s COVID 19: monocentrická kohortová studie
Alfonso C. Hernandez-Romieu, Max W. Adelman, Maxwell A. Hockstein, et al.

Tato retrospektivní studie zahrnovala 231 pacientů přijatých na JIP, 109 (47.2%) bylo na terapii vysokoprůtokovou nosní kanylou a 97 (42.0%) bylo intubováno, bez předchozího použití vysokoprůtokové nazální kanyly. Cílem této studie bylo zjistit vliv časového intervalu, než bylo přistoupeno k intubaci, na klinický outcome pacientů.

Výsledky: Z pacientů na vysokoprůtokové nazální ventilaci potřebovalo nakonec 78 (71.6%) umělou plicní ventilaci, celkem bylo na umělé plicní ventilaci 175 pacientů. Během 8 hodin od přijetí na JIP bylo intubováno 75 pacientů (43.4%), 57 (32.6%) mezi 8 a 24 hodinami od přijetí, a 42 (24.0%) po 24 hodinách a více od přijetí.  Mortalita se nelišila mezi pacienty podle času k intubaci (≤ 8 hr: 38.2%; 8–24 hr: 31.6%; ≥ 24 hr:38.1%; p = 0.7).

Závěr: Podle výsledků této studie nebyl čas k intubaci, použití vysokoprůtokové nazální kanyly před intubací, spojeno se zvýšením mortality COVID pozitivních pacientů. Pacienti s COVID 19 by měli být léčeni podobně, jako hypoxické respirační selhání jiné etiologie.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Inhalační sedace těkavými anestetiky u pacientů s COVID-19 pneumonií a ARDS
Angela Jerath, Niall D. Ferguson, Brian Cuthbertson

V důsledku zvýšené potřeby základních intravenózních anestetik v souvislosti se vzrůstajícím počtem kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí, dochází celosvětově k nedostatku intravenózních anestetik v nemocnicích. Inhalační těkavá anestetika jsou v rámci oddělení JIP hojně zastoupena a jsou rychlým řešením k navození sedace. U pacientů s COVID-19 infekcí s ARDS navíc inhalační těkavá anestetika mohou zlepšit výměnu plynů a zkrátit délku ventilační podpory. Cílem článku bylo vytvořit přehled o užití těkavých anestetik a poskytnout technický souhrn a algoritmus podávání inhalačních těkavých anestetik k sedaci na odděleních JIP.

Závěr: V době nedostatku základních intravenózních anestetik mohou dobře trénované týmy bezpečně poskytovat sedaci pomocí inhalačních těkavých anestetik s dobrým profilem sedace a s příznivými účinky na plicní funkce.

Intensive Care Med (2020) 46:1563–1566

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Plasmaferéza: efektivní záchranná terapie u kriticky nemocných pacientů s nákazou Coronavirovým onemocněním 2019
Javier Fernandez, Jordi Gratacos-Ginès, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit, zda plasmaferéza může, skrze odstranění cirkulujících mediátorů, být použita jako záchranná terapie pro pacienty s COVID 19.

Výsledky: Studie zahrnovala 4 kriticky nemocné dospělé pacienty s pneumonií způsobenou onemocněním COVID 19, kteří nereagovali na konvenční terapii. U těchto pacientů byla provedena plazmaferéza (1.2 objem plasmy ve 2 až 6 cyklech), lidský 5% albumin byl použit jako tekutinová náhrada a imunoglobuliny a čerstvě mražená plasma byly podávány po každém cyklu, aby se předešlo koagulopatii a hypogamaglobulinemii. Byly měřeny markry systémového zánětu a aktivace makrofágů. Pacienti vykazovaly dramatické snížení v zánětlivých parametrech, včetně hlavních cytokinů a zlepšení ve skóre závažnosti onemocnění. Všichni pacienti přežili do propuštění z JIP.

Závěr:  Plasmaferéza snižuje cytokinovou bouři, může zvrátit orgánové poškození a zlepšit přežití u kriticky nemocných pacientů s infekcí COVID 19.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
76 %

Zvýšení mortality u pacientů se závažným onemocněním SARS-CoV-2 přijatých během sedmi dní od počátku onemocnění
Elie Azoulay, Muriel Fartoukh, Michael Darmon, et al.

Tato multicentrická retrospektivní studie se zaměřila na pochopení determinantů mortality u COVID 19 pacientů v rámci optimalizace intenzivní péče o tyto pacienty a identifikace cílů k zlepšení přežití.

 Výsledky: Věkový medián pacientů byl 66 let (53-68) a 292(77%) bylo mužů. Nejčastějšími komorbiditami byla obezita a nadváha (67%), hypertenze (49.6%) a diabetes (30.1%). Medián času od počátku symptomů k přijetí na JIP byl 8 dní (6-11), 16 (42.5%) 161 pacientů bylo přijato během týdne od počátků onemocnění, 173 (45.6%) mezi 8 a 14 dny a 42 (11.1%) > 14 dní od počátku onemocnění. 28 ti denní mortalita byla 26.4% (22–31) a snižovala se s prodloužením času od začátku symptomů k přijetí na JIP z 37% k 21% až na 12 u pacientů přijatý > 14 dní od počátku onemocnění. Pacienti, přijatí během prvního týdne od začátku onemocnění měli vyšší SOFA skóre, častěji měli trombocytopenii a akutní renální selhání. Věk, CHOPN, imunokompromitace, hladiny troponinu při počátku onemocnění a akutní renální poškození byly nezávislými faktory mortality.  

Závěr: Vyšší mortalita u pacientů přijatých během prvního týdne od počátku onemocnění odrážela vyšší non respirační závažnost. Terapeutické intervence proti SARS-CoV-2 mohou ovlivnit různé výstupy podle času od nástupu onemocnění.

Intensive Care Med (2020) 46:1714–1722

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Management dýchacích cest a plicní izolaci při hrudních operacích v době pandemie COVID-19
M. Thornton, D. Reid, et al.

Doporučení pro klinickou praxi schválená Asociací pro kardiothorakální anestezii a Kritickou péči a Společností pro kardiothorakální chirurgii ve Velké Británii a Irsku. Perioperační procedury, při kterých vzniká aerosol, jsou zřejmě nevyhnutelné v rámci rutinního poskytování hrudní anestezie. Management dýchacích cest pro takové pacienty v době pandemie COVID-19, zahrnující tracheální intubaci, plicní izolaci, ventilaci jednou plící a flexibilní bronchoskopie mohou znamenat významné riziko pro zdravotníky a pacienty. Stále zůstává potřeba včasné hrudní operace pro pacienty s plicním nádorem nebo hrudní traumatem. Vzhledem k riziku nákazy infekcí COVID-19 je nutnost k úpravě současných technik hrudní anestezie s cílem maximalizovat bezpečnost pacientů a zdravotníků. Pomocí patřičných modifikací může být produkce aerosolu za většiny okolností zmírněna. Autoři vytvořili soubor praktických doporučení pro management dýchacích cest pacientů s hrudním výkonem.

Závěr: Článek předkládá soubor doporučení, která mají za cíl snížit produkci aerosolu při zajišťování dýchacích cest v rámci kardiothorakálních výkonů a tím zvýšit bezpečnost pacientů a zdravotníků.

Anaesthesia 2020, 75, 1509–1516

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

SARS-CoV—2 detekce v dolním respiračním traktu u invazivně ventilovaných pacientů s ARDS
Niccolò Buetti , Paul-Henri Wicky, Quentin Le Hingrat, et al.

Cílem této mezinárodní studie, shrnující prospektivně data COVID-19 center, bylo popsat vylučování viru a virovou nálož v dolním respiračním traktu (LRT) a určit jejich asociaci s mortalitou COVID-19 pozitivních pacientů.

Výsledky: Celkem bylo odebráno 267 vzorků z LRT u 90 ti pacientů. Medián času do negativity byl 29 dní (IQR 23; 34). Prolongované vylučování viru nemělo souvislost s věkem, pohlavím, kardiovaskulárními komorbiditami, diabetem, imunosupresí, užíváním kortikosteroidů, nebo terapii antivirotiky. LRT virová nálož byla vyšší u pacientů, kteří nepřežili. Rozdíl byl statisticky významný po přizpůsobení intervalu mezi začátkem symptomů a odběrem vzorku (OR 3.78, 95% CI 1.13–12.64, p = 0.03).

Závěr: Medián vylučování viru v dolním respiračním traktu byl u kriticky nemocných pacientů téměř 30 dní a virová nálož v LRT byla asociována s 6 týdenní mortalitou.

Buetti et al. Critical Care (2020) 24:610

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Měření expozice vzduchem přenášených částic v průběhu simulované tracheální intubace pomocí různých navrhovaných zařízení zadržujících aerosol během pandemie COVID-19
J. P. Simpson, D. N. Wong, L. Verco, et al.

Cílem této monocentrické prospektivní studie bylo zjistit množství a velikost vzduchem přenášených částic měřených na úrovni hlavy člověka, provádějícího laryngoskopii v době 30, 60, 120 a 300 sekund za použití 5 různých zařízení zadržujících aerosol a také 360 sekund (60 sekund po odstranění zařízení).

Výsledky: Částice o velikosti 0,3; 0,5; 1,0; 2,5 a 5,0 mikronů byly kvantifikovány pomocí elektrického počítadla částic. Výsledné hodnoty se porovnávaly vůči naměřeným hodnotám při použití zařízení zadržujícího aerosol a bez použití tohoto zařízení. Při použití uzavřeného intubační boxu se sáním byl pokles expozice všech částic kromě 5,0 mikronů a to ve všech časových obdobích (p = 0,003 pro všechna časová období). Při použití aerosolového boxu byl zaznamenán nárůst expozice částic o velikosti 1,0; 2,5 a 5,0 mikronů po 300 s (p = 0,002; 0,008; 0,002). V případě použití horizontálního a vertikálního závěsu nebyl v žádném časovém období prokázán rozdíl v expozici částic.

Závěr: Nová zařízení určená k ochraně osoby provádějící laryngoskopii vyžadují objektivní testování, k potvrzení jejich účinnosti, aby nedocházelo ke zvýšené expozici vzduchem přenášených částic.

Anaesthesia 2020, 75, 1578-1595

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Anakinra v léčbě kriticky nemocných pacientů s infekcí COVID-19: prospektivní kohortová studie
Emma J. Kooistra, Nicole J. B. Waalders, Inge Grondman, et al.

U části pacientů s COVID-19 infekcí se rozvine hyperinflamatorní stav. Anakinra je rekombinantní antagonista receptorů pro interleukin 1 a je efektivní při léčbě některých hyperinflamatorních onemocnění. Cílem této studie je zkoumat účinky anakinry na zánětlivé parametry a klinické outcomes u kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí na umělé plicní ventilaci s klinickými známkami hyperinflamatorní odpovědi.

Výsledky: V této prospektivní kohortové studii byla srovnána skupina 21 kriticky nemocných pacientů s COVID-19 léčených anakinrou se skupinou pacientů léčených standardní terapií. Základní charakteristiky pacientů a klinické parametry při přijetí na JIP byly mezi skupinami podobné. Jako důsledek bias z důvodu indikace byly plazmatické koncentrace AST (p = 0.0002), ferritinu (p = 0.009) a teplota (p = 0.001) výrazně vyšší u testované skupiny léčené anakinrou. Po následující léčbě nebyly zjištěny významné rozdíly v kinetice cirkulujících cytokinů mezi oběma skupinami. Pokles klinických parametrů zahrnujících teplotu (p = 0.03), počet leukocytů (p = 0.02), plasmatické hladiny ferritinu (p = 0.003), prokalcitoninu (p = 0.001), kreatininu (p = 0.01) a bilirubinu (p = 0.007) byl výraznější u skupiny léčené anakinrou. Mezi skupinami nebyl pozorován významný rozdíl v délce umělé plicní ventilace ani délce hospitalizace na JIP oddělení.

Závěr: Anakinra má efektivní účinek na snížení klinických známek hyperinflamace u kriticky nemocných pacientů s COVID-19. Pro vyvození závěrů o efektu anakinry na klinické outcomes je nutné provést randomizovanou kontrolní studii.

Kooistra et al. Crit Care (2020) 24:688

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Doporučení k managementu dýchacích cest při endemické fázi COVID-19
T. M. Cook, B. McGuire, M. Mushambi, et al.

V současné době je zjevné, že akutní respirační syndrom coronaviru-2 (SARS-CoV-2) a coronaviru 2019 (COVID-19) zůstanou po nějaký čas endemickými. Zlepšením léčby a vakcinací by mohlo dojít ke zkrácení této doby, to ale není jisté. Je třeba zavést plán předpokládající ovlivnění péče o pacienty a bezpečnosti zaměstnanců virem. To bude mít vliv především na management dýchacích cest, při němž se do rizika dostávají hlavně zaměstnanci. Je potřeba výzkum k vyjasnění povahy a rizika respiračních procedur generujících aerosol. Bližší znalost dynamiky infekce SARS-CoV-2 a imunity je taktéž potřeba. Do té doby tato studie popisuje současný stav managementu dýchacích cest během endemické fáze pandemie COVID-19. Některé spory zůstávají nevyřešeny, ale bezpečnost pacientů a personálu zůstávají prioritou. Současné důkazy nevyžadují dramatické změny volby anestetik pro management dýchacích cest.

Anaesthesia 2021, 76, 251–260

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Ventilátorová pneumonie (VAP) u kriticky nemocných pacientů s COVID-19
Mailis Maes, Ellen Higginson, Joana Pereira-Dia, et al.

Cílem této retrospektivní observační studie bylo zkoumat výskyt ventilátorové pneumonie a bakteriální složení plicního mikrobiomu u ventilovaných pacientů s COVID-19 a pacientů bez COVID-19.

Výsledky: U pacientů s COVID-19 byla významně vyšší pravděpodobnost vzniku VAP než u pacientů bez COVID-19 (Coxův proporcionální poměr rizik 2,01 95% CI 1,14-3,54, p = 0,0015) s incidencí výskytu 28/1000 dní na ventilaci oproti 13/1000 dní u pacientů bez COVID-19 (p = 0,009). Ačkoli byla distribuce organismů způsobujících VAP mezi oběma skupinami podobná a plicní mikrobiom byl podobný, identifikovali jsme 3 případy invazivní aspergilózy mezi pacienty s COVID-19, ale žádný ve skupině pacientů bez COVID-19. Aktivace herpesvirů byla také numericky častější u pacientů s COVID-19.

Závěr: Onemocnění COVID-19 je spojeno se zvýšeným rizikem výskytu VAP, což není plně vysvětleno prodlouženou dobou ventilace. Plicní dysbióza způsobená onemocněním COVID-19 a pozorované kauzativní organismy způsobující sekundární pneumonii jsou podobné jako u kriticky nemocných pacientů ventilovaných z jiných důvodů.

Maes et al. Crit Care (2021) 25:25

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Plicní ultrazvukové skóre předpovídá výsledky u COVID-19 pacientů přijatých na pohotovost
Julio Cesar Garcia de Alencar, Julio Flavio Meirelles Marchini, Lucas Oliveira Marino, et al.

Tato prospektivní kohortová studie vznikla za účelem zhodnocení, zda plicní ultrazvuk, který má vysokou přesnost v diagnostice plicních onemocnění, může mít i využití v predikci outcomu u COVID-19 pacientů. Jejím primárním sledovaným parametrem bylo úmrtí z jakékoli příčiny. Sekundárními parametry bylo přijetí na JIP a endotracheální intubace pro respirační selhání. 

Výsledky: Mezi 180 pacienty s potvrzeným COVID-19 onemocněním, kteří byli přijati (průměrný věk, 60 let; 105 mužů); bylo průměrné plicní ultrazvukové skóre (LUS) 18,7 ± 6,8. Výsledky LUS korelovaly s nálezy z hrudního CT a mohly předpovídat odhadovaný rozsah parenchymálního postižení (průměrný LUS s <50% postižení na hrudním CT, 15 ± 6,7 oproti 21 ± 6,0 s >50% postižením; p < 0,001), úmrtí (AUC 0,72, OR 1,13, 95% CI 1,07 až 1,21;  <0,001), endotracheální intubace (AUC 0,76, OR 1,17, 95% CI 1,09 až 1,26; p < 0,001) a přijetí na JIP (AUC 0,71, OR 1,14, 95% CI 1,07 až 1,21; p < 0,001).

Závěr: U COVID-19 pacientů přijatých na pohotovost byl LUS dobrým ukazatelem úmrtí, přijetí na JIP a endotracheální intubace.

de Alencar et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:6

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

SARS-CoV-2 pneumonie – receptorová vazba a plicní imunopatologie: narativní přehled
Maria Clara Saad Menezes, Diego Vinicius Santinelli Pestana, Gustavo Rosa Gameiro et al.

Tento článek nabízí souhrnný přehled informací o dynamice a komplikovanosti SARS-CoV-2  proteinu a ACE2 receptorové vazby, o pitevních nálezech plic, charakteristikách imunitní odpovědi, dále předkládá evidence-based vysvětlení imunitní odpovědi na SARS-CoV-2 infekci a COVID-19 asociovaného hyperkoagulačního stavu.

Závěr: Článek výrazným způsobem objasňuje patofyziologii závažné SARS-CoV-2 pneumonie.

Menezes et al. Crit Care (2021) 25:53

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Neutralizující monoklonální protilátka pro hospitalizované pacienty s Covid-19
ACTIV-3/TICO LY-CoV555 Study Group*

V této studii byli Covid-19 pozitivní pacienti bez orgánového selhání randomizováni v poměru 1:1 k podání LY-CoV555 nebo placeba. Kromě toho všichni pacienti dostávali vysoce kvalitní podpůrnou péči, včetně remdesiviru a pokud bylo indikováno, kyslík a glukokortikoidy. LY-CoV555 (v dávce 7000 mg) nebo placebo bylo podáváno jako jedna intravenózní infuze po dobu 1 hodiny. Primárním sledovaným parametrem bylo trvalé zotavení během 90 denního období, posuzované analýzou time to event.

Výsledky:  Studie byla zastavena po zahrnutí 314 pacientech (163 ve skupině LY-CoV555 a 151 ve skupině s placebem). Medián od nástupu příznaků byl 7 dní (IQR, 5 až 9). 5. den bylo celkem 81 pacientů (50%) ze skupiny s LY-CoV555 a 81 (54%) ze skupiny s placebem v jedné ze dvou nejpříznivějších kategorií plicního outcomu. U všech sedmi kategorií bylo odds ratio pro umístění v příznivější kategorii ve skupině LY-CoV555 než ve skupině s placebem 0,85 (95% CI, 0,56 až 1,29; P = 0,45). Procento pacientů s primárním bezpečnostním outcomem (souhrn úmrtí, závažných nežádoucích účinků nebo klinického stupně 3 nebo 4 nežádoucích účinků do 5. dne) bylo podobné ve skupině LY-CoV555 a ve skupině s placebem (19% a 14% podle pořadí;OR, 1,56; 95% CI, 0,78 až 3,10; P = 0,20). Rate ratio pro trvalé zotavení bylo 1,06 (95% CI, 0,77 až 1,47).

Závěr: Monoklonální protilátka LY-CoV555 při současném podávání s remdesivirem neprokázala účinnost u hospitalizovaných pacientů, kteří měli Covid-19 orgánového selhání

N Engl J Med 2021;384:905-14. DOI: 10.1056/NEJMoa2033130

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Zkušenosti s vysokoprůtokovou nazální kanylou u pacientů s pneumonií, infikovaných novým koronavirem, hospitalizovaných ve dvou nemocnicích v Chongqingu,Čína
Ke Wang, Wei Zhao, Ji Li, et al.

Tato studie retrospektivně zhodnotila 318 COVID pozitivních pacientů s pneumonií. Z těchto pacientů mělo 27 (8.7%) závažné respirační selhání, 17 z nich (63%) bylo podáván kyslík vysokoprůtokovou nazální kanylou (HFNC), jako postup první volby, 9 pacientů (33%) byla podávána non invazivní ventilace (NIV) a jeden pacient (4%) byl na invazivní ventilaci. Selhání HFNC bylo definováno, jako potřeba zahájení NIV, nebo intubace, jako záchranná terapie.

Výsledky: Ze 17 pacientů, ventilovaných pomocí HFNC, došlo k selhání HFNC u 7 z nich (41%) Žádné selhání nebylo zaznamenáno  u skupiny s PaO2/FiO2 > 200 mm Hg (0/6) vs. 63% selhání ve skupině, kde bylo PaO2/FiO2 ≤ 200 mm Hg (7/11), (p = 0.04). V porovnání se základními daty, respirační frekvence významně poklesla u skupiny s úspěšným HFNC během 1-2 hodin [medián 26 (IQR: 25–29) vs.23 (22–25), p = 0.03], avšak nebylo tomu tak u selhání HFNC. Po NIV jako záchranné terapii se během 1-2 hodin upravil poměr PaO2/ FiO2 u 7 pacientů [medián 172 (150–208) mmHg vs. 114(IQR: 79–130) pod  HFNC, p = 0.04], nicméně 2 ze 7 pacientů s NIV (29%) museli být nakonec intubováni. Z celkového počtu 27 pacientů se závažným respiračním selháním museli být intubováni 4(15%).

Závěr: Tato studie překládá, že oxygenace vysokoprůtokovou nazální kanylou je nejčastějším typem ventilační podpory u covid pozitivních pacientů s pneumonií. U pacientů s nižším  PaO2/FiO2 docházelo častěji k selhání HFNC.

Wang et al. Ann. Intensive Care (2020)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Koronavirové onemocnění (COVID 19) u kriticky nemocných dětí: narativní přehled literatury
Jacqueline S. M. Ong, MB BChir et al.

Koronavirové onemocnění COVID 19 se rozšířilo po světě. Po třech měsících od jeho vzniku se již lékaři dozvěděli a naučili mnoho o jeho klinickém managementu a jeho relevanci pro poskytovatele pediatrické intenzivní péče. V tomto článku autoři posuzují a recenzují dostupnou literaturu a poskytují cenný vhled do klinického managementu této choroby. Rovněž informují o aktivitách, které by každé pracoviště dětské intenzivní péče mělo provést, aby bylo připraveno na pacienty s tímto onemocněním.

Jacqueline S. M. Ong, MB BChir et al.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Závažné SARS-CoV-2 infekce: praktické úvahy a strategie managementu pro intenzivisty
Lila Bouadma, Francois Xavier Lescure et al.

31. prosince 2019 Čína oznámila případy respiračního onemocnění, které se objevilo nejprve u lidí ve Wuhan v provincii Hubei. Jednalo se o nový koronavirus SARS-CoV-2 ( 2019-nCoV). Jedná se o nové zoonotické onemocnění s neznámým rezervoárem u zvířat s důkazy přenosu mezi osobami [1]. Základní reprodukční počet této infekce se odhaduje na 2,2 (95% CI, 1,4–3,9) [2]. Etiologické agens a epidemiologie nového agens způsobující tuto pneumonii, koronavirus (SARS-CoV-2), bylo identifikováno a sekvenováno [3] a byly vyvinuty diagnostické testy [4]. 30. ledna 2020 Světová zdravotnická organizace vydala celosvětové  zdravotní upozornění pro veřejnost ohledně výskytu epidemiologicky nové virové choroby. 3. února 2020 bylo potvrzeno 17 391 případů (153 případů mimo Čínu). Celkovou úmrtnost postižených pacientů je v tuto chvíli obtížné posoudit kvůli nedostatku spolehlivých dat. Těžké formy představují 14% hlášených případů a celková úmrtnost je přibližně 2% z potvrzených případů. K dnešnímu dni 153 případů bylo hlášeno v 23 zemích mimo Čínu (celkově 24 případů v Evropě), většina z nich je importovaná nákaza: turisté cestující z Číny nebo lidé vracející se do své země po návštěvě Číny. V Evropě jsou zaznamenány nejméně tři případy v Německu a jeden případ ve Francii, kdy se jedná o pacienty bez cestovatelské anamnézy do Číny.

Intensive Care Med (2020) 46: 579–582

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

COVID 19 u kriticky nemocných pacientů v regionu Seattle
Pavan K. Bhatraju, M.D., Bijan J. Ghassemieh et al.

Tato případová studie se zabývala identifikací a následnou péčí o COVID 19 pacienty z 9 nemocnic v oblasti Seattlu, kteří byli hospitalizováni na JIP s těžkým akutním respiračním syndromem ,  súpjeným s infekcí koronavirus-2 (SARS-CoV- 2). Klinické údaje byly získány z lékařských záznamů. Uvedené údaje jsou dostupné od března 2020. Každý z pacientů byl sledován nejméně 14 dní

Výsledky: Identifikováno bylo 24 pacientů s potvrzeným Covid-19. Průměrný věk (± SD) byl 64 ± 18 let, 63% byli muži a příznaky začaly 7 ± 4 dny před přijetím. Nejčastějšími symptomy byly kašel a dušnost; 50% pacientů mělo při přijetí horečku a 58% mělo diabetes mellitus. Všichni pacienti byli přijati pro hypoxické respirační selhání, 18 pacientů (75%) vyžadovalo umělou plicní ventilaci. Většina pacientů (17) měla také hypotenzi a potřebovala léčbu vazopresory. Žádný pacient neměl pozitivní test na chřipku A, chřipku B nebo jiné virové respirační onemocnění. Polovina pacientů (12) zemřela na JIP  mezi 1. a 18. dnem, včetně 4 pacientů, kteří měli předem vyslovené přání o nezahajování resuscitace při příjmu. Z 12 přeživších pacientů bylo 5 propuštěno domů, 4 propuštění z JIP, ale zůstali v nemocnici a 3 zůstávali nadále na umělé plicní ventilaci.

Závěr:  Během prvních 3 týdnů vypuknutí choroby Covid-19 v oblasti Seattle, nejběžnějšími důvodem přijetí na JIP bylo hypoxické respirační selhání, které vyžadovalo umělou plicní ventilaci, hypotenze vyžadující léčbu vazopresory nebo obojí. Mortalita těchto kriticky nemocných pacientů byla vysoká.

N Engl J Med 2020; 382:2012-2022

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Vysoko-průtoková nasální kanyla pro akutní hypoxemické selhání dýchání u pacientů s COVID-19: systematické hodnocení účinnosti a rizika aerosolizace, disperze a infekčního přenosu
Arnav Agarwal, MD. John Basmaji et al.

Dvě recenze Světové zdravotnickou organizací hovoří o použití high-flow nasální kanyly (HFNC) u pacientů s koronavirem (COVID-19). Důkazy se týkají účinnosti a bezpečnosti (recenze 1), ale i rizika kapénkové disperze, tvorby aerosolu a souvisejícího přenosu virové nálože(recenze 2).

Recenze 1: Výsledky z 12 randomizovaných kontrolované studie (RCTs), n = 1,989 pacientů porovnávají HFNC s konvenční kyslíkovou terapií (COT) u kriticky nemocných pacientů s akutním hypoxickým selháním poskytly důkazy s nízkou mírou jistoty.  HFNC může snížit riziko invazivní ventilace (RR, 0.85; 95%CI, 0.74 to 0.99) a eskalaci kyslíkové terapie (RR, 0.71; 95% CI, 0.51 to 0.98) u pacientů s respiračním selháním. Výsledky neprokázaly rozdíl v mortalitě, nebo délce hospitalizace, či pobytu na JIP.
Recenze 2: V narativním shrnutí byly sumarizovány výsledky 4 studií, hodnotících kapénkovou disperzi, a 3 studií, hodnotících tvorbu a dispenzarizaci aerosolu. Výsledkem jsou různé důkazy s velmi nízkou kvalitou. Ačkoli dvě simulační studie neprokázaly souvislost zvýšení kapénkové disperze s HFNC, jedna studie prokázala, že vyšší průtoky byl spojen se zvýšením aerosolové hustoty. Žádná vhodná studie nezahrnovala pacienty s COVID-19.
Závěr: High-flow nasální kanyla může redukovat potřebu invazivní ventilace a eskalace léčby oproti konvenční oxygenoterapii u COVID-19 pozitivních pacientů s hypoxickým respiračním selháním. Tato výhoda ale musí být zvážena oproti neznámému riziku přenosu vzduchem.
 

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-020-01740-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Podávání kyslíku vysoko průtokovou nazální kanylou u pacientů s infekcí COVID 19 a akutním hypoxickým respiračním selháním: multicentrická retrospektivní kohortová studie
Jingen Xia, Yi Zhang, Lan Ni, et al.

Cílem této studie bylo analyzovat efektivitu vysoko průtokové nazální oxygenoterapie a identifikovat prediktory jejího selhání u pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selhání v rámci COVID 19.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 43 pacientů s potvrzeným onemocněním COVID 19, stření věk u pacientů byl 63.0 ± 9.7 let. Selhání vysoko průtokové nazální oxygenoterapie (definované jako změna ventilační podpory na ventilaci pozitivním tlakem, nebo smrt), bylo pozorováno u 20 pacientů (46.5%), z nich 13 vyžadovalo intubaci (30.2%). Selhání vysoko průtokové oxygenoterapie bylo častější u starších pacientů (p =0.030) a u mužů (p = 0.037). Nemocniční mortalita skupiny byla 32.5 %, nicméně u skupiny se selháním vysoko průtokové nazální oxygenoterapie byla mortalita 65%.

Závěr: Oxygenoterapie vysoko průtokovou nazální kanylou může být vhodná pro pacienty s mírným až středně závažným průběhem onemocnění COVID. Selhání vysoko průtokové nazální oxygenoterapie je spojeno se špatnou prognózou. Mužské pohlaví a nízká saturace kyslíku při přijetí jsou dva silné nezávislé prediktory selhání vysoko průtokové nazální terapie.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Prospektivní observační kohortová studie zkoumající management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 provedená týmy specialistů v tracheální intubaci
Imran Ahmad, Jeyanjali Jeyarajah, Ganeshkrishna Nair, et al.

Tato studie podává informace o zkušenostech a aktivitách intubačního týmu (MERIT) a o outcomech pacientů v době pandemie COVID-19. Členové MERIT týmu se řídili schváleným modelem časné tracheální intubace. V průběhu sedmi týdnů v období vrcholící pandemie byla prospektivně shromážděna data o aktivitách MERIT týmu, symptomech nebo diagnózách COVID-19 u členů týmu, demografické, procedurální a klinických outcomech pacientů.

Výsledky: Data byla analyzována na základě 150 případů primárních intubací, z nichž 101 (67.3%) byli muži v průměrném věku 55.7 (13.8) let. Černoši, Asiaté a menšinové etnické skupiny čítali 55.7% pacientů. 91.3 % tracheálních intubací bylo provedeno s využitím videolaryngoskopie a míra úspěšnosti intubace na první pokus byla 88.0%. Míra přežití 30denního intervalu byla 69.2% a střední [interkvartilní rozmezí] délka nutnosti kritické péče byla 11 [6–20] dnů, střední délka hospitalizace byla 12 [7–22] dnů. Z týmu MERIT bylo 7 (11.1%) členů izolováno z důvodu symptomů infekce COVID-19 s celkovou absencí 41 pracovních dnů. Byl zaznamenán jeden případ poškození osobních ochranných pomůcek a četné humorné případy protržení ochranných pomůcek při jejich svlékaní.

Závěr: Autoři prokázali, že vysoce školený intubační tým postupující dle schváleného modelu tracheální intubace může být přínosem ke zlepšení bezpečnosti pacienta a personálu a jeho zřízení by mohlo být zváženo příslušnými organizacemi v případných budoucích pandemických vlnách.

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-020-01804-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Neuraxiální anestezie a periferní nervová blokáda během pandemie COVID-19: přehled literatury a praktická doporučení
V. Uppal, R. V. Sondekoppam, R. Landau, et al.

Celková anestezie, spojená s manipulací v dýchacích cestách, vede k produkci infekčního aerosolu jak během intubace, tak při extubaci. Z tohoto hlediska může být regionální anestezie klíčovým řešením v době pandemie díky snížení potřeby celkové anestezie a s ní spojených aerosol produkujících zákroků. Poskytuje aktuální, na důkazech založená doporučení nebo názory odborníků pro poskytování regionální anestezie u pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou infekcí COVID-19. Doporučení se zaměřují na sedm specifických oblastí: plánování zdrojů a personální obsazení, úprava klinického prostředí, příprava vybavení, materiálu a léčiv, výběr vhodných osobních ochranných pomůcek, poskytování adekvátní oxygenoterapie, správné posouzení a bezpečné provedení kroků regionální anestezie a monitorace vedení anestezie a poanesteziologické péče.

Závěr: Tento článek tedy reaguje na nedostatek doporučení v oblasti provádění bezpečné regionální anestezie v době pandemie COVID-19 a klade důraz na zachování bezpečnosti pacienta za současné ochrany zdravotníků během možné expozice.

Anaesthesia 2020, 75, 1350–1363

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Praktické strategie k redukci nozokomiálního přenosu COVID-19 na zdravotnický personál, poskytující péči o dýchací cesty u těchto pacientů
Ramandeep Kaur, Tyler T. Weiss, Andrew Perez, et al.

Cílem tohoto přehledového článku bylo vyhledat praktické nástroje k prevenci nozokomiálního přenosu COVID-19. Doporučení se týkají úkonů spojených s respiračním systémem. Například při oxygenoterapii doporučují autoři použití nazální kanyly nebo obličejové masky, naopak nedoporučují použití obličejové masky s Venturiho tryskou ani masky s rezervoárem, pokud není zahrnut filtr. Dalšími úkony, kterými se autoři zabývali, byla například nebulizace, neinvazivní ventilace, intubace a invazivní ventilace, weaning z umělé plicní ventilace, extubace, transport nebo bronchoskopie.

Kaur et al. Critical Care (2020) 24:571

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Užití aspirinu je spojeno se sníženou mechanickou ventilací, přijetím na JIP a nemocniční mortalitou u hospitalizovaných pacientů s COVID-19: retrospektivní, observační, kohortová studie
Jonathan H. Chow, Ashish K. Khanna, Shravan Kethireddy, et al.

Coronavirus 2019 (COVID-19) je spojen s hyperkoagulací a zvýšeným rizikem trombózy u kriticky nemocných pacientů. Primárním sledovaným parametrem byla potřeba umělé plicní ventilace. Sekundárním sledovaným parametrem bylo přijetí na JIP a nemocniční mortalita.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 412 pacientů. Z toho 314 (76.3%) neobdrželo aspirin, zatímco 98 pacientům (23.7%) byl aspirin podán během 24 hodin od přijetí nebo 7 dní před přijetím. Aspirin měl ne zcela přesnou asociaci s menší mechanickou ventilací (35.7% aspirin vs. 48.4% non-aspirin, p=0.03) a přijetím na JIP (38.8% aspirin vs. 51.0% non-aspirin, p=0.04), ale žádnou spojitost s mortalitou v nemocnici (26.5% aspirin vs. 23.2% non-aspirin, p=0.51). Po úpravě pro 8 matoucích proměnných byl aspirin nezávisle asociován se sníženým rizikem umělé plicní ventilace (upravené HR 0.56, 95% CI 0.37-0.85, p=0.007), přijetím na JIP (upravené HR 0.57, 95% CI 0.38-0.85, p=0.005) a mortalitou v nemocnici (upravené HR 0.53, 95% CI 0.31-0.90, p=0.02). Nebyly zaznamenány žádné rozdíly v závažném krvácení (p=0.69), nebo trombóze (p=0.82) mezi uživateli aspirinu a pacientů bez něj.

Závěr: Užití aspirinu může být spojeno se zlepšení outcome u hospitalizovaných COVID-19 pacientů. Avšak, je potřeba dostatečná randomizovaná kontrolovaná studie ke stanovení vztahu mezi užitím aspirinu a menším plicním poraněním a mortalitou u COVID-19 pacientů.

Anesthesia & Analgesia Journal Publish Ahead of Print DOI: 10.1213/ANE.0000000000005292

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Charakteristiky a outcome pacientů s COVID-19 přijatých na JIP oddělení nemocnice terciární péče ve Stockholmu, Švédsko
Emma Larsson, Olof Brattström, Christina Agvald-Öhman, et al.

V rámci studie byla hodnocena charakteristika, klinický stav a časný outcome pacientů s COVID-19 přijatých na JIP. Primární hodnocený parametr bylo úmrtí v nemocnici u pacientů s jednoznačnými outcome (propuštění z JIP nebo úmrtí), sekundárními hodnocenými parametry byla délka hospitalizace na JIP, podíl pacientů na umělé plicní ventilaci a s náhradou funkcí ledvin a cílové umístění po propuštění z nemocnice.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 260 pacientů, 208 (80.0%) byli muži, střední věk 59 let (IQR 51 – 65), 154 (59.2%) pacientů mělo alespoň jednu komorbiditu a střední doba symptomů předcházejících přijetí na JIP byla 11 dnů (IQR 8 - 14). 62 (23.8%) pacientů zůstalo na JIP v době ukončení sběru dat. Mezi 198 pacienty s jednoznačnými outcomee, byla délka hospitalizace na JIP 12 dnů (IQR 6 – 18), 163 (82.3%) pacientů bylo připojeno na umělou plicní ventilaci, u 28 (14.1%) pacientů byla zahájena náhrada funkce ledvin, 60 (30.3%) pacientů zemřelo, 62 (31.3%) pacientů bylo propuštěno domů, 47 (23.7%) bylo propuštěno na standardní oddělení a 29 (14.6%) pacientů bylo přeloženo do jiného zdravotního zařízení. Z multivariabilní regresní analýzy vyplynulo, že vyšší věk a přijetí z urgentního příjmu bylo asociováno s vyšší úmrtností.

Závěr: Tato studie prezentuje detailní data o klinických charakteristikách a časných outcome pacientů s COVID-19 přijatých na JIP v nemocnici terciární péče ve Švédsku.

 

Acta Anaesthesiol Scand. 2021;65:76–81.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %

Charakteristiky, intervence a dlouhodobé outcome pacientů s COVID-19 na JIP v Dánsku – celonárodní observační studie
Nicolai Haase, Ronni Plovsing, Steffen Christensen, et al.

Cílem této studie je poskytnout přehled charakteristik, intervencí a dlouhodobých outcome celé neselektované kohorty všech pacientů na JIP s COVID-19 v Dánsku, kde kapacita JIP oddělení nebyla překročena. Z dokumentace pacientů byl zjištěn zdravotní stav, demografická data, informace o chronických komorbiditách, použití orgánové podpory a délka hospitalizace. S použitím Cox regresní analýzy byly analyzovány rizikové faktory úmrtí.

Výsledky: Celkem bylo do studie zahrnuto 323 JIP pacientů s potvrzenou COVID-19 infekcí. Střední věk byl 68 let, 74% byli muži, 50% pacientů mělo hypertenzi, 21% diabetes a 20% chronické plicní onemocnění, 29% nemělo žádnou komorbiditu. Invazivní mechanická ventilace byla použita u 82% pacientů, vazopresory byly podány u 83%, náhrada funkce ledvin využita u 26% a ECMO provedeno u 8% pacientů. Medián délky hospitalizace na JIP byl 13 dnů (IQR 6 – 22) a délka hospitalizace 19 dnů (11 – 30). Medián následného pozorování (follow-up) byl 79 dnů. Na konci tohoto období 118 osob zemřelo (37%), 15 osob (4%) bylo stále v nemocnici, z toho 4 na JIP. Mezi rizikové faktory mortality patřily mužské pohlaví, věk, chronické plicní onemocnění, aktivní nádorové onemocnění a počet komorbidit.

Závěr: V této celonárodní populační kohortové studii JIP pacientů s COVID-19 bylo zaznamenáno vysoké dlouhodobé přežití navzdory vyššímu věku a podstatného použití orgánové podpory. Mužské pohlaví, věk, chronické komorbidity, zvláště chronické plicní onemocnění, byly asociovány s vyšším rizikem úmrtí.

Acta Anaesthesiol. Scand.. 2021;65:68–75.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %

Pilotní studie o vysokých dávkách vitamínu C u kriticky nemocných COVID-19 pacientů
Jing Zhang, Xin Rao, Yiming Li, et al.

Primárním sledovaným parametrem této randomizované kontrolní klinické studie byla doba 28 dní bez invazivní mechanické ventilace (IMVFD28). Sekundárními parametry byly 28denní mortalita, orgánové selhání (SOFA skóre) a progrese zánětu (interleukin-6). Pacienti ve skupině vysokodávkového i.v podání vitamínu C obdrželi 12mg/50 ml každých 12 hodin po dobu 7 dní rychlostí 12ml/hodiu.

Výsledky: Bylo zařazeno 56 pacientů. U IMVFD28 parametru nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl (26,0 [9,0-28,0] u skupiny s vysokými dávkami vitamínu C (HDIVC) oproti 22,0 [8,50-28,0] u kontrolní skupiny s placebem (p = 0,57). U HDIVC skupiny se nepodařilo snížit 28denní mortalitu (P = 0,27). Během 7denního léčebného období došlo u pacientů ve HDIVC skupině k ustálenému vzestupu PaO2/FiO2 indexu (den 7: 229 oproti 151 mmHg; 95% CI 33 až 122, P = 0,01), což nebylo v kontrolní skupině pozorováno. Hodnota IL-6 měřená  7. den byla u HDIVC skupiny nižší než u kontrolní skupiny (19,42 oproti 158,0; 95% CI  -301,72 až -29,79; P = 0,04).

Závěr: Pilotní studie ukázala, že se u HDIVC skupiny nepodařilo zlepšit IMVFD28 parametr, ačkoli může ukazovat potenciální signál přínosu při oxygenaci kriticky nemocných COVID-19 pacientů zlepšující Pa02/FiO2 index.

Zhang et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:5

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Udržování bezpečnosti pomocí SARS-CoV-2 vakcín
Mariana C. Castells, a Elizabeth J. Phillips

K dnešnímu dni je vývoj mRNA vakcín pro prevenci infekce SARS-CoV-2  úspěšným a nebyly zjištěny žádné vážné obavy v probíhající 3. fázi klinických studiích. Drobné místní nežádoucí účinky, jako je bolest, zarudnutí, a otoky byly pozorovány častěji u vakcín než u placeba. Systémové příznaky jako je horečka, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů byly také o něco častější u vakcín než u placeba a většina z nich se vyskytla během prvních 24 až 48 hodin po očkování.  Ve fázích 1–3 klinické studie mRNA vakcín Pfizer – BioNTech a Moderna, byli potenciální účastníci s anamnézou alergické reakce na kteroukoli složku přípravku vyloučeni. Studie Pfizer – BioNTech také vyloučily účastníky s anamnézou závažné alergie spojené s jakoukoli vakcínou. Hypersenzitivní nežádoucí účinky byly zastoupeny stejně jak v placeba (normální fyziologický roztok) tak ve vakcínové skupině v obou studiích.

N Engl J Med 2021; 384: 643-9. DOI: 10,1056 / NEJMra2035343

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 2
72 %

Management intenzivní péče o pacienty s COVID-19: praktický přístup
Ludhmila Abrahão Hajjar, Isabela Bispo Santos da Silva Costa, Stephanie Itala Rizk, et al.

Tím, že neexistuje specifická antivirová léčba, optimalizovaná podpora je nejdůležitějším faktorem v prognóze pacienta. V nemocničním prostředí je identifikace vysoce rizikových pacientů pro klinické zhoršení nezbytná k včasnému zajištění přístupu k intenzivní léčbě závažných stavů. Počáteční terapie hypoxémie zahrnuje konvenční kyslíkovou terapii, high flow nasální kyslíkovou terapii a neinvazivní plicní ventilaci. U pacientů, vyžadujících invazivní plicní ventilaci, se doporučuje protektivní plicní ventilace s nízkým dechovým objemem a plateau tlakem. Kardiovaskulární komplikace jsou časté a zahrnují poškození myokardu, trombotické příhody, myokarditidu a kardiogenní šok. Akutní selhání ledvin je častou komplikací a je markr špatné prognózy s významným dopadem na alokaci nákladů a zdrojů. Pokud jde o terapii COVID-19, dosud nejslibnějšími léky jsou remdesivir a kortikosteroidy, i když pro potvrzení jejich účinnosti mohou být zapotřebí další studie. V klinických studiích se testují další terapie, jako je tocilizumab, anakinra, jiné anticytokinové léky a heparin.

Závěr: Pro lepší outcome pacientů s COVID-19 je důležitá časná diagnóza, aplikace efektivní terapie a adekvátní strategie klinické stratifikace. Bylo zjištěno, že respirační dysfunkce asociované s COVID-19 mají unikátní charakteristiku, která vyžaduje individualizovaný management a dále je známa důležitost podpory hemodynamiky pacientů kvůli vysokému riziku kardiovaskulárních a renálních komplikací.

Hajjar et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:36

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

High flow nasální kyslíková terapie místo invazivní plicní ventilace u pneumonie SARS-CoV-2: retrospektivní studie
Nicolas Bonnet, Olivier Martin, Marouane Boubaya, et al.

Cílem této bicentrické retrospektivní studie bylo porovnat riziko invazivní plicní ventilace mezi dvěma strategiemi oxygenoterepie (konvenční a vysokoprůtoková nazální terapie). Primárním sledovaným parametrem byla četnost invazivní plicní ventilace po přijetí na JIP. Sekundárními parametry byla mortalita za 28 a 60 dní, délka pobytu na JIP a počet dní bez napojení bez ventilátoru 28. den.

Výsledky: Ze 138 pacientů, kteří splnili vstupní kritéria, bylo 62 (45%) léčeno pouze standardní oxygenoterapií (SOT) a 76 (55%) pomocí high flow oxygenoterapie (HFNO). Ve skupině HFNO byla u 39/76 (51%) pacientů a 46/62 (74%) pacientů ze skupiny SOT zahájena umělá plicní ventilace (OR 0,37 [95% CI, 0,18-0,76] p = 0,007). Po zvážení propensity  skóre byla HFNO stále spojována s nižší četností nutnosti umělé plicní ventilace (OR 0,31 [95% CI, 0,14-0,66] p = 0,002). Délka pobytu na JIP a mortalita po 28 a 60 dnech se po zvážení propensity  skóre mezi skupinami HFNO a SOT významně nelišily. Počet dní bez nutnosti ventilace 28. den byl ve skupině HFNO vyšší (21 dní vs 10 dní, p = 0,005). Ve skupině HFNO byly prediktivními faktory související s nutností umělé plicní ventilace SAPS2 skóre (OR 1,13 [95% CI, 1,06-1,20] p = 0,0002) a ROX index > 4,88 (OR 0,23 [95% CI, 0,008-0,64]p = 0,006).

Závěr: High flow nasální oxygenoterapie pro akutní respirační selhání při COVID-19 je spojena s nižší mírou nutnosti invazivní plicní ventilace.

Giraud et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:43

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Praktická doporučení pro anesteziology k managementu akutní péče pacientů s COVID-19 infekcí
Ramon E. Abola, Jonathan A. Schwartz et al.

Tento článek poskytuje doporučení  akutní péče o pacienty s COVID-19 se zaměřením na důležitost a možnosti testování, management elektivních výkonů, preventivní opatření a ochranné pomůcky, aerosol generující procesy a tracheostomie a úvahy v rámci poskytování anesteziologické péče u COVID-19 pozitivních pacientů.

Závěr: Shrnutí obecných principů pro přípravu a zajištění a zdravotních výkonů, může posloužit jako podklad pro lokální protokoly při zvládnutí případných dalších pandemických vln onemocnění COVID-19.

Anesth Analg 2021;132:594–604

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Bezpečnost a účinnost různých anestetických režimů pro rodičky s COVID-19 podstupující císařský řez : série případů 17 pacientů
Rong Chen, MD . Yuan Zhang et al.

Cílem tohoto retrospektivního přehledu je zhodnotit management a bezpečnost epidurální nebo celkové anestezie při císařském řezu u  COVID-19 pozitivních rodiček a jejich novorozenců a zhodnotit standardizaci postupů u ošetřujícího personálu. Hodnocena byla jejich epidemiologická historie, CT sken hrudníku, laboratorní odběry a SARSCoV-2 pozitivita nukleové kyseliny.

Výsledky: Klinické charakteristiky 17 těhotných žen infikovaných SARS-CoV-2 byly podobné předchozím diagnostikovaným netěhotných dospělým pacientům. Všech 17 pacientek podstoupilo císařský řez s anestezií, provedený podle standardizovaného anestetického / chirurgického postupu. Čtrnáct z nich podstoupilo kontinuální epidurální anestezii a u 12 došlo k významné perioperační hypotenzi. Tři pacientky podstoupili celkovou anestezii s tracheální intubací z důvodu potřeby emergentního zákroku. Tři z pacientek se stále zotavují z císařského porodu a dostávají léčbu COVID-19 v nemocnici. Tři novorozenci byli narození předčasně. Nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ani vážně neonatální asfyxie. Všechny neonatální testy nukleové kyseliny na SARSCoC-2 byly negativní. Během péče o pacientky nebyl infikován žádný zdravotnický personál.

Výsledky: Epidurální i celková anestézie byly bezpečně použity při císařském porodu u rodiček s COVID-19. Nicméně výskyt hypotenze během epidurální anestézie se zdál být nadprůměrný. Správné přeložení pacienta, přístup zdravotnického personálu a náležitá ochranná opatření jsou účinná v ochraně bezpečnosti zdravotnického personálu od COVID-19.

Can J Anesth/J Can Anesth

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Koronavirus 2019 v Itálii – vypuknutí nákazy: doporučení pro klinickou praxi
M. Sorbello, K. El-Boghdadly et al.

Nový koronavirus 2019 je jednořetězcová, ribonukleová kyselina, která způsobila mezinárodní pandemii COVID 2019. Tento článek shrnuje vliv koronavirového onemocnění na regionální a národní infrastrukturu zdravotnictví v Itálii. Uvádí také doporučení založené na klinických zkušenostech italských lékařů s ošetřováním pacientů. Klíčové popsané elementy jsou: bezpečná oxygenoterapie, management dýchacích cest, osobní ochranné pomůcky a netechnické aspekty péče o COVID-19 pozitivní pacienty. Zvládnutí mnoha důsledků nové pandemie závisí na plánování, tréninku a týmové spolupráci lékařů a zdravotního systému.

Anaesthesia 2020, 75, 724–732

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

COVID-19 u kriticky nemocných dětí: popisný přehled literatury
Jacqueline S. M. Ong, Alvise Tosoni, YaeJean Kim, et al.

Tento článek předkládá souhrnný přehled dostupné literatury a jistě cenný pohled na klinický management COVID-19, stejně jako informace k opatřením, které by každé oddělení pediatrické JIP mělo provést.

Závěr: Případy dětských pacientů s COVID-19 v kritickém stavu jsou spíše vzácné, ale vzhledem celkovému celosvětovému nárůstu počtu nakažených, je třeba počítat s nárůstem kriticky nemocných pacientů s COVID-19 i v pediatrické populaci. Proto je nezbytná spolupráce na lokální, národní a mezinárodní úrovni, včetně sdílení informací v rámci mezinárodní komunity dětských JIP. 

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:662–666

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

COVID-19, osobní ochranné pomůcky a jejich vliv na pracovní výkon zdravotníků
Keith J. Ruskin, Anna Clebone Ruskin, Brian T. Musselman, et al.

Lékaři, kteří pečují o COVID-19 pozitivní pacienty, musejí být chráněni osobními ochrannými pomůckami, jejichž nošení sebou přináší dyskomfort v podobě zvýšené dechové práce, zúžení zorného pole, snížené srozumitelnosti řeči a zhoršeného sluchového vnímání. V neposlední řadě jsou zdravotníci vystaveni tepelnému stresu a obtížím při opakovaném oblékání a vysvlékání ochranných pomůcek. Tento článek se zabývá jednotlivými formami dyskomfortu a možnostmi tyto potíže redukovat.

Závěr: Fyziologické a psychologické nároky, které jsou na zdravotníky kladeny při nošení kompletního setu osobních ochranných pomůcek proti nákaze COVID-19 jsou sice komplexní povahy, ale okamžitá protiopatření a dlouhodobé zmírňující strategie, včetně edukativních programů, mohou zlepšit schopnost zdravotníků poskytovat péči.

ANESTHESIOLOGY 2021; 134:518–25

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Management péče o kriticky nemocné pacienty s COVID-19 na JIP: Prohlášení od expertů na intenzivní medicínu z první linie v čínském Wu-chanu
You Shang, Chun Pan et al.

Na tomto prohlášení se podílolo 16 expertů z první linie v oblasti intenzivní péče, bojujících proti epidemii COVID-19 ve Wu-chanu. Každý odborník dostal za úkol v rámci svého oboru poskytnout návrhy prohlášení a odůvodnění. Části znaleckého posudku jsou založeny na epidemiologických a klinických důkazech, bez dostupných vědeckých důkazů.

Výsledky: Byl předložen komplexní dokument se 46 prohlášeními, zahrnující otázky ochrany zdravotnického personálu, etiologického došetření, diagnostiky a terapie při funkčních poruch tkání a orgánů, psychologické intervence imunoterapie, nutriční podpory a transportu kriticky nemocných pacientů COVID-19. Mezi nimi 5 doporučení bylo silných (1. stupeň), 21 bylo slabých (2. stupeň) a 20 bylo odborných stanovisek. Silná shoda od účastníků hlasování byla získána pro všechna doporučení.

Závěr: Pro pacienty COVID-19 stále neexistuje cílená terapie. Dynamické monitorování a podpůrná léčba pro obnovení tkáňové vaskularizace a funkce orgánů jsou zvláště důležité.

Shang et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:73

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
64 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET