srpna 2015

Suplementace enterálním glutamanem u kriticky nemocných: systematické review
Arthur R. H. van Zanten, Rupinder Dhaliwal, Dominique Garrel a Daren K. Heyland

Některé data poukazují na možné pozitivní ovilvnění outcome kriticky nemocných pacientů při suplmentaci glutaminu (GLN) během kritického stavu, ačkoliv recentní rozsáhle studie poukazují na možný nežádoucí vliv suplementace GLN u kriticky nemocných pacientů. Byli publikované četné review věnující se parenterální suplmentaci GLN, nicméně je málo dat věnující se enterální ceste suplmenetace. Celkem 11 studií zahrňující 1079 pacientů bylo zařazeno do analýzy. Enterální suplmentace nevedela k redukci nemocniční mortality, infekčních komplikací, nebo délce pobytu v intezivní péči. Skupina pacientů s enterální GLN vykazovala redukci celkové délky hospitalizace a u popálených pacientů vedla suplementace GLN k signifikantní redukci nemocniční mortality.

Závěrem: enterální suplementace GLN nemá signifikantní benefitní efekt na kriticky nemocné pacienty, s výjimkou redukce celkové délky hospitalizace. Benefit byl prokáza u pacientů s popáleninama, ačkoliv data jsou nedostatečná k formalaci silného doporučení a je potřeba dalších rozsáhlých randomizovaných studií k potvrzení eventuálního benefitu.   

van Zanten et al. Critical Care (2015) 19:294

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

Děložní hypotonie a přístup anesteziologa
Nosková P., Bláha J., Klozová R., Seidlová D., Štourač P., Pařízek A.

Hypotonie/atonie děložní je nejčastější příčinou peripartálního život ohrožujícího krvácení. Cílem článku je podat informace o současných možnostech léčby této závažné komplikace. Podrobněji jsou rozebrány farmakologické vlastnosti uterotonik, jejichž nesprávné podání může paradoxně vést ke zhoršení kritického stavu. Současně je zdůrazněna nutnost mezioborové spolupráce při řešení hypotonie/atonie děložní.

Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 3, s. 145-149

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Pooperační hypoxemie je frekventní a perzistentní:prospektivní zaslepená observační studie
Zhuo Sun, Daniel I. Sessler, Jarrod E. Dalton et al

O incidenci, délce trvání a závažnosti pooperační desaturace v populaci chirurgických pacientů je málo dostupných dat.  Autoři sledovali výskyt pooperační desaturace na celkovém vzorku 833 pacientů. V sledovaném souboru u 21% subjektů byla diagnostikována desaturace (Spo2  <90%)  v délce ≥10 min/h, u 8% ≥20 min/h <90% a u 8% ≥5 min/h <85%. Prolongované periody desaturace  (hodina a více) se vyskytly celkem u 37% pacientů, u 11% byla detekována alespoň jedna epizoda trvájící ≥6 hodin a u 3% sledovaných pacientů byla detekována epizoda těžké desaturace (SpO2 <80%) trvající 30 a více minut.  

Závěrem: hypoxemie v sledovaném souboru nekardiochirurgických pacientů v pooperační péči byla frekventní a prolongovaná. 

Anesth Analg 2015;121:709–15

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Stridor u novorozenců: Microcuff® vs. bezbalonková endotracheální kanyla: retrospektivní review
Madhankumar Sathyamoorthy, Jerrold Lerman, Rajeshri Asariparampil et al.

Autoři přináší retrospektivní review k srovnání incidence postextubačního stridoru u novorozenců při použití Microcuff vs. bezbalonkové endotracheální kanyly (ETT). Sledované data byli věk, délka gestace, porodní váha, typ a velikost ETT, délka tracheální intubace a počet reintubací. Medikace adrenalinem, helioxem a/nebo dexamethasonem byli podmínky zařaazení do skupiny se stridorem. Z celkového počtu 324 novorozenců se postextubační stridor vyskytl u 27 (8,3%). Ve skupine se stridorem bylo více prematůrních novorozneců (délka gestace při porodu 29.9 ± 5.8 vs 33.0 ± 4.8 týdnů) a měli nižší porodní váhu (1.56 ± 1.07 vs 2.02 ± 0.96 kg), taky počet reintubací (median: 2 vs 0) a délka trvání tracheální intubace (median: 20 vs 3 dnů) byla vyšší ve skupině s poextubačním stridorem. Frekvence stridoru při použítí Microcuff byla 17,2% ve srovnání s 7,5% při použití bezbalonkové ETT.

Závěrem: Microcuff ETT u novorozenců byla asociovaná se zvýšeným rizikem postextubačního stridoru u novorozenců ve srovnání s bezbalonkovou ETT.     

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Xenon a anestezie: systematické review a meta-analýza
Lawrence Siu-Chun Law, Elaine Ah-Gi Loa Tong Joo Gan

Ačkoliv je xenon v anestezii studován již několik desetiletí, aktuálně není k dispozici žádná meta-analýza randomizovaných kontrolovaných studií (RCTs) věnující se tématu xenonu v anestezii. Bylo identifikováno celkem 31 studií (841 pacientů) srovnávající xenon s jinýma inhalačníma anestetikama a 12 studií (373 pacientů) srovnávající xenon s propofolem. Autoři sledovali klinický outcome, intraoperační hemodynamiku, vyvedení z anestezie a pooperační nauzeu a zvracení (PONV). Pacienti v skupině s xenonem měli nižší srdeční frekvenci, a vyšší intraoperační MAP ve srovnání s propofolem a taky ve srovnání s jinýma volatilníma anestetikama. Ve srovnání s předoperačníma hodnotama zůstal intraoperační MAP stabilní u pacientů ve skupině s xenonem, nicméně v skupině s volatilnýma anestetikama a propofolem došlo k poklesu MAP o ≥15% (střední rozdíl volatilní anestetika 17mmHg a propofol 14mmHg). Pacienti s xenonem vykazovali rychlejší probuzení z anestezie: otevření očí 4 (xenon) vs. 7min (volatilní anestetika), extubace 4 vs. 8min, orientace 5 vs. 10min, vyhovění výzvě 4 vs. 8 min. Xenon nicméně vedl k zvýšení rizika PONV (34,4% vs. 19,9%).

Závěrem: xenon jako anesteziologický plyn poskytuje relativně stabilní intraoperační srdeční frekvenci a MAP a ve srovnání s propofolem a volatilníma anestetikama vede k rychlejšímu vyvedení z anestezie, nicméně zvyšuje riziko PONV.

Anesth Analg 2015;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Výměna biluminální kanyly na konci operace k redukci kašle po hrudní operaci: randomizovaná zaslepená studie
Issam Tanoubi, Joanna Ng Man Sun, Pierre Drolet et al.

Záchvaty kašle po extubaci u pacientů v hrudní chirurgii jsou frekventní a podíl na vysokém výskytu kašle může mít biluminální kanyla (DLT). Autoři v studii testovali vliv výměny DLT na konci operace za endotracheální kanylu (ETT) nebo LM na výskyt pooperačního kašle. Celkem byl do studie zařazeno 58 pacientů podstupující elektivní hrudní chirurgický výkon. Pacienti byli rozdělěni do 3 skupin: bez výměny (ponechána DLT), výměna za ETT a výměna za LM.  Incidence epizody kašle byla nižší ve skupině s LM, nicméně skupina s ETT měla výskyt kašle srovnatelný. U žádného paciento během výměny nedošlo k desaturaci během výměny DLT a incidence chrapotu a bolesti v krku byla srovnatelná u obou skupin.

Závěrem: výskyt kašel po hrudním chirurgickém výkonu může být pozitivně ovlivněn intraoperační výměnou DLT za LM před vyvedením z anestezie. Výsledky studie jsou nicméně limitovány malým souborem zařazených pacientů.   

Can J Anesth/J Can Anesth (2015) 62:988–995

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Nové antikoagulanciá a neuroaxiální anestezie
Thomas Volk a Christine Kubulus

Přehledné review věnující se četné kohortě nových antikoagulačních preparátů a jejich vlivu na časování neuroaxiální anestezie. 

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Arteriální krevní tlak a srdeční frekvence u šokových stavů
Jeffrey D. DellaVolpe, Jason E. Moore a Michael R. Pinsky

Cirkulační šok je zývažný stav s vysokým rizikem komplikací a vysokou mortalitou u kriticky nemocných pacientů. Resuscitační cíle hodnot krevního tlaku a srdeční frekvence zůstavájí u pacientů v šoku nestanovené. Recentní studie srovnávající cílenou terapie k udržení středního arteriálního tlaku v rozmezí 80-85mmHg vs. 65-70mmhg nevedly k rozdílní mortalitě. U septických pacientů s vysokou podporou noradrenalinu nevedla regulace srdeční frekvence esmololem k vzniku nežádoucích účinků.

Závěrem: ideální cílená hodnota krevního tlaku během resuscitační terapie je variabilní a pravděpodobně závisí od hodnot v předchorobí. Regualace srdeční frekvence B-blokátory se zdá být bezpečná u selektované populace adekvátně resuscitovaných a monitorovaných pacientů. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Nové antibiotika a kombinace ATB k léčbě gram negativních bakteriálních infekcí
Matteo Bassetti a Elda Righi

Zvyšující se počet život-ohrožujících infekcí spůsobených multirezistentními gram-negativními bakteriálními kmeny (MDR), jako producenty karbapenemáz a taky bakterie rezistentní ke všem známym ATB je s recentní době publikován. Počet léku v klinickém výzkumu je nedostatečný k vyřešení stoupající bakteriální rezistence. Autoři přináší review aktuální dostupné doporučené ATB terapie a ATB kombinací k léčbě G- bakteriálních infekcí včetně rezistentních kmenů. Aktuálně jsou jenom limitována data popisujíccí léčebné možnosti infekcí spůsobených MDR kmeny (např. Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter baumanii, Pseudomonas aeruginosa). Historické antibiotika jako kolistin a fosfomycin jsou znovuobjevena a  taky v kombinaci s karbapenemy, tigecyklinem a aminoglykosidy mají pozitivní dopad na klinický outcome.Jenom malé množství nových molekul má adekvátní aktivitu vůči MDR kmenům, obzvláště vůči producentům karbapenemáz.  Z nich v poslední době byl uvolněn a schválen pro klinické použití ceftazolane/tazobaktam. Ostatní léky jako avibaktam, plazomicin a eravacyklin vykazují slibnou aktivitu aktuálně v 2 a 3 fázi klinického testování. 

Curr Opin Crit Care 2015, 21:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Awake kraniotomie: jak zlepšit komfort pacienta?
Jan-Willem Potters a Markus Klimek

Review článek k managementu awake kraniotomie. Pacienti podstupující awake kraniotomii jsou vystavení četným stresovým stimulům ačkoliv jejich pozornost a bdělost je nezbytná pro ůspěch celé operace. Rozsáhlé procento pacientů může během výkonu pociťovat bolest nebo strach, co může vést k riziku vzniku posttraumatické stresové poruchy. Předoperační příprava je základním kamenem úspěchu a vytvoření dobrého vztahu lékař-pacient je důležitý.

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Ideální pozice a hloubka anestezie pro vyjmutí laryngeální masky u dětí: randomizována kontrolovaná studie
George Thomas-Kattappurathu, Ananth Kasisomayajula a Judith Short

V klinické praxi je načasování vyjmutí laryngeální masky (LM) na konci anestezie variabilní a závisí na preferenci anesteziologa. Některé respirační komplikace během vyvádění z anestezie mohou mít spojitost s polohou dítěte a hloubkou anestezie.Do studie bylo zařazeno 216 dětských pacientů (věk 1-16 let) ASA 1-2 indikovaných k elektivní operaci v celkové anestezii.

Závěrem: laterální pozice a hluboká anestezie se zdají být ideální pro vyjmutí LM u pedatrických pacientů.  

Eur J Anaesthesiol 2015; 32:624–630

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Lokalizace nervů v regionální anestezie: aktuální možnosti a výhled do budoucnosti
L. Helen, B. D. O’Donnell a E. Moore

Ultrazvukem navigovaná nervová blokáda je dnes standardem v regionální anestezii (PNB). Ultrazvuk umožňuje simultanní visualizaci nervu, jehly, depa lokálního anestetika a okolních struktur. Precizní depozice lokálního anestetika do minimální vzdálenosti od nervu je esenciální pro úspěšnou blokádu. Vzhledem na limitovanou viditelnost mezi špičkou jehly a nervem v průběhu aplikace lokálního anestetika (LA) je jejich pozice v průběhu aplikace nejasná. Nervové poškození může vzniknout při nesprávném umístnění jak jehly tak LA. Autoři přináší review aktuálních možností vizualizace špičky jehly a nervu. 

Acta Anaesthesiologica Scandinavica 59 (2015) 962–974

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Intranazální dexmedetomidin k sedaci pediatrických pacientů podstupujících transthorakální echokardiografii: prospektivní observační studie
Bi L. Li, Jin Ni, Jun X. Huang et al.

Recentní data poukazují na možnost intranazální aplikace dexmedetomidinu k sedaci pediatrických pacientů podstupujících nebolestivý diagnosticky/terapeutický výkon. Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu demedetomidinu k sedaci dětských pacientů při transthorakální echokardiografii. Celkem bylo zařazeno 115 pacientů ve věku ≤ 3 roky po aplikaci 3mcg/kg dexmedetomidinu intranazálně. Medián nástupu účinku byl 16.7min a medián zotavení byl 44.3min. Kromě jednoho pacienta, který vyžadoval periprocedurální oxygenoterapii, všichni pacienti byli bez nutnosti intervence při stabilním hemodynamickém a respiračním stavu. Z celkového počtu sledovaných pacientů bylo po intranazálním podání dexmedetomidinu dosaženo adekvátní sedace u 100 (87%) pacientů.

Závěrem: sedace intranazálním dexmedetomidinem u pediatrických pacientů v dávce 3mcg/kg vede k adekvátní sedaci během transtorakálního echokardiografického vyšetření, bez statisticky významných nežádoucích účinku.

Pediatric Anesthesia 25 (2015) 891–896

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
72 %

Pooperační bolest u dětí: klinické doporučení
Suellen M. Walker

Review k bezpečnosti a efektivitě pooperační analgetické terapie u pediatrických pacientů. Pooperační bolest je i v dnešní době frekventní. Aktualizované doporučení k analgetické terapii po tonsilektomii  nedoporučují kodein a naopak doporučují časované podání paracetamolu a NSAID, ačkoliv evidence k stanovení doporučené dávky a typu opiátu není dostatečná. Incidence respirační deprese nebo excesivní sedace u pediatrických pacientů v návaznosti na podání opiátů se pohybuje mezi 0.11-0.41%. Vzrůstající skupina dat poukazuje na bezpečnost a efektivitu regionální anestezie v pediatrické populaci. Perzistentní pooperační bolest je frekventnejší  v návaznosti na velkou operativu u adolescentů.

Závěrem: doporučení k pooperační analgetické terapii se vyvýjí v čase a je potřeba implementovat data z randomizovaných kontrolovaných studií, rozsáhlých auditů a sérií případů. Management pooperační analgezie musí zahrňovat efektivitu, bezpečnost v časném pooperačním období, ale taky musí řešit eventuální bolest po jednodení chirurgii a/nebo v době po propuštění protože představí potenciální riziko vzniku pooperační chronické bolesti. 

Curr Opin Anesthesiol 2015, 28:000–000

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %