Články na téma COVID-19

Surviving Sepsis Campaign - doporučení pro management kriticky nemocných dospělých pacientů s COVID-19
Waleed Alhazzani, Morten Hylander Moller et al.

Surviving Sepsis Campaign doporučení k managementu kriticky nemocných pacientů s COVID-19. 

Metody: Autoři vytvořili panel 36 odborníků z 12 zemí. Panel navrhl 53 otázek, které se vztahují k managementu COVID-19 na JIP. Autoři hledali v literatuře přímé a nepřímé důkazy o managementu COVID-19 u kriticky nemocných pacientů na JIP. Identifikovali relevantní a nedávné systematické přehledy na většinu otázek týkajících se podpůrné péče. Posoudili jistotu v důkazech pomocí Hodnocení klasifikace doporučení, hodnocení, vývoje a hodnocení (GRADE). Doporučení byla buď silná nebo slabá, nebo ve formě doporučení osvědčených postupů.

Výsledek: Panel Surviving Sepsis Campaign COVID-19 vydal 54 prohlášení, z nichž 4 jsou prohlášení o nejlepších postupech, 9 jsou silná doporučení a 35 jsou slabá doporučení. Žádné doporučení nebylo poskytnuto pro 6 otázek. Témata byla: 1) kontrola infekce, 2) laboratorní diagnostika a vzorky, 3) hemodynamická podpora, 4) ventilační podpora a 5) terapie COVID-19.

Závěr: Panel Surviving Sepsis Campaign COVID-19 vydal několik doporučení na podporu zdravotní péče pro pracovníky pečující o kriticky nemocné pacienty s COVID-19 na JIP. Pokud budou k dispozici,  autoři poskytnou nové důkazy a uskuteční další vydání těchto pokynů.

Society of critical care medicine (SCCM)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

ECMO pro závažné ARDS: systematický přehled a meta-analýza individuálních dat pacientů
Alain Combes , Giles J. Peek, David Hajage, et al.

Tento systematický přehled a meta-analýza individuálních dat pacientů randomizovaných kontrolních studií si dala za cíl zhodnotit efektivitu veno-venózní extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) oproti konvenčním metodám u pacientů s těžkým syndromem akutní respirační tísně (ARDS). Primárním sledovaným parametrem byla 90 ti denní mortalita. Primární analýza byla založena na úmyslu léčit (intend to treat).

Výsledky: Identifikovány byly dvě randomizované kontrolní studie (CESAR a EOLIA) s celkem 429 pacienty. Do 90. dne zemřelo v ECMO skupině 77 z 214 pacientů (36%) a 103 pacientů z 215 (48%) u kontrolní skupiny (RR, 0.75, 95% CI 0.6–0.94; P = 0.013; I2 = 0%). Rescue ECMO bylo použito u 36 (17%) z 215 pacientů v kontrolní skupině (35 v EOLIA a 1 v CESAR). Relativní riziko 90-ti denní selhání terapie bylo 0.65 (95% CI 0.52–0.8; I2 = 0%). Pacienti na ECMO měli více dní při životě mimo JIP a bez respiračního, kardiovaskulárního, renálního selhání nebo neurologického zhoršení. Jediná signifikantní kovariační interakce ve skupinách byla nižší mortalita v ECMO skupině u pacientů s dvěma a méně selhávajícími orgánovými systémy při randomizaci.

Závěr: V této meta-analýze individuálních dat pacientů při závažném ARDS byla 90 ti denní mortalita významně snížena u ECMO skupiny v porovnání s konvenční terapií.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06248-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

Remdesivir pro léčbu COVID-19 - závěrečná zpráva
J.H. Beigel, K.M. Tomashek, L.E. Dodd, et al.

Primárním sledovaným parametrem této dvojitě zaslepené, randomizované kontrolní studie byl čas k uzdravení, definovaný, jako propuštění z nemocnice, nebo hospitalizece pouze z důvodů kontroly infekce u dospělých pacientů s COVID-19 se známkami infektu dolních cest dýchacích. Pacienti byli randomizováni do skupiny s intravenózním podáním  remdesiviru (200 mg dávka první den následovaná 100 mg denně až po dalších 9 dní) nebo placeba, po dobu 10 dní.

Výsledky: Celkově bylo zařazeno 1062 pacientů (541 byl přidělen remdesivir a 521 placebo). Ti, kteří dostali remdesivir měli medián doby zotavení 10 dní (95% CI, 9 - 11), v porovnání s 15 dny (95% CI, 13 - 18) u pacientů s placebem (rate ratio zotavení, 1.29; 95% CI, 1.12 - 1.49; P<0.001). V analýze, která použila proportional-odds model se stupnicí o 8 kategoriích, u pacientů, kteří obdrželi remdesivir, se pravděpodobněji objevilo klinické zlepšení 15. den (odds ratio, 1.5; 95% CI, 1.2 - 1.9, po úpravě pro skutečnou vážnost nemoci), oproti kontrolní skupině. Odhady mortality podle Kaplan-Meiera byly 15. den 6.7% s remdesivirem a 11.9% s placebem a 29. den 11.4% s remdesivirem a 15.2% s placebem (hazard ratio, 0.73; 95% CI, 0.52 - 1.03). Závažné nepříznivé události byly nahlášeny u 131 pacientů z 532, kteří obdrželi remdesivir (24.6%) a u 163 z 516 pacientů s placebem (31.6%).

Závěr: Data ukazují, že remdesivir byl superiorní k placebu v rámci zkrácení doby do uzdravení u pacientů s COVID-19 a známkami infekce dolních cest dýchacích

N Engl J Med 2020;383:1813-26

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Účinnost filtrace alternativních nemocničních obličejových masek při použití během pandemie COVID-19
Emily E. Sickbert-Bennett, James M. Samet, Phillip W. Clapp, et al.

Cílem této studie za účelem zlepšení kvality bylo posoudit vhodnou filtrační účinnost (FFE) respirátorů běžně nošených lékaři a dalšími zdravotnickými pracovníky a dostupných alternativ respirátorů během pandemie COVID-19.

Výsledky: Z 29 různých alternativ obličejových masek testovaných na ženských a mužských dobrovolnících, měly exspirované respirátory N95 bez porušených elastických ramínek a respirátory podrobené sterilizaci ethylenoxidem a peroxidem vodíku, nezměněné FFE (>95%). Výkon respirátorů N95 ve špatné velikosti mírně poklesl (90-95% FFE). U všech respirátorů, které nebyly v tomto hodnocení schváleny (n = 6), se nepodařilo dosáhnout 95% FFE. Ani jeden z 2 dovezených respirátorů schválených pro použití Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které nebyly v této studii testovány se schválením NIOSH, nedosáhl 95% FFE, přičemž účinnější fungoval při přibližně 80% FFE. Chirurgické a procedurální obličejové masky měly filtrační výkon, který byl nižší ve srovnání s respirátory N95 (98,5% celkového FFE), kdy procedurální obličejové masky zajištěné elastickými ušními poutky vykazovaly nejnižší účinnost (38,1% celkového FFE).

Závěr: Tato studie hodnotící 29 alternativ obličejových masek pro použití kliniky, interagujícími s pacienty v průběhu pandemie COVID-19 zjistila, že respirátory N95 s prošlou expirační dobou a sterilizované, použité respirátory N95 mohou být použity, pokud nové respirátory N95 nejsou k dispozici. Jiné alternativy mohou zajistit méně účinnou filtraci.

JAMA Intern Med. 2020;180(12):1607-1612. doi:10.1001/jamainternmed.2020.4221

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Konsenzuální guidelines pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19
T. M. Cook, K. El-Boghdadly et al.

Management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 je vysoce rizikový pro personál a pacienty. Cílem tohoto článku bylo rozvinout zásady pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 pro podporu bezpečných, přesných a rychlých výkonů. Jsou diskutována doporučení k prevenci kontaminace zdravotnických pracovníků, výběr personálu podílejícího se na řízení dýchacích cest, požadovaný výcvik a výběr zařízení.  Jsou popsány základní principy řízení dýchacích cest v těchto prostředích pro: nouzovou tracheální intubaci; předvídanou nebo neočekávanou obtížnou tracheální intubaci; srdeční zástavu; anestetickou péče; a tracheální extubaci. Autoři poskytují údaje na podporu lékařů v oblasti bezpečného managementu dýchacích cest pacientů s COVID-19. Doporučení v tomto dokumentu jsou navržena tak, aby byla přizpůsobena místním opatřením pracovišť.

Anaesthesia 2020, 75, 785–799

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Dexametazon u hospitalizovaných pacientů s COVID-19: předběžná zpráva
Peter Horby, Wei Shen Lim, Jonathan R. Emberson,et al.

Tato kontrolovaná open-label studie zkoumá možnost terapie pacientů hospitalizovaných s COVID-19 pomocí glukokortikoidů jakožto modulátorů zánětu, které by mohly snížit progresi onemocnění do respiračního selhání a úmrtí. Pacienti byli náhodně rozděleni na skupinu užívající dexametazon orálně či intravenózně (v denní dávce 6 mg) během až 10 dnů a na skupinu, která dostávala pouze obvyklou terapii bez glukokortikoidů. Primárním sledovaným parametrem byla 28denní mortalita. Článek přináší předběžné výsledky tohoto srovnání.

Výsledky: 2014 pacientů bylo zařazeno do testované skupiny užívající dexametazonu a na kontrolní skupinu léčenou obvyklou terapií v počtu 4321 pacientů. Během 28 dnů zemřelo 482 (22.9%) pacientů v testované skupině a 1110 (25.7%) pacientů v kontrolní skupině (věku upravený poměr, 0.83; 95% CI, 0.75 až 0.93;P<0.001). Proporční a absolutní rozdíl v úmrtí mezi skupinami se významně lišil v závislosti na stupni respirační podpory, kterou pacienti přijímali ve sledovaném období. V tomto ohledu byla incidence úmrtí v testované skupině užívající dexametazon menší u pacientů s invazivní mechanickou ventilací oproti pacientům bez dexametazonové terapie (29.3% vs. 41.4%; četnostní poměr, 0.64; 95% CI, 0.51 až 0.81) a stejně tak i u pacientů s neinvazivní oxygenoterapií (23.3% vs. 26.2%; četnostní poměr, 0.82; 95% CI, 0.72 až 0.94), avšak ne u pacientů bez respirační podpory (17.8% vs. 14.0%; četnostní poměr, 1.19; 95% CI, 0.91 až 1.55).

Závěr: Užití dexametazonu vedlo ke snížení úmrtnosti u pacientů s COVID 19 během sledovaných 28 dnů, pouze pokud byli současně napojeni na invazivní mechanickou ventilaci či dostávali samotnou oxygenoterapii. Naopak u pacientů bez respirační podpory nemělo užití dexametazonu vliv na incidenci úmrtí.

DOI: 10.1056/NEJMoa2021436

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
88 %

Praktické doporučení pro týmy anesteziologů a kritické péče pečující o pacienty s novým coronavirem (2019-mCoV)
Randy S. Wax, Michael D. Christian et al.

V rámci poskytování optimální léčby pro COVID-19 pozitivní pacienty jsou pro pečlivou kontrolu infekce nutná bezpečnostní opatření, aby se zabránilo nozokomiálnímu přenosu na jiné pacienty a na zdravotnické pracovníky poskytující péči. Přestože přesný mechanismus přenosu je v současné době nejasný, z člověka na člověka může nastat přenos a riziko šíření vzduchem během lékařských procedur, při kterých vzniká aerosol. Tento dokument shrnuje důležité úvahy týkající se screeningu pacientů, environmentální kontroly, osobních ochranných prostředků, resuscitačních opatření (včetně intubace) a kritického plánování provozu jednotky intenzivní péče, dále informace, jak se připravujeme na možnost nových importovaných případů nebo lokálních ohnisek 2019-nCoV. I když porozumění 2019-nCoV viru se vyvíjí, poučení získané z předchozích infekčních problémů s onemocněními, jako je ARDS, snad zlepší naši připravenost bez ohledu na počet případů, které nakonec v Kanadě budeme muset zvládnout.

Can J Anesth/J Can Anesth

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
84 %

COVID-19 Infekce. Důsledky pro operatéry a lékaře jednotky intenzivní péče
John R. Greenland, M.D., Ph.D., Marilyn D. Michelow et al.

Systémy zdravotní péče po celém světě reagují na Coronavirus Disease 2019 (COVID-19), vznikající infekční syndrom způsobený Severe Acute Respiratory Syndrom Coronavirus 2 (SARS-CoV-2). Pacienti s COVID-19 mohou přejít z asymptomatického nebo mírného onemocnění do hypoxického respiračního selhání nebo multiorgánového selhání, vyžadujícího intubaci a pobyt na jednotce intenzivní péče. Poskytovatelé zdravotní péče, zejména anesteziologové, jsou v první linii této epidemie a musí si být vědomi nejlepších možných důkazů na usměrnění terapeutické léčby pacientů s COVID-19 a přitom se udržovat v bezpečí. Tento přehled je zaměřen na patogenezi, prezentaci, diagnostiku a potenciální terapeutika s důrazem na management respiračního selhání spojeného s COVID-19. Autoři čerpají z literatury o jiných virových epidemiích, léčbě syndromu akutní respirační tísně, nedávných publikacích o COVID-19 a doporučení hlavních zdravotnických organizací. Tento přehled poskytuje shrnutí důkazů, které jsou v současnosti k dispozici pro management kriticky nemocných pacientů s COVID-19.

 

Anesthesiology 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Perioperační management pacientů infikovaných novým Coronavirem. Doporučení od pracovní skupiny z Čínské společnosti anesteziologie a Čínské asociace anesteziologů.
Xiangdong Chen,, Yanhong Liu et al.

Vypuknutí nového onemocnění  COVID-19 zahrnovalo 77 262 případů v Číně, jako i v jiných 27 zemích k datu 24. únor 2020. Protože je virus pro lidský organismus nový a zatím není k dispozici žádná vakcína, každý jedinec je vnímavý a může se nakazit. Vysoce ohroženi jsou pracovníci ve zdravotnictví a bohužel již více jako 3 000 zdravotníků bylo v Číně nakažených. Anesteziologové, kvůli úzkému kontaktu s infikovanými pacienty a vysokému potenciálu expozice respiračním kapénkám a aerosolu z dýchacích cest pacientů, jsou ještě více ohroženi. Doporučení byly vytvořeny hlavně na základě praxe a zkušeností anesteziologů, kteří poskytovali péči pacientům v Číně. Pracovní skupina bude doporučení průběžně aktualizovat a nové informace začlení do budoucích verzí.
 

ANESTHESIOLOGY 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Účinek hydroxychlorochinu na klinický stav 14. den hospitalizace u pacientů s COVID-19: multicentrická, zaslepená, placebem kontrolovaná, randomizovaná klinická studie
Wesley H. Self, Matthew W. Semler, Lindsay M. Leither, et al.

Cílem bylo určit, zda je hydroxychlorochinin efektivní léčbou pro dospělé hospitalizované s COVID-19. Primárně byl sledován klinický stav 14 dní po randomizaci pomocí stupnice od 1(smrt) do 7(propuštěn z nemocnice a schopen provádět normální aktivity). Dále bylo sledováno dalších 12 parametrů včetně 28denní mortality.

Výsledky: Bylo zahrnuto 479 pacientů, jimž byl náhodně přidělen buď hydroxychlorochin (400 mg dvakrát denně pro 2 dávky, poté 200 mg dvakrát denně pro 8 dávek), n=242 nebo placebo (n=237). Medián trvání symptomů před randomizací byl 5 dní (medián [IQR] 3 - 7 dní). Klinický stav na stupnici po 14 dnech se významně nelišil mezi skupinou s hydroxychlorochinem a placebo skupinou (medián [IQR], 6 [4-7] vs. 6 [4-7]; aOR (adjusted odds ratio), 1.02 [95%CI, 0.73 až 1.42]). Žádný z dalších sledovaných parametrů se mezi skupinami významně nelišil. Po 28 dnech od randomizace 25 z 241 pacientů (10.4%) ve skupině s hydroxychlorochinem a 25 z 236 (10.6%) v placebo skupině zemřelo (absolutní rozdíl, -0.2% [95%CI, −5.7% až 5.3%]; aOR, 1.07 [95%CI, 0.54 až 2.09]).

Závěr: Mezi dospělými hospitalizovanými s respiračním onemocněním kvůli COVID-19, léčba hydroxychlorochinem, v porovnání s placebem, významně nezlepšila klinický stav po 14dnech. Tato zjištění nepodporují užití hydroxychlorochinu pro léčbu COVID-19 u hospitalizovaných dospělých.

 

JAMA. doi:10.1001/jama.2020.22240

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
96 %

Inhibitory renin angiotensin aldosteronového systému a riziko infekce COVID-19
Harmony R. Reynolds, Samrachana Adhikari, Claudia Pulgarin, et al.

Angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2) je receptorem pro virus infekce COVID-19. Z tohoto důvodu panují obavy potenciálního zvýšeného rizika pro pacienty užívající inhibitory renin-angiotensin-aldosteronového systému. Cílem této studie je prověřit možný vztah mezi předchozí léčbou ACE inhibitory, blokátory angiotensinových receptorů, betablokátory, blokátory kalciových kanálů nebo thiazidovými diuretiky a pravděpodobnost nákazy infekcí COVID-19. Současně je zkoumána i pravděpodobnost závažného průběhu infekce COVID-19 u pozitivních pacientů (definováno jako nutnost intenzivní péče či mechanické ventilace nebo podlehnutí infekci). Pro srovnání outcomes testované skupiny užívající inhibitory RAAS a kontrolní skupiny bylo použito Bayesovských metod, pro správnou analýzu dat medikace pacientů bylo využito propensity skóre. Za podstatný byl považován rozdíl 10 %. Z  počtu 12 594 pacientů testovaných na nákazu COVID-19 bylo celkem 5894 pozitivních (46.8 %);  z nichž 1002 pacientů (17 %) mělo závažný průběh infekce. Ze 4357 pacientů (34.6 %) s hypertenzí bylo pozitivně testováno 2573 osob (59.1 %), přičemž infekce probíhala závažně u 634 z těchto pacientů (24.6 %). Nebyla zaznamenána žádná spojitost mezi kteroukoli hodnocenou třídou léčiv a zvýšenou pravděpodobností pozitivního testu. Žádný ze zkoumaných léčivých přípravků nevykazoval spojitost se zvýšeným rizikem závažného průběhu infekce COVID-19.

Závěr: Studie neprokázala vyšší pravděpodobnost pozitivního testu na COVID-19 nebo vyšší riziko závažného průběhu infekce ve spojitosti s užíváním léčivých přípravků jedné ze základních skupin antihypertenziv (blokátory angiotensinových receptorů, betablokátorů, blokátorů kalciových kanálů nebo thiazidových diuretik).

N Engl J Med 2020;382:2441-8. DOI: 10.1056/NEJMoa2008975

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
92 %

Prevalence a dopad akutního poškození ledvin na průběh COVID 19: systematický přehled a meta analýza
Xianghong Yang, Yiyang Jin et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit prevalenci abnormální analýzy moči a dysfunkci ledvin u pacientů s COVID-19 a stanovení souvislosti akutního poškození ledvin (AKI) se závažností a prognózou COVID 19. Incidence AKI byla porovnána mezi pacienty se závažným a nezávažným průběhem onemocnění a přeživšími oproti pacientům, kteří zemřeli.

Výsledky: Bylo zahrnuto celkem 24 studií s celkem 4963 COVID-19 pozitivními pacienty. Poměr pacientů se zvýšenou hladinou sCr a BUN byl 9,6% (95% CI 5,7–13,5%) a 13,7% (95% CI 5,5–21,9%). Ze všech pacientů mělo proteinurii 57,2% (95% CI 40,6–73,8%), 38,8% (95% CI 26,3–51,3%) mělo proteinurii . Celkový výskyt AKI u všech pacientů COVID-19 byl 4,5% (95% CI 3,0–6,0%), incidence AKI byla 1,3% u mírných případů COVID (95% CI 0,2–2,4%), 2,8%  středně závažných až závažných(95% CI 1,4–4,2%) a 36,4% u kritických pacientů s COVID (95% CI 14,6–58,3%) Incidence AKI byla 52,9% u nepřeživších pacientů (95% CI 34,5–71,4%) a 0,7% u přeživších (95% CI - 0,3–1,8%).

Závěr: Výskyt abnormální analýzy moči a dysfunkce ledvin u COVID-19 byl vysoký a AKI úzce souvisí se závažností a prognózou pacientů s COVID-19. Proto je důležité zvýšit povědomí o dysfunkci ledvin u pacientů COVID-19.

Yang a kol. Critical Care (2020) 24: 356

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Léčba 5 nebo 10 dní remdesivirem u pacientů s těžkou infekcí Covid-19
Jason D. Goldman, David C.B. Lye, David S. Hui, et al.

Cílem této randomizované, open-label studie je zhodnotit vliv délky terapie remdesivirem u pacientů s infekcí COVID-19 se saturací 94% a méně při vdechování okolního vzduchu a s radiologicky potvrzenou pneumonií. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou stejně velkých skupin, kterým byl intravenózně podáván remdesivir po dobu 5 nebo 10 dnů. Primárním sledovaným parametrem byl klinický stav ve 14. dni, ohodnocený dle 7stupňové škály.

Výsledky: Celkově bylo do studie zahrnuto 397 pacientů, 200 pacientů bylo léčeno remdesivirem 5 dnů, 197 pacientů 10 dnů. U pacientů z 5denní skupiny bylo 14. den zaznamenáno zlepšení klinického stavu o 2 stupně a více u 64% pacientů, u 10denní skupiny bylo takovéto zlepšení zaznamenáno u 54% pacientů. Po úpravě výsledků vzhledem k počátečnímu klinickému stavu bylo rozvrstvení klinického stavu 14. den u pacientů 10denní skupiny podobné jako u pacientů 5denní skupiny (P = 0.14). Nejčastějším nežádoucími účinky byly nauzea (9% pacientů), zhoršení respiračního selhání (8%), zvýšení hladin alanin aminotransferázy (7%) a zácpa (7%).

Závěr: Studie neprokázala rozdíl v účinnosti 5 a 10denní terapie remdesivirem u pacientů se závažnou infekcí Covid-19 nevyžadující mechanickou ventilaci. Vzhledem k tomu, že nebyla zařazena kontrolní placebo skupina, nelze stanovit velikost přínosu terapie.

N Engl J Med 2020;383:1827-37

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Prediktivní hodnota poměru neutrofilů k lymfocytům v závažnosti onemocnění a mortalitě u COVID-19 pacientů: systematický přehled a metaanalýza
Xiaoming Li, Chao Liu, Zhi Mao, et al.

V klinické praxi byla zaznamenána vyšší hodnota poměru neutrofilů k lymfocytům (NLR) u vážně nemocných pacientů s COVID-19 infekcí oproti pacientům s mírným průběhem. Cílem tohoto systematického přehledu a metaanalýzy je vyhodnotit výpovědní hodnotu NLR  jako predikci závažnosti onemocnění a mortality u pacientů s infekcí COVID-19.

Výsledky:  Celkem bylo zařazeno 13 studií, zahrnujících 1579 pacient. Studie uváděly prediktivní hodnotu NLR o závažnosti onemocnění. Hodnota souhrnné senzitivity (SEN) byla 0.78 (95% CI 0.70–0.84), specificity (SPE) 0.78 (95% CI 0.73–0.83) a oblast pod křivkou (AUC) byla 0.85 (95% CI 0.81–0.88). Deset studií zahrnujících 2967 pacientů uvádělo prediktivní hodnotu NLR v rámci mortality. Hodnota souhrnné SEN byla 0.83 (95% CI 0.75–0.89),  SPE 0.83 (95% CI 0.74–0.89) a AUC byla 0.90 (95% CI 0.87–0.92).

Závěr: Poměr  neutrofilů k lymfocytům (NLR) má dobrou výpovědní hodnotu o závažnosti onemocnění a mortalitě pacientů s infekcí COVID-19. Vyhodnocení NLR může pomoci lékařům v klinické praxi dříve určit potenciálně závažné případy, provádět časnou triage a zahájit efektivní management včas, což může snížit celkovou úmrtnost na onemocnění COVID-19.

Li et al. Crit Care (2020) 24:647

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
88 %

Remdesivir u pacientům se závažným průběhem infekce COVID-19
J. Grein, N. Ohmagari, D. Shin, et al.

Remdesivir, nukleotidový analog blokující virovou RNA polymerázu, vykazuje in vitro aktivitu proti SARS-CoV-2. Studie měla za cíl prozkoumat vliv paliativního podání remdesiviru na infekci COVID-19 u pacientům s kritickým průběhem. Remdesivir byl podáván pacientům s potvrzenou SARS-CoV-2 infekcí, jejichž saturace krve kyslíkem při vdechování okolního vzduchu nebo na kyslíkové podpoře dosahovala hodnot 94 % a méně. Remdesivir byl podáván 10 dní v dávce 200 mg intravenózně první den, následováno 100 mg zbývajících 9 dní. Pacientům zařazeným do této studie byl remdesivir podáván v období od 25. ledna 2020 do 7. března 2020 a měli klinické záznamy z alespoň jednoho následujícího dne po skončení terapie. Z 53 pacientů, jejichž data byla analyzována, pocházelo 22 z USA, 22 z Evropy nebo Kanady a 9 z Japonska. V úvodu terapie bylo 30 pacientů (57 %) napojeno na mechanickou ventilaci a 4 (8 %) na mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO). V průměru byli pacienti následně pozorování a došetřováni 18 dnů, během kterých bylo u 36 pacientů (68 %) zaznamenáno zlepšení stupně kyslíkové podpory, zahrnující 17 z 30 pacientů (57 %) původně napojených na mechanickou ventilaci, kteří byli extubováni. Celkově bylo 25 pacientů (47 %) propuštěno a 7 pacientů (13 %) zemřelo; mortalita byla u pacientů s invazivní ventilací 18 % (6 z 34), u pacientů bez invazivní ventilace 5 % (1 z 19).

Závěr: V této kohortě pacientů hospitalizovaných pro závažný průběh infekce COVID-19, kteří byli paliativně léčeni remdesivirem, bylo zaznamenáno klinické zlepšení u 36 z 53 pacientů (68 %). Stanovení účinnosti terapie remdesivirem bude vyžadovat následnou randomizovanou placebem kontrolovanou studii.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
84 %

Awake polohování do pronace nesnižuje riziko intubace u COVID-19 pacientů na terapii vysokoprůtokovou nazální oxygenoterapií
Carlos Ferrando, Ricard Mellado-Artigas, Alfredo Gea,et al.

Cílem této prospektivní, multicentrické observační kohortové studi bylo určit, zda kombinace polohování do pronace u pacientů při vědomí (awake prone positioning-awake PP) u neintubavaných COVID-19 pozitivních pacientů a vysokoprůtokové nazální oxygenoterapie (HFNO) snižuje nutnost intubace oproti samotné HFNO.

Výsledky: Z celkového počtu COVID -19 pozitivních pacientů s akutním respiračním selháním, 199 obdrželo HFNO. Z toho 55 (27.6%) bylo polohováno do pronace během HFNO, 60 (41%) ze skupiny HFNO bylo intubováno a 22 (40%) ze skupiny HFNO + awake PP bylo intubováno. Použití PP jako přídavek k HFNO nesnížilo riziko intubace [RR 0.87 (95% CI 0.53–1.43), p = 0.60]. U pacientů s awake PP + HFNO se prokázal trend pozdější intubace, v porovnání se samotnou HFNO [medián 1 den (IQR 1.0–2.5) vs. 2 IQR 1.0–3.0] dny (p = 0.055), ale awake PP neovlivnila 28 ti denní mortalitu[RR 1.04 (95% CI 0.40–2.72), p = 0.92.

Závěr: U COVID -19 pacientů s akutním respiračním selháním, na vysokoprůtokové oxygenoterapii nazální kanylou nevedlo awake polohování do pronace ke snížení nutnosti intubace, ani neovlivnilo mortalitu.

Ferrando et al. Critical Care (2020) 24:597

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Chirurgická maska na vysokoprůtokové nazální kanyle zlepšuje oxygenaci u COVID-19 kriticky nemocných pacientů s hypoxemickým respiračním selháním
Virginie Montiel , Arnaud Robert, Annie Robert, et al.

Primárním sledovaným parametrem této prospektivní studie bylo zhodnotit efekt přidání chirurgické masky na systém vysokoprůtokové nazální kanyly na oxidační parametry u hypoxemických pacientů s COVID 19 na JIP, kteří nevyžadovali urgentní intubaci.

Výsledky: Zhodnocení bylo provedeno u 21 pacientů, u kterých, přestože FiO2 zůstalo nezměněno, byl demonstrován signifikantní nárůst v PaO2, když byli pod chirurgickou maskou (z 59 (± 6), na 79 mmHg(± 16), p < 0.001),  PaO2/FiO2 z 83 (± 22), na 111 (± 38), p < 0.001) a SaO2 (z 91% (± 1.5), na 94% (± 1.6),p < 0.001). SpO2 se vrátila na hodnoty před intervencí, pokud byla chirurgická maska sundána, což potvrzuje efekt přístroje, spíše než spontánní pozitivní evoluce.

Závěr: Umístění chirurgické masky na obličej COVID-19  pacienta, který byl přijat na JIP pro závažné hypoxemické respirační selhání, a který byl již předtím na terapii kyslíkem vysokoprůtokovou nazální kanylou, zlepšuje pacientovu oxygenaci bez klinicky relevantních nežádoucích účinků.

Montiel et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:125

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Kortikosteroidní terapie ARDS sdruženého s COVID-19: kohortová studie s analýzou propenzitního skóre
Chaomin Wu, Dongni Hou, Chunling Du, et al.

 Cílem této  monocentrické retrospektivní observační studie je srovnat riziko úmrtí u pacientů s COVID-19 přidruženým ARDS léčených kortikosteroidy a pacienty bez kortikosteroidní terapie. Primárním sledovaným parametrem bylo úmrtí do 60 dnů za hospitalizace.

Výsledky: Celkový počet pacientů byl 382 [60.7 ± 14.1 roků (medián ± SD), 61.3% muži]. Medián SOFA skóre byl 2.0 (interkvartilní rozmezí, IQR 2.0–3.0). Na umělou plicní ventilaci bylo napojeno 94 pacientů (24.6%). Systémovou léčbu kortikosteroidy obdrželo 226 (59.2%) pacientů, 156 (40.8%) pacientů podstoupilo standardní léčbu. Maximální dávka kortikosteroidů byla 80.0 (IQR 40.0–80.0) mg ekvivalentu metylprednisolonu denně a délka kortikosteroidní terapie byla celkově 7.0 (4.0–12.0) dnů. V rámci Cox regresní analýzy s použitím kortikosteroidní léčby jako časově proměnné, byla kortikosteroidní terapie asociována s významnou redukcí rizika 60denní smrti během hospitalizace po korekci dle věku, pohlaví, SOFA skóre při přijetí, propenzitního skóre kortikosteroidní terapie, komorbidit, antivirové terapie a respirační podpory (míra rizika, HR 0.42; 95% CI 0.21, 0.85; p = 0.0160). Ve sledované kohortě nebyla pozorována souvislost mezi kortikosteroidní terapií a prodlouženou clearance virové RNA.

Závěr: Za nastavených klinických podmínek, terapie nízkými dávkami kortikosteroidů byla asociována se snížením rizika úmrtí během 60denní hospitalizace COVID-19 pozitivních pacientů s rozvinutým ARDS.

Wu et al. Crit Care (2020) 24:643

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Nákaza novým korornavirem: co by měl anesteziolog vědět
Philip W. H. Peng, Pak-Leung Ho, Susy S. Hota

V prosinci 2019 propukla nová pneumonie neznámého původu ve Wuhan čínské provincii Hubei.  Sedmého ledna potvrdili čínští vědci, že je způsobená novým koronavirem  a přejmenovali onemocnění jako závažné akutní respirační selhání způsobené coronavirem (SARS-CoV-2) a nyní je, podle  Světové zdravotnické organizace(WHO),  nazýváno  koronavirové onemocnění 2019 (COVID 2019). Do února 2020 bylo hlášeno více jak 75 tisíc pozitivních případů ve 28 zemích, včetně Číny, kdy přibližně 99% případů bylo na pevninské Číně. WHO vyhlásilo ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC) 30. ledna 2020 v reakci na rychlý nárůst nákazy a mezilidský přenos v mnoha zemích. V tomto článku autoři shrnují dosavadní průběh onemocnění a aktuální informace o znalosti COVID-19, srovnání zkušeností z nákazy koronavirem a syndromem závažné respirační tísně (severe acute respiratory syndrome-SARS) a respiračním syndromem středního východu (Middle east respiratory syndrome-MERS). Diskutuje rovněž, jak se mají anesteziologové připravit na tuto nákazu.

British Journal of Anaesthesia, 124 (5): 497e501 (2020)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Perioperační management pacientů infikovaných novým typem koronaviru: Doporučení od Čínské anesteziologické společnosti a Čínské asociace anesteziologů
Xiangdong Chen, Yanhong Liu et al.

Od 24. února 2020 došlo k vypuknutí nové choroby Coronavirus - COVID-19 v 77 262 případech v Číně a v dalších 27 zemích. Virus je pro člověka nový a zatím neexistuje žádná vakcína, každý jedinec je náchylný a může se nakazit. Pracovníci zdravotní péče jsou vysoce ohroženi a bohužel více než 3 000 zdravotnických pracovníků v Číně bylo nakaženo. Anesteziologové patří mezi zdravotnické pracovníky, kteří jsou ještě více ohroženi nakažením kvůli jejich úzkému kontaktu s infikovanými pacienty a vysokou pravděpodobností setkání se s aerosolem z dýchacích cest pacientů. Za účelem poskytnutí aktualizovaných doporučení pro zdravotnické pracovníky ohledně perioperačního managementu infikovaných pacientů dvě největší anesteziologické společnosti, Čínská společnost anesteziologie (CSA) a Čínská asociace anesteziologů (CAA) vytvořily pracovní skupinu, která vypracovala doporučení. Pracovní skupina doufá, že pomůže zdravotnickým pracovníkům, zejména anesteziologům, optimalizovat péči o své pacienty a chránit pacienty, zdravotnické pracovníky a veřejnost před nakažením. Doporučení byla vytvořena hlavně na základě praxe a zkušeností anesteziologů, kteří poskytovali péči pacientům v Číně. Proto přijetí těchto doporučení mimo Čínu je třeba zavádět opatrně s ohledem na místní kulturu a systém poskytování zdravotnické péče.

Anesthesiology 2020; 132: 1307–16

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Rekrutabilita a účinek PEEP u se SARS-CoV-2 spojeným syndromem respirační tísně
François M. Beloncle, Bertrand Pavlovsky et al.

Účelem studie bylo systematicky hodnotit respirační mechaniku a rekrutabilitu u  ARDS spojeným se SARS-COV-2. Výměny plynů, complience respiračního systému (CRS) a hemodynamika byla posouzena na dvou úrovních PEEP (15 cmH2O a 5 cmH20) během 36 hodin (den 1) a od 4 do 6 dní (den 5) po intubaci. Rekrutovaný objem byl vypočten jako rozdíl mezi objemem z PEEP 15 na 5 cmH2O a objemem predikovaným compliance při PEEP 5 cmH2O (nebo vyšším jako otevírací tlak dýchacích cest). Recruitment-to-inflation (R / I) ratio (tj. poměr mezi compliance rekrutovaných plic a CRS v PEEP 5 cmH2O) bylo použito pro dosažení recrutability plic. Hodnota R / I ratio vyšší nebo stejná 0,5 byla použita k definování rekrutovatelných pacientů.

Výsledky: Hodnota R / I ratio byla počítána pro 25 z 26 vybraných pacientů v den 1 a pro 15 pacientů v den 5. V den 1 bylo 16 pacientů (64%) považovaných za vysoce rekrutovatelných (median R / I ratio 0.41 [0.31-0.48]). PaO2 / FiO2 při PEEP 15 cmH2O bylo vyšší ve srovnání s PEEP 5 cmH2O pouze u vysoce rekrutovatelných pacientů (173 [139-236] vs. 135 [89-167] mmHg; p <0.01). Ani PaO2 / FiO2 nebo CRS měřeno při PEEP 15 cmH2O nebo při PEEP 5 cmH2O, ani změny  PaO2 / FiO2 nebo CRS v odpovědi na změnu PEEP neumožnily rozpoznat vysoce nebo špatně rekrutovatelných pacientů.

Závěr: V této sérii 25 pacientů s ARDS spojeným s SARS-Cov-19  bylo 64% považovaných za vysoce rekrutovatené a pouze 36% jako špatně rekrutovatelné na základě poměru R / I měřeného v den intubace. Toto pozorování naznačuje, že systematické hodnocení R / I ratio může pomoci vedení počáteční titrace PEEP k omezení škodlivého účinku zbytečně vysokého PEEP v souvislosti s krizí COVID-19.

Beloncle et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:55

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Perioperační ochrana proti COVID-19: Evidence-based přístup k optimalizaci kontroly infekce a managementu operačních sálů
Franklin Dexter, Michelle C. Parra, Jeremiah R. Brown, et al.

Autoři článku popisují, jak na důkazech založeném přístupu (evidence-based, dále jen EB) optimalizovat kontrolu infekce a management operačního sálu během pandemie onemocněním COVID-19. Potvrzenými cestami nákazy jsou primárně, avšak ne výlučně, kontakty s kontaminovanými povrchy a infekčními aerosoly. EB strategie pro snížení zbytkové kontaminace prostředí zahrnují kombinaci hloubkového čištění pomocí povrchových desinficiens a ultrafialového záření (UV-C). Součástí článku je podrobný postup EB kontroly infekce včetně ideálního umístění používaných pomůcek.

Uvedená doporučení jsou založena na empirických důkazech charakterizujících epidemiologii perioperačního přenosu a rozvoje infekce a jejich vypracování bylo umožněno s podporou Anesthesia Patient Safety Foundation (APSF).

Anesth Analg 2020;131:37–42

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Anestezie u traumat a akutních výkonů během COVID-19 pandemie: doporučení Čínské anesteziologie společnosti
Yahong Gong, Xuezhao Cao, Wei Mei et al.

Vzhledem na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 byla většina nemocnic nucena odložit elektivní operativu, nicméně emergentní operace, a to především u traumatizovaných pacientů odložit nelze. U pacientů se suspektní neboli prokázanou infekci COVID-19 je doporučena implementace protokolu se standardizaci předoperační přípravy, intraoperačního managementu a pooperační surveillance s cílem redukovat riziko nozokomiální infekce a zachovat bezpečné prostředí pro pacienty a zdravotnický personál. Článek je souhrnem doporučených postupů k managementu traumat a akutní operativy v době COVID-19 pandemie.

Anesth Analg 2020;131:326–34

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Výživa pacienta s infekcí COVID-19 na oddělení JIP: praktické doporučení
Ronan Thibault, Philippe Seguin, Fabienne Tamion, et al.

Pět až 10% pacientů s infekcí COVID-19 jsou postiženi syndromem akutní respirační tísně (ARDS) vyžadující urgentní respirační a hemodynamickou podporu na oddělení JIP. Nicméně vedle těchto intervencí zůstává výživa podstatnou složkou péče. Hodnocení nutričního stavu a časný nutriční management péče o pacienty s COVID-19 se musí stát součástí obecné terapeutické strategie. V tomto ohledu by měla být dodržena mezinárodní doporučení. Je důležité zachovat funkci gastrointestinálního systému, imunity a vyhnout se ztrátě svalové hmoty a funkce, zejména poslední zmiňované hledisko je, stejně jako u ostatních JIP pacientů, kruciální z hlediska krátko i dlouhodobého zotavení.

Závěr: Článek poskytuje rozhodovací diagram a deset klíčových hledisek pro optimalizaci managementu výživy u pacientů s infekcí COVID-19 na odděleních JIP.

Thibault et al. Critical Care (2020) 24:447

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Klinické známky, ventilační management a outcome ARDS způsobeného COVID 19 jsou podobné jako u jiných příčin ARDS
Carlos Ferrando , Fernando Suarez‑Sipmann, Ricard Mellado‑Artigas, et al.

Tato prospektivní multicentircká observační studie popisuje charakteristiky a outcome u pacientů s ARDS na umělé plicní ventilace s potvrzenou infekcí COVID 19.

Výsledky:Celkem bylo zařazeno 742 pacientů, u kterých autoři analyzovali kompletní data 28- denního outocme: 128 (17.1%) s mírným, 331 (44.6%) se středně závažným a 283 (38.1%) se závažným ARDS.  Jako základní hodnota byl definován první den invazivní mechanické ventilace (MV), medián hodnot byl (IQR): dechový objem 6.9 (6.3–7.8) ml/kg předpokládané tělesné hmotnosti, PEEP 12 cm H20 (11-14). Hodnoty compliance respiračního systému 35 (27–45) ml/cmH2O, plateau tlak 25 (22–29) cmH2O a driving pressure 12 (10–16) cmH2O byly podobné hodnotám u ARDS u COVID negativních pacientů z jiných studií. Recruitment manévr byl použit v 79% případů, pronační poloha v 76% a svalová relaxans v 72%. Riziko 28 denní mortality byla nižší u mírné ARDS [hazard ratio (RR) 0.56 (95% CI 0.33–0.93), p = 0.026] a středně závažné ARDS [hazard ratio (RR) 0.69 (95% CI 0.47–0.97), p = 0.035] v porovnání se závažnou formou. 28 ti denní mortalita byla podobná jiným observačním studií s COVID negativními pacienty.

Závěr: COVID 19 pozitivní pacienti měli v rámci této studie podobné rysy, jako pacienti s ARDS z jiné příčiny, compliance s protektivní plicní ventilací byla vysoká a 28 ti denní mortalita se zvyšovala se závažností ARDS.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06192-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Outcome pacientů s onemocněním COVID 19: systematický přehled a meta analýza observačních studií
R A Armstrong , A D Kane , T M Cook

V rámci PRISMA doporučení přináší tato meta analýza a systematický přehled hlášené mortality na JIP u pacientů s potvrzenou infekcí COVID 19. Primárním sledovaným parametrem byla proporce úmrtí dospělých pacientů na JIP, související s infekcí COVID 19 v rámci všech příjmů.

Výsledky: Bylo zahrnuto 24 observačních studií s celkem 10 150 pacienty. Mortalita na JIP se v rámci těchto studií pohybovala mezi 0-84.6%.  Sedm studií uvedlo data o outcomu u všech pacientů, ve zbývajících studiích bylo propuštění pacientů udáváno mezi 24.5 až 97.2%. U pacientů s COVID 19 byla kombinovaná JIP mortalita 41.6% (95CI%,34.0–49.7%, I2 = 93.2%). Analýza podskupin podle kontinentů ukázala, že mortalita je konzistentní na po celém světě.

Závěr: Mortalita pneumonie, spojené s COVID 19 je vyšší, než je běžné u příjmů pacientů na JIP z důvodu jiné virové pneumonie

Anaesthesia 2020, 75, 1340–1349

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Riziko ohrožení zdravotníků při tracheální intubaci pacientů s COVID-19: mezinárodní multicentrická prospektivní kohortová studie
K. El-Boghdadly, D. J.N.Wong, R. Owen, M. D. Neuman et al.

Cílem této mezinárodní multicentrické prospektivní kohortové studie je zkoumat riziko nákazy u zdravotníků, podílejících se na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou COVID-19. Účastníci studie sami nahlašovali informace týkající se počtu tracheálních intubací, osobních ochranných pomůcek (OOP) a následný zdravotní stav zdravotníků. Primárním sledovaným parametrem byla incidence laboratorně potvrzených infekcí COVID-19 nebo výskyt nových symptomů vyžadujících domácí izolaci nebo hospitalizaci, které následovaly po rizikové tracheální intubaci. Pro vyhodnocení asociace primárního výstupního ukazatele s charakteristikami zdravotníka, OOP a faktory spojenými s prováděním tracheální intubace byla využita regresní Cox analýza.

Výsledky: Zúčastnilo se 1718 zdravotníků z 503 nemocnic ze 17 zemí, kteří nahlásili 5148 intubací. Celková incidence primárního výstupního ukazatele byla 10.7% nad medián(IQR) folow up  32 (18–48 [0–116]) dnů. Kumulativní incidence v průběhu 7, 14 a 21 dnů po první tracheální intubaci byla 3.6%, 6.1% a 8.5%. Riziko primárního výstupního ukazovatele se lišilo v závislosti na zemi a vyšší u žen, ale s jinými faktory asociována nebyla. Přibližně 1 z 10 zdravotníků, kteří se podílejí na tracheální intubaci pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou následně hlásili COVID-19 outcome, což mělo dopady na zajištění dostatečné kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb a širší sociální dopady vzhledem k přenosu COVID-19 nákazy.

Závěr: V důsledku provádění rizikové tracheální intubace dochází k nákaze přibližně 1 z 10 zdravotníků s dopadem na zajištění kapacity personálu pro poskytování základních zdravotních služeb.

Anaesthesia 2020, 75, 1437–1447

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Ultrazvukové vyšetření plic predikuje průběh a outcome u pacientů s COVID-19
Yael Lichter, Yan Topilsky, Philippe Taieb, et al.

Cílem této studie bylo systematicky zhodnotit ultrazvukové vyšetření plic (LUS) u pacientů hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 a popsat nálezy a jejich asociaci s klinickým průběhem onemocnění a outcomem.

Výsledky: Medián základního LUS skóre byl 15,IQR [7–20]. Základní LUS skóre bylo 0-18 u 80 (67%ú pacientů a 19-36 u 40 (33% pacientů). Většina z nich měla nerovnoměrné pleurální ztluštění (n=100, 83%, nebo nerovnoměrné subpleurální konsolidace alespoň v jedné zóně a celkové LUS skóre korelovalo se závažností onemocnění při příjmu. Klinické zhoršení bylo asociováno s vyššími LUS skóre (p = 0.0009) zejména kvůli ztrátě provzdušnění v předních plicních segmentech. Optimální cut off hodnota pro LUS skóre bylo 18 (sensitivita = 62%, specificita = 74%). Nad hodnotu 18 se zvyšovala mortalita i potřeba napojení na umělou plicní ventilaci. Neupravená hodnota hazard ratio LUS skóre pro úmrtí byla 1.08 na bod [1.02–1.16], p = 0.008

Závěr: Pacienti hospitalizovaní s COVID-19 všech klinických kategorií měli patologický nález na ultrazvukovém vyšetření plic. Základní LUS skóre silně korelovalo s eventuální potřebou invazivní umělé plicní ventilace a bylo prediktorem mortality. Rutinní použití ultrazvukového vyšetření plic může vést management pacientů, stejně jako alokaci zdrojů v případě nedostatečných kapacit.

Intensive Care Med (2020) 46:1873–1883

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Charakteristika a outcome u pacientů se syndromem akutní respirační tísně, spojené s COVID 19, na belgických a francouzských jednotkách intenzivní péče podle antivirových strategií: COVADIS multicentrická observační studie
David Grimaldi , Nadia Aissaoui, Gauthier Blonz, et al.

Primárním cílem této observační multicentrické kohortové studie bylo porovnat strategie antivirové terapie při léčbě pacientů se syndromem akutní respirační tísně, spojené s COVID 19:  žádná, hydroxychlorquinolon (OHQ), lopinavir/ritonavir (L/R), další (kombinace nebo remdesivir). Sledovaným parametrem byl počet dní bez ventilátoru 28. den (d28 VFD). Pacienti, kteří do 28 dne zemřeli, měli VFD 0.

Výsledky: Analyzováno bylo 415 pacientů (85 ve standardní péči (SOC), 57 na L/R s OQH a 53 na jiné terapii). Medián d28 VFD byl 0 (IQR 0-13), s tím, že pacienti se standardní péčí měli nejvyšší d28 VFD. I při zohlednění dalších faktorů (věk, pohlaví, Charlsonova Indexu komorbidit, PaO2/FiO2 poměr a plateau tlaků) nezvyšovala žádná terapie antivirotiky šanci na přežití a na weaning s umělé plicní ventilace, v porovnání se standardní péčí (OR 0.48 CI95% (0.18–1.25) pro L/R; OR 0.96 (0.47–2.02) pro OHQ a OR 1.43 (0.53–4.04.) pro další. Po zohlednění věku, pohlaví, BMI, chronické hypertenze a chronického renálního onemocnění bylo podání L/R spojeno se zvýšeným rizikem nutnosti renální substituční terapie (RRT),(OR 2.52 CI95% 1.16–5.59).

Závěr: Tato multicentrická observační studie středně závažných až závažných případů COVID-19 pacientů s ARDS neprokázala benefit v podobě více dní bez ventilátoru během 28 dní při podání žádného antivirotika, v porovnání se standardní péčí. Podání lopinaviru/ritonaviru bylo spojeno se zvýšeným rizikem nutnosti renální substituční terapie.

 

Grimaldi et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:131

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Rescue terapie oxidem dusnatým a almitrinem u pacientů s COVID-19 se závažným syndromem akutní respirační tísně
François Bagate , Samuel Tuffet, Paul Masi, et al.

V rámci této monocentrické preliminární pilotní studie u intubovaných pacientů se závažným syndromem akutní respirační tísně (ARDS) se autoři snažili zhodnotit kapacitu kombinace inhalovaného oxidu dustatého (iNO) a almitrinu pro obnovení oxygenace u pacienta s ARDS a COVID-19 (C-ARDS).  Respirační mechanika byla zhodnocena po pronaci, pacienti obdrželi iNO samotný, anebo v kombinaci a almitrinem (10 mg/ kg/min) během 30 minut v každém kroku. Primárním sledovaným parametrem byla variace v oxygenaci  (PaO2/FiO2 ratio).

Výsledky: Bylo zhodnoceno 10 pacientů (7 mužů a 3 ženy), medián jejich věku byl 60 [52–72] let. Kombinace iNO a almitrinu překonala samotný iNO v rámci zlepšení oxygenace. Medián PaO2/FiO2 ration se lišil od [89–134] mmHg jako základní hodnoty, až po 124 [108–146] mmHg po iNO (p = 0.13) a 180 [132–206]mmHg po podání iNO a almitrinu (p < 0.01). Autoři nenašli žádnou korelaci mezi zlepšením oxygenace podáním kombinace iNO a almitrinu a zlepšením, způsoben pronační polohou.

Závěr: V této pilotní studii COVID-19 pozitivních pacientů se závažným ARDS vedlo podání kombinace inhalačního NO k rychlému a signifikantnímu zlepšení oxygenace. Tato data zdůrazňují funkci plicní vaskulatury v patofyziologii COVID-19.

Bagate et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:151

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Závažné projevy SARS-CoV-2 u dětí a dospívajících: od COVID-19 pneumonie k multisystémovému zánětlivému syndromu: multicentrická studie na odděleních intenzivní péče ve Španělsku
Alberto Garcia‑Salido, Juan Carlos de Carlos Vicente, Sylvia Belda Hofheinz, et al.

Multisystémový zánětlivý syndrom v současné době spojený s infekcí COVID-19 (MIS-C) byl popsán jako nový a častý projev SARS-CoV-2 infekce u dětí. Cílem této studie je podat charakteristiku onemocnění u dětí přijatých na jednotky pediatrické intenzivní péče (PICUs) ve stavu MIS-C ve srovnání s dětmi přijatými s infekcí SARS-CoV-2 s jinými projevy, jako např. COVID-19 pneumonií.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 74 dětí, 61% splňovalo MIS-C definici. MIS-C pacienti byli starší než pacienti non-MIS-C (p = 0.002): 9.4 let (interkvartilní rozmezí, IQR 5.5–11.8) vs 3.4 let (IQR 0.4–9.4).  Většina pacientů měla nevýznamnou osobní anamnézu (88.2% vs. 51.7%, p = 0.005). U non-MIS-C pacientů se častěji vyskytovala respirační tíseň (60.7% vs. 13.3%, p < 0.001). U pacientů MIS-C byla zaznamenána vyšší prevalence horečky (95.6% vs. 64.3%, p < 0.001), průjmů (66.7% vs. 11.5%, p < 0.001), zvracení (71.1% vs. 23.1%, p = 0.001), únavy (65.9% vs. 36%, p = 0.016), šoku (84.4% vs. 13.8%, p < 0.001) a kardiální dysfunkce (53.3% vs. 10.3%, p = 0.001). Skupina MIS-C pacientů měla nižší hodnoty počtu lymfocytů (p < 0.001) a LDH (p = 0.001), ale vyšší počty neutrofilů (p = 0.045), poměr neutrofily/lymfocyty (p < 0.001), dále hodnoty CRP (p < 0.001) a prokalcitoninu (p < 0.001). U pacientů MIS-C skupiny bylo méně často přistoupeno k invazivní ventilaci (13.3% vs. 41.4%, p = 0.005), ale byli častěji léčeni pomocí vazoaktivních léčiv (66.7% vs. 24.1%, p < 0.001), kortikosteroidů (80% vs. 44.8%, p = 0.003) a imunogobulinů (51.1% vs. 6.9%, p < 0.001). Většina pacientů MIS-C skupiny byla propuštěna z PICU do konce sběru dat se střední délkou hospitalizace 5 dnů (IQR, 2.5 – 8 dnů). Tři pacienti zemřeli, žádný z nich nepatřil do skupiny MIS-C.

Závěr: Multisystémový zánětlivý syndrom se zdá být nejčastějším příznakem u kriticky nemocných dětí s infekcí SARS-CoV-2. MIS-C pacienti jsou starší a před propuknutím nemoci obvykle zdraví. U těchto pacientů je vyšší prevalence gastrointestinálních příznaků a šoku a jsou jim častěji podávána vazoaktivní léčiva a imunomodulátory, naopak je v této skupině pacientů menší potřeba umělé plicní ventilace než u pacientů non-MIS-C skupiny.

Garcia‑Salido et al. Crit Care (2020) 24:666

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Inubace a ventilace při vypuknutí epidemie COVID-19. Zkušenosti z Wuhan.
Lingzhong Meng, Haibo Qiu et al.

Na základě údajů zveřejněných 4. března 2020 vypuknutí epidemie COVID-19 v Číně vedlo k 80 409 diagnostikovaných případů a 3012 úmrtím. Přibližně 3,2% pacientů s COVID-19 vyžadovalo intubaci a invazivní ventilaci v určitém bodě průběhu nemoci. Autoři představili zkušenost s péčí o kriticky nemocné pacienti s COVID-19 ve Wuhan. Je nesmírně důležité podstupovat přísná bezpečnostní opatření. Včasná, ale nikoliv předčasná intubace, je klíčová pro zvládnutí zvětšujícího se kyslíkového dluhu navzdory high-flow kyslíkové terapii a bilevel pozitivní tlakové ventilaci. Důkladná příprava, uspokojivá preoxygenace, modifikovaná rychlá intubace (RSI) a intubace pomocí videolaryngoskopu, jsou široce využívanými intubačními strategiemi Wuhanu. Plicní protektivní ventilace, ventilace v pozici na břiše a adekvátní sedace a analgezie jsou esenciálními komponentami managementu ventilace.

 

Anesthesiology 2020; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Infekce COVID-19: Implikace pro zdravotnické pracovníky v kritické a intenzivní péči
John R. Greenland, Marilyn D. Michelow et al.

Zdravotní systémy na celém světě reagují na Coronavirus Disease 2019 (COVID-19), vznikající infekční syndrom závažné dechové tísně způsobený novým typem koronaviru-2 (SARS-CoV-2). Pacienti s COVID-19 mohou postupovat od asymptomatického nebo mírného onemocnění k hypoxemii - respiračnímu selhání nebo multisystémovému orgánovému selhání , vyžadující intubaci a intenzivní péči. Poskytovatelé zdravotní péče, zejména anesteziologové, jsou v první linii této epidemie a musí čerpat z nejlepších dostupných důkazů, které mají vést k terapeutickému managementu pacientů s COVID-19 a přitom se udržet v bezpečí. Zde autoři uvádějí přehled patogeneze, prezentace, diagnostiky a potenciálních terapeutik COVID-19, se zaměřením na léčbu dýchacích cest spojených s COVID-19 selháním. Autoři čerpají z literatury z jiných virových epidemií, léčby syndromu akutní respirační tísně a nedávné publikace o COVID-19.Tato recenze poskytuje úplné shrnutí důkazů, které jsou v současné době k dispozici pro management péče kriticky nemocných pacientů s COVID-19.

Anesthesiology 2020; 132:1346–61

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Akutní respirační selhání u COVID-19: je to "typické" ARDS?
Xu Li, Xiaochun Ma

COVID-19 je vysoce infekční a může vést k fatálním komorbiditám, zejména k syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plné porozumění charakteristik, spojených s ARDS u COVID-19  vede k včasnému rozpoznání a správné léčbě. Cílem tohoto sdělení je popsat charakter ARDS ve spojení s COVID-19 a objasnit rozdíly od ARDS způsobený jinými faktory. COVID -19 nejvíce postihuje právě dýchací systém a poškození jiných orgánů je minimální. ARDS způsobený COVID-19 poškodil zejména epitelové buňky alveolů, zatímco endotelové buňky byly méně poškozené, proto se vyskytla menší exsudace. Klinické projevy byly u některých pacientů COVID-19 relativně mírné, což bylo v rozporu se závažností laboratorních a zobrazovacích nálezů. Čas nástupu ARDS související s COVID-19  byl 8-12 dní, což není v souladu s berlínskými kritérii ARDS, které definovaly limit nástupu jednoho týdne. Někteří z těchto pacienti mohou mít relativně normální plicní compliance. Závažnost byla definována do tří stupňů podle její specificity: mírná, středně těžká a těžká. HFNO může být u pacientů s ARDS souvisejících s COVID-19 bezpečná, dokonce i u některých středně závažných pacientů. Nejpravděpodobnější příčinou úmrtí je závažné respirační selhání. To znamená, že načasování invazivní mechanické ventilace je velmi důležité. Účinky kortikosteroidů v ARDS souvisejících s COVID-19 byly nejisté.

Li and Ma Critical Care (2020) 24:198

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Osobní ochranné prostředky během pandemie COVID 19 – popisný přehled
T. M. Cook

Onemocnění COVID-19 je přednostně přenášeno přímým kontaktem, kapénkami, nebo infekčním aerosolem, který se tvoří jednak respirační aktivitou pacienta, jednak specifickými lékařskými procedurami. Tento infekční aerosol obsahuje menší částice a dosahuje tak na větší vzdálenosti. Současně odolává déle zevním vlivů. Infekční potenciál těchto částic však není zcela jasný. Všechny tyto formy nákazy přicházejí v úvahu při manipulacích v dýchacích cestách nakaženého pacienta, zvláště pak během tracheální intubace. Osobní ochranné prostředky (OOP) jsou proto důležitou součástí systému ochrany zaměstnanců a pacientů před nákazou COVID-19. Jejich správné použití významně snižuje riziko přenosu.

Závěr: Tento článek podává souhrnný přehled informací o způsobech přenosu pandemického viru COVID-19, dále doporučení k použití příslušných OOP, přičemž volba příslušných OOP by měla být logicky přizpůsobena k potenciálně hrozícímu způsobu přenosu viru, tj. kontaktem, kapénkami či aerosolem. Součástí článku jsou i vhodná opatření k prevenci šíření COVID-19 jakožto nozokomiální nákazy. Doporučení mezinárodních organizací se obecně shodují, avšak stále panují určité nejasnosti v užití OOP jako například výběr konkrétního typu roušky nebo potenciální opětovné použití OOP.

Anaesthesia 2020, 75, 920–927

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Péče o pacienty trpící bolestí během pandemie COVID-19: konsenzuální doporučení vypracovaná mezinárodním týmem expertů
H. Shanthanna, N. H. Strand, D. A. Provenzano, et al.

Z důvodu celosvětového boje proti šíření pandemické infekce COVID-19 byly odloženy nebo zcela zrušeny všechny plánované operační zákroky, ambulantní zákroky a návštěvy pacientů, včetně těch týkajících se managementu terapie bolesti. Tato skutečnost měla výrazný dopad na pacienty trpící chronickou bolestí, která představuje výrazné utrpení, limitace denních aktivit a sníženou kvalitu života. Většina těchto pacientů jsou osoby staršího věku s vícečetnými komorbiditami, v důsledku čehož se stávají náchylnějšími vůči infekci COVID-19. V době pandemie je tedy třeba myslet na zajištění pokračování péče a analgetické farmakoterapie, zejména pak terapie opioidy, zvážit využití telemedicíny, podpůrný biopsychosociální management, užití antiflogistik, steroidů a upřednostňovat nezbytné procedurální návštěvy.

Závěr: Tato doporučení byla vypracována týmem odborníků v oblasti terapie chronické bolesti ze Severní Ameriky a Evropy, aby v tomto krizovém pandemickém období poskytly chybějící informace pro lékaře a poskytovatele zdravotních služeb pečující o pacienty trpící chronickou bolestí. Vzhledem ke skutečnosti, že se pandemie COVID-19 rychle vyvíjí a tato doporučení jsou založena na základě informací a odborných posudků platných v době jejich vypracování, lze předpokládat, že bude nutná úprava v závislosti na aktuálních opatřeních daného pracoviště.

Anaesthesia 2020, 75, 935–944

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Blokátory renin-angiotensin-aldosteronového systému a riziko infekce COVID-19
Giuseppe Mancia, Federico Rea, Monica Ludergnani, et al.

Cílem této populační případové kontrolované studie je prozkoumat potenciální spojitost mezi užíváním blokátorů angiotensinového receptoru (ARBs) či ACE inhibitorů a rizikem nákazy infekcí COVID-19. Testovanou skupinu představovalo 6272 pacientů z italského regionu Lombardie, u nichž byla potvrzena nákaza COVID-19 v rozmezí 21. února 2020 až 11. března 2020. Kontrolní skupinu tvořilo 30 759 osob využívajících služeb Oblastního systému zdravotní péče (Regional Health Service). V případě obou skupin, tj. testované i kontrolní, byl střední věk 68 ± 13 let a ženy tvořily 37 %. Užívání ACE inhibitorů a ARBs bylo častější v testované než v kontrolní skupině osob, stejně jako užívání dalších antihypertenzích a neantihypertenzních léčiv. Současně byl klinický profil testovaných osob závažnější. Nebyla shledána žádná souvislost mezi užíváním ARBs či ACE inhibitorů a infekcí COVID-19 u celkového počtu testovaných osob (upravené OR, 0.95 [95% interval spolehlivosti {CI}, 0.86 až 1.05] pro ARBs a 0.96 [95% CI, 0.87 až 1.07] pro ACE inhibitory), ani v případě osob z této skupiny, které prodělaly závažnou až fatální formu infekce (upravené OR, 0.83 [95% CI, 0.63 až 1.10] pro ARBs a 0.91 [95% CI, 0.69 až 1.21] pro ACE inhibitory). Pohlaví nemělo vliv na tyto proměnné.

Závěr: V této rozsáhlé populační studii bylo zaznamenáno větší užívání ACE inhibitorů a ARBs ve skupině pacientů pozitivních na nákazu infekcí COVID-19 než v kontrolní skupině, v důsledku vyšší prevalence kardiovaskulárního onemocnění. Nicméně nebyla nalezena žádná spojitost mezi ACE inhibitory či ARBs a rizikem infekce COVID-19.

N Engl J Med 2020;382:2431-40. DOI: 10.1056/NEJMoa2006923

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Využití ultrazvuku plic během pandemie COVID-19: narativní přehled
David L. Convissar, Lauren E. Gibson, Lorenzo Berra, et al.

Součástí tohoto přehledu jsou ultrazvukové nálezy z četných studií a kazuistik, u nichž se autoři snaží nalézt společné znaky pro pacienty nakažené COVID-19 a ptačí chřipkou H7N9 a H1N1 chřipkou. Je diskutována možnost využití přenosného point-of-care ultrazvuku (PPOCUS) jakožto bezpečného a efektivního bedside vyšetření v úvodu hodnocení, managementu a monitoringu progrese stavu u pacientů s potvrzenou nebo suspektní infekcí COVID-19.

Závěr: Ultrazvuk plic má potenciál zlepšit management pacientů s COVID-19. S příchodem přenosných ultrazvukových přístrojů s pokročilou schopností sdílení informací, video learningem a telenavigací se dále zvyšuje bezpečnost pacienta i personálu a zlepšuje se stupeň péče.

Anesth Analg 2020;131:345–50

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Péče o kriticky nemocné dospělé pacienty s COVID-19 na odděleních pediatrických JIP: doporučení dle intenzivistů
Kenneth E. Remy, Philip A. Verhoef, Jay R. Malone, et al.

Cílem tohoto narativního přehledu je bylo vytvořit doporučení v otázce častých problémů, se kterými se lékaři na JIP mohou setkat při péči o pacienty s akutním respiračním selháním při pandemii koronavirového onemocnění 2019. V doporučeních se objevuje například ABCDE péče u dospělého pacienta (Akreditace, Bariéry, Kompetence, Dependence, Expektace v rámci outcomu pacienta), dále je zmiňován rozdíl mezi onemocněním u dospělého a dětského pacienta, časté komplikace spojené s péčí o pacienty, nebo etické otázky.

Závěr: Toto stručné vědecké vyjádření zahrnuje odkazy na nejčerstvější a nejrelevantnější doporučení a klinické studie, které jsou podkladem pro určení správného managementu péče o tyto pacienty. Cílem je pomoci oddělením dětských JIP a intenzivistům, aby mohli být v případě potřeby rychle připraveni na péči o dospělé pacienty nakažené infekcí COVID-19.

 

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:607–619

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Point-of-care ultrazvuk plic u pacientů s infekcí COVID-19: narativní přehled
M. J. Smith, S. A. Hayward, et al.

Tato popisná studie podává souhrnný přehled důkazů a klinických doporučení pro použití a interpretaci plicního ultrazvuku pro pacienty se středně těžkým, těžkým a kritickým poškozením plic v souvislosti s infekcí COVID-19. Ultrazvukové zobrazení plic a přidružených tkání může hrát důležitou roli v managementu pacientů s poškozením plic asociované s infekcí COVID-19. V porovnání s dalšími hodnotícími modalitami, má ultrazvuk mimo jiné vysokou diagnostickou přesnost a je ergonomicky výhodný.

Závěr: Díky informacím z ultrazvuku plic může být mimo jiné rozhodnuto o zahájení, eskalaci, titraci či postupném ukončování respirační podpory, díky čemuž se může stát užitečnou metodou v managementu péče o pacienty s infekcí COVID-19 s respiračním selháním.

 

Anaesthesia 2020, 75, 1096–1104

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Načasování intubace a mortalita u kriticky nemocných pacientů s COVID 19: monocentrická kohortová studie
Alfonso C. Hernandez-Romieu, Max W. Adelman, Maxwell A. Hockstein, et al.

Tato retrospektivní studie zahrnovala 231 pacientů přijatých na JIP, 109 (47.2%) bylo na terapii vysokoprůtokovou nosní kanylou a 97 (42.0%) bylo intubováno, bez předchozího použití vysokoprůtokové nazální kanyly. Cílem této studie bylo zjistit vliv časového intervalu, než bylo přistoupeno k intubaci, na klinický outcome pacientů.

Výsledky: Z pacientů na vysokoprůtokové nazální ventilaci potřebovalo nakonec 78 (71.6%) umělou plicní ventilaci, celkem bylo na umělé plicní ventilaci 175 pacientů. Během 8 hodin od přijetí na JIP bylo intubováno 75 pacientů (43.4%), 57 (32.6%) mezi 8 a 24 hodinami od přijetí, a 42 (24.0%) po 24 hodinách a více od přijetí.  Mortalita se nelišila mezi pacienty podle času k intubaci (≤ 8 hr: 38.2%; 8–24 hr: 31.6%; ≥ 24 hr:38.1%; p = 0.7).

Závěr: Podle výsledků této studie nebyl čas k intubaci, použití vysokoprůtokové nazální kanyly před intubací, spojeno se zvýšením mortality COVID pozitivních pacientů. Pacienti s COVID 19 by měli být léčeni podobně, jako hypoxické respirační selhání jiné etiologie.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Inhalační sedace těkavými anestetiky u pacientů s COVID-19 pneumonií a ARDS
Angela Jerath, Niall D. Ferguson, Brian Cuthbertson

V důsledku zvýšené potřeby základních intravenózních anestetik v souvislosti se vzrůstajícím počtem kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí, dochází celosvětově k nedostatku intravenózních anestetik v nemocnicích. Inhalační těkavá anestetika jsou v rámci oddělení JIP hojně zastoupena a jsou rychlým řešením k navození sedace. U pacientů s COVID-19 infekcí s ARDS navíc inhalační těkavá anestetika mohou zlepšit výměnu plynů a zkrátit délku ventilační podpory. Cílem článku bylo vytvořit přehled o užití těkavých anestetik a poskytnout technický souhrn a algoritmus podávání inhalačních těkavých anestetik k sedaci na odděleních JIP.

Závěr: V době nedostatku základních intravenózních anestetik mohou dobře trénované týmy bezpečně poskytovat sedaci pomocí inhalačních těkavých anestetik s dobrým profilem sedace a s příznivými účinky na plicní funkce.

Intensive Care Med (2020) 46:1563–1566

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Plasmaferéza: efektivní záchranná terapie u kriticky nemocných pacientů s nákazou Coronavirovým onemocněním 2019
Javier Fernandez, Jordi Gratacos-Ginès, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit, zda plasmaferéza může, skrze odstranění cirkulujících mediátorů, být použita jako záchranná terapie pro pacienty s COVID 19.

Výsledky: Studie zahrnovala 4 kriticky nemocné dospělé pacienty s pneumonií způsobenou onemocněním COVID 19, kteří nereagovali na konvenční terapii. U těchto pacientů byla provedena plazmaferéza (1.2 objem plasmy ve 2 až 6 cyklech), lidský 5% albumin byl použit jako tekutinová náhrada a imunoglobuliny a čerstvě mražená plasma byly podávány po každém cyklu, aby se předešlo koagulopatii a hypogamaglobulinemii. Byly měřeny markry systémového zánětu a aktivace makrofágů. Pacienti vykazovaly dramatické snížení v zánětlivých parametrech, včetně hlavních cytokinů a zlepšení ve skóre závažnosti onemocnění. Všichni pacienti přežili do propuštění z JIP.

Závěr:  Plasmaferéza snižuje cytokinovou bouři, může zvrátit orgánové poškození a zlepšit přežití u kriticky nemocných pacientů s infekcí COVID 19.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
76 %

Zvýšení mortality u pacientů se závažným onemocněním SARS-CoV-2 přijatých během sedmi dní od počátku onemocnění
Elie Azoulay, Muriel Fartoukh, Michael Darmon, et al.

Tato multicentrická retrospektivní studie se zaměřila na pochopení determinantů mortality u COVID 19 pacientů v rámci optimalizace intenzivní péče o tyto pacienty a identifikace cílů k zlepšení přežití.

 Výsledky: Věkový medián pacientů byl 66 let (53-68) a 292(77%) bylo mužů. Nejčastějšími komorbiditami byla obezita a nadváha (67%), hypertenze (49.6%) a diabetes (30.1%). Medián času od počátku symptomů k přijetí na JIP byl 8 dní (6-11), 16 (42.5%) 161 pacientů bylo přijato během týdne od počátků onemocnění, 173 (45.6%) mezi 8 a 14 dny a 42 (11.1%) > 14 dní od počátku onemocnění. 28 ti denní mortalita byla 26.4% (22–31) a snižovala se s prodloužením času od začátku symptomů k přijetí na JIP z 37% k 21% až na 12 u pacientů přijatý > 14 dní od počátku onemocnění. Pacienti, přijatí během prvního týdne od začátku onemocnění měli vyšší SOFA skóre, častěji měli trombocytopenii a akutní renální selhání. Věk, CHOPN, imunokompromitace, hladiny troponinu při počátku onemocnění a akutní renální poškození byly nezávislými faktory mortality.  

Závěr: Vyšší mortalita u pacientů přijatých během prvního týdne od počátku onemocnění odrážela vyšší non respirační závažnost. Terapeutické intervence proti SARS-CoV-2 mohou ovlivnit různé výstupy podle času od nástupu onemocnění.

Intensive Care Med (2020) 46:1714–1722

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Management dýchacích cest a plicní izolaci při hrudních operacích v době pandemie COVID-19
M. Thornton, D. Reid, et al.

Doporučení pro klinickou praxi schválená Asociací pro kardiothorakální anestezii a Kritickou péči a Společností pro kardiothorakální chirurgii ve Velké Británii a Irsku. Perioperační procedury, při kterých vzniká aerosol, jsou zřejmě nevyhnutelné v rámci rutinního poskytování hrudní anestezie. Management dýchacích cest pro takové pacienty v době pandemie COVID-19, zahrnující tracheální intubaci, plicní izolaci, ventilaci jednou plící a flexibilní bronchoskopie mohou znamenat významné riziko pro zdravotníky a pacienty. Stále zůstává potřeba včasné hrudní operace pro pacienty s plicním nádorem nebo hrudní traumatem. Vzhledem k riziku nákazy infekcí COVID-19 je nutnost k úpravě současných technik hrudní anestezie s cílem maximalizovat bezpečnost pacientů a zdravotníků. Pomocí patřičných modifikací může být produkce aerosolu za většiny okolností zmírněna. Autoři vytvořili soubor praktických doporučení pro management dýchacích cest pacientů s hrudním výkonem.

Závěr: Článek předkládá soubor doporučení, která mají za cíl snížit produkci aerosolu při zajišťování dýchacích cest v rámci kardiothorakálních výkonů a tím zvýšit bezpečnost pacientů a zdravotníků.

Anaesthesia 2020, 75, 1509–1516

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

SARS-CoV—2 detekce v dolním respiračním traktu u invazivně ventilovaných pacientů s ARDS
Niccolò Buetti , Paul-Henri Wicky, Quentin Le Hingrat, et al.

Cílem této mezinárodní studie, shrnující prospektivně data COVID-19 center, bylo popsat vylučování viru a virovou nálož v dolním respiračním traktu (LRT) a určit jejich asociaci s mortalitou COVID-19 pozitivních pacientů.

Výsledky: Celkem bylo odebráno 267 vzorků z LRT u 90 ti pacientů. Medián času do negativity byl 29 dní (IQR 23; 34). Prolongované vylučování viru nemělo souvislost s věkem, pohlavím, kardiovaskulárními komorbiditami, diabetem, imunosupresí, užíváním kortikosteroidů, nebo terapii antivirotiky. LRT virová nálož byla vyšší u pacientů, kteří nepřežili. Rozdíl byl statisticky významný po přizpůsobení intervalu mezi začátkem symptomů a odběrem vzorku (OR 3.78, 95% CI 1.13–12.64, p = 0.03).

Závěr: Medián vylučování viru v dolním respiračním traktu byl u kriticky nemocných pacientů téměř 30 dní a virová nálož v LRT byla asociována s 6 týdenní mortalitou.

Buetti et al. Critical Care (2020) 24:610

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Měření expozice vzduchem přenášených částic v průběhu simulované tracheální intubace pomocí různých navrhovaných zařízení zadržujících aerosol během pandemie COVID-19
J. P. Simpson, D. N. Wong, L. Verco, et al.

Cílem této monocentrické prospektivní studie bylo zjistit množství a velikost vzduchem přenášených částic měřených na úrovni hlavy člověka, provádějícího laryngoskopii v době 30, 60, 120 a 300 sekund za použití 5 různých zařízení zadržujících aerosol a také 360 sekund (60 sekund po odstranění zařízení).

Výsledky: Částice o velikosti 0,3; 0,5; 1,0; 2,5 a 5,0 mikronů byly kvantifikovány pomocí elektrického počítadla částic. Výsledné hodnoty se porovnávaly vůči naměřeným hodnotám při použití zařízení zadržujícího aerosol a bez použití tohoto zařízení. Při použití uzavřeného intubační boxu se sáním byl pokles expozice všech částic kromě 5,0 mikronů a to ve všech časových obdobích (p = 0,003 pro všechna časová období). Při použití aerosolového boxu byl zaznamenán nárůst expozice částic o velikosti 1,0; 2,5 a 5,0 mikronů po 300 s (p = 0,002; 0,008; 0,002). V případě použití horizontálního a vertikálního závěsu nebyl v žádném časovém období prokázán rozdíl v expozici částic.

Závěr: Nová zařízení určená k ochraně osoby provádějící laryngoskopii vyžadují objektivní testování, k potvrzení jejich účinnosti, aby nedocházelo ke zvýšené expozici vzduchem přenášených částic.

Anaesthesia 2020, 75, 1578-1595

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Anakinra v léčbě kriticky nemocných pacientů s infekcí COVID-19: prospektivní kohortová studie
Emma J. Kooistra, Nicole J. B. Waalders, Inge Grondman, et al.

U části pacientů s COVID-19 infekcí se rozvine hyperinflamatorní stav. Anakinra je rekombinantní antagonista receptorů pro interleukin 1 a je efektivní při léčbě některých hyperinflamatorních onemocnění. Cílem této studie je zkoumat účinky anakinry na zánětlivé parametry a klinické outcomes u kriticky nemocných pacientů s COVID-19 infekcí na umělé plicní ventilaci s klinickými známkami hyperinflamatorní odpovědi.

Výsledky: V této prospektivní kohortové studii byla srovnána skupina 21 kriticky nemocných pacientů s COVID-19 léčených anakinrou se skupinou pacientů léčených standardní terapií. Základní charakteristiky pacientů a klinické parametry při přijetí na JIP byly mezi skupinami podobné. Jako důsledek bias z důvodu indikace byly plazmatické koncentrace AST (p = 0.0002), ferritinu (p = 0.009) a teplota (p = 0.001) výrazně vyšší u testované skupiny léčené anakinrou. Po následující léčbě nebyly zjištěny významné rozdíly v kinetice cirkulujících cytokinů mezi oběma skupinami. Pokles klinických parametrů zahrnujících teplotu (p = 0.03), počet leukocytů (p = 0.02), plasmatické hladiny ferritinu (p = 0.003), prokalcitoninu (p = 0.001), kreatininu (p = 0.01) a bilirubinu (p = 0.007) byl výraznější u skupiny léčené anakinrou. Mezi skupinami nebyl pozorován významný rozdíl v délce umělé plicní ventilace ani délce hospitalizace na JIP oddělení.

Závěr: Anakinra má efektivní účinek na snížení klinických známek hyperinflamace u kriticky nemocných pacientů s COVID-19. Pro vyvození závěrů o efektu anakinry na klinické outcomes je nutné provést randomizovanou kontrolní studii.

Kooistra et al. Crit Care (2020) 24:688

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Zkušenosti s vysokoprůtokovou nazální kanylou u pacientů s pneumonií, infikovaných novým koronavirem, hospitalizovaných ve dvou nemocnicích v Chongqingu,Čína
Ke Wang, Wei Zhao, Ji Li, et al.

Tato studie retrospektivně zhodnotila 318 COVID pozitivních pacientů s pneumonií. Z těchto pacientů mělo 27 (8.7%) závažné respirační selhání, 17 z nich (63%) bylo podáván kyslík vysokoprůtokovou nazální kanylou (HFNC), jako postup první volby, 9 pacientů (33%) byla podávána non invazivní ventilace (NIV) a jeden pacient (4%) byl na invazivní ventilaci. Selhání HFNC bylo definováno, jako potřeba zahájení NIV, nebo intubace, jako záchranná terapie.

Výsledky: Ze 17 pacientů, ventilovaných pomocí HFNC, došlo k selhání HFNC u 7 z nich (41%) Žádné selhání nebylo zaznamenáno  u skupiny s PaO2/FiO2 > 200 mm Hg (0/6) vs. 63% selhání ve skupině, kde bylo PaO2/FiO2 ≤ 200 mm Hg (7/11), (p = 0.04). V porovnání se základními daty, respirační frekvence významně poklesla u skupiny s úspěšným HFNC během 1-2 hodin [medián 26 (IQR: 25–29) vs.23 (22–25), p = 0.03], avšak nebylo tomu tak u selhání HFNC. Po NIV jako záchranné terapii se během 1-2 hodin upravil poměr PaO2/ FiO2 u 7 pacientů [medián 172 (150–208) mmHg vs. 114(IQR: 79–130) pod  HFNC, p = 0.04], nicméně 2 ze 7 pacientů s NIV (29%) museli být nakonec intubováni. Z celkového počtu 27 pacientů se závažným respiračním selháním museli být intubováni 4(15%).

Závěr: Tato studie překládá, že oxygenace vysokoprůtokovou nazální kanylou je nejčastějším typem ventilační podpory u covid pozitivních pacientů s pneumonií. U pacientů s nižším  PaO2/FiO2 docházelo častěji k selhání HFNC.

Wang et al. Ann. Intensive Care (2020)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Koronavirové onemocnění (COVID 19) u kriticky nemocných dětí: narativní přehled literatury
Jacqueline S. M. Ong, MB BChir et al.

Koronavirové onemocnění COVID 19 se rozšířilo po světě. Po třech měsících od jeho vzniku se již lékaři dozvěděli a naučili mnoho o jeho klinickém managementu a jeho relevanci pro poskytovatele pediatrické intenzivní péče. V tomto článku autoři posuzují a recenzují dostupnou literaturu a poskytují cenný vhled do klinického managementu této choroby. Rovněž informují o aktivitách, které by každé pracoviště dětské intenzivní péče mělo provést, aby bylo připraveno na pacienty s tímto onemocněním.

Jacqueline S. M. Ong, MB BChir et al.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Závažné SARS-CoV-2 infekce: praktické úvahy a strategie managementu pro intenzivisty
Lila Bouadma, Francois Xavier Lescure et al.

31. prosince 2019 Čína oznámila případy respiračního onemocnění, které se objevilo nejprve u lidí ve Wuhan v provincii Hubei. Jednalo se o nový koronavirus SARS-CoV-2 ( 2019-nCoV). Jedná se o nové zoonotické onemocnění s neznámým rezervoárem u zvířat s důkazy přenosu mezi osobami [1]. Základní reprodukční počet této infekce se odhaduje na 2,2 (95% CI, 1,4–3,9) [2]. Etiologické agens a epidemiologie nového agens způsobující tuto pneumonii, koronavirus (SARS-CoV-2), bylo identifikováno a sekvenováno [3] a byly vyvinuty diagnostické testy [4]. 30. ledna 2020 Světová zdravotnická organizace vydala celosvětové  zdravotní upozornění pro veřejnost ohledně výskytu epidemiologicky nové virové choroby. 3. února 2020 bylo potvrzeno 17 391 případů (153 případů mimo Čínu). Celkovou úmrtnost postižených pacientů je v tuto chvíli obtížné posoudit kvůli nedostatku spolehlivých dat. Těžké formy představují 14% hlášených případů a celková úmrtnost je přibližně 2% z potvrzených případů. K dnešnímu dni 153 případů bylo hlášeno v 23 zemích mimo Čínu (celkově 24 případů v Evropě), většina z nich je importovaná nákaza: turisté cestující z Číny nebo lidé vracející se do své země po návštěvě Číny. V Evropě jsou zaznamenány nejméně tři případy v Německu a jeden případ ve Francii, kdy se jedná o pacienty bez cestovatelské anamnézy do Číny.

Intensive Care Med (2020) 46: 579–582

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

COVID 19 u kriticky nemocných pacientů v regionu Seattle
Pavan K. Bhatraju, M.D., Bijan J. Ghassemieh et al.

Tato případová studie se zabývala identifikací a následnou péčí o COVID 19 pacienty z 9 nemocnic v oblasti Seattlu, kteří byli hospitalizováni na JIP s těžkým akutním respiračním syndromem ,  súpjeným s infekcí koronavirus-2 (SARS-CoV- 2). Klinické údaje byly získány z lékařských záznamů. Uvedené údaje jsou dostupné od března 2020. Každý z pacientů byl sledován nejméně 14 dní

Výsledky: Identifikováno bylo 24 pacientů s potvrzeným Covid-19. Průměrný věk (± SD) byl 64 ± 18 let, 63% byli muži a příznaky začaly 7 ± 4 dny před přijetím. Nejčastějšími symptomy byly kašel a dušnost; 50% pacientů mělo při přijetí horečku a 58% mělo diabetes mellitus. Všichni pacienti byli přijati pro hypoxické respirační selhání, 18 pacientů (75%) vyžadovalo umělou plicní ventilaci. Většina pacientů (17) měla také hypotenzi a potřebovala léčbu vazopresory. Žádný pacient neměl pozitivní test na chřipku A, chřipku B nebo jiné virové respirační onemocnění. Polovina pacientů (12) zemřela na JIP  mezi 1. a 18. dnem, včetně 4 pacientů, kteří měli předem vyslovené přání o nezahajování resuscitace při příjmu. Z 12 přeživších pacientů bylo 5 propuštěno domů, 4 propuštění z JIP, ale zůstali v nemocnici a 3 zůstávali nadále na umělé plicní ventilaci.

Závěr:  Během prvních 3 týdnů vypuknutí choroby Covid-19 v oblasti Seattle, nejběžnějšími důvodem přijetí na JIP bylo hypoxické respirační selhání, které vyžadovalo umělou plicní ventilaci, hypotenze vyžadující léčbu vazopresory nebo obojí. Mortalita těchto kriticky nemocných pacientů byla vysoká.

N Engl J Med 2020; 382:2012-2022

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Vysoko-průtoková nasální kanyla pro akutní hypoxemické selhání dýchání u pacientů s COVID-19: systematické hodnocení účinnosti a rizika aerosolizace, disperze a infekčního přenosu
Arnav Agarwal, MD. John Basmaji et al.

Dvě recenze Světové zdravotnickou organizací hovoří o použití high-flow nasální kanyly (HFNC) u pacientů s koronavirem (COVID-19). Důkazy se týkají účinnosti a bezpečnosti (recenze 1), ale i rizika kapénkové disperze, tvorby aerosolu a souvisejícího přenosu virové nálože(recenze 2).

Recenze 1: Výsledky z 12 randomizovaných kontrolované studie (RCTs), n = 1,989 pacientů porovnávají HFNC s konvenční kyslíkovou terapií (COT) u kriticky nemocných pacientů s akutním hypoxickým selháním poskytly důkazy s nízkou mírou jistoty.  HFNC může snížit riziko invazivní ventilace (RR, 0.85; 95%CI, 0.74 to 0.99) a eskalaci kyslíkové terapie (RR, 0.71; 95% CI, 0.51 to 0.98) u pacientů s respiračním selháním. Výsledky neprokázaly rozdíl v mortalitě, nebo délce hospitalizace, či pobytu na JIP.
Recenze 2: V narativním shrnutí byly sumarizovány výsledky 4 studií, hodnotících kapénkovou disperzi, a 3 studií, hodnotících tvorbu a dispenzarizaci aerosolu. Výsledkem jsou různé důkazy s velmi nízkou kvalitou. Ačkoli dvě simulační studie neprokázaly souvislost zvýšení kapénkové disperze s HFNC, jedna studie prokázala, že vyšší průtoky byl spojen se zvýšením aerosolové hustoty. Žádná vhodná studie nezahrnovala pacienty s COVID-19.
Závěr: High-flow nasální kanyla může redukovat potřebu invazivní ventilace a eskalace léčby oproti konvenční oxygenoterapii u COVID-19 pozitivních pacientů s hypoxickým respiračním selháním. Tato výhoda ale musí být zvážena oproti neznámému riziku přenosu vzduchem.
 

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-020-01740-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Podávání kyslíku vysoko průtokovou nazální kanylou u pacientů s infekcí COVID 19 a akutním hypoxickým respiračním selháním: multicentrická retrospektivní kohortová studie
Jingen Xia, Yi Zhang, Lan Ni, et al.

Cílem této studie bylo analyzovat efektivitu vysoko průtokové nazální oxygenoterapie a identifikovat prediktory jejího selhání u pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selhání v rámci COVID 19.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 43 pacientů s potvrzeným onemocněním COVID 19, stření věk u pacientů byl 63.0 ± 9.7 let. Selhání vysoko průtokové nazální oxygenoterapie (definované jako změna ventilační podpory na ventilaci pozitivním tlakem, nebo smrt), bylo pozorováno u 20 pacientů (46.5%), z nich 13 vyžadovalo intubaci (30.2%). Selhání vysoko průtokové oxygenoterapie bylo častější u starších pacientů (p =0.030) a u mužů (p = 0.037). Nemocniční mortalita skupiny byla 32.5 %, nicméně u skupiny se selháním vysoko průtokové nazální oxygenoterapie byla mortalita 65%.

Závěr: Oxygenoterapie vysoko průtokovou nazální kanylou může být vhodná pro pacienty s mírným až středně závažným průběhem onemocnění COVID. Selhání vysoko průtokové nazální oxygenoterapie je spojeno se špatnou prognózou. Mužské pohlaví a nízká saturace kyslíku při přijetí jsou dva silné nezávislé prediktory selhání vysoko průtokové nazální terapie.

Crit Care Med 2020; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Prospektivní observační kohortová studie zkoumající management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 provedená týmy specialistů v tracheální intubaci
Imran Ahmad, Jeyanjali Jeyarajah, Ganeshkrishna Nair, et al.

Tato studie podává informace o zkušenostech a aktivitách intubačního týmu (MERIT) a o outcomech pacientů v době pandemie COVID-19. Členové MERIT týmu se řídili schváleným modelem časné tracheální intubace. V průběhu sedmi týdnů v období vrcholící pandemie byla prospektivně shromážděna data o aktivitách MERIT týmu, symptomech nebo diagnózách COVID-19 u členů týmu, demografické, procedurální a klinických outcomech pacientů.

Výsledky: Data byla analyzována na základě 150 případů primárních intubací, z nichž 101 (67.3%) byli muži v průměrném věku 55.7 (13.8) let. Černoši, Asiaté a menšinové etnické skupiny čítali 55.7% pacientů. 91.3 % tracheálních intubací bylo provedeno s využitím videolaryngoskopie a míra úspěšnosti intubace na první pokus byla 88.0%. Míra přežití 30denního intervalu byla 69.2% a střední [interkvartilní rozmezí] délka nutnosti kritické péče byla 11 [6–20] dnů, střední délka hospitalizace byla 12 [7–22] dnů. Z týmu MERIT bylo 7 (11.1%) členů izolováno z důvodu symptomů infekce COVID-19 s celkovou absencí 41 pracovních dnů. Byl zaznamenán jeden případ poškození osobních ochranných pomůcek a četné humorné případy protržení ochranných pomůcek při jejich svlékaní.

Závěr: Autoři prokázali, že vysoce školený intubační tým postupující dle schváleného modelu tracheální intubace může být přínosem ke zlepšení bezpečnosti pacienta a personálu a jeho zřízení by mohlo být zváženo příslušnými organizacemi v případných budoucích pandemických vlnách.

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-020-01804-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Neuraxiální anestezie a periferní nervová blokáda během pandemie COVID-19: přehled literatury a praktická doporučení
V. Uppal, R. V. Sondekoppam, R. Landau, et al.

Celková anestezie, spojená s manipulací v dýchacích cestách, vede k produkci infekčního aerosolu jak během intubace, tak při extubaci. Z tohoto hlediska může být regionální anestezie klíčovým řešením v době pandemie díky snížení potřeby celkové anestezie a s ní spojených aerosol produkujících zákroků. Poskytuje aktuální, na důkazech založená doporučení nebo názory odborníků pro poskytování regionální anestezie u pacientů se suspektní nebo potvrzenou nákazou infekcí COVID-19. Doporučení se zaměřují na sedm specifických oblastí: plánování zdrojů a personální obsazení, úprava klinického prostředí, příprava vybavení, materiálu a léčiv, výběr vhodných osobních ochranných pomůcek, poskytování adekvátní oxygenoterapie, správné posouzení a bezpečné provedení kroků regionální anestezie a monitorace vedení anestezie a poanesteziologické péče.

Závěr: Tento článek tedy reaguje na nedostatek doporučení v oblasti provádění bezpečné regionální anestezie v době pandemie COVID-19 a klade důraz na zachování bezpečnosti pacienta za současné ochrany zdravotníků během možné expozice.

Anaesthesia 2020, 75, 1350–1363

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Praktické strategie k redukci nozokomiálního přenosu COVID-19 na zdravotnický personál, poskytující péči o dýchací cesty u těchto pacientů
Ramandeep Kaur, Tyler T. Weiss, Andrew Perez, et al.

Cílem tohoto přehledového článku bylo vyhledat praktické nástroje k prevenci nozokomiálního přenosu COVID-19. Doporučení se týkají úkonů spojených s respiračním systémem. Například při oxygenoterapii doporučují autoři použití nazální kanyly nebo obličejové masky, naopak nedoporučují použití obličejové masky s Venturiho tryskou ani masky s rezervoárem, pokud není zahrnut filtr. Dalšími úkony, kterými se autoři zabývali, byla například nebulizace, neinvazivní ventilace, intubace a invazivní ventilace, weaning z umělé plicní ventilace, extubace, transport nebo bronchoskopie.

Kaur et al. Critical Care (2020) 24:571

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Užití aspirinu je spojeno se sníženou mechanickou ventilací, přijetím na JIP a nemocniční mortalitou u hospitalizovaných pacientů s COVID-19: retrospektivní, observační, kohortová studie
Jonathan H. Chow, Ashish K. Khanna, Shravan Kethireddy, et al.

Coronavirus 2019 (COVID-19) je spojen s hyperkoagulací a zvýšeným rizikem trombózy u kriticky nemocných pacientů. Primárním sledovaným parametrem byla potřeba umělé plicní ventilace. Sekundárním sledovaným parametrem bylo přijetí na JIP a nemocniční mortalita.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 412 pacientů. Z toho 314 (76.3%) neobdrželo aspirin, zatímco 98 pacientům (23.7%) byl aspirin podán během 24 hodin od přijetí nebo 7 dní před přijetím. Aspirin měl ne zcela přesnou asociaci s menší mechanickou ventilací (35.7% aspirin vs. 48.4% non-aspirin, p=0.03) a přijetím na JIP (38.8% aspirin vs. 51.0% non-aspirin, p=0.04), ale žádnou spojitost s mortalitou v nemocnici (26.5% aspirin vs. 23.2% non-aspirin, p=0.51). Po úpravě pro 8 matoucích proměnných byl aspirin nezávisle asociován se sníženým rizikem umělé plicní ventilace (upravené HR 0.56, 95% CI 0.37-0.85, p=0.007), přijetím na JIP (upravené HR 0.57, 95% CI 0.38-0.85, p=0.005) a mortalitou v nemocnici (upravené HR 0.53, 95% CI 0.31-0.90, p=0.02). Nebyly zaznamenány žádné rozdíly v závažném krvácení (p=0.69), nebo trombóze (p=0.82) mezi uživateli aspirinu a pacientů bez něj.

Závěr: Užití aspirinu může být spojeno se zlepšení outcome u hospitalizovaných COVID-19 pacientů. Avšak, je potřeba dostatečná randomizovaná kontrolovaná studie ke stanovení vztahu mezi užitím aspirinu a menším plicním poraněním a mortalitou u COVID-19 pacientů.

Anesthesia & Analgesia Journal Publish Ahead of Print DOI: 10.1213/ANE.0000000000005292

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Bezpečnost a účinnost různých anestetických režimů pro rodičky s COVID-19 podstupující císařský řez : série případů 17 pacientů
Rong Chen, MD . Yuan Zhang et al.

Cílem tohoto retrospektivního přehledu je zhodnotit management a bezpečnost epidurální nebo celkové anestezie při císařském řezu u  COVID-19 pozitivních rodiček a jejich novorozenců a zhodnotit standardizaci postupů u ošetřujícího personálu. Hodnocena byla jejich epidemiologická historie, CT sken hrudníku, laboratorní odběry a SARSCoV-2 pozitivita nukleové kyseliny.

Výsledky: Klinické charakteristiky 17 těhotných žen infikovaných SARS-CoV-2 byly podobné předchozím diagnostikovaným netěhotných dospělým pacientům. Všech 17 pacientek podstoupilo císařský řez s anestezií, provedený podle standardizovaného anestetického / chirurgického postupu. Čtrnáct z nich podstoupilo kontinuální epidurální anestezii a u 12 došlo k významné perioperační hypotenzi. Tři pacientky podstoupili celkovou anestezii s tracheální intubací z důvodu potřeby emergentního zákroku. Tři z pacientek se stále zotavují z císařského porodu a dostávají léčbu COVID-19 v nemocnici. Tři novorozenci byli narození předčasně. Nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ani vážně neonatální asfyxie. Všechny neonatální testy nukleové kyseliny na SARSCoC-2 byly negativní. Během péče o pacientky nebyl infikován žádný zdravotnický personál.

Výsledky: Epidurální i celková anestézie byly bezpečně použity při císařském porodu u rodiček s COVID-19. Nicméně výskyt hypotenze během epidurální anestézie se zdál být nadprůměrný. Správné přeložení pacienta, přístup zdravotnického personálu a náležitá ochranná opatření jsou účinná v ochraně bezpečnosti zdravotnického personálu od COVID-19.

Can J Anesth/J Can Anesth

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Koronavirus 2019 v Itálii – vypuknutí nákazy: doporučení pro klinickou praxi
M. Sorbello, K. El-Boghdadly et al.

Nový koronavirus 2019 je jednořetězcová, ribonukleová kyselina, která způsobila mezinárodní pandemii COVID 2019. Tento článek shrnuje vliv koronavirového onemocnění na regionální a národní infrastrukturu zdravotnictví v Itálii. Uvádí také doporučení založené na klinických zkušenostech italských lékařů s ošetřováním pacientů. Klíčové popsané elementy jsou: bezpečná oxygenoterapie, management dýchacích cest, osobní ochranné pomůcky a netechnické aspekty péče o COVID-19 pozitivní pacienty. Zvládnutí mnoha důsledků nové pandemie závisí na plánování, tréninku a týmové spolupráci lékařů a zdravotního systému.

Anaesthesia 2020, 75, 724–732

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

COVID-19 u kriticky nemocných dětí: popisný přehled literatury
Jacqueline S. M. Ong, Alvise Tosoni, YaeJean Kim, et al.

Tento článek předkládá souhrnný přehled dostupné literatury a jistě cenný pohled na klinický management COVID-19, stejně jako informace k opatřením, které by každé oddělení pediatrické JIP mělo provést.

Závěr: Případy dětských pacientů s COVID-19 v kritickém stavu jsou spíše vzácné, ale vzhledem celkovému celosvětovému nárůstu počtu nakažených, je třeba počítat s nárůstem kriticky nemocných pacientů s COVID-19 i v pediatrické populaci. Proto je nezbytná spolupráce na lokální, národní a mezinárodní úrovni, včetně sdílení informací v rámci mezinárodní komunity dětských JIP. 

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:662–666

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Management péče o kriticky nemocné pacienty s COVID-19 na JIP: Prohlášení od expertů na intenzivní medicínu z první linie v čínském Wu-chanu
You Shang, Chun Pan et al.

Na tomto prohlášení se podílolo 16 expertů z první linie v oblasti intenzivní péče, bojujících proti epidemii COVID-19 ve Wu-chanu. Každý odborník dostal za úkol v rámci svého oboru poskytnout návrhy prohlášení a odůvodnění. Části znaleckého posudku jsou založeny na epidemiologických a klinických důkazech, bez dostupných vědeckých důkazů.

Výsledky: Byl předložen komplexní dokument se 46 prohlášeními, zahrnující otázky ochrany zdravotnického personálu, etiologického došetření, diagnostiky a terapie při funkčních poruch tkání a orgánů, psychologické intervence imunoterapie, nutriční podpory a transportu kriticky nemocných pacientů COVID-19. Mezi nimi 5 doporučení bylo silných (1. stupeň), 21 bylo slabých (2. stupeň) a 20 bylo odborných stanovisek. Silná shoda od účastníků hlasování byla získána pro všechna doporučení.

Závěr: Pro pacienty COVID-19 stále neexistuje cílená terapie. Dynamické monitorování a podpůrná léčba pro obnovení tkáňové vaskularizace a funkce orgánů jsou zvláště důležité.

Shang et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:73

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
64 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET