února 2013

EFEKT PRONAČNÍ POLOHY BĚHEM UMĚLÉ PLICNÍ VENTILACE NA ANIMÁLNÍM MODELU UNILATERÁLNÍ BAKTERIÁLNÍ PNEUMONIE
Sylvain Ladoire, Laure Anne Pauchard, Saber Davide Barbar et al.

Po endobronchiální indukci pneumonie (Enterobacter aerogenes) na animálním modelu (králik) byly subjekty ventilovány "protektivní ventilací" (VT=8ml/kg, PEEP 5cmH20) a non-protektivní ventilací (Peak pressure 30 cmH20, PEEP=0) následně byly randomizovány do pronační nebo supinační polohy. V pronační poloze byly detekovány signifikantně nižší bakteriální koncentrace v plicích a ve slezině. Kontralaterální plíce byla méně poškozena u subjektů v pronační poloze. Markery systémové a plicní inflamace (interleukin-8 a TNF-A) byly nižší v pronační poloze. Z výsledků: pronační poloha může být protektivní při umělé plicní při  ventilaci v terénu unilaterální pneumonie, vede k redukci plicního poškození.

Anesthesiology 2013; XXX:00-00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

BEZPĚČNOST A EFEKTIVITA TALACTOFERINU U PACIENTŮ V TĚŽKÉ SEPSI: 2 FÁZE RANDOMIZOVANÉ, DVOJITĚ ZASLEPENÉ, PLACEBEM KONTROLOVANÉ STUDIE
Kalpalatha Guntupalli, Nathan Dean, Peter E. Morris et al.

Laktoferin je sekreční glykoprotein imunitních buněk s anti-infekčním a protizánětlivým působením. Talactoferin alfa (rekombinantní forma lidského laktoferinu) má shodné vlastnosti a hraje důležitou roli v udržování integrity gastrointestinální slizniční bariéry. V experimentálních animálních modelech terapie talactoferinem redukuje translokaci střevních baktérii do systémové cirkulace a vede k redukci mortality. Autoři přináši prospektivní randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii o použití talactoferinu v intenzivní péči na vzorku 194 pacientů během prvních 24 hodin od počátku sepse. Enterální podání 1,5g talactoferinu á 8 hod během 28 dní (nebo do propuštění z JIP/ARO) vedlo k redukci celkové 28denní mortality u pacientů v těžké sepsi. Talactoferin byl dobře tolerován a jeho bezpečnostní profil byl srovnatelný s placebem.

Crit Care Med 2013; 41:706–716

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

SEVOFLURANOVÁ ANESTEZIE U GRAVIDNÍCH MYŠÍ INDUKUJE NEUROTOXICITU
Hui Zheng, Yuanlin Dong, Zhipeng Xu et al.

Autoři ve studii na animálním modelu (myš) zkoumali efekt anestezie sevofluranem  na jeho možnou neurotoxicitu, schopnost učit se a paměť u fétu a u novorozených myší. Po expozici sevofluranem byla imunohistochemicky a Western-blot metodou vyšetřovaná mozková tkáň a primární neurony fetální a novorozené myši. Schopnost učit se a paměťové schopnosti byli posuzované dle pozorování v Morrisovém vodním bludišti. Anestezie sevofluranem vedla k aktivaci kaspázy-3, zvýšení hladiny interleukinu-6,redukci postsynaptické denzity a redukci synaptofyzínu u fetálních a novorozených myší. Anestezie sevofluranem vedla taky k poruše paměti a schopnosti učit se.

Anesthesiology 2013; 118:516-26

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

ALTERACE MIKROCIRKULACE U PACIENTŮ V TĚŽKÉ SEPSI
Daniel De Backer, Katia Donadello, Yasser Sakr et al.

Sepsí indukovaná alterace mikrocirkulace může hrát důležitou roli ve vzniku orgánové dysfunkce. Vztah mezi alterací mikrocirkulace a systémovými hemodynamickými parametry zůstává nejasný. Autoři přináší analýzu srovnání sublinguální mikrocirkulace a systémových hemodynamických parametrů (252 pacientů). I když globální hemodynamické parametry byly relativně uspokojivé (MAP= 65-77 mmHg, CI=2,7-4,0 L/min/m2, SvO2= 62,8-74,7%) mikrocirkulační proměnné byly významně změněné (poměr perfundovaných malých cév, mikrovaskulární průtokový index, heterogenita perfundovaných malých cév). Přežití se snižovalo významně s rostoucí alterací poměru perfundovaných malých cév (nejsilnější mikrocirkulační preditkor outcome). Z vícerozměrné analýzy vychází jako nezávislé faktory k predikci outcome SOFA skóre, laktatémie a poměr perfundovaných malých cév. Alterace mikrocirkulace byla významnější v časné fázi sepse.

Crit Care Med 2013; 041:791–799

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

VLIV RYCHLOSTI INFUZE NA EXPANDNÍ EFEKT 5% ALBUMINU, 6% HES 130/0.4, 4% ŽELATINY A 0.9% NACL NA SEPTICKÉM ANIMÁLNÍM MODELU
Björn P. Bark, Johan Persson, Per-Olof Grände

Prospektivní, randomizovaná animální studie k srovnání expandního efektu na plasmatický objemu při rychlém a pomalém infuzním podání fixního množství 5% albuminu, 6% hydroxyethyl škrobu 130/0.4 , 4% želatiny a 0.9% NaCl na septickém animálním modelu (potkan). Dávka pro koloidy byla 12mL/kg a pro NaCL 48ml/kg. Rychlé podání během 15 min versus pomalé podání během 3 hodin. Pomalá infuze koloidních rozotků vedla k většímu expandnímu efektu ve srovnání s rychlou infuzí, efekt byl nejvýraznější u albuminu. U NaCl neměla rychlost infuze vliv na expandní efekt. Expandní efekt u NaCl byl malý ve srovnání s koloidy, z nich nejvýraznější byl u albuminu.

Crit Care Med 2013; 41:857–866

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

PREDIKTIVNÍ HODNOTA VARIABILITY PULZOVÉHO TLAKU (PULSE PRESSURE VARIATION) A POZITIVNÍ ODPOVĚĎ NA TEKUTINOVOU VÝZVU U SEPTICKÝCH PACIENTŮ VENTILOVANÝCH PROTEKTIVNÍ VENTILAČNÍ STRATEGII
F. G. R. Freitas, A. T. Bafi, A. P. M. Nascente

Autoři přináší studii k posouzení prediktivní hodnoty PPV (pulse pressure variation) k predikci fluid responsivness (pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu) u septických pacientů ventilovaných malými dechovými objemy - lung protective ventilation strategy (6ml/kg). Na vzorku 34 pacientů s ALI/ARDS ventilovaných strategii lung protective ventilation (6ml/kg, vysoký PEEP), byly měřené hodnoty PPV (pulse pressure variation), RAP (tlak v pravé síni) ,PAOP (tlak v zaklinění) před a po podání standardizované tekutinové výzvy (7ml/kg). Za pozitivní odpověd na tekutinovou výzvu bylo považováno zvýšení srdečního výdeje o více než 15 %. 19 pacientů reagovalo na tekutinovou výzvu pozitivně - fluid respondeři. Po podání tekutinové výzvy došlo k výrazné elevaci RAP a PAOP a poklesu PPV. Z analýzy plyne, že PPV predikuje fluid-responsiveness lépe jak RAP nebo PAOP. PPV predikce je spolehlivá také u septických pacientů při použití lung protective ventilation strategy.

British Journal of Anaesthesia 110 (3): 402–8 (2013)

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

ANTIOXIDANTY S PROTEKTIVNÍM EFEKTEM NA MITOCHONDRIE VEDOU K POKLESU HLADINY INTERLEUKINU-6 A OXIDAČNÍHO STRESU, ZLEPŠUJÍ MITOCHONDRIÁLNÍ FUNKCI A VEDOU K REDUKCI BIOMARKERŮ ORGÁNOVÉ DYSFUNKCE V EXPERIMENTÁLNÍM ANIMÁLNÍM (POTKAN) MODELU AKUTNÍ SE
D. A. Lowes, N. R. Webster, M. P. Murphy a H. F. Galley

Sepsí indukovaný MOF je charakterizován masivní dysregulací zánětlivé reakce a vznikem oxidačního stresu, patří mezi hlavní příčiny úmrtí v intenzivní péči. Autoři zkoumali efekt antioxidantů s protektivním efektem na mitochondrie (MitoQ, MitoE, melatonin) na experimentálním septickém (lipopolysacharid, peptidoglykan) animálním modelu. Terapie antioxidanty (MitoQ, MitoE, melatonin) vedla k podobnému  protektivnímu efektu: zlepšení mitochondriální respirace, redukci oxidativního stresu a poklesu hladiny interleukinu-6. Ve srovnání s kontrolní skupinou měla zvířata v intervenční skupině nižší hladiny biomarkrů orgánové dysfunkce: aktivitu alanin-amino transferázy a koncentraci kreatininu.

British Journal of Anaesthesia 110 (3): 472–80 (2013)

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

ODPOVĚĎ NA SUKCINYLCHOLÍN U PACIENTŮ NESOUCÍCH K-VARIANTU BUTYRYLCHOLINESTERÁZOVÉHO GENU
Claus Bretlau, Martin Kryspin Soerensen, Anne-Lise Zimling Vedersoe et al.

Jde o nejčastější variantu tohoto genu způsobující prolongované štěpení sukcinylcholinu. Je častá u kavkazského obyvatelstva. Trvání účinku sukcinylcholinu, stanoveno dle doby do dosažení TOF T1 90 %, je nepřímo úměrné aktivitě enzymu, jež byla stanovovaná. Prodloužené zotavení je relativně jen málo klinicky významné pro velký rozptyl a přesah zotavovacích časů v rámci normálního genotypu a K-varianty a jiných atypických variant genu. K- a atypické varianty jsou rovněž asociovány s prolongovaným zotavováním po mivakuriu. I mírně prolongovaná nervosvalová blokáda může zapříčit reziduální pooperační paralýzu. Monitorace neuromuskulární blokády je proto vhodná k objektivnímu posouzení zotavení.

Anesthesia and analgesia, 2013, XXX: 1 – 6

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

EFEKT SUBANESTETICKÝCH DÁVEK OXIDU DUSNÉHO NA PRŮTOK KRVE MOZKEM A MOZKOVÝ METABOLIZMUS: MRI U ZDRAVÝCH DOBROVOLNÍKŮ
Naranjargal Dashdorj, Kathryn Corrie, Antonio Napolitano et al.

Oxid dusný (30% koncentrace) v nosné směsi se 40% kyslíkem vedl k signifikantímu zvýšení prokrvení mozkové tkáně a zvýšení arteriálního krevního objemu. Z výsledků plyne, že 30% N2O v kombinaci se 40 02 signifikantně zvyšuje mozkovou perfuzi, vede k redukci extrakce kyslíku ve světle silného vazodilatačního efektu bez zvýšení metabolizmu.

Anesthesiology 2013; 118:577–86

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE A ZLEPŠENÍ OUTCOME PO TBI (TRAUMATICKÉM PORANĚNÍ MOZKU): SYSTEMATICKÉ REVIEW
A. P. Georgiou a A. R. Manara

Systematické review k posouzení efektu primární terapeutické hypotermie (PTH) na mortalitu a neurologický outcome pacientů s traumatickým poraněním mozku. Z analýzy celkem 18 studií plyne, že použití hypotermie bylo asociované s cerebrovaskulárními poruchami během vyvádění z hypotermie a rizikem vzniku pneumonie, PTH nevedla k zlepšení mortality nebo zlepšení neurologického outcome.

British Journal of Anaesthesia 110 (3): 357–67 (2013)

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

PREVENTIVNÍ ANALGEZIE LOKÁLNÍMI ANESTETIKY: REDUKCE POOPERAČNÍ BOLESTI ZA POMOCÍ PERIFERNÍCH NERVOVÝCH BLOKÁD A LÉKŮ APLIKOVANÝCH INTRAVENÓZNĚ
Antje Barreveld, Jűrgen Witte, Harkirat Chahal et al.

Výčet studií srovnávajících analgetický efekt dosažený u konkrétních operačních výkonů s pomocí různých technik: periferními nervovými blokádami s kontinuální a bolusovou aplikací anestetik včetně PCA, neuroaxialními technikami, intraartikulární aplikací farmak, infiltrací okolí operační rány. Část analgetického efektu regionální techniky je připisovaná systémové resorpci a působení na CNS. Ze všech lokálních anestetik pouze lidokain je podáván bezpečně intravenózně. Preventivní analgezie je definovaná jako redukce pooperační bolesti, která trvá déle než 5,5násobek poločasu látky. Na základě výčtu studií zabývajících se preventivní analgeziíí lidokainem aplikovaným perioperační intravenózně, se jeví itravenózní aplikace lidokainu jako rozumné řešení, když není možná regionální technika pooperační analgezie.

Anesthesia and analgesia, 2013, XX: 1 – 21

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

NEODŮVODNĚNÁ VARIABILITA V ANTIBIOTICKÉ PROFYLAXI U CÍSAŘSKÉHO ŘEZU: NÁRODNÍ STUDIE ANESTEZIOLOGŮ
Karthik Raghunathan, Neil Roy Connelly, Jennifer Friderici et al.

Pooperační infekční komplikace jsou nejčastějšími komplikacemi po císařském řezu. Dle současných doporučení American College of Obstetricians and Gynecologists má být antibiotická profylaxe podaná před úvodním řezem. Průzkum anesteziologů z USA odhalil, že méně než dvě třetiny jich podává antibiotikum v tuto dobu. Anesteziolog nese svůj díl odpovědnosti na správném časování antibiotické profylaxe.

Anesthesia and analgesia, 2013, XX: 1 – 5

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

DEXMEDETOMIDIN JAKO ADJUVANS K ROPIVACAINU VEDE K PRODLOUŽENÍ PERIFÉRNÍ NERVOVÉ BLOKÁDY
D. Marhofer, S. C. Kettner, P. Marhofer et al.

Ultrazvukem navigovaná blokáda n. ulnaris u 36 dobrovolníků byla provedna: A.3ml 0,75% ropivacinem, B.3ml 0,75% ropivacinem + 20mg dexmedetomidinu, C. 3ml 0,75% ropivacinem + 20mg dexmedetomidinu i.v. Nástup senzorické blokády byl srovnatelný ve všech skupinách, motorická blokáda nastupovala výrazně rychleji ve skupině B. (A=47min, B=21min, C=43min). Délka motorické a senzorické blokády byla nejdelší ve skupině B (A=350min, B=555min, C=395min). Perineurální aplikace dexmedetomidinu jako adjuvans k 0,75% ropivacainu vedla k proloužení blokády o 60% a systémové podání dexmedetomidinu vedlo k prodloužení blokády o 10%.

British Journal of Anaesthesia 110 (3): 438–42 (2013)

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %