srpna 2019

Funkční hemodynamické testy: systematické review a meta-analýza spolehlivosti end-expiračního okluzního testu a mini-fluid challenge v predikci fluid responsiveness
Antonio Messina , Antonio Dell’Anna, Marta Baggiani, et al.

V posledních letech dosáhla bedside funkční hemodynamické predikce významné popularity vzhledem na limitace statických, nebo dynamických indexovaných prediktorů pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu (fluid responsiveness). Cílem systematické review a meta-analýzy bylo zhodnotit spolehlivost funkčních hemodynamických testů (FHTs) k posouzení fluid responsiveness u dospělých pacientů v intenzivní péči (ICU), nebo na operačním sále (OR). Celkem bylo do analýzy zahrnuto 21 studií (7 OR, 14 ICU) v letech 2005-2018. Celkem se jednalo o 805 pacientů, a 870 tekutinových výzev (870 FCs. Medián pozitivity fluid-responsiveness byl 54% (45-59). Plocha pod křivkou (ROC) pro test end-expirační okluze (EEOT) byla 0,96 (95% CI 0,92-1,00), se senzitivitou 0,86 (95% CI 0,74-0,94) a specificitou 0,91 (95% CI 0,85-0,95), s nejlepším cut-off 5% (4,0-8,0%). Plocha pod křivkou pro mini-FC byla 0,91 (95% CI 0,85-0,97) se senzitivitou 0,82 (95% CI 0,76-0,88)  specificitou 0,83 (95% CI 0,77-0,89) při cut-of 5% (3-7%).

Závěrem: EEOT a miniFC spolehlivě predikují pozitivní odpověď na tekutinovou výzvu u pacientů v intenzivní péči a/nebo na operačním sále.

Messina et al. Critical Care (2019) 23:264

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Vliv implementace klinického farmakologa do multidisciplinárního týmu v intenzivní péči na klinický outcome: systematické review a meta-analýza
Heeyoung Lee, Kyungwoo Ryu, Youmin Sohn et al.

Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit přínos (mortalita, délka hospitalizace v intenzivní péči, nežádoucí účinky léků) implementace klinického farmakologa do multidisciplinárního týmu v intenzivní péči. Do analýzy bylo celkem zahrnuto 14 studií. Dle výsledků bylo zapojení klinické farmakologa spojeno se signifikantní redukcí pravděpodobnosti úmrtí (OR 0,78, 95% CI 0,73-0,83, p < 0.00001) ve srovnání s kontrolní skupinou. Délka pobytu byla kratší ve skupině s farmakologem (-1,33 dne, 95% CI -1,75-0,90, p < 0.00001) a současně byl redukován výskyt nežádoucích účinků léků (0,26, 95% CI 0,28-0,77, p=0,003).

Závěrem: Zapojení klinického farmakologa do multidisciplinárního týmu v intenzivní péči bylo spojena s redukcí mortality, délky pobytu v intenzivní péči a redukcí výskytu preventabilních a nepreventabilních nežádoucích účinků léčiv.

Crit Care Med 2019; 47:1243–1250

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Liberální versus restriktivní transfuzní strategie u pacientů v sepsi, nebo v septickém šoku: systematické review a meta-analýza
Yohei Hirano , Yukari Miyoshi, Yutaka Kondo et al.

Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit vliv liberální versus restriktivní transfuzní strategie na outcome pacientů v sepsi a/nebo v septickém šoku. Liberální strategie byla definována transfuzním triggerem 9-10g/dL hemoglobinu a restriktivním triggerem 7g/dL.

Primárním outcome byla 28-denní a 30-denní mortalita. Mezi sekundární outomce patřila 90-denní mortalita, 60-denní mortalita, nutnost podpory životních funkcí na 28. den od příjmu a počet transfundovaných pacientů v průběhu hospitalizace v intenzivní péči. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 1516 pacientů (3 RCT studie), z toho 749 v liberální a 767 v restriktivní skupině. Celková 28-30-denní mortalita byla 36,4% v liberální a 36,2% v restriktivní skupině (OR 0,99, 95% CI 0,67-1,46) s významnou heterogenitou mezi skupinami (I2 = 61.0%, χ2 = 5.13, p = 0.08). V hodnocení sekundárního outcome byli zahrnuty jenom 2 RCT studie, bez signifikantních rozdílu mezi skupinami.

Závěrem: Liberální, nebo restriktivní transfuzní strategie u pacientů v sepsi, nebo septickém šoku nebyla spojena se signifikantním vlivem na 28-denní, nebo 30-denní mortalitu.

Hirano et al. Critical Care (2019) 23:262

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Riziko hypoxémie u novorozenců a dětí podstupujících pyloromyotomii v závislosti na technice úvodu do anestezie
Jia Huang, Anna Kordun, et al.

Tato studie se zabývala porovnáním výskytu hypoxémie (SpO2<90%) u pacientů podstupujících pyloromyotomii při rychlém úvodu do anestezie (RSI) a modifikovaném rychlém úvodu do anestezie (mRSI). Rovněž byl porovnáván výskyt komplikací (aspirace, pobyt na JIP, bradykardie, postoperační stridor a hypotenze) a iniciální úspěšná intubace u obou skupin rozdílného  úvodu do celkové anestezie.

Výsledky: Ve skupině s rychlým úvodem do celkové anestezie (RSI) bylo 181 pacientů, modifikovaný mRSI byl použit u kohorty 115 pacientů. RSI bylo spojeno se signifikantně vyšším výskytem hypoxémie, oproti mRSI (RSI, 30% [23%–37%];mRSI, 17% [10%–24%]; P = .016). Při multivariační  logistické regresní analýze všech pacientů bylo  odds ratio(OR) hypoxémie u RSI versus mRSI  2.8 (95% [CI], 1.5–5.3; P = .003) a  OR hypoxémie  vícečetných pokusů o intubaci oproti první úspěšné intubaci  11.4 (95% CI, 5.8–22.5; P < .001). U analýzy neonatální podskupiny bylo OR pro RSI vs mRSI 6.5 (95% CI, 2.0–22.2; P < .001) a OR hypoxémie  vícečetných pokusů o intubaci oproti první úspěšné intubaci  18.1 (95%,CI, 4.7–40; P < .001). Nebyly zaznamenány žádné komplikace spojené s úvodem do anestezie a úspěšnost  iniciální intubace u obou skupin byla stejná (78%).

Závěr: U dětí podstupujících pyloromiotomii byl modifikovaný rychlý úvod do celkové anestezie (mRSI) spojen se signifikantně nižším výskytem hypoxémie, oproti rychlému úvodu do celkové anestezie (RSI) a to bez pozorovaných přídatných komplikací. Zároveň byla nutnost opakované intubace prediktorem hypoxémie. Rovněž mnohotné intubace při RSI u novorozenců byly spojeny s vyšším výskytem hypoxémie.

 

Anesth Analg XXX;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Předoperační evaluace hlasu jako hypotetický prediktor obtížné laryngoskopie
C. C. de Carvalho, D. M. da Silva, et al.

Autoři studie zkoumali 5 zvukových fenoménů hlasu k predikci obtížného zajištění dýchacích cest v porovnání s modifikovaným Mallampati skóre.  Obtížná laryngoskopie byla definována jako Cormack-Lehane  3 nebo 4. Za použití uni i multivariační logistické regrese, zkoumali asociaci mezi proměnnými (otevírání úst, sternomentální vzdálenost, modifikované Mallampatiho skóre a  hlasových  fenoménů) a obtížné laryngoskopie.

Výsledky: Celkem bylo zařazeno 453 pacientů podstupujících elektivní chirurgický výkon v celkové anestezii. Obtížná laryngoskopie byla zaznamenána u 29 (6,4%) těchto pacientů. Mezi pěti zkoumanými regresními modely byl zavzat do predikce obtížné laryngoskopie, po výběru variabilních kritérií a zahrnutí modifikovaného Mallampati skóre (OR 2.920; 95%CI 1.992–4.279; p < 0.001), první formant i/(iF1) (OR 1.003; 95%CI 1.002–1.04; p < 0.001), a druhý formant /i/(iF2) (OR 0.998; 95%CI 0.997–0.998; p < 0.001). Plocha pod křivkou regresního modelu zahrnující oba formanty a modifikované Mallapmatiho skóre,  byla 0,918. Více, než pro formanty samotné (0,761) a samotné modifikované Mallampatiho skóre (0.874).

Závěr: Hlas představuje signifikantní vodítko k predikci obtížné laryngoskopie a ukazuje 76.1 % pravděpodobnost správné predikce u náhodně zvoleného pacienta.

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/anae.14732

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Topická aplikace magnezia pro prevenci postintubační bolesti v krku u dospělých pacientů: systematický přehled a meta analýza
Akira Kuriyama, Hirokazu Maeda, et al.

Autoři zahrnuli do této meta analýzy 11 randomizovaných kotrolních studií( s celkem 1096 pacienty),  zabývajících se topickou aplikací magnézia u dospělých pacientů a jejího vlivu na výskyt a závažnost s intubací spojené bolesti v krku během 24 hodin po výkonu.

Výsledky: Topická aplikace magnézia byla spojena s redukcí výskytu postintubační bolesti v krku (risk ratio, 0.31;95% [CI], 0.21 až 0.45), stejně, jako se snížením její závažnosti (standardizovaná střední odchylka, - 2.66; 95% CI, - 3.89 až - 1.43). Tři studie uvedly, že topické podání magnezie nebylo spojeno s žádnými nežádoucími účinky.

Závěr: Sekvenční analýza prokázala, že topická aplikace magnezia snižuje postintubační bolest v krku.

Can J Anesth/J Can Anesth (2019) 66:1082–1094

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Multicentirická studie kaválních filtrů u závažně poraněných pacientů
Kwok M. Ho, Sudhakar Rao, et al.

Tato multicentrická randomizovaná kontrolní studie zahrnula 240 závažně poraněných pacientů (index závažnosti poranění nad 15 na škále od 0 do 75, kdy vyšší hodnoty znamenají závažnější poranění).  Sledovaným parametrem byla symptomatická plicní embolie, nebo smrt z jakékoliv příčiny 90 dní od zařazení, sekundárním sledovaným parametrem byla symptomatologická plicní embolie kdykoliv v době od 8 do 90 dní po zařazení u podskupiny pacientů, kteří přežili alespoň 7 dní, a nebyla jim podána profylaktická antikoagulační terapie během 7 dnů po zranění kvůli kontraindikaci. Všem pacientům bylo provedeno ultrasonografické vyšetření dolních končetin. Pacienti také museli podstoupit tomografickou plicní angiografii, pokud byla splněna předem daná kritéria.

Výsledky: Střední věk pacientů byl 39 let a střední index závažnosti poranění byl 27. Časné zavedení kaválního filtru nesnížilo signifikantně symptomatickou plicní embolii nebo smrt, oproti skupině, kde kavální filtr implantován nebyl (13.9% u skupiny s kaválním filtrem 14.4% u kontrolní skupiny; hazard ratio, 0.99; 95% [CI], 0.51 až 1.94; P = 0.98).   Ze 46 pacientů s kaválním filtrem, kteří neobdrželi antikoagulační profylaxi během 7 dnů po zranění a34 pacientů z kontrolní skupiny, se ve skupině se zavedeným filtrem nevyskytla plicní embolie, u kontrolní skupiny pak byla zaznamenána plicní embolie u 5 pacientů (14.7%), včetně jednoho pacienta, který zemřel.Trombus polapený v kaválním filtru byl nalezen u 6 pacientů.

Závěr: Časné profylaktické umístění filtru do vena cava po těžkém traumatu nemělo za výsledek signifikantní snížení incidence symptomatologické plicní embolie, nebo smrti během 90 dní po traumatu, oproti kontrolní skupině bez zavedeného kaválního filtru.

N Engl J Med 2019;381:328-37

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Driving Pressure je asociovaný s outcome během asistované ventilace u pacientů s ARDS
Giacomo Bellani, Alice Grassi, Simone Sosio et al.

Driving pressure – rozdíl mezi plateau pressure a PEEP (pozitivní end-expirační tlaku) je asociován se zvýšenou mortalitou kriticky nemocných pacientů s ARDS. Ačkoliv byl daný vztah demonstrován u pacientů během řízené ventilace, není plateau tlak běžně měřen během spontánní ventilace vzhledem na obavy z validity měření. Cílem studie bylo zhodnotit asociaci mezi driving pressure (DP), compliance respiračního systému a mortalitou u pacientů během asistované ventilace (např. tlaková podpora). Do retrospektivní studie bylo celkem zahrnuto 154 pacientů s ARDS, u kterých byl během asistované ventilace měřen DP. U pacientů, u kterých bylo během asistované ventilace provedeno CT (n=23) vyšetření byla hodnocena kvantita ventilovaných plic ve srovnání s compliance systému. V kontrastu s kontrolovanou ventilací byl plateau tlak u pacientů na asistované ventilace vyšší jako součet peak pressure + PEEP. Driving pressure byl vyšší (11 [9–14] vs. 10 [8–11] cm H2O; P = 0.004); compliance nižší (40 [30–50] vs. 51 [42–61] ml · cm H2O-1; P < 0.001); and peak tlak srovnatelný u zemřelých versus přeživších pacientů. Nižší compliance respiračního systému (OR 0,92, [0.88–0.96]) a vyšší hodnota driving pressure (OR 1,34 [1.12–1.61]) byli nezávisle asociovány se zvýšeným rizikem úmrtí.

Závěrem: U pacientů s ARDS, plateau tlak, driving pressure a compliance respiračního systému může být měřená během asistované ventilace. Vyšší hodnota driving pressure a nižší compliance jsou asociovány se zvýšenou mortalitou. 

Anesthesiology 2019; 131:594–604

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Diagnostika a management metabolické acidózy: doporučení Francouzského expertního panelu
Boris Jung, Mikaël Martinez, Yann‑Erick Claessens et al.

Metabolická acidóza je porucha, která se frekventně vyskytuje v urgentní a intenzivní péči. Vzhledem na nové poznatky týkající se managementu dané poruchy vytvořila French Intensive Care Society (Société de Réanimation de Langue Française [SRLF]) a French Emergency Medicine Society (Société Française de Médecine d’Urgence [SFMU]) expertní doporučení na podkladě GRADE metodologie. Součástí doporučení je diskutována Henderson–Hasselbalch a Stewartova metoda diagnostiky metabolické acidózy a je doporučen diagnostický algoritmus. Kromě hodnoty pH, má význam také laktatemie a její kinetika. Závěrem jsou hodnoceny modality inzulinové terapie během diabetické ketoacidózy, indikace infuze bikarbonátu a extra-renální purifikační metody v kombinaci s umělou plicní ventilaci během těžké metabolické acidózy.

 

Jung et al. Ann. Intensive Care (2019) 9:92

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Analgetický efekt ultrazvukem navigovaného interskalenického bloku vs. supraklavikulární blok pro artroskopickou chirurgickou reparaci rotátorové manžety
Julien Cabaton, Laurent Nové-Josserand, et al.

Tato randomizovaná, jednoduše zaslepená studie si dala za cíl porovnat efektivitu  interskalenického bloku (ISB), jako referenční techniky pro kontrolu bolesti po ambulantním chirurgickém výkonu na rotátorové manžetě horní (ARCR) a supraklavikulárního bloku (SCB).  Po propuštění po výkonu vyplnili pacienti telefonický dotazník v prvním a druhém pooperačním dnu, při kterém byli tázáni na spotřebu analgetik po použití jedné nebo druhé techniky svodné analgezie.

Výsledky: Celkem bylo do studie rekrutováno 103 pacientů (SCL skupina 52, ISB skupina 51), medián věku 58 let a 57% byli zastoupeni muži. Střední spotřeba morfinu, jako předepsaného analgetika během 48 hodin po výkonu, byla 9,7 mg u skupiny s SCB a 17,7 mg u skupiny s ISB (rozdíl 5.3 mg, P<0.001). Horní limit 95% CI rozdílu byl 30 mg.  Nebyl pozorován žádný rozdíl mezi skóre bolesti u jednotlivých skupin nebo rozdíl v trvání motorické či senzitivní blokády. Celkem 98% se skupiny SCB a 90% pacientů ze skupiny ISB bylo spokojeno se svou léčbou.

Závěr: Tyto výsledky ukazují, že interskalenický blok  je noninferiorní pro analgezii při ambulantním chirurgické reparaci rotátorové manžety.

Eur J Anaesthesiol 2019; 36:1–9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Chřipkou indukovaná kritická nemoc: patofyziologie a epidemiologie
Andre C. Kalil a Paul G. Thomas

Virus chřipky ovlivňuje respirační systém přímou invazi viru, a/nebo působením imunitního systému hostitele. U člověka je epitel respiračního traktu jediným místem stěpení hemaglutininu (HA), co vede následně k uvolnění partikul viru. Přenos je možný přes aerosol, nebo respirační sekrety infikovaného jedince. Poškození oxygenační a ventilační funkce plic může být způsobené vícero mechanizmy včetně obstrukce dýchacích cest, poruchy a kolapsu alveolárních struktur, ztráty integrity epitelu z důvodu přímého poškození epiteliálních buněk a degradaci extracelulární matrix. Přibližně u 30-40% hospitalizovaných pacientů s laboratorně potvrzeno chřipkou je diagnostikována akutní pneumonie. Rizikové faktory jsou věk < 5 a > 65 let, bělošská rasa, pobyt v ošetřovatelské péči/domově důchodců, chronické onemocnění plic a/nebo srdce, anamnéza kouření a imunokompromitovaní pacienti. Chřipka může vést k pneumonii primárně, nebo sekundárně v souvislosti s bakteriální infekcí nejčastěji kmeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae. Chřipka dále významně predisponuje k bakteriální sepsi a ARDS. Kmen H3N2 byla asociován s vysokým rizikem příjmu do intenzivní péče. Chřipka A je dominantní virovou etiologii ARDS. Rizikové faktory vzniku ARDS je věk 35-55 let, těhotenství, obezita a protektivní faktory jsou ženské pohlaví, očkování a infekce typem A (H3N2), nebo typem B. U kriticky nemocných pacientů v zimním období je nutno zvažovat infekci chřipkou nejenom u pacientů s typickými příznaky a epidemiologii, ale také u pacientů s těžkou penumonií, ARDS, sepsí bez bakteriální co-infekce a pacientů s encefalitidou, myokarditidou a rhabdomyolýzou.

Kalil and Thomas Critical Care (2019) 23:258

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Reverze vazodilatačního šoku: aktuální perspektivy konvenční a rescue terapie
Jonathan H. Chow, Ezeldeen Abuelkasem, Susan Sankova et al.

Pochopení rozličného účinku vazokonstriktorů je zásadní k jejich optimální aplikaci u různých typů šoku. Cílem review článku je shrnout možnosti konvenční, rescue a nové možnosti terapie vazodilatačního šoku s přihlédnutím na farmakologii. Mezi nové léky používané k terapii vazodilatačního šoku jako rescue  patří kyselina askorbová a angiotensin II. Kyselina askorbová byla v daných podmínkách použita s limitujícím úspěchem a aktuálně probíhá její extenzivní testování v dané etiologii. Angiotensin II (Ang-2) je nejnovější vazopresor určen k terapii vazodilatačního šoku, který kromě snížení dávky vazopresorů má taky pozitivní efekt na outcome u určitých podskupin kriticky nemocných pacientů. 

Anesth Analg XXX;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Přístrojová chyba u pacientem kontrolované analgezie: analýza 82 698 pacientů v terciálním centru
Hyo-Jung Son, Sung-Hoon Kim, et al.

Tato studie uvádí příčiny a srovnání klinického outcomu pacientů  po přístrojových chybách u pacientem kontrolované analgezie(PCA), zahrnující intravenózní a epidurální podání analgetika  a PCA při nervovém bloku.

Během čtyřletého období bylo u 82 698 chirurgických pacientů s postoperační PCA hlášeno 610 případů lidské chyby (0.78%) a 155 případů přístrojové chyby(0.19%). Nejčasnější přístrojovou závadou bylo poddávkování analgetika, pozorováno u 47 případů (30.3%). Elektronicky programovatelné pumpy vykazovaly vyšší incidenci chyb při PCA (70 případů z 15 052 pacientů; 0.47%; 95% CI, 0.36–0.59), 96 pacientů ze 153 (63%) pocítili nějaký nežádoucí účinek selhání techniky (od mírných symptomů po respirační zástavu).

Závěr: Incidence přístrojové chyby při pacientem kontrolované analgezii byla <0.2% a signifikantně se lišila podle typu použité pumpy. U 63% pacientů s případy přístrojově způsobených chyb při PCA, měla tato vliv na jejich klinický outcome, bez nárůstu mortality. Recentní technologická zlepšení mohou pomoci snížit výskyt i závažnost přístrojem způsobených nežádoucích událostí spojených s PCA.

Anesth Analg 2019;129:720–5

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Efekt epidurální analgezie při porodu na kojení: prospektivní observační kohortová studie
Sharon Orbach-Zinger, Ruth Landau, et al.

Primární hypotézou této studie bylo, že použití epidurální analgezie při porodu (LEA) neovlivní kojení  6 týdnů po porodu u žen, které měly v úmyslu kojit. Celkem bylo zahrnuto 1204 žen, které rodily vaginálním porodem s i bez použití LEA a záznamy o jejich kojení byly zkoumány 3. poporodní den a v 6 týdnu po porodu, což byl primární sledovaný parametr studie. K porovnání skupin s LEA a bez použití epidurální analgezie při porodu bylo použito χ2 testu s přihlédnutím k paritě rodiček a jejich předchozím zkušenostmi s kojením. Rovněž bylo zaznamenáno celkové množství peripartálně podaného fentanylu a použití oxytocinu. Za použití multvariační logistické regrese byly zhodnoceny faktory, které mohou ovlivňovat kojení v 6. poporodním týdnu.

Výsledky: Celkově kojily ženy v 6. poporodním týdnu v 76.9% a to signifikantně méně ve skupině s LEA(74.0%), oproti skupině bez LEA(83.4%),( P <.001). Ve skupině prvorodiček rodilo 84.9% s LEA, oproti multiparám, kde s LEA rodilo pouze 61.8% žen ( P < .001). Multipary (n = 806) kojily častěji v 6. poporodním týdnu(80%), oproti prvorodičkám (70.6%), ( P < .001). Při použití multivariační logistické regrese byla LEA spojena s nižším kojením v 6. poporodním týdnu (OR, 0.60; 95% CI, 0.40–0.90; P = .015). Z dalších parametrů byla pouze předchozí zkušenost s kojením zjištěna jako faktor zvyšující míru kojení v 6. poporodním týdnu (OR, 3.17; 95% CI, 1.72–5.80; P < .001).

Závěr: V této studii bylo použití epidurální analgezie při porodu spojeno s nižší pravděpodobností kojení v 6. poporodním týdnu, nicméně s přihlédnutím k předchozím zkušenostem s kojením se četnost kojení mezi skupinami s epidurální analgezií a bez ní nelišila. Autoři tedy navrhují koncept poskytnutí služby laktační poradny ženám bez předchozích zkušeností s kojením.

Anesth Analg 2019;129:784–91

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Kolaps horních cest dýchacích u sedace dexmedetomidinem a propofolem u zdravých dobrovolníků
Ase Lodenius, Kathleen J. Maddison, et al.

Tato nezaslepená randomizovaná cross over studie zahrnula 12 dobrovolníků, u kterých měřila kolabsibilitu horních cest dýchacích (faryngeální kritický tlak) při sedaci dexmedetomidinem a propofolem. Bolusová dávka byla následována nízkou dávkou (0.5 μg na kg a hodinu, nebo 42 μg na kg a minutu) a střední dávkou (1.5 μg na kg a hodinu nebo 83 μg na kg a minutu) kontinuální infuzí dexmedetomidinu, respektive propofolu.

Výsledky: Kompletní set dat byl získán u 9 dobrovolníků (průměrný věk 46 [23 to 66] let, průměrné BMI 25.4 [20.3 to 32.4] kg/m2). Bispektrální index v čase faryngeálního kritického tlaku byl 74 ± 10 a 65 ± 13 (střední odchylka , 9; 95% CI, 3 až 16; P = 0.011) během nižších infuzních dávek dexmedetomidinu a propofolu 57 ± 16 a 39 ± 12 (střední odchylka, 18; 95% CI, 8 až 28; P = 0.003) během středních infuzních dávek. Silně lineární vztah byl evidentní u nižších (r = 0.82; P = 0.007) i středních (r = 0.90; P < 0.001) infuzních hodnot.

Závěr: Tato studie naznačuje, že sedace dexmedetomidinem nechrání proti obstrukci horních cest dýchacích.

ANESTHESIOLOGY 2019; XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 4
76 %

Vysokodávkovaná kyselina askorbová u kraniotraumatu?
Stefan W. Leichtle , Anand K. Sarma, Micheal Strein et al.

Kraniotrauma (TBI) patří mezi zásadní diagnózy v USA a celosvětově. Je hlavní příčinou mortality a invalidity dětských a mladších dospělých pacientů (věk 1-44 let). Navzdory preventivním opatřením, incidence kraniotraumat má spíše vzrůstající tendenci. Sekundární poškození CNS během prvních hodin a dnů po iniciálním inzultu je nejdůležitější možnost terapeutické intervence. Zánětlivá odpověď a oxidativní stres hrají důležitou roli v patofyziologii TBI a při exacerbaci poškozených endogenních defenzivních mechanizmů včetně deplece antioxidantů. Kyselina askorbová jako redukční agens, scavenger volních radikálů a kofaktor vícero biosyntetických reakcí je esenciálním nutrientem, u kterého dochází  k rychlé depleci v kritické nemoci. Aplikace vysokodávkované (intravenózní) kyseliny askorbové bylo s benefitem u mnoha preklinických modelů traumat, kritické nemoci, léčbě ran a hematologie. Bezpečná a finančně nenáročná i.v. terapie vysokodávkovanou kyselinou askorbovou získala pozornost ve spojení s redukcí mortality u pacientů v septickém šoku. Kvalitní data týkající se aplikace kyseliny askorbové u kraniotraumat nicméně chybí. Historické data na malém vzorku pacientů demonstrují akutní a hlubokou deficienci kyseliny askorbové u pacientů s patologií CNS, obzvláště u pacientů po kraniotraumatu a silnou korelaci nízkých hladin a negativního outcome. Doplnění deficitu kyseliny askorbové u pacientů s kraniotraumatem by mělo zvýšit toleranci oxidativního stresu a současně zmírnit event. preventovat sekundární poškození cestou suprese zánětlivých mediátorů, potlačení lipidové peroxidace, stabilizaci endotelia a redukci edémové formace. Dané fakty je nicméně potřeba potvrdit v klinickém výzkumu.

Neurocrit Care https://doi.org/10.1007/s12028-019-00829-x

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Klinické použití krikoidálního tlaku: primárně neškodit
Marko Zdravkovic, Mark J. Rice, et al.

Aplikace krikoidálního tlaku (CP) během rychlého úvodu do anestezie byla standardem po mnohá desetiletí, přestože není dostatek vědeckých důkazů pro efektivitu použití CP při prevence aspirace žaludečního obsahu.  Autoři tohoto článku poskytují objektivní přehled vědeckých dat ohledně použití a efektivity CP. Zároveň přiznávají, že v současné době není a možná ani nebude k dispozici metoda, která by ochránila všechny pacienty před rizikem aspirace. Navrhují rovněž  5 doporučení pro design budoucích studií tak, aby se z nich dal vytěžit dostatek podkladů pro použití CP u pacientů v riziku aspirace žaludečního obsahu.

Anesth Analg XXX;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Morfologie a velikost trachey na rekonstruovaných CT obrazech
Soichi Mizuguchi, Yoshitomo Motomura, et al.

Účelem této retrospektivní kohortové studie bylo pomocí CT skenů charakterizovat morfologii a velikost trachei u dětí pro optimální výběr endotracheální kanyly.  Průměr transverzálního řez rovinou infraglotického prostoru byl potom porovnán s vnějším průměrem endotracheálních kanyl, které by byly pro pacienty vybrány pomocí tradiční, na věku založeného vzorce.

Výsledky: Autoři analyzovali celkem 86 CT skenů krční páteře u dětských pacientů ve věku od 1 měsíce po 15 let (medián věku byl 53 měsíců).  Při porovnání průměru nejužšího místa trachei na CT skenu s vnější průměrem bezbalonkové tracheální kanyly odpovídající velikosti podle věku pacienta, docházelo k signifikantnímu riziku výběru endotracheální kanyly nadměrné velikosti do 10 ti let věku pacientů, oproti výběru balonkových endotracheálních kanyl (60.0% vs 23.8%; p < 0.05).

Závěr: Výsledky této studie poukazují na bezpečnost a efektivitu balonkových kanyl u dětí a navádí k přehodnocení zajištění dýchacích cest u dětí v anesteziologii a intenzivní medicíně.

Pediatr Crit Care Med 2019; 20:e366–e371

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Obtížné zajištění dýchacích cest: cílený přehled
D. A. Edelman, E. J. Perkins, et al.

Primárním cílem této studie bylo identifikovat, popsat a porovnat obsahy algoritmů obtížného zajištění dýchacích cest. Autoři se také zaměřili na popis literatury pro realizaci algoritmů. Bylo provedeno cílené vyhledávání ve třech databázích (MEDLINE,Embase a Scopus). Články byly prověřovány z hlediska jejich relevance k výzkumným cílům. Celkem bylo identifikováno 38 článků. Výsledky této přehledové studie ukazují, že většina postupů v algoritmech se shoduje, pouze se liší terminologií. Frekvence publikací na téma algoritmu zajištění dýchacích cest se zvyšuje, nicméně informace o adherenci a implementaci k těmto algoritmům jsou limitované. Tato studie upozorňuje na fakt, že neexistuje jednotný všeobecně přijímaný algoritmus obtížného zajištění dýchacích cest.

Anaesthesia 2019, 74, 1175–1185

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Balonkové tracheální kanyly: zproštěny viny
A. Shah a J. B. Carlisle

Historická diskuze, zda používat balonkové, nebo bezbalonkové tracheální kanyly u dětí, je z velké části založená na názorech na místo vědeckých důkazů. Podle práce Chemberse et al., je ventilace balonkovou kanylou účinnější a snižují výskyt perioperačních nežádoucích respiračních událostí. V tomto článku se autoři zabývali klinickými důsledky používání balonkových kanyl u dětí se zahrnutím výsledků práce Chamberse.

Anaesthesia 2019, 74, 1186–1190

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Efekt extenze krční páteře na postup tracheální kanyly z nasální kavity do oropharyngu při nasotracheální intubaci
Hyerim Kim, Jung-Man Lee, et al.

V této randomizované kontrolní studii bylo rozděleno 65 pacientů do dvou skupin. U první skupiny (n= 32) byla při nasotracheální intubaci krční páteř extendovaná (skupina E), ve druhé skupině (n=33)měli pacienti hlavu v neutrální pozici (skupina N). Jako úspěšné zavedení se považovala nasotracheální intubace během 2 pokusů. Byla porovnávána míra úspěšnosti nasotracheální intubace mezi skupinami.

Výsledky:Míra úspěšné nasotracheální intubace byla signifikantně vyšší u skupiny E oproti skupině N (93.8% vs. 60.6%; odds ratio = 9.75, 95% CI = [1.98, 47.94], p = 0.002).

Závěr: Extenze krční páteře během posunu kanyly z nazální kavity do oropharyngu před laryngoskopií může být nápomocná úspěšné nasotracheální intubaci.

 

Kim et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:158

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 2
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Premedikace dexmedetomidinem ke snížení emergentní agitace
Jong Chan Kim, Jihee Kim , et al.

Cílem této randomizované kontrolní studie bylo zjistit, zda je premedikace dexmedetomidinem efektivní při snížení výskytu a závažnosti emergentní agitace u dospělých pacientů podstupující uzavřenou repozici fraktury nosních kůstek. Celkem bylo zahrnuto 90 pacientů, kteří byly randomizováni do skupiny s premedikací dexmedetomidinem(n= 45, dávka 1 μ/kg po dobu 10 minut předoperačně) a kontrolní skupiny(n= 45, podán roztok NaCl). Sledovanými parametrem bylo Aono 4 bodové skóre agitace, četnost výskytu, závažnost a trvání agitace.

Výsledky: Aono skóre bylo nižší u skupiny s premedikací dexmedetomidinem oproti kontrolní skupině (medián: 1 [1] vs. 1 [1, 2], 95% CI rozdílu: 0.01 to 0.02, P = 0.02). Počet, závažnost i trvání epizod agitace byli signifikantně nižší u skupiny s premedikací dexmedetomidinem.

Závěr: Premedikace dexmedetomidinem snižuje závažnost agitace a zkracuje její trvání. Autoři navíc pozorovali stabilnější průběh anestezie s méně pohyby během výkonu po premedikaci dexmedetomidinem.

Kim et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:144

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 2
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Frekvence distribuce modifikovaného Cormack- Lehane skóre: retrospektivní audit tracheální intubace u dětí s normálními dýchacími cestami
Kathrin Schmid,Philipp K. Buehler, et al.

Tato studie zahrnula 22 965 pacientů podstupující celkovou anestezii s tracheální intubací, z nichž 17 593 bylo ošetřeno pouze jednou. Prevalence modifikovaného Cormack Lehane skóre (MCL)  I,II,III a IV byla 90.6%, 8,5%,0.86% a 0,05%. Logistická regrese indikuje, že věk a pohlaví byly nejvíce důležitými proměnnými pro  výskyt MCL skóre IIb/III.

Závěr: Incidence špatného laryngoskopického pohledu je velmi vzácné u dětí s normálními dýchacími cestami. Nejčastěji se vyskytuje u dětí a adolescentů a u mužského pohlaví.

Acta Anaesthesiol Scand. 2019;63:1001–1008.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Přesnost ultrazvukového měření pediatrické krikothyreoidální membrány
Bill Walsh,Paul Fennessy, et al.

Emergentní zajištění dýchacích cest je záchrannou strategií u dětí do 1 roku.  Chirurgická tracheostomie je technikou první volby. Účelem této studie bylo posoudit přesnost ultrazvukové lokalizace krikothyreoidální membrány a měření jejích rozměrů pomocí magnetické rezonance, jako referenčního standartu.

Výsledky: Celkem bylo vyhodnoceno 22 pacientů. Krikothyreoidální membrána byla identifikována pomocí ultrazvuku  a  korelační koeficient identifikace její polohy pomocí magnetické rezonance byl 0.98 (95% C.I 0.95‐0.99, P < 0.0001). Odchylka byla -0.16 mm a přesnost byla 0.19 mm. Všechny odchylky byly v mezích stanovených limitů.

Závěr: Ultrazvuk může být použit pro identifikaci a měření polohy  krikotyreoidální membrány u pediatrických pacientů.

Pediatric Anesthesia. 2019;29:744–752.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Optimální cut-off clearance laktátu v intenzivní péči u pacientů v septickém šoku
Panuwat Promsin, Jonathan Grip, Åke Norberg, et al.

Clearance laktátu v čase je spojena s pozitivním ovlivněním outcome kriticky nemocných pacientů v septickém šoku. Cílem kohortové studie bylo zhodnotit vliv hodinové redukce laktátu na outcome. Do retrospektivní studie byli zařazeni kriticky nemocní pacientů v septickém šoku s iniciální hladinou laktátu >2 mmol/L na vazopresorické terapii. Střední hodnota redukce laktát (ΔLact/h) byla individuálně kalkulována až do normalizace hladin (≤1.5 mmol/L) během prvních 24 hodin. Byla sledována 30-denní a ICU mortalita. Z celkového počtu 1405 přijmu do ICU během sledovaných 2 let splnilo inclusion kritéria 104 pacientů. Celková 30-denní mortalita byla 34%. Optimální cut-off hodnota laktátu pro 30-denní mortalitu byla hodnota 4 mmol/l a 2,5%/hodinu. 

Acta Anaesthesiol Scand. 2019;63:885–894.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Na věku založená predikce velikosti bezbalonkové tracheální kanyly u dětí pro prevenci výběru nevhodné velikosti kanyly: retrospektivní analýza
Hiroshi Hanamoto, Hiroharu Maegawa, et al.

Tato studie zařadila 803 pacientů mladších 2 let, kteří podstoupili chirurgický výkon v orální oblasti pod celkovou anestezií. Cílem bylo validovat původně publikovanou techniku odhadu velikosti tracheální kanyly u dětí, založenou na výpočtu: ODCal = 0.00223 × věk (dny) + 4.88, kde ODcal reprezentuje vypočítaný vnější průměr kanyly. K vypočtenému ODCal přiřadili autoři nejbližší existující velikost tracheální kanyly a označili ji jako ODrec(reccommanded). Dále zkonstruovali graf s regresní křivkou doporučených ODrec a přiřadili ji  paralelní křivky. První dvě ve vzdálenosti ±0,7mm, odpovídající intervalu vnějších průměrů komerčně vyráběných tracheálních kanyl. Další křivky byly vyvedeny ve vzdálenosti ± 0.35 mm a ±1.05 mm od regresní linie ODrec. Dále definovali autoři tzv. skupiny s průměrným výběr OD tracheální kanyly, nejbližší ODcal (ODCal - 0.35 < ODRec ≤ ODCal + 0.35) a porovnali ho se skupinou tzv. bezpečného výběru,(ODCal - 0.7 <ODRec ≤ ODCal). Sledována byla míra shody vnějšího průměru anesteziologem zvolené tracheální kanyly s ODrec, odhadovaný počet kanyl nutných pro intubaci jednoho pacienta, a frekvence nutnosti zmenšení velikosti zaváděné tracheální kanyly.

Výsledky: Míra shody mezi ODrec v průměrném výběru byla 60.8% a v bezpečném výběru 55.1%. (P = 0.001). Odhadovaný počet kanyl na pacienta byly ve skupině průměrného výběru 1.40 ± 0.51. Ve skupině bezpečného výběru 1.47 ± 0.55 (P < 0.001). Frekvence nutnosti intubace menší velikostí tracheální kanyly byla u první skupiny13%, u druhé skupiny 4%.

Závěr: Frekvence nutnosti redukce velikosti kanyly je nižší u skupiny s tzv. bezpečným výběrem velikosti kanyly ODCal (ODCal - 0.7 < ODRec ≤ ODCal), i přes nepatrně vyšší počet kanyl nutných v průměru k intubaci jednoho pacienta, je vhodné vybírat tracheální kanylu u dětí do 2 let pomocí bezpečného výběru, abychom předešli intubačním komplikacím.

 

Hanamoto et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:141

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 2
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Emergentní delirium u dětí není spojeno s perioperačním burst suppresion
Susanne Koch, Anna-Maria Stegherr, et. al

Tato prospektivní, observační elektrografická studie zahrnula 97 dětí ve věkovém rozmezí od 6 měsíců do 8 let podstupující plánovaný výkon v celkové anestezii. Během anestezii bylo na  bifrontálním EEG hodnoceno trvání a výskyt burst suppresion(křivka „výboj-oploštění).  Pooperačně byly potom zaznamenávány epizody emergentního deliria.

Výsledky:  Z 97 pacientů zahrnutých do studie se delirium vyskytlo u 40 z nich. U 52% docházelo během operace k burst suppresion, avšak výskyt a trvání burst suppresion se významně nelišilo u skupiny s ( 55%/ 261 + 462 s) a bez (49% / 318 + 531 s) výskytu emergentního deliria.

Závěr: Data získaná v rámci této studie neukazují korelaci mezi výskytem a trváním burst suppresion aktivity a incidencí postoperačního emergentního deliria u dětí. Burst suppresion je zdá se častým jevem, avšak nemá vliv na cerebrální funkce u celkové anestezie u dětí.

 

Koch et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:146

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 2
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %