října 2014

EPIDURÁLNÍ ANALGEZIE U PORODU JE ASOCIOVANÁ S NIŽŠÍM RIZIKEM POSTPARTÁLNÍ DEPRESE: PROSPEKTIVNÍ KOHORTOVÁ STUDIE
Ting Ding, Dong-Xin Wang, Yuan Qu et al.

Postpartální deprese je onemocnění nejasné etiologie, na jejímž vzniku se pravděpodobně podílí více faktorů. Rodičky byly hodnoceny s použitím Edinburgské skály postnatální deprese v době 3 dny a 6 týdnů po porodu. Postpartální deprese se vyskytla u 14% rodících s epidurální analgezií a u 34,6% rodících bez ní. Byly identifikovány i další faktory chránící před rozvojem postpartální deprese, a to navštěvování předporodních kurzů a kojení. Epidurální analgezie u porodu je dle výsledků studie nezávislým prediktorem nižšího rizika výskytu postpartální deprese. 

Anesthesia and analgesia, 2014, August: 383 – 392

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

INTRAVENÓZNÍ ANGIOTENZIN II K LÉČBĚ ŠOKOVÉHO STAVU S VYSOKÝM VÝDEJEM (ATHOS TRIAL)
Lakhmir S Chawla, Laurence Busse, Ermira Brasha-Mitchell et al.

Pacienti s distribučním šokem vyžadující vysoké dávky vazopresorů vykazují vysokou mortalitu. Angiotenzin II (ATII) může být prospěšný u hypotenzních pacientů navzdory terapii katecholaminů a vazopresorů. Doporučené dávkování zůstává nejasné. Celkem 20 pacientů s distribučním šokem s kardiovaskulárním skóre 4 dle SOFA bylo randomizováno do standartní skupiny a skupiny s se standartní terapii + infuze ATII. Infuze ATII vedla k signifikantní redukci dávek noradrenalinu. 30- denní mortalita ve skupinách se statisticky nelišila. ATII je efektní rescue vazopresor u pacientů s distribučním šokem.

Critical Care 2014, 18:534

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

PERIOPERAČNÍ GOAL-DIRECTED OPTIMALIZACE HEMODYNAMIKY S POUŽITÍM NEINVAZIVNÍHO MĚŘENÍ SRDEČNÍHO VÝDEJE U VELKÝCH BŘIŠNÍCH CHIRURGICKÝCH VÝKONŮ: PROSPEKTIVNÍ, RANDOMIZOVANÁ, MULTICENTRICKÁ, PRAGMATICKÁ STUDIE: POEMAS STUDIE (PERIOPERATIVE GOAL-DIR
David Pestańa, Elena Espinosa, Arieh Eden et al.

Srovnání outcome pacientů optimalizovaných na základě neinvazivního monitoringu hemodynamiky a pacientů léčených standartně dle současných poznatků ale bez hemodynamického monitorování. Outcome byl hodnocen na základě výskytu komplikací (infekcí ran, leaku anastomózy, délky hospitalizace), délky ICU pobytu, doby do obnovení peristaltiky a na základě nemocniční mortality. Nebyl shledán signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami. Byl pozorován rozdíl jen v množství aplikovaného koloidu, krevních transfuzí a dobutaminu, a sice podaní vyšších množstev v intervenční skupině. Kontrolní a intervenční skupina se ale nelišila v množství aplikovaného vazopresoru, výskytu peroperačních komplikací, hodnotách hemodynamických proměnných, hladině laktátu, hemoglobinu či tělesné teploty. Byla zaznamenána nižší incidence reoperací v goal-directed skupině. 

Anesthesia and analgesia, 2014, September: 579 - 587

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

LÉČBA POSTPARTÁLNÍHO KRVÁCENÍ
Anne-Sophie Ducloy-Bouthors, Sophie Susen, Cynthia A. Wong et al.

Postpartální krvácení PPH je celosvětově vedoucí příčinou maternální mortality. Recentní progres v terapii těžkého traumatického krvácení může vést k progresi terapii postpartálního krvácení, nicméně musí brát v úvahu rozdíl mezi traumatizovaným pacientem a rodičkou. Autoři v review přináší aktuální data k léčbě postpartálního krvácení včetně laboratorní diagnostiky, časné transfuzní terapie s implementaci kyseliny tranexamové a koncetrátu fibrinogenu.

Anesth Analg 2014;119:1140–7

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

NÍZKODÁVKOVANÉ KORTIKOIDY V LÉČBĚ SEPTICKÉHO ŠOKU
Duane Funk, Steven Doucette, Amarnath Pisipati

Autoři přináší retrospektivní multicentrickou studii k posouzení efektu časné terapie kortikoidy v terapii septického šoku. Z celkového počtu 6663 sledovaných pacientů se septickým šokem bylo 1838 léčeno i.v. nízkodávkovaným kortikoidem v prvních 48-hod od stanovení diagnózy septického šoku. Z analýzy: časné podání nízkodávkovných kortikoidů nevedlo k redukci 30- denní mortality pokud byli podání neselektované kohortě pacientů.  Profitovat z této terapie můžou  hlavně pacienti s vysokým skórem morbidity.

Crit Care Med 2014; 42:2333–2341

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

NEUROAXIÁLNÍ ANESTEZIE JAKO PREVENCE POOPERAČNÍ MORTALITY A ZÁVAŽNÉ MORBIDITY: PŘEHLED COCHRANE DATABÁZY
Joanne Guay, Peter T. Choi, Santhanam Suresh et al.

Metaanalýza studií publikovaných po roce 1996 srovnávající tyto kritéria pooperační mortality a morbidity: třicetidenní mortalitu, riziko pneumonie a infarktu myokardu. Neuroaxiální anestezie ve srovnání s celkovou snižuje třicetidenní mortalitu a riziko pneumonie, nemá vliv na riziko infarktu myokardu. Při srovnání skupiny pacientů, u nichž se kombinovala celková a neuroaxiální forma anestezie a skupiny pacientů podstupujících jen celkovou anestezií, je vidět prospěšnost kombinované anestezie díky snížení rizika pneumonie. 

Anesthesia and analgesia, 2014, September: 716 - 725

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

KINETIKA C-REAKTIVNÍHO PROTEINU PO VELKÉM CHIRURGICKÉM VÝKONU
Cristina Santonocito, Isabelle De Loecker, Katia Donadello et al.

Srovnání hodnot CRP a počtu leukocytů v pooperačním období, s cílem odlišit dynamiku těchto parametrů při SIRS jako odpovědi na operační inzult a při rozvoji pooperační infekční komplikace po dobu sedmi pooperačních dní. C-reaktivní protein zůstává nejčastěji stanovovaným biomarkerem sepse vzhledem k jeho široké dostupnosti a ceně. Přítomnost infekce byla denně hodnocena podle kritérii ICU infekce Mezinárodního fóra pro sepsi. Pacienti bez pooperační infekční komplikace měli stoupající hodnoty CRP do čtvrtého pooperačního dne, hodnoty leukocytů dosahovali maximum první pooperační den. Pacienti s infekčními komplikacemi vykazovali stoupající CRP tendenci k sedmému pooperačnímu dni. Absolutní hodnoty CRP a leukocytů jsou vyšší u pacientů s rozvíjející se infekcí. 

Anesthesia and analgesia, 2014, September: 624 - 629

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

MAMAGEMENT TRAUMATICKÉ KOAGULOPATIE
Herbert Schöchl a Christoph J. Schlimp

Časná agresivní resuscitace vysokodávkovanou čestvě zmraženou plazmou (ČŽP), koncentrátem trombocytů (TAD) a koncentrátem erytrocytů (EBR) s aplikací  transfuzních protokolů je běžně používaná k léčbě TIC (traumatem indukované koagulopatie) a hemoragického šoku. Nicméně optimální poměr EBR:CŽP zůstává nadále nejasný. V některých evropských traumacentrech jsou hemostatické léky jako koncetrát fibrinogenu, protrombinový koncentrát a anti-fibrinolytika  integrální součastí goal-directed protokolů pro masivní transfuzní terapii.  Oba přístupy mají stejný cíl: rapidní prevence a léčba šoku a koagulopatie. Autoři v review srovnávají účinnost a bezpečnost obou postupů.

Anesth Analg 2014;119:1064–73

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 2
72 %

VAZOKONSTRIKČNÍ ODPOVĚĎ RADIÁLNÍ A PULMONÁLNÍ ARTERIE NA VAZOPRESORY: IN VITRO STUDIE
Dale A. Currigan, Richard J. A. Hughes, B.Sc.Hons., M.Phil et al.

Autoři in vitro srovnávali vazokonstrikční efekt  sympatomimetik: noradrenalinu, fenylefrinu a metaraminolu a vazopresinu na radiální a pulmonální arterii v in vitro podmínkách. Sympatomimetika vedly k vazokonstrikci závislé na dávce na radiální i pulmonální arterii. Vazopresin vykazoval vazokonstrikční účinky jenom na radiální arterii. Výsledky poukazují na možné použití vazopresinu v terénu plicní hypertenze.

Anesthesiology 2014; 121:930-6

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

AKTUÁLNÍ DOPORUČENÍ K MONITORACI HLOUBKY NEUROMUSKULÁRNÍ BLOKÁDY
Cynthia A. Lien a Aaron F. Kopman

Reziduální neuromuskulární blokáda je relativně frekventní a je asociovaná se vznikem pooperačních plicních komplikací včetně aspirace, pneumonie, hypoxie a sníženým komfortem a spokojenosti pacientů. Ačkoliv adekvátní míra zotavení byla definována jako TOF-R 0.9 a více monitorování hloubky blokády s kvalitativním stimulátorem periférních nervů dělá nemožné stanovit aktuální hodnotu TOF-R. Bez měření hloubky blokády (což není pořád běžnou praxi) jsou často neadekvátně dávkovaná jak myorelaxanciá tak anticholinesterázy, co vede následně k nedostatečnému zotavení a pacienti po extubaci můžou být vystaveni riziku pooperačních respiračních komplikací. Rutinní používání kvantitativních relaxometrů může nejlépe garantovat adekvátní míru zotavení z bloku dostatečnou svalovu sílu v pooperačním období.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %