června 2015

ARDS v pediatrické populaci (Pediatric Acute Respiratory Distress Syndrome):guidelines Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference Group

Konsenzuální stanovisko a doporučení expertní skupiny k diagnóze a terapii ARDS v pediatrické populaci. Guidelines vznikali 2 roky pod vedením 27 expertů a obsahují celkem 151 doporučení k tématu pediatrické ARDS. Rozsáhle doporučení je rozčleněné do 9 částí: 1.definice, prevalence a epidemiologie, 2.patofyziologie, komorbidity a závažnost, 3.ventilační podpora, 4.specifická plicní terapie, 5.mimoplicní terapie, 6.monitorace, 7.neinvazivní ventilace, 8.extrakorporální metody terapie a 9.morbidita a dlouhodobý outcome.

 

Pediatric Critical Care Medicine:June 2015 - Volume 16 - Issue 5 - p 428–439

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
96 %

Monitorace hladiny laktátu na oddělení urgentního příjmu: dopad na resuscitační terapii a klinický outcome u pacientů v těžké sepsi a septickém šoku: observační kohortová studie
Matthew Dettmer, Christopher V. Holthaus a Brian M. Fuller

Monitorace u kriticky nemocných by měla být prováděná a následně spojována s cílením terapie k pozitivnímu ovlivnění outcome. Elevované hladiny sérového laktátu jsou asociované se zvýšenou mortalitou pacientů na oddělení urgentního příjmu. Normalizace hladiny laktátu během akutní resuscitace je asociovaná se zlepšením klinického outcome pacientů. Majoritní data popisující intervence k redukci a normalizaci hladiny laktátu byli získané během protokolizovaných randomizovaných studií. Autoři přináší retrospektivní kohortovou studii na vzorce 243 pacientů s těžkou sepsí nebo septickým šokem k zhodnocení neprotokolizovaného měření hladiny sérového laktátu  a intervencí s cílem redukce a normalizace hladiny laktátu a jejich vliv na outcome. Cílem bylo srovnat rozdíl mezi outcomem u skupiny s periodicky měřeným  laktátem (SL) a skupiny bez měření laktátu (NL). Pacientům v SL skupině bylo aplikováno signifikantně vyšší množství krystaloidních roztoků (3.6 L vs. 2.5 L; P G 0.01), byla u nich častěji monitorována centrální venózní saturace (30% vs. 12%; P G 0.01) a centrální venózní tlak  (23.5% vs. 11.8%; P = 0.02). Mortalita na 28. den byla 23,5% v SL skupině a 39,6% v NL skupině. Z analýzy byla absence periodického měření laktátu asociovaná s vyšší mortalitou. Pacienti v SL skupině taky vykazovali signifikantní 24-hodinovou regresi SOFA skóre (1.16 vs. 0.19; P = 0.03), měli kratší dobu hospitalizace (4.6 vs. 6.0; P = 0.04), vykazovali větší počet ventilator-free dnů (19.9 vs. 16; P = 0.05) a dnů bez vazopresorické podpory (21.6 vs. 17.9; P = 0.02).

Závěrem: v rutinní klinické praxi v intenzivní péči je periodický monitoring hladiny laktátu asociovaný se zvýšenou dávkou aplikovaných krystaloidů, větším počtem resuscitačních intervencí a zlepšením klinického outcome u pacientů s těžkou sepsí a septickým šokem. Výsledky poukazují na význam opakované monitorace sérového laktátu s terapeutickým cílem normalizace jeho hladiny.

SHOCK, Vol. 43, No. 1, pp. 55Y61, 2015

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Idarucizumab k reverzi účinku dabigatranu
Charles V. Pollack, Paul A. Reilly, John Eikelboom et al.

Aktuálně nejsou dostupné specifická antidota k reverzi účinku non-vitamin K antagonistů. Idarucizumab, byl vyvinut jako špecifická protilátka k reverzi účinku dabigatranu. Autoři přináší studii, kde testovali bezpečnost a kapacitu 5g i.v. idarucizumabu k reverzi účinku dabogatranu u pacientů se život ohrožujícím krvácení (skupina A) a u pacientů vyžadujících urgentní chirurgickou operaci (skupina B). Primárním cílem byla percentuální reverze účinku dabigatran v čase 4 hod od podání protilátky dle laboratórních hodnot trombinového času a ekarinového času. Sekundární outcome byl čas potřebný do obnovení funkční hemostázy. U celkem 68 pacientů s iniciálně prodlouženým TČ  a 81 pacientů s prodlouženým ekarinovým časem byl medián maximální percentuální revize 100%. Idarucizumab normalizoval výsledky sledovaných u 98% pacientů a efekt byl detekovatelný již během minut od podání. Koncentrace volného plasmatického dabigatranu ˂20ng/ml za 24 hodin od podání reverze byla detekována u 79% pacientů. Byla diagnostikována jenom jedna trombotická příhoda u pacienta během 72 hodin od intervence, a to u pacienta u kterého nebyla obnovena antikoagulační terapie po intervenci.

Závěrem: Idarucizumab vedl ke kompletní reverzi antikoagulačního efektu dabigatranu během minut od podání.

DOI: 10.1056/NEJMoa1502000

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Patobiologie ARDS (acute respiratory distress syndrome)
Anil Sapru, Heidi Flori, Michael W. Quasney et al: The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference Group

Unikátní charakteristika plicní cirkulace a alveo-epiteliální a kapilární-endoteliální bariéry umožňuje ideální podmínky pro výměnu plynů, zachování alveolární stability a má taky ochranou funkci před inhalovanými patogeny. Patofyziologický základ  ARDS je porucha permeability alveolo-kapilární membrány a přítomnost tekutiny bohaté na proteiny v alveolech. Táto alterace permeability membrány spolu s akumulaci tekutiny v alveolech příspívá k poškození plicního epitelu a vaskulárního endotelu spolu s dysregulací zánětlivého procesu a deregulované aktivitě leukocytů a trombocytů. Dále se při ARDS vyskytuje nekontrolovaná aktivace koagulační kaskády se supresí fybrinolýzy a ztrátou surfaktantu. Popsané patofyziologické změny ARDS se klinicky manifestují hypoxemii, RTG nálezen opacit, sníženou funkční reziduální kapacitou, zvýšeným fyziologickým mrtvým prostorem a sníženou plicní kompliance. Resoluce ARDS zahrňuje migraci buněk do místa poškození a obnovení epitelu a endotelu s/bez přítomnosti fibrózy. Většina dat o ARDS bohužel pochází ze studií na zvířetech nebo na dospělé populaci. Chybějící data v pediatrické populaci je problematická záležitost obzvláště s příhlédnutím na pokračující vývin imunitního systému v dětském věku. Autoři v článku popisují dostupné známe data o patofyziologických procesech při ARDS v dětské populaci.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S6–S22

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Pediatrické ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrome):definice, incidence a epidemiologie:The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
Robinder G. Khemani, Lincoln S. Smith, Jerry J. Zimmerman et al.:The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference Group

Ačkoliv existují některé podobnosti v patofyziologii ARDS v pediatrické a v dospělé populaci, vzhledem na specifické pediatrické komorbidity, praxi a rozdílnou outcome vyžaduje ARDS v pediatrické populaci svou vlastní definici. Autoři v rámci expertní skupiny opinion leadrů definovali ARDS v pediatrické populaci.  Vícero aspektů je definovaných stejně jako v dospělé klasifikaci (Berlinská ARDS klasifikace): čas vzniku ARDS od známého inciálního inzultu, potenciální koexistence s dysfunkci levé komory a nutnost definovat skupinu nemocných v riziku vzniku ARDS. Aktuálně není dostatek EBM dat k definici cut-off věku na rozdělení pediatrického a dospelého ARDS, nicméně pediatričtí pacienti s perinatálním akutním respiračním selháním by měli být z definice ARDS vyloučeni.

Závěrem: pediatrická definice ARDS je postavená ná základech Berlinské ARDS definice, nicméně je modifikována na podkladě rozdílu mezi dospělou a pediatrickou populací s ARDS. Autoři doporučují danou definici pro budoucí výzkum a klinickou praxi při terapii pediatrického ARDS.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S23–S40

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Ventilační podpora u dětských pacientů s ARDS: závěry Pediatric Acute Lung
Peter C. Rimensberger, Ira M. Cheifetz et al.:The Pediatric Acute Lung Injury

Konsenzuální stanovisko expertů k doporučení ventilační podpory u dětských pacientů s ARDS. Autoři se shodli na celkem 27 doporučení se zaměřením na optimální mechanickou podporu ventilace u pediatrických pacientů s ARDS. Mezi témata doporučení patří: režim umělé plicní ventilace, dechový objem, inspirační plateau tlak, vysokofrekvenční ventilace, orotracheální kanyly s obturační manžetou a cíle oxygenace a ventilace. Celkem 17 doporučení je hodnoceno jako silné doporučení a 10 jako slabé doporučení. Mezi slabé doporučení patří velikost dechového objemu a limitace inspiračního tlaku a mezi silné doporučení patří např. udržování permisivní hyperkapnie. Implementace vyššího PeeP (>15cmH20) je silně doporučené u těžkého ARDS za současné monitorace markerů dodávky kyslíku, kompliance dýchacího systému a hemodynamiky. Koncept recruitment manévrů a monitorace jejich vlivu na ventilaci a oxygenaci během konvenční ventilace dosáhl shody v 88%  a recruitment během vysokofrekvenční ventilace byl uzavřen jako silně doporučený.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S51–S60

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Plicní specifika pomocné terapie k léčbě ARDS v pediatrické populaci: závěry The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
Robert F. Tamburro, Martin C. J. Kneyber et al.: The Pediatric Acute

Po analýze všech dostupných EBM dat byl závěr doporučení: rutinní použití surfaktantu, inhalační podání NO, glukokortikoidy, pronační poloha, endotracheální odsávaní a fyzioterapie hrudníku nemůže být doporučená. Inhalační NO může být použít jenom u pacientů s dokumentovanou plicní hypertenzí s/nebo pravostranným srdečním selháním. Pronační poloha by měla být zvážená jako terapeutická možnost u pediatrických pacientů s těžkým ARDS.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S61–S72

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Pozitivní tekutinová bilance je nezávislý prognostický faktor pacientů v sepsi
Angela Acheampong a Jean-Louis Vincent

Intravenózní aplikace tekutin je esenciální komponentou managementu septických stavů, nicméně pozitivní tekutinová bilance je asociovaná s negativní prognózou. Autoři analyzovali jestli je pozitivní bilance a pozitivní kumulativní bilance v průběhu hospitalizace independentní prognostických faktor pacientů v sepsi. U celkem 173 septických pacientů v intenzivní péči byla sledovaná tekutinová bilance v průběhu 7 dnů hospitalizace. Mortalita v sledované souboru pacientů byla 34% (59) průměrný denní příjem tekutin byl signifikantně vyšší u nepřeživších ve srovnání s přeživšími (59 ± 24 ml/kg vs. 48 ± 23 ml/kg, p = 0.03), nicméně výdej mezi skupinami byl srovnatelný. Perzistující pozitivní kumulativní bilance byla asociovaná se zvýšenou mortalitou. 

Závěrem: perzistence pozitivní denní tekutinová bilance v průběhu hospitalizace byla silně asociovaná s mortalitou kriticky nemocných pacientů v sepsi.

Critical Care 19:251S(2015)

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

I-gel™ Versus LMA-Fastrach™ k flexibilní bronchoskopické intubaci: randomizovaná kontrolované studie
Alex Moore, Felix Gregoire-Bertrand, Nathalie Massicotte et al.

Laryngeální maska I-gel™ (IG) je spolehlivá supraglotická pomůcka k zajištění dýchacích cest. Její dostateční široké lumen je postačující k inserci orotracheální kanyly. Spolu s flexibilní bronchskopem poskytuje IG dobré podmínky k vizualizaci vstupu do laryngu. Autoři v randomizované studii srovnávali úspěšnost a podmínky k flexibilní bronchoskopické intubaci při použití IG a LMA-Fastrach™ (FT).  Celkem bylo do studie zařazeno 120 pacientů, kteří byli randomizováni do skupin IG a FT. Po indukci do celkové anestezie byla zavedena laryngeální maska po dosažení optimální ventilace, byla zahájená flexibilní bronchoskopická orotracheální intubace přes supraglotickou pomůcku. Byla dokumetována úspěšnost zavedení LM a intubace a také čas potřebný k zavedení LM a intubaci. Zobrazení vstupu do laryngu bylo hodnoceno při každé visualizaci. Úspěšnost intubace ve skupinách byla srovnatelná 100% IG vs. 95% FT. Čas k tracheální intubaci byl v skupině IG signifikantně nižší (30 ± 11 s vs 50 ± 21 s; P < 0.0001).Visualizace glotis byla lepší v IG skupině se signifikantně vyšším procentem grade 1 (63,3% vs 3,3%) a nižším grade 3 (1,7% vs. 60,0%) ve srovnání se skupinou FT.

Závěrem: použití laryngeální masky IG k zajištění DC a taky jako vodiče k flexibilní intubaci vedl k srovnatelné úspěšnosti intubace ve srovnání s FT, nicméně IG poskytovala lepší visualizaci glotis a taky čas intubace byl signifikantně kratší ve srovnání s FT.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Teplotný management v poresuscitační péči
Niklas Nielsen a Hans Friberg

Teplotný management komatózních pacientů po srdeční zástavě  byl v poslední dekádě integrální součatí poresuscitační péče. Autoři v přehledém review analyzují výsledky recentních studií, které přinesli konfliktní výsledky. Recentně byli publikovány dvě rozsáhlé studie věnující se teplotnímu managementu po srdeční zástavě. V první skupině autoři testovali indukci hypotermie v přednemocniční péči ledovým fyziologickým roztokem u 1364 pacientů.  Intervence vedla k signifikantní redukci času od ROSC do dosažení cílové teploty (teraputické hypotermie) a nižší tělesné teploty při příjmu do nemocnice. Nicméně intervence nevedla k zlepšení neurologického outcome a přežití pacientů a byli identifikovány nežádoucí účinky intervence - fyziologického roztoku.  V druhé studii autoři testovali u 950 komatózních pacientů v poresuscitační péči (srdeční zástava mimo nemocnice s předpokládanou kardiální příčinou) dvě rozdílné cílové hodnoty terapeutické hypotermie: 33 a 36°C. Nebyl identifikován rozdíl v neurologickém outcome mezi skupinama.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:202–208

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Mimoplicní terapie ARDS v pediatrické populaci: závěry The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
Stacey L. Valentine, Vinay M. Nadkarni, Martha A. Q. Curley et al.:for the Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference Group

Konsenzuální stanovisko 27 opinion leadrů k mimoplicní terapii ARDS v pediatrické populaci. Celkem bylo definováno 151 doporučení týkající se ARDS v pediatrické subpopulaci, z toho 30 se věnuje mimoplicní terapii a všechny jsou definovány jako silné doporučení. Z doporučení: 1) pacienti s ARDS by měli být sedováni na minimální uroveň sedace umožňující adekvátní umělou plicní ventilaci, 2) pokud není možné dosáhnout adekvátní ventilace sedaci samotnou, je možná kombinace se svalovými relaxanciemi, 3)  je potřeba stanovit nutriční plán a dodržovat ho, 4) cílená tekutinová terapie k dosažení adekvátní intravaskulární náplně  a perfuze cílových orgánů, 5) cílená transfuzní terapie k dosažení adekvátní dodávky kyslíku.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S73–S85

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Neinvazivní ventilační podpora pro pediatrické pacienty s ARDS: závěry The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
Sandrine Essouri, Christopher Carroll et al: The Pediatric Acute Lung Injury

Závěry konference k neinvazivní ventilační podpoře pediatrických pacientů s ARDS: literatura aktuálně poskytuje solidní fyziologický podklad k doporučení neinvazivní ventilační podpory u pediatrických pacientů s ARDS. Neinvazivní ventilace může vést k zlepšení oxygenace a potenciálně může předcházet intubaci a konvenční umělé plicní ventilaci u pediatrických pacientů s mírným ARDS. Neinvazivní ventilace není indikována u těžké formy ARDS. Neinvazivní ventilace by měla být použita jenom v akutním stavu, zkušeným zdravotnickým týmem a pro úspěch metody je kruciální synchronizace pacient - ventilátor. Oronazální maska je superiórní, nicméně vyžaduje těsnou monitoraci pacienta pro potenciální riziko progrese oxygenačního/respiračního selhání a potenciální nutnosti intubace následné konvenční umělé plicní ventilace. Vysokoprůtoková nazální kanyla se zdá být slibnou terapeutickou možností léčby syndromu, nicméně aktuálně nejsou k dispozici data umožňující srovnání nazální kanyly a neinvazivní ventilace.

Závěr: neinvazivní ventilace může být benefitní v terapii ARDS v pediatrické populaci, obzvláště při mírné formě ARDS.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S102–S110

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Inhalační terpie β2-Agonist vede k zvětšení funkční reziduální kapacity u mechanicky ventilovaných pediatrických pacientů s repiračním selháním
Musaab A. Ramsi, Michael Henry, Carlos E. Milla et al.

Autoři v prospektivní studii testovali efekt inhalačního podání albuterolu (aerosol) k ovlivnění funkční reziduální kapacity, plicní mechaniky, komzumpci kyslíku a hemodynamiky.  Celkem bylo do studie zařazeno 25 pediatrických pacientů (vě veku 1-18 let). Fyziologické měření bylo začato 20 minut před podáním inhalačního albuterolu. Funkční reziduální kapacita byla měřena metodou dusíkového washout.Inicálně dosahovala funkční reziduální kapacita jenom 53% predikované hodnoty, po inhalaci albuterolu došlo ke zvýšení FRC o 18,3%. Aerosol albuterolu neměla vliv na resistance dýchacích cest, nicméně u pacientů s tracheální kanylou průměru 4.0mm a více došlo k redukci resistance z 33 ± 3 to 25 ± 3 (p < 0.02). Inhalace albuterolu neměla vliv na konzumpci kyslíku navzodry zvýšení srdeční frekvence z 116 ± 2 to 128 ± 2 tepůs/min (p < 0.0001).

Závěrem: u pediatrické populace s respiračním selháním může vést inhalační terapie aerosolem albuterolu k augmentaci funkční reziduální kapacity bez ovlivnění resistance. U kojenců a dětí může vést inhalace albuterolu k zlepšení plicní mechaniky a může být slibnou terapeutickou metodou k ovlivnění respiračního selhávání.

 

Pediatr Crit Care Med 2015; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Efekt esmololu na mikrocirkulaci GIT a subliguální oblasti na septickém animálním modelu
Matthias Jacquet-Lagrèze, Bernard Allaouchiche, Damien Restagno et al.

Esmolol efektivně snižuje srdeční frekvenci (HR) a zdá se, že může snižovat mortalitu pacientů v septickém šoku. Předpokládá se pozitivní ovlivnění mirkocirkulace nezávisle od jeho efektu na makrocirkulaci. Autoři na animálním septickém modelu srovnávali efekt esmololu na mikrocirkulaci GIT a sublinguální oblasti. Celkem bylo do studie zařazeno 14 prasečích modelů, které byli infikované Pseudomonas aeruginosa. Subjekty byli randomizováni do 2 skupin.I nterveční skupina s esmololem (E), u kterých byl aplikován esmolol v kontinuální infuzi v dávce 7.5 μg.kg−1.min−1, a dávka byla dále zvyšována až do dosažení cílové frekvence ≤90tepů/min. Subjektům v kontrolní skupině (C) byla podána infuze Ringer-laktátu. Autoři dokumentovali  srdeční frekvenci (HR), střední arteriální tlak (MAP), kardiální index (CI), stroke index (SI), systémová vaskulární rezistence (SVR), arterio-venózní krevní plyny a hladinu laktátu.  Z dostupných dat byla derivovaná  spotřeba kyslíku (VO2), dodávka kyslíku (DO2)  a extrakce (O2ER). Po provedení ileostomie, byla do ilea zavedena laserová Doppler sonda na ileální sliznici k monitoraci, sonda byla taky zavedena na sublinguální oblast k monitoraci středního indexovaného průtoku (MFI), hetergenity, procenta perfundovaných vilů (PV) a procento perfundovaných cév (PPV). Resusctiační péče byla prováděná dle definovaného protokolu.

Závěrem: infuze esmololu vedla k zachované mikrocirkulaci během sepse nezávisle od nežádoucích účinku na makrocirkulaci. Některé sledované parametry poukazovali dokonce na zlepšení poměrů mikrocirkulace.

Critical Care 19:241(2015)

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Mechanické komprese během KPR:pro a proti
Keith Couper, Mike Smyth a Gavin D. Perkins

Dosažení vysoce-kvalitních kompresí hrudníku je v klinické praxi variabilní. Recentní publikace o použití přístrojů k mechanické kompresi hrudníku v přednemocniční praxi přináší nové informace a jejich místě v terapii srdeční zástavy a KPR. Recentně byli publikovány výsledky studie: CIRC - The Circulation Improving Resuscitation Care , LINC - LUCAS in cardiac arrest a PARAMEDIC - Prehospital Randomized Assessment of a Mechanical Compression Device. Výsledky všech recentních studií poukazují na to, že v rutinní použití mechanických kompresí v přednemocniční péči ve srovnání s manuální kompresí hrudníku nevede k zlepšení outcome. U hospitalizovaných pacientů existují jenom limitní data k posouzení efektu mechanických kompresí.Observační studie popisují benefit mechanických kompresí za některých podmínek jako např. bridging k ECMO terapii.

Závěrem: mechanická KPR dosahuje ekvivalentních výsledků ve srovnání s manuální KPR u mimonemocniční srdeční zástavy. Aktuálně není dostatek dat k stanovisku k použití mechanické KPR při nemocniční zástavě oběhu. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:188–194

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Inhalační úvod u pediatrických pacientů před pyloromyotomií
Gemma E. Scrimgeour, Nicholas W.F. Leather, Rachel S. Perry

Pediatrický pacienti se stenózou pyloru, jsou považovaní za subpopulaci s vysokým rizikem aspirace během indukce do anestezie. Tradičně je pro danou populaci doporučován CRUSH (RSI - rapid sequence induction) nebo intubace při vědomí (AI). AI se běžně v pediatrické populaci nepoužívá, a něteré komponenty RSI jsou dle recentních dat kontroverzní. Pediatrická populace je obzvláště vysoce riziková pro vznik hypoxémie v době čekání na nástup neuromuskulární blokády po intravenózní indkuci anestezie. Efektivita Selickova manévru k prevenci aspirace je diskutabilní a můžé vést k zhoršení vizualizace glottis a tím se intubace může stát obtížnou. Je diskutabilní, jestli je RSI u pacientů před pyloromyotomíí nevyhnutné. Recentné review 235 pediatrických pacientů podstupujících pylormyotomií nepopisuje jediný případ aspirace. V daném souboru byli použité různé techniky indukce včetně RSI, inhalačního úvodu a taky AI. V instituci autorů se pro daný výkon provádí inhalační úvod do anestezie. Nasogastrická sonda před výkonem je zavedena po vyprázdnění žaludku a inhalační úvod je proveden inhalací směsi sevofluranu. Následně jsou podány myorelaxancia a dýchací cesty jsou zajištěny až po nastoupení efektu svalové relaxace. Autoři přináší restrospektivní studii o celkovém počtu 269 pacientů indikovaných k polyromyotomií. Průměrná váha byla 3,74 kg. U celkem 252 pacientů byl použit inhalační úvod do anestezie (93,7%) a u 17 (6,3%) byla indukce provedena intravenózně. Jenom u 2 pacientů byl použit klasický RSI úvod. Nebyl identifikován žádny specifický faktor pro volbu inhalačního, nebo intravenózního úvodu. Nebyla detekována žádná aspirace ve sledované skupině.

Závěrem: inhalační úvod u dětských pacientů indikovaných k pyloromyotomií je bezpečnou alternativou i.v. indukce a RSI.

 

Pediatric Anesthesia 25 (2015) 677–680

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Hypotermie u kraniotraumat v pediatrické populaci: fáze II randomizované kontrolované studie
John Beca, Brent McSharry, Simon Erickson et al.

V multricentrické randomizované kontrolované studii na 8 pediatrických ICU v Austrálii a na Novém Zélandu autoři testovali efekt terapeutické hypotermie u kraniotraumat v pediatrické populaci. Do studie byli zařazeni pediatrickí pacienti ve věku 1-15let s těžkým kraniotraumatem, kteří mohli být v průběhu 6 hodinového intervalu randomizováni do kontrolní skupiny s cílovou teplotou 36–37°C (72 hodin) a do intervenční skupiny s cílovou teplotou 32–33°C (72 hodin). Po 72hodinovém intervalu hypotermie se pacienti postupně ohřívali do normotermie při udržování intrakraniálního tlaku a cerebrálního perfúzního tlaku v požadovaném rozmezí. Z celkového množství 764 pediatrických pacientů s kraniotraumatem přijatých na ICU v sledovaném intervalu  splňovalo inclusion kritéria 92 (12%) a zařazeno bylo 55 (7,2%). Bylo detekováno 5 porušení studijního protokolu, z toho 3 týkající se zařazení do studie a týkající se informovaného souhlasu a 2 týkající se managementu hypotermie. Medián vyvádění z hypotermie byl 21,5 hodiny a nebyl provázen negativními účinky na cerebrální perfuzní tlak. Nebyly identifkovány žádné nežádoucí účinky hypotermie jako infekce, krvácení nebo arytmie. V čase 12 měsíců od intervence nebyl detekován rozdíl v outcome mezi skupinami. V intervenční skupině 17% (4) pacienti vykazovali nepříznivý outcome (pediatric cerebral performance category, 4–6) a 3 (13%) a mortalita byla 13% (3). V kontrolní skupině (normotermie) byla mortalita 4% (1) a nepříznivý outcome byl 12% (3).

Závěrem: časná terapeutická hypotermie u pediatrických pacientů s těžkým kraniotraumatem nevedla k zlepšení outcome a neměla by být používaná v běžné klinické praxi, kromě studijních podmínek.

Crit Care Med 2015; 43:1458–1466

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Extrakorporální podporná terapie u ARDS v pediatrické populaci: The Pediatric Acute Lung Injury Consensus Conference
Heidi J. Dalton, Duncan J. Macrae et al.: The Pediatric Acute Lung Injury

Závěry konference k doporučení extrakorporální podpory u ARDS v pediatrické populaci. Extrakorporální podpora přešla signifikantním vývojem a progresem během posledních pár let a prokázala svou účinnost u vícero klinických syndromů. Nejvíce zkušeností  je aktuálně s extrakorporální membránovou oxygenací, modifikovanou formou mimotělného oběhu, která je schopná podpořit/nahradit funkci plic, srdce a cirkulaci v periodě dnů až měsíců. Z celkového počtu 151 definovaných doporučení k terapii ARDS v pediatrické populaci se 11 věnujě extrakorporální podpůrné terapii. Z toho 10 je definováno jako silné doporučení. Extrakorporální podpůrná terapie je doporučení pro reverzibilní formy/příčiny ARDS s příhlédnutím na kvalitu života při iniciování terapie.

Pediatr Crit Care Med 2015; 16:S111–S117

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Národní partneřství pro bezpečné mateřství: konsenzuální doporučení k terapii porodního krvácení
Elliott K. Main, Dena Goffman, Barbara M. Scavone, Lisa Kane Low et al.

Doporučení k porodnímu krvácení. Krvácení je najčastější příčinou mateřské morbidity a potenciálně preventabilní  mortality. Bezpečnostní národní guideline vyvinuté multidisciplinární skupinou národní partneřství pro bezpečné mateřství pod dohledem Council on Patient Safety in Women’s Health Care. Bezpečnostní guideline je organizovaný do 4 částí: pozornost, diagnostika, prevence, odpověď (terapie) a hlášení.  

Anesth Analg 2015;121:142–8

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Incidence perioperačních hypersenzitivních reakcí: prospektivní kohortová studie
Felicia Berroa, Alberto Lafuente, Gracia Javaloyes et al.

Dokumentovaná incidence hypersezitivních reakcí v perioperačním období se pohybuje v rozmězí mezi 1:20000 až 1:1361. Reakce jsou běžně klasifikované jako IgE nebo non-IgE mediované. Studie měla za cíl zjistit incidenci alergických reakcí (IgE) na jednotlivé složky anestezie v průběhu celkové anestezie, detekovat i mírné typy reakcí a porovnat shodu mezi klinickou suspekcí na reakci a potvrzenou diagnózou. Do studie bylo celkem zařazeno 16946 anesteziologických případů (53% mužské pohlaví, průměrný věk 51.6 roku). Celkem bylo identifikováno 44 perianestetických reakcí (výskyt 1:385). Celkem 25/44 (57%) se vyskytlo v úvodu do anestezie. Jako mírná reakce, která se projevila jenom kožními příznaky bylo klasifikovaných 21/44 (48%) a 23/44 (52%) bylo definovaných jako anafylaktická reakce. Celkem 5 výkonů (11%) muselo být odloženo vzhledem na závažnost reakce. IgE mediovaných reakcí bylo 15/30 (50%) a non-IgE detekované příčiny reakce byli identifikované u 2 případů (chladová urtikarie a intolerance NSAID).  Výskyt reakcí na jednotlivé léky byl: protamin 1:468, cisatrakurium 1:1388, amoxicilin-klavulonát 1:1968, atrakurium 1:2039.

Závěrem: Perioperační hypersenzitivní reakce byli frekventnější jak ve srovnání s literaturními daty. I mírná reakce prezentující se jenom kožními příznaky vyžaduje pozornost a zhodnocení a plán dalšího postupu protože podstatná část je IgE-mediovaná.  

Anesth Analg 2015;121:117–23

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Dexmedetomidin neovlivňuje evokované potenciály během spinální chirurgie
Irene Rozet, Julia Metzner, Marcia Brown et al.

Efekt dexmedetomidinu na evokované potenciály (EPs) nebyl zatím dokumentován. Autoři v  dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii testovali efekt dexmedetomidinu na somatosensorické, motorické a vizuální EPs. Celkem bylo zařazeno 40 pacientů k plánované spinální chirurgii podstupujících výkon v TIVA anestezii (propofol + remifentanil). Pacienti byli randomizováni do skupiny s dexmedetimidinem nebo placebem. Po souhlasu se studií, byli po indukci do celkové anestezie a polohování změřené bazální hodnoty EPs, následně dle randomizace bylo podáno dexmedetomidin 0.6 μg/kg v kontinuální 10-minutové infuzi s následnou infuzí 0.6 μg/kg/h, v kontrolní skupině byl podán fyziologický roztok dle daného schématu.

Závěrem: v klinicky relevantních dávkách nevedl dexmedetomidin k ovlivnění monitorace EPs během spinální chirurgie.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Paravertebrální blok k inguinální hernioplastice: systematické review a meta-analýza
Lawrence Siu-Chun Law, Mingjuan Tan, Yaowu Bai et al.

Paravertebrální blokáda (PVB) je bezpečnou a efektivní anestetickou technikou pro thorakotomii a mastektomii. Autoři v review srovnávají PVB s celkovou anestezii, neuroaxiálními blokádami a jinými technikami regionální anestezie. Celkem bylo do analýzy zařazeno 14 randomizovaných kontrolovaných studií. Autoři srovnávali skóre bolesti, konzumpci analgetik v pooperačním období, incidenci PONV, délku hospitalizace, dobu indukce anestetické metody, intraoperační hemodynamiku, incidenci močové retence. PVB redukoval výskyt PONV (nauze RR=0.22, NNT 4.5, vomitus RR 0.15, NNT 8,3) ve srovnání s celkovou anestezií. Ve srovnání s neuroaxiálními metodami byla PVB asociovaná s nižším výsktem PONV a pooperační močové retence. PVB vyžadovala delší čas na indukci (střední rozdíl 5,3 minuty). PVB ve srovnání s ilioinguinální blokádou vedla k nižšímu výskytu PONV a nižší pooperační spotřebě anestetik.

Závěrem: PVB poskytuje anestezii s minimální incidenci nežádoucích účinků k inguinální hernioplastice.  Volba anestezie mezi celkovou anestezii, neuroaxiální blokádou, PVB a regionální blokádou by měla být založena na zhodnocení času k indukci metody a dále rozsahem anestezie a analgezie kterou poskytují jednotlivé metody.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Hemodynamický a ventilačný management pacientů v poresuscitační péči
Alexis A. Topjian, Robert A. Berg a Fabio Silvio Taccone

Autoři přináší review aktuálních dat k terapii poresuscitačního syndromu se zaměřením na hemodynamiku a ventilační strategii.Poresuscitační syndrom nebo syndrom po srdeční zástavě (PCAS) je dobře poposaným klinickým syndromem, který v sobě zahrňuje systémovou ischemiko-reperfuzní odpověď, myokardiální a neurologickou dysfunkci. Pokračování resuscitační péče v hodinách a dnech po ROSC je důležitou složkou managementu a je nezbytné k zvýšení pravděpodobnosti dobrého a dlouhodobého neurologického outcome. Po-ROSC hypotenze je běžná a je asociovaná se zhoršením funkčního outcome. Myokardiální dysfunkce má peak v prvních 24-hodinách po ROSC a u přeživších pacientů se upravuje během několika nasledujících dnů. Hyperoxemie ( paO2 >300 mmHg) a hypoxemie ( paO2 <60 mmHg) jsou obě asociované se zhoršeným outcome a hyperventilace může vést k exacerbaci mozkového ischemického poranění mechanizmem snížení cerbebrální oxygenace.  

Závěrem: hypotenze a myokardiální dusfunkce u pacientů v poresuscitační péči je častá. Pečlivé zhodnocení a management hemodynamiky a ventilace s cílem normotenze, normoxemie a normokapnie vede k minimalizaci sekundárního orgánového poškození a potenciálně zlepšuje outcome pacientů v poresuscitační péči.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:195–201

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Prospektivní observační studie k srovnání měření krevního tlaku na paži a zápěstí během plánovaného císařského řezu
Ilana Sebbag, Simon R. Massey, Arianne Y. K. Albert et al.

Třes je běžná komplikace během císařského řezu (CR) v neuroaxiální anestezii a může interferovat s měřením krevního tlaku na paži. Krevní tlak měřen v úrovni zápěstí může být perioperačním třesem méně ovlivněn. Autoři srovnávali spolehlivost non-invazivního měření krevního tlaku na zápěstí a na paži. Po indukci neuroaxiální anestezie byl simultánně měřen krevní tlak (neinvazivně) na zapěstí a na kontralaterální paži. Interval měření byl mezi 1 a 2 minutama a data byla dokumentována v intervale do 20 minut od iniciace, nebo do vybavení plodu. Primárním outcome byla shoda v dynamických změnách krevního tlaku měřeným na paži a na zápěstí. Celkem bylo zařazeno 49 pacientek. Noninvazivní měření krevního tlaku na zápěstí vedlo k nadhodnocení systolického tlaku ve srovnání s krevním tlakem měřeným na paži.

Závěrem:  noninvazivní měření krevního tlaku na zápěstí vede získání nadhodnocených hodnot krevního tlaku ve srovnání s měřením na paži. Závěry studie nedoporučují měření krevního tlaku na zápěstí k detekci hypo-/hypertenze u pacientek po indukci neuroaxiální blokády k plánovanému císařskému řezu.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Bedside sonografie žaludku u těhotných před elektivním císařským řezem: prospektivní kohortová studie
Cristian Arzola, Anahi Perlas, Naveed T. Siddiqui et al.

Bedside sonografie žaludku spolehlivě určí objem žaludku v perioperačním období. Autoři ve studii kvantitativně a kvalitativně hodnotili gastrické antrum u těhotných v termínu před plánovaným elektivním císařským řezem. Těhotné byli vyšetřované po minimálním období lačnění přes noc (6 hodin jídlo, 2 hodiny čiré tekutiny).  Dle standardizovaného ultrazvukového zobrazení gastrického antra v supinní poloze a v poloze na levém boku byli těhotné rozdělené do 3 skupin (0 - žádná tekutina, 1 - tekutina viditělná v poloze na pravém boku, 2 - tekutina viditělná v supinní poloze a taky v poloze na levém boku).  Kvantitativní zhodnocení gastrického antra (CSA) bylo provedeno dle statického USG obrazu v poloze na pravém boku. Celkem bylo zařazeno 103 pacientek, z toho 53 bylo zařazeno do skupiny 0, 49 do skupiny 1 a jenom jedna pacientka do skupiny 2. Celkem 95% lačných pacientek mělo CSA ≤9.6 cm2 s mediánem 4.5 [3.2] cm2, což odpovídá objemu žaludku ≤117 mL, nebo ≤1.5 mL/kg.

Závěrem: u všech pacientek s výjimkou jedné byla CSA compatibilní s reziduální gastrickou tekutinou. Tříbodový kvalitativní systém může být použít k zhodnocení individuálního rizika perioperační aspirace.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Iniciální preference porodní neuroaxiální analgezie a její skutečná frekvence: národní průzkum Francie
Laure Kpéa, Marie-Pierre Bonnet, Camille Le Ray et al.

Frekvence porodní neuroaxiální analgezie ve Francii patří mezi nejvyšší v rozvinutém světě: v roce 2010 byla porodní epidurální analgezie podána u 77% vaginálních porodů. V kontextu dokumentovaných dat autoři testovali iniciální preferenci rodiček a následně procento zavedených epidurální analgezií. Autoři vycházeli z dat Národního perinatálního průzkumu ve Francii 2010. Celkem bylo do studie zařazeno 7123 pacientek které rodili vaginálně a riziko konverze v císařský řez bylo minimální. Analyzované faktory byli: sociodemografické faktory, prenatální péče, management porodu, organizace porodního sálu. Iniciálně 26% pacientek preferovalo vaginální porod bez epidurální analgezie, táto preference byla asociovaná s vyšší paritou, nižším sociálním statem a porodem v státním matěřským centru. Celkem 52% (961) pacientek, které původně preferovali vaginální porod bez epidurální analgezie rodilo se zavedenou epidurální analgezii.  Daná diskrepance byla signifikantně asociovaná s nuliparitou, indukcí porodu oxytocinem a přítomností anesteziologa na porodním sále. 

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Sedace pediatrických pacientů mimo operační sál
Joseph D. Tobias

Ačkoliv u dospělých pacientů je možné provedení invazivních vyšetření bez sedace, u dětských pacientů vzhledem na kognitivní a vývojové aspekty je často potřeba k provedení zákroku/diagnostiky sedace. V poslední době nastává posun ve filozofii sedace při výkonech u pediatrických pacientů vzhledem na možné negativní psychologické a fyziologické aspekty inadekvátní sedace. Také technologický rozvoj v medicíně přináší nové terapeutické a diagnostické metody vyžadující sedaci obzvláště u pediatrických pacientů a také často mimo prostředí operačních sálů. Autoři přináší review článek s aktuálním pohledem na sedaci pediatrických pacientů mimo operační sál, spolu s doporučením přípravy a zhodnocení stavu před výkonem, monitorace během výkonu a popisu dostupných léku a jejich kombinaci používaných k sedaci pediatrických pacientů.

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Zajištění dýchacích cest při resuscitaci
Michael Bernhard a Jonathan R. Benger

Review článek popisující aktuální EBM data k zajištění DC během kardiopulmonální resuscitace. Data z observačních studií za hospitalizace preferují invazivní zajištění DC, ačkoliv selhání inciálního pokusu o intubaci vedl k prodloužení ROSC o 3 min. Zajištění DC GlideScope-em v prospektivní observační studii vedlo k 93% úspěšnosti intubace při prvním intubačním pokuse bez ohledu na zkušenost operatéra. V mimonemocničných podmínkách poukazují data z registrů na lepší outcome intubovaných pacientů ve srovnání se supraglotickými pomůckami. Nicméně žádné invazivní zajištění DC nevedlo k lepšímu outcome ve srovnání se základním managementem DC. Data z observačních studií preferují I-Gel LM, která vedla k 90% úspěšnosti prvního pokusu při zajištění DC ve srovnání se Soft-seal LM. Další observační studie poukazují, že iniciální úspěšnost zavedení laryngeálního tubusu je ve skutečnosti signifikantně nižší než se očekávalo a komplikace při zavádění můžou negativně ovlivnit definitivní zajištění DC a tím ovlivnit outcome pacientů.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:183–187

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Mikrocirkulační šok
Vanina S. Kanoore Edul, Can Ince a Arnaldo Dubin

Mikrocirkulační šok je stav definovaný jako přítomnost tkáňové hypoperfuze navzdory normalizaci systémového a regionálního krevního průtoku. Autoři v review článku popisují charakteristiku mikrocirkulačního septického šoku, který je majoritní formou mikrocirkulačního šoku, spolu se systémovými hemodynamickými interakcemi a odpovědí na terapii šoku. V septickém šoku jsou abnormality mikrocirkulace běžné a závažnější u nepřeživších pacientů. Mikrocirkulace a její poruchy často nesouvísí se systémovým hemodynimickým stavem, proto můžou poruchy mikrocirkulace přetrvávat i navzdory korekci systémové hemodynamiky. Sublinguální a střevní mikrocirkulace mohou taky vykazovat odlišné patofyziologické rozdíly. Alterace mikrocirkulace může být pozitivně ovlivněna hemodynamickou resuscitací, nicméně zlepšení stavu může být závislé na iniciální alteraci mikrocirkulace. Obzvláště odpověď na tekutinovou terapii se zdá být závislý na bázálním stavu  a následné změny (zvýšení) srdečního výdeje. Optimální terapie mikrocirkulačního šoku vyžadujě monitoraci a léčbu cílenou na mikrocirkulaci, ne jenom na normalizaci systémových promněnných.

Curr Opin Crit Care 2015, 21:245–252

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %