září 2014

Kyselina tranexamová (TA) efektivně redukuje krevní ztráty u chirurgických, ortopedických a traumatologických pacientů. Aktuálně nejsou dostupné data o jejich účinků v profylaxi poporodního krvácení. Autoři přináší review 7 studií o vzorku 1760 pacientek. Krevní ztráta byla signifikantně nižší po aplikaci TA, dále TA vedla k nižší spotřebě krevních náhrad. Byli identifikovány jenom 4 případy trombózy, 2 ve skupině v TA a 2 v kontrolní skupině. Závěrem: TA v profylaxi vedla k redukci poporodní krevní ztráty.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 1075–1085

Rating:

• téma: 5
• přínos/převratnost: 4
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

Respirační variace průměru v.cava sup. (SVC) a inferior (IVC) jsou popisované jako echokardiograficke známky fluid-resposiveness (pozitivní odpovědi na tekutinouvou výzvu – FR) u mechanicky ventilovaných pacientů, nicméně nebyli nikdy srovnávané na stejném vzorku pacientů. U septických pacientů vyžadujících hemodynamický monitoring autoři měřili maximální a minimální průměr SVC a IVC za bazálních podmínek a po volumo terapii 7ml/kg  plasma-expandérem. Dle odpovědě byli pacienti stratifikováni jako renspodéři (vzestup cardiac indexu ≥ 15%) a non-respondéři. Z celkového počtu 44 zařazených pacientů bylo 26 (59%) responderů, kde SVC signifikantně přesnější jako dynamický parametr FR. Senzitivita pro rozlišení responderů a non-responderů byla u hodnoty 29%  SVC senzitivita 54% a specificita 89% a u IVC při hodnotě 21% senzitivita 38% a specificita 61%.  
Závěrem: variabilita SVC pro predikci FR byla přesnější ve srovnání s IVC ve sledované kohortě. Senzitivita a specificita SVC a IVC k predikci FR ve sledované kohortě byla nižší než popisovaná v literatuře a poukazuje na limity aplikací sledovaných proměnných v heterogenním vzorku interních a chirurgických pacientů.

Critical Care 2014, 18:473

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 4
• impact: 5
• zpracování: 4
• abstrakt: 3

Autoři testovali spojitost revrze neuromuskulární blokády a incidencí  příznaků a symptomů pooperačního respiračního selhání. Celkem bylo zařazeno 3000 pacientů. Sledované parametry: intraoperační spotřeba myorelaxancií a neostigminu, TOFr na dospávacím pokoji, poměr SATO2/ FIO2 (S/F). Vysokodávkovaný neostigmin byl definován jako dávka překračující 60 μg/kg a neodůvodněné podání neostigminu bylo definováno jako aplikace neostigminu při absenci monitoringu hloubky neuromuskulární blokády.
Závěrem:  reverze blokády neostigminem nevedla k zlepšení S/F poměru na dospávacím pokoji a byl asociovaný se zvýšenou incidenci atelektáz (8,8% vs. 4,5%).  Vysokodávkovaný neostigmin byl asociovaný s delším pobytem na dospávacím pokoji a delší dobou hospitalizace. Neodůvodněné podání neostigminu bylo identifikované jako nezávislý prediktivní faktor vzniku plicního edému a nutnosti reintubace.  Reverze neostigminem nevedla k zlepšení  pooperační oxygenace a byla asociovaná se zvýšeným výskytem atelektáz.

Anesthesiology 2014; 121:00-00

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 4
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

Pozice v sedě k operaci zadní jámy mozkové je pro některé neurochirurgické týmy pozice první volby. Autoři přináší review dostupné literatury k předoperační přípravě, anestetické technice, intraoperačnímu monitoringu, detekci a léčbě vzduchové embolie k managementu anestezie. Modifikovaná semi-sedící poloha s cílem elevace tlaku v transverzálních a sigmoideálních sinech vede k redukci incidence a závažnosti vzduchové embolie. Hyperventilace vede k poruše cerebrálního průtoku a neměla by být použita v sedící poloze.  Prekordiální dopler a transezofageální ECHO zlepšuje detekci menších vzduchových embolů, umožňující jejich časnou detekci a minimalizující jejich následky. Pacienti s foramen ovale patent mohou být operování v sedící poloze při striktní adherenci s protokolem, což vedlo k minimalizaci klinických známek vzduchové embolie a prakticky absenci paradoxní embolizace.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:474–483

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 3
• impact: 4
• zpracování: 4
• abstrakt: 4

Retrospektivní studie na vzorce 201 pacientů po srdeční zástavě k posouzení hladin NSE a S-100b ve skupině pacientů léčených terapeutickou hypotermií  (TH) a bez hypotermie. Nebyl identifikován rozdíl v přežití u obou skupin. V době 4 týdnů po srdeční zástavě 43,6% pacientů v hypotermické skupině a 42,6% pacientů ve skupině bez hypotermie bylo přeživších s uspokojivým až středným neurologickým outcome (Cerebral performance Category Scale 1-3). Nebyl identifikován statisticky signifikantní rozdíl v sérové hladině obou sledovaných proteinů (NSE a S100-b) u obou skupin. 

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 1093–1100

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 3
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

Výsledky retrospektivní studie poukazují na asociaci mezi iniciálním nešokovatelným rytmem a signifikantně horší krátkodobou i dlouhodobou neurologickou prognózou u pacientů léčených mírnou terapeutickou hypotermií v poresuscitačném období. U přeživších pacientů se neurologický stav dále signifikantně zlepšoval v průběhu času ve skupině s iniciálně šokovatelným rytmem, jenom u malého počtu ve skupině s nešokovatelným rytmem.

Crit Care Med 2014; 42:2225–2234

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 3
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

V předchozím reportu studie autoři prezentovali benefit při aplikaci 3000IU/d antitrombinu (AT) ve srovnání s dávkováním 1500IU/d AT při léčbě sepsi-asociované diseminované intravaskulární koagulace u pacientů s hladinou AT pod 70%. Protože vzhledem k velikosti vzorku nedosáhnul rozdíl statistické významnosti v přežití u jednotlivých skupin, rozhodli se autoři prozkoumat dávkování AT na větším vzorku pacientů. Celkem bylo zařazeno 307 septických pacientů s hladinou ATIII pod 40%, kteří byli substituováni 1500IU/d (AT1500 skupina) nebo 3000IU/d (AT3000 skupina) AT. Celkem 259 pacientů byla zařazeno do AT1500 skupiny a 48 do AT3000 skupiny (?). Primárním cílem bylo zotavení z DIC v den 7. a celková 28-denní mortalita, vedlejší outcome byla incidence krvácivých komplikací. Suplementace signifikantně redukovala DIC skóre v skupině AT3000, což vedlo k superiórnímu zotavení ve srovnání se skupinou AT1500 (66,7% vs. 45,2%). Pacienti ve skupině AT3000 vykazovali lepší outcome - přežití (77,1% vs. 56,4%). Krvácení se vyskytlo u 6,96% (závažné krvácení 3,04%) v AT1500% skupině a u 6,52% (závažné krvácení 4,53%) v skupině AT3000. Z analýzy: zařazení do skupiny AT3000, iniciálně vyšší počet trombocytů a věk pacienta signifikantně korelovali s lepším přežitím.
Závěrem: pacienti v AT3000 skupině vykazovali signifikantně lepší outcome a zotavení z DIC, bez zvýšení rizika krvácení ve srovnání AT1500 ve skupině pacientů se sepsi-asociovaným DIC a hladinou ATIII pod 40%.

Critical Care 2014, 18:497

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 3
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

Kriticky nemocní vyžadující dlouhodobou ventilační podporu obvykle vyžadují tracheostomii. Ačkoliv celkové riziko výkonu je nízké, existují závažné časné i pozdní komplikace. Ultrazvukem navigovaná punkce může vést k redukci komplikací a zlepšení přesnosti punkce. Autoři přináší studii k srovnání tradiční anatomické lokalizaci punkce a ultrazvukem navigované na vzorku 50 pacientů indikovaných k perkutánní dilatační tracheostomii (PDT). Real-time ultrazvukem navigovaný přístup vedl k přesnější tracheální punkci, průměrná deviace od střední čáry byla v USG skupině 15 ± 3 vs. 35 ± 5 stupňů. V USG skupině byla při prvním pokusu punkce úspěšná u 20/23 (87%) vs. 14/24 (58%) ve skupině s lokalizací dle anatomických struktur. Redukce komplikací nebyla statisticky signifikantní.

Critical Care 2014, 18:514

Rating:

• téma: 3
• přínos/převratnost: 4
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

Jaterní poškození z důvodu ischémie a reperfuze je rizikový faktor zvýšené morbidity a mortality v pooperačním období po operaci jater. Pooperační oxygenoterapie je běžně aplikována na dospávacím pokoji event. na jednotce pooperační intenzivní péče.  Autoři testovali potenciální škodlivý účinek zvyšující se inspirační koncentrace  kyslíku (21%-60%) na animální modelu (myš).
Závěrem: poškození jater následkem ischemie, bylo signifikantně agravované hyperoxii.

Anesthesiology 2014; XXX:00-00

Rating:

• téma: 3
• přínos/převratnost: 3
• impact: 5
• zpracování: 3
• abstrakt: 3

PONV zůstává jedním z nejčastějších pooperačních problémů. Porozumění patofyziologie PONV a farmakologických profilů dostupných antiemetik je základem k úspěšné terapie PONV.
Ačkoliv antagonisti serotoninových receptorů zůstávají základním kamenem v multimodální terapii PONV, objevují se nové potenciální antiemetika jako: antagonisti neurokininu-1, kortikosteroidy, antogonisté dopaminu a cholinergní antagonisté, které disponují dostatečnou účinností a uspokojivým bezpečnostním profilem. Adekvátní management PONV zahrňuje evaluaci rizikových faktorů, strategii pro profylaxi a plánem rescue PONV terapie. U vysoce rizikových pacientů je indikována kombinovaná terapie k prevenci PONV.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:

• téma: 4
• přínos/převratnost: 3
• impact: 4
• zpracování: 3
• abstrakt: 3