září 2019

Efekt systémových kortikoidů na incidenci gastrointestinálního krvácení u kriticky nemocných: systematické review a meta-analýza
Ethan Butler, Morten Hylander Mřller, Oliver Cook et al.

Cílem systemtatické review a meta-analýzy bylo zhodnotit efekt systémové terapie kortikoidy na incidenci krvácení z gastrointestinálního traktu (GIT) u dospělých kriticky nemocných pacientů. Primární outcome byla incidence klinicky významného krvácení do GIT v průběhu 90 dnů od sledování. Sekundární outcome byla incidence jakéhokoliv krvácení ve sledovaných 90 dnech. Do analýzy bylo celkem zahrnuto 25 studií (14 615 pacientů) s dostupnými výsledky pro primární outcome a 55 studií pro sekundární outcome (21 792 pacientů). Incidence klinicky významného krvácení byla 2,3% ve skupině s kortikoidy ve srovnání s 1,8% v kontrolní skupině (RR 1,26, 95% CI 1,01-1,,57, TSA-adjusted CI 0,51-3,14). Nebyl detekován rozdíl v celkové incidenci krvácení do GIT mezi skupinami RR 1,10 (95% CI, 0,92-1,32, TSA-adjusted CI 0,87-1,38). Kvalita evidence dle GRADE byla velice nízká.

Závěrem: Celková incidence krvácení ve sledovaném souboru pacientů byla nízká. Systémová terapie kortikoidy může mírně zvyšovat incidenci klinicky významného krvácení z GIT, ne však celkovou incidenci krvácení z GIT.  

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-019-05754-3

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Transkutánní měření CO2 u ovoce, zeleniny a lidí: prospektivní observační studie
Anthony A. Sochet, Stacey K. Bessone et al.

Transkutánní měření CO2 (TcCO2) je často používanou modalitou při současném měření arteriálních krevních plynů u kriticky nemocných dětí i dospělých. Data z neinvazivního měření TcCO2 pomáhají při rozhodování o nastavení mechanické ventilace, odhadu metabolické spotřeby a určení adekvátní tkáňové perfúze. Tato prospektivní, observační nezaslepená kohortová monocentrická studie zahrnula různé druhy ovoce a zeleniny. Ve funkci lidské kontrolní skupiny působili intenzivisté a sestry pediatrického oddělení.

Výsledky: TcCO2 bylo měřitelné u všech zkoumaných druhů kromě batátů. Střední hodnota TcCO2 pro lidskou kontrolní skupinu byla [4.34 ±0.37 kPa (32.6±2.8mmHg)] vyšší než u jablek [3.09±0.19 kPa (23.2±1.4mmHg), P<0.01], banánů [2.73±0.28 kPa (20.5±2.1mmHg), P<0.01] a limetek [2.76±0.52 kPa (20.7±3.9mmHg), P<0.01] ale bez rozdílu k avokádům [4.29±0.44 kPa (32.2±3.3mmHg), PĽ0.77] a sladkým paprikám [4.19±1.13 kPa (31.4±8.5mmHg), PĽ0.68].

Závěr: Autoři nenašli kořenovou ani hlízovou zeleninu, která by vydávala podobné hodnoty TcCO2 jako zdravý člověk. Některé ovoce produkuje TcCO2, ale v menší míře, než kontrolní lidská skupina.

Eur J Anaesthesiol 2019; 36:1–7

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Asociace mezi premorbidní terapií beta-blokátory a mortalitou pacientů v sepsi – systematické review
Kaiquan Tan, Martin Harazim, Benjamin Tang et al.

Cílem systematického review bylo zhodnotit vliv premorbidní terapie β-blokátory na klinický outcome septických pacientů. Do review bylo celkem zařazeno 9 studií (56 414 pacientů v sepsi, z toho 6 576 s premorbidní terapii β-blokátory. Pro primární outcome 2 retrospektivní studie popisovali dle adjustovaného odds ratio redukci mortality u pacientů medikující β-blokátory premorbidně a jedna studie popisovala redukci mortality u septických pacientů. Další studie poukázala na asociaci mezi kontinuální β-blokádou a redukcí mortality u septických pacientů.

Závěrem: Data poukazují na možní benefit premorbidní terapie β-blokátory u pacientů v sepsi. Data nebyli dostatečné k provedení meta-analýzy.

Tan et al. Critical Care (2019) 23:298

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Efekt rozdílných metod chlazení během cíleného teplotního managementu na outcome po srdeční zástavě: systematické review a meta-analýza
Lorenzo Calabró, Wulfran Bougouin, Alain Cariou et al.

Ačkoliv je v poresuscitační péči doporučen cílený teplotní management (TTM) není jasně definovaná optimální metoda chlazení. Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit efektivitu jednotlivých metod TTM na přežití a neurologický outcome po srdeční zástavě u dospělých pacientů. Primárním outcome byl výskyt neuspokojivého neurologického výstupu (UO), sekundární outcome byla celková mortalita. Z celkového počtu 6886 studií celkem 22 splnilo kritéria pro analýzy (8 027 pacientů). Ve srovnání s povrchovým chlazení, vykazovali metody chlazení tepelného jádra nižší pravděpodobnost UO (RR 0,85, 95% CI, 0,75-0,96, p=0,008) bez rozdílu v mortalitě (RR 0,88, 95% CI 0,62-1,25, p=0,21). mezi studiemi nebyla identifikována signifikantní heterogenita. Daný efekt byl nicméně detekován jenom při analýze observačních studií a ne u randomizovaných studií. Signifikantně nižší pravděpodobnost UO a mortality byla detekovaná při srovnání invazivních metod TT ve srovnání s neinvazivními metodami a taky při použití metod s automatickou regulací versus bez regulace.    

Závěrem: Ačkoliv jsou výsledky založeny převážně na retrospektivních, nebo prospektivních studiích, byli specifické metody (invazivní, chlazení tělesného jádra, automatická regulace) spojeny s nižší pravděpodobností negativního neurologického outcome. 

Calabró et al. Critical Care (2019) 23:285

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
92 %

Multicentrická randomizovaná studie neinvazivní ventilace u pneumonii-indukovaného lehkého ARDS
Hangyong He , Bing Sun, Lirong Liang et al.

Data z pilotní studie poukázali na redukci nutnosti intubace pacientů s neinvazivní ventilační podporou pro pneumonii-indukované lehké ARDS (PaO2/FIO2, 200 - 300). Cílem prospektivní randomizované studie bylo porovnat efektivitu neinvazivní ventilace (NIV) a konvenční oxygenace (obličejovou maskou).  Primárním outcome byl počet pacientů vyžadujících intubaci. Celkem 200 pacientů bylo randomizováno do NIV skupiny (n=102) a kontrolní skupiny (n=98) bez demografických rozdílů mezi skupinami. V NIV skupině bylo dosaženo signifikantně vyšší hodnoty PaO2/FIO2 2 hodiny po randomizaci ve srovnání s kontrolní skupinou a hodnota zůstávala stabilní po dobu 72 hodin. NIV nicméně nevedla k redukci nutnosti intubace (10,8% versus 9,2%, p=0,706). Mortalita mezi skupinami byla srovnatelná (4,9% versus 3,1%, p=0,721). Dle výsledků analýzy byla minutová ventilace ˃11 L/min v době 48 hodin od randomizace nezávislým prediktorem selhání NIV (OR 1,176, 95% CI 1,005-1,379, p=0,043).

Závěrem:  Terapie NIV nebyla u pacientů s pneumonií indukovaným lehkým ARDS spojena s redukcí nutnosti intubace, přes zlepšení PaO2/FIO2.

He et al. Critical Care (2019) 23:300

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Mezinárodní konsenzus pro použití uterotonik během císařského řezu
M. Heesen,B. Carvalho, et al.

Podávání uterotonik je rutinní praxí během císařského řez. Nicméně mnoho odborných prací, zaměřených na tuto problematiku vycházelo z dat nízce rizikových těhotenství a nekomplikovaných porodů. Toto se odráží zejména ve značné variabilitě klinické praxe. Existují význané rozdíly v dávkovacích schématech u elektivních a intrapeartálních císařských řezů. Standardně doporučované dávky jsou vyšší, než by bylo třeba a nesou sebou riziko potencionálních nežádoucích kardiovaskulárních účinků. Autoři proto doporučují iniciální podání malého bolusu oxytocinu, následovaného titrovanou kontinuální infuzí. Doporučené dávky oxytocinu by měly být navýšené u pacientek s rizikovými faktory děložní atonie. Karbetocin v ekvipotentní dávkách má podobné účinky, přitom jej není třeba podávat kontinuálně po iniciální bolusové dávce a snižuje nutnost podání další uterotonik. Stejně jako u oxytocinu, je také u karbetocinu nutnost vyšší dávek pro podávání pro intrapartální císařský řez.  Použití léků druhé volby mělo být zváženo časně, pokud podání oxytocinu/karbetocinu selže při podpoře děložního tonu. Ženy s kardiálními komorbiditami mohou být velmi senzitivní k nežádoucím účinkům oxytocinu a dalších uterotonik a přístup k těmto pacientkám by měl být vysoce individualizovaný.

Anaesthesia 2019, 74, 1305–1319

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Doporučení PROSPEKT pro chirurgickou reparaci rotátorové manžety: systematický přehled a doporučení procedurálně specifického managementu bolesti
O. Toma, B. Persoons,et al.

Operační výkony na rotátorové manžetě mohou být spojeny se značnou a těžko kontrolovatelnou bolestí. Tato studie si dala za cíl zhodnotit dostupnou literaturu a vydat doporučení pro optimalizaci procedurálně specifického postoperačního managementu bolesti pro tento výkon. Kritéria pro přijetí do této analýzy splnilo 59 randomizovananých kontrolních studií a jeden systematický přehled. Jako  pre a perioperační faktory, které ovlivnily pooperační bolestivost bylo určeno podání paracetamolu, inhibitorů cyclooxygenázy 2, intravenózní podání dexmethasonu, techniky regionální analgezie, včetně interskalenického či supraskapulárního nervového bloku (a to s i bez bloku axilárního nervu) a použitá artroskopická technika. Limitované důkazy byly uvedeny ohledně předoperačního podání gabapentinu, perineurální adjuvans přidané k lokálnímu anestetiku (opioidy, glukokortikoidy, agonisté α 2 adrenoreceptoru) či postoperační transkutánní elektrické nervové stimulace.  Rozporná data byla identifikována ohledně subacromiální/intraartikulární injekce a s chirurgií spojené techniky, jako je například autotransfúze destičkami obohacené plazmy. Nebyla nalezena žádná data, která by podporovala blok ggl. stellatae, cervikální epidurální blok, specifické postoperační rehabilitační protokoly nebo postoperační kompresivní kryoterapie.

Závěr: Analgetický režim po chirurgické reparaci rotátorové manžety by měl zahrnovat podávání paracetamolu, nesteroidních antiflogistik, dexamethasonu a techniky regionální analgezii interskalenického či supraskapulárního nervového bloku. Opioidy mají být zahrnuty jako záchranná terapie.

Anaesthesia 2019, 74, 1320–1331

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Klinické doporučení a konsenzus k analgezii kriticky nemocných terminálních pacientů: systematické review
Alejandro Durán-Crane, Andrés Laserna, María A. López-Olivo et al.

Cílem systematického review bylo identifikovat a syntetizovat dostupné doporučení vědeckých společností a expertů k analgetické terapii end-of-life pacientů v intenzivní péči. Do systematického review bylo zařazeno celkem 10 publikací. Většina dat  se věnovala 5 tématům: 1) aplikace kvantitativního hodnocení bolesti; 2) aplikace analgetik a opioidů k analgetické terapii a benzodiazepinů k potlačení anxiety; 3) nepodávání svalových relaxancií během odnětí orgánové podpory; 4) doporučení použití vysokodávkovaných opioidů sedativ ke kontrole bolesti, a to bez ohledu na potenciální urychlení umírání; 5) používání indikátoru kvality ke zlepšení analgetického managementu během end-of-life období v intenzivní péči.

Závěrem: Bez ohledu na absenci vysoko kvalitních EBM dat je evidence k managementu analgetické terapie u end-of-life kriticky nemocných pacientů homogenní a podpořena etickými principy a konsenzem expertů. Vzhledem na postupný rozvoj týmů paliativní péče je v budoucnu nutné definovat jejich místo a zapojení do end-of-life managementu kriticky nemocných pacientů.

Crit Care Med 2019; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

Kritéria pro kriticky nemocné pediatrické pacienty: příjem, propuštění, triage a úroveň péče
Lorry R. Frankel, Benson S. Hsu, FAAP2; Timothy S. Yeh et al.

Update doporučení pro příjem, propuštění, triage a úroveň péče u pediatrických pacientů – doporučení Americké pediatrické asociace. Z analýzy celkem 329 publikací v letech 2004-2016 se jenom 21 článků věnovalo hodnocení outcome pacientů a úrovně pediatrické péče, specializovaným PICU, objemu pacientů a personálů. Z toho celkem 13 studií byli retrospektivní analýzy dat z registrů, 2 menší unicentrické studie a 2 mezinárodní survey. Vzhledem na limitované data byl k tvorbě doporučení použít modifikovaný Delphi proces. Doporučení je proto označeno jako praktické prohlášení a doporučení vzhledem na nemožnost aplikace GRADE systému. Celkem se hlasovalo o 30ti prohlášeních, z toho 5 multikomponentních prohlášení o specifikách pediatrické intenzivní péče, včetně struktury, technologie, vzdělávání, tréningu a indikací k transferu. Ve zbylých 25 prohlášeních bylo dosaženo stanoveného konsenzu u celkem 17.  

Pediatr Crit Care Med 2019; 20:847–887

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Vliv furosemidu na mortalitu a potřebu renálních eliminačních metod u pacientů s AKI: systematické review a meta-analýza
Łukasz J. Krzych a Piotr F. Czempik

Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit vliv furosemidu na mortalitu a potřebu renálních eliminačních metod (RRT) u pacientů s akutním renálním selháním (AKI). Do analýzy bylo celkem zahrnuto 20 studií (2608 pacientů, z toho 1330 v intervenční skupině a 1278 v kontrolní skupině). Heterogenita studií byla akceptovatelná a výskyt bias nízký. U pacientů, kde byl furosemid podán společně s hydratací v rámci prevence kontrastem-indukované nefropatie (CIN) byla nižší potřeba RRT (OR = 0.218; 95% CI 0.05–1.04; p = 0.055).

Závěrem: Terapie furosemidem u pacientů s AKI nebyla asiocovaná s mortalitou a/nebo nutnosti RRT. 

 

Krzych and Czempik Ann. Intensive Care (2019) 9:85

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Lubrikace lidokainem pro profylaxi komplikací spojených s intubací: systematický přehled a meta analýza
Alan Hsi-Wen Liao, Shang-Ru, et al.

Tato metaanalýza si dala za cíl zhodnotit profylaktickou lubrikaci kanyly lidokainem pro prevenci postintubační bolesti v krku (POST), kašle a chrapotu u dospělých pacientů podstupujících chirurgický výkon.

Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 14 randomizovaných kontrolních studií s celkem 2146 pacienty. POST 1 hodinu po výkonu se vyskytla u 41.1% pacientů a 24 hodin po výkonu u 22.6% ve skupině s použitím lidokainu. POST 1 hodinu po výkonu v kontrolní skupině byla zaznamenána u 41.9% pacientů a po 24 hodinách od výkonu u 23.5% pacientů. Nebyl nalezen žádný efekt profylaktické lubrikace lidokainem na žádný ze sledovaných parametrů.

Závěr: Lidokain aplikovaný na hrot endotracheální kanyly není efektní pro profylaxi postoperačních komplikací spojených s intubací (bolest v krku, kašel, chrapot).

Can J Anesth/J Can Anesth (2019) 66:1221–1239

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Polyneuropatie u kriticky nemocných pediatrických pacientů na umělé plicní ventilaci: observační studie z terciárního centra v Severní Indii
Shantanu Shubham, Nitin Dhochak, Akanksha Singh et al.

Cílem prospektivní observační studie bylo zhodnotit prevalenci polyneuropatie u kriticky nemocných pediatrických pacientů ventilovaných 7 a více dnů. Do studie byli zařazeni pediatričtí pacienti ve věku 1-15 let přijati na PICU  v termínu 9/2016-6/2017. Pacienti s neuromuskulárním onemocněním, CMP, nebo se spinální patologií byli vyloučeni ze studie. U pacientů byli sledované základní demografické data, diagnóza a detaily léčby. Monitorace nervového přenosu byla u pacientů provedena v době příjmu a následně o týden později, v případě pokračující hospitalizace na PICU. U přeživších pacientů bylo hodnoceno Medical Research Council skóre svalové síly. Rizikové faktory jako PIM-2 skóre, sepse, multiorgánová dysfunkce, hypoalbuminemie, terapie steroidy, terapie svalovými relaxanciemi a vazopresory. Hladiny sérových mikronutrientů (měď, zinek, folát a vitamin B12) byli měřeny v čase příjmu a v době propuštění. Celkem bylo do studie zařazeno 32 pacientů, z toho u 29 pacientů byla diagnostikována polyneuropatie kriticky nemocných na 8. den umělé plicní ventilace (prevalnce 90,6%, 95% CI 80,5-100%). Polyneuropatie byla axonálního typu u 26 pacientů (81,2%), smíšená (3,1%) a necharakterizovaná u 2 pacientů (6,2%). Sepse a multiorgánová dysfunkce byla přítomná u 31% pacientů (96,9%). Nebyl identifikován žádný rizikový faktor polyneuropatie vzhledem na sílu studie. Rozdíl v sérové hladině mikronutrientů mezi pacienty s polyneuropatií a bez polyneuropatie nebyl statisticky signifikantní.

Závěrem: V dané kohortě kriticky nemocných pediatrických pacientů byla vysoká prevalence polyneuropatie na umělé plicní ventilaci. 

Pediatr Crit Care Med 2019; 20:826–831

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Sérová natremie a intrakraniální tlak po podání desmopresinu u těžkého kraniotraumatu: multicentrická kohortová studie
A. Harrois , J. R. Anstey, F. S. Taccone et al.

U pacientů s kraniotraumatem (TBI) může být aplikace desmopresinu spojena se vzestupem intrakraniálního tlaku (ICP). Cílem mezinárodní multicentrické observační studie bylo zhodnotit pokles natremie po aplikaci desmopresinu a posoudit vliv na ICP.  Do studie bylo celkem zahrnuto 14 neurotraumatických center v Evropě, Austrálii. Do studie byli zařazeni pacienti s těžkým kraniotraumatem (GCS ≤ 8), u kterých byl invazivní monitorován ICP. Byli monitorování pacienti, kterým byl aplikován desmopresin, hladina natremie a hodnota ICP á 6 hodin. Celkem bylo do studie zařazeno 262 pacientů s těžkým TBI, z toho 39 pacientům (14,9%) byl podán desmopresin. Medián terapie desmopresinem byl 1 den (1-3 dny) a denní dávka se pohybovala v rozmezí 0,125-10 ug. Medián hodinového poklesu natremie byl -0,1 mmol/L/hod, s mediánem trvání poklesu 36 hodin. Výskyt 6- hodinové epizody poklesu natremie přesahující 0,5mmol/L/hod nebo 1mmol/L/hod byl 8 a 3%, bez vlivu na ICP. PO adjustaci na závažnost poranění byla terapie desmopresinem nezávisle asociovaná se 60- denní mortalitou (HR 1,83, 95% CI 1,05-3,24, p=0,03).

Závěrem:  U těžkého kraniotraumatu je terapie desmopresinem běžná a asociovaná se zvýšenou mortalitou. Dávka desmopresinu byla v dané skupině variabilní, nicméně její vliv na hladinu natremie byl malý a neměl negativní dopad na ICP.

Harrois et al. Ann. Intensive Care (2019) 9:99

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Vylučovací kritéria studií a nežádoucí události perioperačního podání kyseliny tranexamové v kardiální chirurgii: systematický přehled a meta-analýza
Simonne Khair, Iris Perelman, et al.

Indikované podání kyseliny tranexamové (TXA) snižuje perioperační krevní ztrátu a nutnost podávání transfúze po kardiochirurgickém výkonu. Nicméně TXA není často podána kvůli obavám z nežádoucích účinků. Tento systematický přehled si dal za cíl určit, kteří pacienti jsou vyloučeni z klinických studií podávání TXA u kardiochirurgických pacientů. Celkem bylo zahrnuto 70 randomizovaných kontrolních studií. Nejčastějšími důvody pro vyřazení pacientů byly významné hepatální, renální a kardiální komorbidity (76% studií). Meta-analýza prokázala, že použití TXA nezvyšovala riziko výskytu nežádoucí účinků, a to včetně trombózy a záchvatů, ve srovnání s placebem nebo skupiny bez intervence (risk ratio, 0.97;95% CI, 0.88 až 1.07).

Závěr: Tato analýza prokázala, že systémové podání kyseliny tranexamové je bezpečné u pacientů při kardiochirurgickém zákroku. Přestože jsou některé skupiny pacientů často vyloučeny ze studií, zabývajících se podáváním kyseliny tranexamové, a existují u nich tedy pouze omezená data o bezpečnosti podání TXA, u mnohých populací pacientů jsou již dostupná dostatečná data pro doporučení podávání kyseliny tranexamové u pacientů podstupujících kardiochirurgický zákrok.

Can J Anesth/J Can Anesth (2019) 66:1240–1250

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
80 %

Arteriální katetry pro časnou detekci a terapii hypotenze během významných nekardiálních chirurgických výkonů
Amanda J. Naylor, MA, Daniel I. Sessler et al.

Hypotézou této randomizované studie bylo, že kontinuální monitorace tlaku pomocí zavedeného arteriálního katetru usnadní časnou detekci a terapii hypotenze. Do skupiny s krevním tlakem monitorovaným arteriálním katetrem v časovém intervalu jedné minuty bylo zařazeno celkem 143 pacientů. U druhé skupina pacientů (n=163) byl krevní tlak monitorován pomocí oscilometrické metody v pětiminutových intervalech. Autoři použili pro zhodnocení efektu monitorace za použití arteriálního katetru  plochu pod křivkou středního arteriálního tlaku (AUC-MAP) <65 mm Hg multivariační proporcionální modelu, upravili nerovnováhy v základních hodnotách proměnných a trvání výkonu. Tlaky pod 65 mm Hg byly kategorizovány jako 0, 1–17, 18–91, a >91 mm Hg × minuty AUC MAP <65 mm Hg (tedy stav bez hypotenze a 3 stejně velké skupiny se vzrůstající hypotenzí.)

Výsledky: Medián tlakových měření [Q1, Q3] byl u pacientů s arteriálním katetrem 246 (187, 308) oproti 55 (46, 75) u pacientů s oscilometrickou monitorací. Při primární analýze zvýšilo monitorování pomocí katetru četnost detekce AUC-MAP <65 mm Hg s odhadovaným odds ratio 1.78%(odds jako kategorie s nejhorší hypotenzí), (95% CI 1.18–2.70; P = .006).

Závěr: Měření tlaku za pomocí arteriální katetru odhalilo téměř dvojnásobek událostí hypotenze oproti oscilometrickému měření.

Anesth Analg XXX;XXX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Dynamické polohování hrotu jehly je superiorní ultrazvukem navigované periferní katetrizaci u pacientů mladších 2 let
Jun Takeshita, Takayuki Yoshida, et al.

Cílem této randomizované kontrolní studie bylo zhodnotit, zda dynamický polohovaní hrotu jehly zvyšuje úspěšnost ultrazvukem navigované periferní katetrizace oproti statické ultrazvukem navigované katetrizaci.  Do studie bylo zařazeno celkem 60 pacientů mladších 2 let, kteří potřebovali periferní vstup na dětské JIP. Tito pacienti byli náhodně rovnoměrně rozděleni do skupiny s dynamickým polohováním a statické skupiny. U obou skupin byla periferní katetrizace prováděna za pomocí ultrazvuku.

Výsledky: Míra úspěšného zajištění periferního vstupu na první pokus byla vyšší u dynamického polohování hrotu jehly oproti statické skupině (86.7% vs 60%; p = 0.039; RR = 1.44;95% CI, 1.05–2.0).  Celková míra úspěšnosti zajištění vstupu během 10 minut byla rovněž vyšší u skupiny s dynamickým polohováním hrotu jehly (90% vs 63.3%; p = 0.03; RR = 1.42; 95%CI, 1.06–1.91). U této skupiny bylo také třeba menšího poštu pokusů pro zajištění periferního venózního katetru oproti statické skupině, (medián, [interkvartální rozmezí] = 1 [1–1, 1–2] vs 1 [1–2, 1–3]; p = 0.013]). Medián (interkvartální rozmezí) katetrizačních časů byl 51.5 (43–63)s u skupiny s dynamickým polohováním hrotu jehly a 71.5 (45–600)s u statické skupiny (p = 0.01).

Závěr: Dynamické polohování jehly při ultrazvukem navigované periferní žilní katetrizaci vedlo ke zvýšení úspěšnosti prvního pokusu a celkové míry úspěšnosti zavedení u pacientů mladších 2 let.

Pediatr Crit Care Med 2019; 20:e410–e414

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Neuroaxiální analgezie během porodu je asociována se snížením rizikem mateřské deprese ve dvou letech věku dítěte: multicentrická prospektivní longitudinální studie
Zhi-Hua Liu, Shu-Ting He, et al.

Silná peripartální bolest je důležitým rizikovým faktorem poporodní deprese. Tato studie zkoumala, zda použití neuroaxiální blokády při porodu ovlivňuje postpartální depresi u rodiček.

Výsledky: Bylo zahrnuto celkem 508 prvorodiček, které prodělaly vaginální porod v termínu. Z nich 368(72.4%) mělo během porodu neuroaxiální blokádu a 140(27.6%) ji neobdrželo. Procento výskytu deprese ve 2 letech věku dítěte bylo nižší u těch rodiček, které měly neuroaxiální blokádu během porodu, oproti těm, které ji neměly (7.3%[27/368] vs. 13.6% [19/140]; PĽ0.029). Po korekci faktorů, bylo použití neuroaxiální blokády při porodu spojeno se signifikantním snížením rizika výskytu deprese 2 roky po porodu odds ratio 0.455, 95% CI 0.230 až 0.898; PĽ0.023).

Závěr: U prvorodiček s jednočetným těhotenstvím a vaginálním porodem hlavičkou v termínu bylo použití neuroaxiální blokády spojen s nižším rizikem deprese 2 roky po porodu.

Eur J Anaesthesiol 2019; 36:745–754

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Ultrazvuk hrudníku: review
P. H. Mayo , R. Copetti, D. Feller‑Kopman et al.

Cílem přehledového review článku je popsat možnosti využítí ultrazvukového vyšetření hrudníku v intenzivní péči. Článek popisuje možnosti diagnostiky a managmentu pneumothoraxu, pleurální efeuzí, akutní dyspnoe, plicního edému, plicní embolie, pneumonie, intersticiálního procesu a vyšetření pacienta na umělé plicní ventilaci. Tréning a zvládnutí ultrazvuku plic a pleury umožnuje lékařům v intenzivní péči rychlou diagnostiku a cílený management široké plejády patologických procesů, které se běžně v intenzivní péči vyskytují. Hlavním benefitem je jednoduchost provedení, rychlost, možno opakovaného vyšetření a spolehlivost. Současně může v řadě indikací nahradit skiagrafii hrudníku.

Intensive Care Med (2019) 45:1200–1211 https://doi.org/10.1007/s00134-019-05725-8

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Akutní ischemické CMP: výzva pro lékaře v intenzivní péči
M. Smith, U. Reddy, C. Robba et al.

Cílem přehledového článku je sumarizovat aktuální možnosti diagnosticky a managementu ischemického CMP u pacientů v intenzivní péči. Článek je rozdělen do 5 základních částí: reperfuzní strategie, anestezie pro endovasuklární trombektomie, management pacientů v intenzivní péči, intrakraniální kompliakce a etické otázky. Zavedení efektivní reperfuzní strategie, včetně intravenózní trombolýzy a endovaskulární trombektomie vedli k revoluci  v managementu akutní ischemického CMP a významně zlepšili outcome daných pacientů. Akutní management je zaměřen na obnovení průtoku do ischemické penumbry před vznikem ireverzibiliního tkáňového poškození. K optimalizace outcome pacientů je nutno minimalizovat sekundární inzulty jako hypotenze, hypertemrie, nebo hypoglykémie, které můžou nadále zhoršovat prokrvení v oblasti penumbry. ICU management pacientů s akutní ischemických CMP je zaměřen na optimalizaci systémové homeostázy, managementu intrakraniálních komplikací, neurologickém a hemodynamické monitoringu po implementaci reperfuzní terapie. Management krevního tlaku patří mezi základní a obzvláště důležité faktory, a to především u pacientů podstupující reperfuzní terapie.

Závěrem: Ačkoliv jsou k dispozici konsenzuální doporučení pro management pacientů s akutním ischemickým CMP, jenom málo z nich je postaveno na kvalitních EMB datech. Časná reperfuzní strategie může signifikantně ovlivnit outcome dané skupiny pacientů.

Intensive Care Med (2019) 45:1177–1189 https://doi.org/10.1007/s00134-019-05705-y

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Neinvazivní měření krevního tlaku pomocí analýzy srdečních ozev v porovnání s intraarteriální monitorací u kriticky nemocných dětí: pilotní studie nového přístupu
Gaurav Kapur, Lingguang Chen,et al.

Tato prospektivní observační pilotní studie se zabývala výzkumem nového zařízení, které by bylo schopné pomocí neinvazivních metod určit systolický (SBP) a diastolický (DPB) tlak z nahrávek srdečních zvuků senzitivním senzorem, připevněným na hruď pacienta.  Zároveň porovnávala přesnost měření toho přístroje s intraarteriálně měřeným tlakem.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 25 pacientů s průměrným věkem 6.4 roků (od 0 do 18 let, medián věku 3 roky). Od těchto pacientů bylo získáno 737 validních vzorků srdečních zvuků. Z těchto bylo náhodně zvoleno 246 (33%) k ustanovení počítačového modelu. Zbylých 491 (67%) získaných zvukových vzorků bylo použito pro validaci výsledků počítačového modelu nejprve s vypočtenými odhadovanými hodnotami SBP a DBP a následně s hodnotami, naměřenými pomocí intraarteriálního katetru. Byla nalezena významná shoda mezi hodnotami SBP (r = 0.964; R2 = 0.928) a DBP (r = 0.935; R2 = 0.868), zjištěných intraarteriálním měřením a pomocí metody, založené na detekci zvukových signálů srdce.

Závěr: Výsledky této práce poukazují, že koncept určování systolického a diastolického tlaku krve pomocí zvukových signálů srdce nabízí přesnou, non invazivní metodu monitorace krevního tlaku.

Pediatr Crit Care Med 2019;20:809–816

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Nové indikace pro hyperbarický kyslík
Michael H. Bennett, Simon J. Mitchell

Cílem této přehledové studie bylo identifikovat a diskutovat terapeutické použití hyperbarického kyslíku. V některých oblastech, jako je například terapie náhlé ztráty sluchu, chronické hojení ran a poškození spojené s diabetes mellitus, je použití hyperbarického kyslíku podepřeno klinickými důkazy. Na druhé straně jsou stále patrné kontroverze při použití hyperbarické kyslíkové terapie (HBOT) po středně závažném traumatickém poškození mozku. HBOT zůstává velmi špatně pochopena, přestože je používána v klinické praxi více než 50 let. Farmakologické podklady použití HBOT vycházejí ze zvýšeného tlaku kyslíku v krvi a tkáních, zahrnující specifické imunologické a metabolické cesty. Stále se objevují nové návrhy terapeutického použití hyperbarického kyslíku. Je možné, že mnohé z nich nebudou klinicky relevantní, ale některé se zdají být slibné. Klinici si nicméně musí uvědomit, že je třeba kvalitních důkazů, než se uvede nová indikace do rutinní praxe.

Curr Opin Anesthesiol 2019, 32:000–000

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Subhypnotická dávka propofolu jako antiemetická profylaxe snižuje intrathékálním morfinem indukovanou postoperační nauzeu, vomitus a pruritus u pacientek podstupujících císařský řez
Sylvanus Kampo, Alfred Parker Afful, et al.

Tato prospektivní, dvojitě zaslepená randomizovaná studie zahrnula celkem 345 rodiček, podstupujících elektivním císařský řez. Jedné skupině (n = 115) byl podán propofol v dávce 0.5mg/kg. Druhé skupině byl podán metoclopramid v dávce 10 mg (n = 115). Poslední skupina rodiček byla kontrolní skupinou (n = 115) a obdržela 0.9% NaCl. U všech skupin byla použita spinální anestezie s 7.5-10 mg 0.5% hyperbarického bupivacainu a inthékální aplikací 0.2 mg morfinu.

Výsledky: Data ukazují, že 108 (93.9%) rodiček v kontrolní skupině, 10 (8.7%) ze skupiny s podaným propofolem a 8 (7.0%) ze skupiny s podaným metoclopramidem zažilo nějakou formu postoperační nauzei a vomitu (PONV). Nebylo signifikantního rozdílu v incidenci PONV mezi skupinou s podaným propofolem a skupinou s metoclopramidem (P = 0.99;0.31 a 0.35). Rodičky, které obdržely aditivní antiemetickou terapii, byly v 97.2% z kontrolní skupiny (n=105), jedna rodička (10.0%) byla ze skupiny s podávaným propofolem a 3 rodičky ze skupiny, kde byl podáván metoklopramid (37.5%). V kontrolní skupině mělo nějakou formu pruritu 98 rodiček (85.2%), 3 ze skupiny propofol (2.6%) a 100 (87.0%) ze skupiny metoclopramidu. Byl identifikován signifikantní rozdíl mezi skupinami s podaným propofolem a s podaným metoclopramidem ve výskytu pruritu mezi rodičkami (P< 0.01).

Závěr: Subhypnotická dávka propofolu je v efektivitě potlačení PONV srovnatelná s metoclopramidem u rodiček podstupující elektivní císařský řez, zároveň tato dávka propofolu snižuje incidenci postoperačního pruritu po intrathékání aplikaci morfinu.

Kampo et al. BMC Anesthesiology (2019) 19:177

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 2
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
72 %

Výskyt a rizikové faktory nepřiměřeně hluboké pozice pediatrické mikrocuff endotracheální kanyly během pobytu na pediatrické jednotce intenzivní péče
Wakato Matsuoka, Kentaro Ide, et al.

Tato retrospektivní kohortová monocentrická studie zahrnula celkem 157 pacientů (179 případů), kteří měli zajištěné dýchací cesty mikrocuff endotracheální kanylou při mechanické ventilaci během svého pobytu na pediatrické JIP. U těchto pacientů sledovali autoři výskyt a rizikové faktory nepřiměřené hloubky zavedené mikrocuff endotracheální kanyly, definované jako pozice hrotu kanyly méně než 5 mm nad karinou na radiografickém snímku hrudníku.

Výsledky: Nepřiměřená hloubka zavedení endotracheální kanyly byla identifikována u 42 případů (23.5%), včetně bronchiální intubace ve 13 případech (7.3%). V multivariační analýze byly identifikovány tyto nezávislé rizikové faktory:  menší vzrůst (výška v cm) (odds ratio, 0.93; p < 0.001), anamnéza abdominálního onemocnění nebo předchozího chirurgického zákroku v dutině břišní (odds ratio, 4.38; p = 0.004) a použití příliš velké endotracheální kanyly (odds ratio, 2.93; p = 0.042).

Závěr: Výskyt nepřiměřeně hluboko zavedené mikrocuff endotracheální kanyly byl za sledované období 23.5%. Možnost špatné hloubky zavedení kanyly by měla být zvážena, pokud má pacient některé výše zmíněné rizikové faktory, jako je anamnéza abdominálního onemocnění nebo předchozího chirurgického zákroku v dutině břišní, nebo použití příliš velké endotracheální kanyly u malých dětí.

Pediatr Crit Care Med 2019; XX:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Awake videolaryngoskopie vs fibropotická bronchoskopie
Albert Moore, Thomas Schricker

Obtížné zajištění dýchacích cest zůstává znepokojující součástí anesteziologické praxe. Awake intubace je důležitou součástí této problematiky. Tradičně byla fibroopticky asistovaná intubace metodou volby pro zajištění dýchacích cest u bdělého pacienta. Vývoj nové generace videolaryngoskopů byl revoluční pro intubace pacienta v celkové anestezie. Tato studie si dala za cíl určit, zda budou mít videolaryngoskopy své uplatnění také u obtížného zajištění dýchacích cest u bdělých pacientů. Nedávná zjištění randomizovaných kontolních studií a jejich metaanalýz ukazují, že videolaryngoskopy poskytují srovnatelnou míru úspěchu a rychlejší intubaci při porovnání s intubací za pomoci fibrooptické bronchoskopie u bdělého pacienta a měly by tudíž být zahrnuty do úvah při plánování obtížného zajištění dýchacích cest při awake intubaci.

Curr Opin Anesthesiol 2019, 32:000–000

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Klidová velikost zornic je prediktorem hypotenze při úvodu do celkové anestezie
Ryohei Miyazaki, Makoto Sumie,et al.

Arteriální hypotenze patří mezi závažné nežádoucí události v rámci celkové anestezie. Pacienti s preexistující autonomní dysfunkcí mají větší riziko hypotenze. Ta je spojena s prodloužením hospitalizace a vyšší mortalitou. Mezi prediktory hypotenze patří věk, vyšší ASA skóre, podávání propofolu, fentanylu a emergentní výkony. Během této studie se autoři zaměřili na to, zda objektivní měření pupilárního světelného reflexu má prediktivní váhu v rámci hodnocení periopační hypotenze.

Výsledky: Bylo vyšetřeno celkem 79 pacientů, kteří podstoupili plánovaný chirurgický výkon. Pacienti se závažnými kardiovaskulárními komorbiditami a pacienti užívající antihypertenziva byli ze studie vyřazeni. Logistická regresní analýza prokázala, že post indukční hypotenze byla asociována s maximální velikostí pupil, nebo s rychlostí jejich kontrakce po přizpůsobení věku a dalším klinickým proměnným. Latence světelného reflexu a procento snížení velikost pupily nebylo asociováno s hypotenzí. Věk byl relativně silný prediktor hypotenze.

Závěr: Měření maximální velikosti pupil je užitečné pro identifikaci pacientů v riziku perioperační hypotenze. Během měření velikosti pupil musí být brán v potaz věk pacienta.

Journal of Anesthesia https://doi.org/10.1007/s00540-019-02672-y

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 2
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Diagnostika invazivní plicní aspergilózy v intenzivní péči
Stijn Blot, Jordi Rello a Despoina Koulenti

Cílem přehledového článku je popsat diagnostický postup invazivní plicní aspergilózy bez plicní biopsie u kriticky nemocných pacientů. Daný přístup je založen mikrobiologii, zobrazovacích metodách, komorbiditách a prezentaci akutní nemoci. Diagnostika invazivní plicní aspergilózy bez biopsie je založena na zvažování pravděpodobnosti. Preemptivní antifungální strategie zatím nebyla v podmínkách intenzivní péče implementována, ačkoliv časná antifungální terapie v časné fázi nemoci i při nízké pravděpodobnosti onemocnění může převážit riziko prodlevy adekvátní terapie při rozvoji onemocnění. Pozitivní galaktomanan v séru, nebo v bronchoalveolární laváži je efektivním testem k potvrzení invazivní plicní aspergilózy. Přínos kultivace a PCR je nejednoznačný. Negativní galaktomanan, nebo PCR test má vysokou negativní prediktivní hodnotu. Klinické známky invazivní aspergilové infekce na CT vyšetření jsou vysoceselektivní, nicméně vzácné u ventilovaných pacientů. Imunokompromitovaní pacienti jsou ve vysokém riziku onemocnění. Střední riziko je spojeno s CHOPN, jaterní dysfunkci a AIDS. Invazivní aspergilóza u pacientů bez daných diagnóz je raritní. Akutní onemocnění frekventně asociované s invazivní aspergilózou je sepse, nebo respirační insfucience na podkladě chřipky, ARDS, nebo pneumonie. 

Curr Opin Crit Care 2019, 25:430–437

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Jak máme léčit acinetobacterovou pneumonii?
Rosario Amaya-Villar a Jose´ Garnacho-Montero

Cílem přehledového článku je popsat epidemiologii a terapeutické možnosti léčby pneumonie vyvolanou Acinetobacterem baumanii včetně podpůrné nebulizační terapie. A. baumanii je vedoucím patogenem nozokomiální pneumonie v určitých geografických oblastech, který postihuje především dlouhodobě hospitalizované oslabené jedince, kteří jsou léčeni širokospektrými antibiotiky. Neadekvátní empirická ATB terapie je jednoznačně asociována se zvýšenou mortalitou. Karbapenemy nemohou být považované za lék volby v oblastech se zvýšenou rezistencí. Aktuálně jsou polymixiny lékem s nejvyšší in-vitro antimikrobiální aktivitou. Nejčastěji používaným lékem dané skupiny je kolisitin, ačkoliv polymixin B je spojen s nižší renální toxicitou. Plicní koncentrace polymixinů dosahují nedostatečnou hladinu u velké skupiny pacientů, co vedlo ke kombinované pomocné nebulizační terapii ATB, ačkoliv aktuální data nepodporují kombinovanou terapii pro léčbu A. baumanii pneumonie. Nebulizační terapie ATB se nicméně zdá být logická u pacientů neragujících na terapie, nebo u kmenů s vyšší minimální inhibiční koncentrací. Cefiderocol, nový cefalosporin aktivní vůči A.baumanii může být atraktivní terapeutickou možností, v případě, že aktuálně probíhající studie potvrdí jeho efektivitu.

Curr Opin Crit Care 2019, 25:465–472

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Antibiotická profylaxe po pediatrických kardiochirurgických výkonech s otevřeným hrudníkem
Takeshi Hatachi, Toshiki Sofue,et al.

Tato retrospektivní unicentrická observační studie se zabývala porovnáním výskytu infekce v krevním řečišti u 63 pediatrických pacientů 30 dní po kardiochirurgickém výkonu na otevřeném hrudníku. Porovnávala tři režimy ATB profylace: 1)cefazolin, 2)cefazolin s vankomycinem a 3)vankomycin a meropenem. U těchto pacientů bylo identifikováno 17 infekcí v krevním řečišti a 12 infekcí v rámci operačního pole. Společně se tyto dvě komplikaci vyskytly u 10 z 15 pacientů v první skupině (67%), 10 z 19 pacientů v druhé skupině (53%) a 9 z 29 pacientů ve třetí skupině (31%) (p = 0.07). Po korelaci výsledků s věkem pacientů, managementu otevřeného hrudníku, použití  mimotělového oběhu a nazální kolonizace Staphylococcus aureus v multivariační analýze, nebylo rozdílů mezi první a druhou ATB skupinou (p = 0.19), zato třetí skupina pacientů  v režimu profylaxe venkomycinem a meropenem vykazovala nižší výskyt infekcí, než tomu bylo u skupin s použitím cefazolinu samotného či jeho kombinací s vankomycinem (odds ratio,0.0885; 95% CI, 0.0176–0.446; p = 0.003).

Závěr: Tato studie prokázala nižší výskyt infekcí krevního řečiště a infekcí v místě operačního pole u pediatrických pacientů podstupujících kardiochirurgický výkon na otevřeném hrudníku při širokospektré ATB profylaxi. Jsou však nutné další, nejlépe randomizované studie, které by tyto výsledky potvrdily.

Pediatr Crit Care Med 2019; 20:801–808

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %