Články na téma

Konsenzuální guidelines pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19
T. M. Cook, K. El-Boghdadly et al.

Management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 je vysoce rizikový pro personál a pacienty. Cílem tohoto článku bylo rozvinout zásady pro management dýchacích cest u pacientů s COVID-19 pro podporu bezpečných, přesných a rychlých výkonů. Jsou diskutována doporučení k prevenci kontaminace zdravotnických pracovníků, výběr personálu podílejícího se na řízení dýchacích cest, požadovaný výcvik a výběr zařízení.  Jsou popsány základní principy řízení dýchacích cest v těchto prostředích pro: nouzovou tracheální intubaci; předvídanou nebo neočekávanou obtížnou tracheální intubaci; srdeční zástavu; anestetickou péče; a tracheální extubaci. Autoři poskytují údaje na podporu lékařů v oblasti bezpečného managementu dýchacích cest pacientů s COVID-19. Doporučení v tomto dokumentu jsou navržena tak, aby byla přizpůsobena místním opatřením pracovišť.

Anaesthesia 2020, 75, 785–799

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Účinnost ultrazvukem řízené techniky pro katetrizaci radiální tepny u pediatrických pacientů: systematický přehled a meta analýza randomizovaných kontrolovaných studií
Wen Zhang, Kunpeng Li et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy bylo vyhodnotit účinnost ultrazvukem vedené techniky katetrizace radiální tepny u dětské populace.

Výsledky: Ze 7 relevantních studií bylo zařazeno 558 katetrizací radiální tepny, z toho 274 ultrazvukem navigovaných a 284 vedených palpačních katetrizací. Ultrazvukem vedená technika by mohla výrazně zlepšit míru úspěchu prvního pokusu a celkovou úspěšnost (RR 1,78, 95% CI 1,46 až 2,18, P <0,00001; RR 1,33; 95% CI 1,20 až 1,48; P <0,00001). Mezi zahrnutými studiemi však byla významná heterogenita pro celkovou úspěšnost (I2 = 67%).  Ultrazvukem vedená radiální katetrizace byla také spojena s menším průměrným počtem pokusů a průměrnou dobou do úspěšného zavedení (WMD - 1,13, 95% CI - 1,58 až - 0,69; WMD - 72,97 s, 95% CI - 134,41 až - 11,52) a nižším výskytem hematomů (RR 0,17, 95% CI 0,07 až 0,41).

Závěry: Použití ultrazvukové techniky by mohlo zlepšit úspěšnost katetrizace radiální tepny a snížení výskytu hematomů u dětských pacientů. Výsledky by však měly být interpretovány s obezřetností kvůli heterogenitě mezi studiemi.

Zhang a kol. Critical Care (2020) 24: 197

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Furosemidový stress test jako prediktivní markr progrese akutního poškození ledvin nebo substituční renální terapie: systematický přehled a meta-analýza
Jia-Jin Chen, Chih-Hsiang Chang et al.

Použití furosemidového v stress testu (FST) jako markru akutního poškození ledvin bylo popsáno v mnoha. Diagnostické provedení FST (ve smyslu senzitivity, specificity, počtu událostí, skutečné pozitivity a falešné pozitivity) bylo extrahované a zhodnoceny.

Výsledky: Do 11 zahrnutých studií bylo zařazeno celkem 1366 pacientů. Z toho 517 pacientům byla predikována progrese akutního renálního selhání a 1017, u kterých byla predikovaným outcomem substituční renální terapie (RRT).  Souhrn výsledky senzitivity a specificity FST pro predikci progresu AKI byly 0,81 (95% CI 0,74-0,87) a 0,88 (95% CI 0,82-0,92). Souhrnný poměr Pozitivní pravděpodobnosti (LR) byl 5,45 (95% CI 3,96 -7,50), negativní LR byl 0,26 (95% CI 0,19-0,36) a poměr diagnostického odds ratio (DOR) byl 29,69 (95% CI 17.00-51.85). Souhrn provozní charakteristiky přijímače (SROC) se sdruženou diagnostickou přesností byly 0,88. Diagnostický výkon FST při predikci progresu AKI nebyl ovlivněn různými AKI kritérii nebo základním chronickým onemocněním ledvin.  Souhrnné výsledky citlivosti a specificity FST pro predikci RRT byly 0,84 (95% CI 0,72-0,91) a 0,77 (95% CI 0,64-0,87). Souhrnné pozitivní LR a sdružené negativní LR byly 3,16 (95% CI 2,06-4,86) a 0,25 (95% CI 0,14-0,44). Společné diagnostickou odds ratio (DOR) bylo 13.59 (95% CI 5.74-32.17), a SROC se svou celkovou diagnostickou přesností bylo 0.86. Diagnostický výkon FST pro predikci RRT je lepší ve stadiu 1-2 AKI ve srovnání s AKI ve fázi 3 (relativní DOR 5,75, 95% CI 2,51-13,33).

Závěr: Furosemidový stress test je jednoduchým nástrojem pro rozpoznání populace s akutním poškození ledvin (AKI), vysokého rizika AKI progrese a potřeby renální substituční terapie a také diagnostické provedení FST v predikci RRT je lepší ve včasné AKI populace.

Chen et al. Critical Care (2020) 24:202

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Asociace fragility s nepříznivými výsledky po multisystémovém traumatu: systematický přehled a meta-analýza
Alexander Poulton, Julia F. Shaw et al.

Cílem této studie bylo systematické přezkoumání a metaanalýza asociace mezi fragilitou a outcomem pacientů (primárními sledovanými parametry byla mortalita; komplikace, využití zdravotních zdrojů, a sekundárním pak zážitek pacienta) po multisystémovém traumatu.

Výsledky: Bylo zahrnuto šestnáct studií, v kterých bylo 5198 účastníků; 9,9% lidí s fragilitou zemřelo ve srovnání s 4,2% lidí bez fragility. Fragilita byla spojena se zvýšením úmrtnosti (upravený odds ratio  [OR], 1,53; 95% interval spolehlivosti [CI], 1,37–1,71), komplikace (upravené OR, 2,32; 95% CI, 1,72–3,15) a nepříznivé výsledky (upravené OR, 1,78; 95 CI, 1,29 - 2,45).

Závěr: Přítomnost fragility je významně spojena s úmrtností, komplikacemi a nepříznivým vývojem zdravotního stavu po traumatu více systémů. Tato informace poskytuje důležitou prognostickou informaci, na kterou je nutno brát zřetel při informování pacientů a jejich rodin a vyzdvihuje nutnost optimalizace systému pro management traumat tak, aby vyhovoval komplexním potřebám starších pacientů.

Anesth Analg 2020; 130: 1482–92

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

Algoritmus managementu dospělých pacientů s monitorací mozkové oxygenace a intrakraniálního tlaku: Seattle International Brain Injury Consensus Conference. (SIBICC)
Randall Chesnut, Sergio Aguilera et al.

 Konsenzuální skupina 42 zkušených expertů, kteří pracují s těžkými traumatickými zraněními mozku (sTBI) si dali za cíl představit nový protokol pro měřením intrakraniálního tlaku (ICP) a monitorací intrakraniální hodnoty kyslíku, vyvinutý na základě konsensuálního přístupu založeného na metodě Delphi. Vytvořeny byly nakonec tři odlišné léčebné protokoly, každý se třemi úrovněmi, přičemž vyšší úrovně zahrnují terapie s vyšším rizikem. První protokol adresoval management zvýšeného ICP, pokud je oxygenace mozku normální. Druhý se zabývá managementem mozkové hypoxie s normálním ICP. Třetí protokol řeší situace, kde jsou přítomny jak intrakraniální hypertenze, tak hypoxie mozku. Při navrhování různých algoritmů panel problematiku týkající se transfuzí krve a řízením ventilátoru.

Závěr: Účelem protokolů je pomáhat klinikům při léčbě pacientů s ICP a monitorací intrakraniální oxygenace, ale neodrážejí standardy péče a ani nenahrazují individualizovanou péči. Protokoly by měly být použity ve spojení s doporučeními pro základní péči, řízením neurologického zhoršení a weaningu  léčby, nedávno publikovanými ve spojitosti s Seattle International Brain Injury Consensus konferencí.

Intensive Care Med (2020) 46:919–929

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Mortalita sepse a septického šoku v Evropě, Severní Americe a Austrálii v období od 2009 - 2019 - výsledky systematického přehledu a meta-analýzy
Michael Bauer, Herwig Gerlach et al.

Sepse a septický šok bývají jednou z nejčastějších příčin úmrtí kriticky nemocných pacientů. Heterogenita syndromu ale brání v generování reprodukovatelných čísel rizika úmrtí, v důsledku čehož je míra mortality mezi 15 až 56%. Cílem tohoto systémového přehledu a meta analýzy je aktualizovat a rozšířit stávající znalosti a odhadnout 30- ti a 90 ti-denní míru mortality u sepse a septického šoku zvlášť, rozdělit podle oblasti a posoudit míru mortality napříč různými hodnoceními sekvenčního selhání orgánu (SOFA).

Výsledky: Bylo zahrnuto 170 studii. Průměrná 30-ti denní mortalita septického šoku byla 34,7% (95% CI 32,6 - 36,9%) a 90-ti denní mortalita na septický šok byla 38,5% (95% CI 35,4 - 41,5%). Průměrná 30- ti denní mortalita sepse byla 24.4% (95% CI 21.5-27.2%), a 90-ti denní mortalita sepse byla 32.2% (95% CI 27.0-37.5%). Odhadovaná míra mortality RCTs byla pod prospektivními a retrospektivními kohortovými studiemi. Míry se lišily mezi regiony, s 30-ti denní mortalitou u septického šoku 33,7% (95% CI 31,5-35,9) v Severní Americe, 32,5% (95% CI 31,7-33,3) v Evropě a 26,4% (95% CI 18,1-34,6) v Austrálii. Statisticky významný pokles míry 30-ti denní mortality u septického šoku byl mezi lety 2009 a 2011, ale ne po roce 2011. Za 1 bodové zvýšení průměrného SOFA skóre, průměrná úmrtnost vzrostla o 1,8 - 3,3%.

Závěr: Trendy snižující se mortality u sepse a septického šoku, míry v čase a rozdíly mezi regiony naznačují nenaplněnou potřebu po zlepšení management sepse.

Bauer et al. Critical Care (2020) 24:239

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

Perioperační management pacientů infikovaných novým typem koronaviru: Doporučení od Čínské anesteziologické společnosti a Čínské asociace anesteziologů
Xiangdong Chen, Yanhong Liu et al.

Od 24. února 2020 došlo k vypuknutí nové choroby Coronavirus - COVID-19 v 77 262 případech v Číně a v dalších 27 zemích. Virus je pro člověka nový a zatím neexistuje žádná vakcína, každý jedinec je náchylný a může se nakazit. Pracovníci zdravotní péče jsou vysoce ohroženi a bohužel více než 3 000 zdravotnických pracovníků v Číně bylo nakaženo. Anesteziologové patří mezi zdravotnické pracovníky, kteří jsou ještě více ohroženi nakažením kvůli jejich úzkému kontaktu s infikovanými pacienty a vysokou pravděpodobností setkání se s aerosolem z dýchacích cest pacientů. Za účelem poskytnutí aktualizovaných doporučení pro zdravotnické pracovníky ohledně perioperačního managementu infikovaných pacientů dvě největší anesteziologické společnosti, Čínská společnost anesteziologie (CSA) a Čínská asociace anesteziologů (CAA) vytvořily pracovní skupinu, která vypracovala doporučení. Pracovní skupina doufá, že pomůže zdravotnickým pracovníkům, zejména anesteziologům, optimalizovat péči o své pacienty a chránit pacienty, zdravotnické pracovníky a veřejnost před nakažením. Doporučení byla vytvořena hlavně na základě praxe a zkušeností anesteziologů, kteří poskytovali péči pacientům v Číně. Proto přijetí těchto doporučení mimo Čínu je třeba zavádět opatrně s ohledem na místní kulturu a systém poskytování zdravotnické péče.

Anesthesiology 2020; 132: 1307–16

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Znovu objevení ketaminu při léčbě kriticky nemocných dospělých
Kimberly P. Hurth, Anthony Jaworski et al.

Cílem této přehledové studie bylo posoudit důkazy a diskutovat o rizicích a klinickém významu ketaminu u kriticky nemocných dospělých pacientů.

Výběr studie: Do analýzy byly zahrnuty kazuistiky, observační studie (kohorty, case studies) a randomizované kontrolované studie zahrnující pacienty 18 let a starší v neperioperačním prostředí s použitím buď intravenózního nebo intramuskulárního ketaminu.

Syntéza dat: Důkazy byly uspořádány podle indikaci k použití ketaminu, které zahrnovaly bolest, sedaci, status asthmaticus, alkoholový abstinenční syndrom, status epilepticus a akutní psychiatrické poruchy chování. Hodnocení důkazů bylo provedeno na základě literatury spolu s veškerými souvisejícími doporučeními.

Závěry: Ketamin může představovat potenciální přínos u několika chorobných stavů u kriticky nemocných pacientů včetně bolesti, alkoholového abstinenčního syndromu, status epilepticus a akutní agitace. K ověření jeho použití v kritické a intenzivní péči je zapotřebí dalších podpůrných důkazů.

Crit Care Med 2020; 48: 899–911

Crit Care Med 2020; 48: 899–911

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Rekrutabilita a účinek PEEP u se SARS-CoV-2 spojeným syndromem respirační tísně
François M. Beloncle, Bertrand Pavlovsky et al.

Účelem studie bylo systematicky hodnotit respirační mechaniku a rekrutabilitu u  ARDS spojeným se SARS-COV-2. Výměny plynů, complience respiračního systému (CRS) a hemodynamika byla posouzena na dvou úrovních PEEP (15 cmH2O a 5 cmH20) během 36 hodin (den 1) a od 4 do 6 dní (den 5) po intubaci. Rekrutovaný objem byl vypočten jako rozdíl mezi objemem z PEEP 15 na 5 cmH2O a objemem predikovaným compliance při PEEP 5 cmH2O (nebo vyšším jako otevírací tlak dýchacích cest). Recruitment-to-inflation (R / I) ratio (tj. poměr mezi compliance rekrutovaných plic a CRS v PEEP 5 cmH2O) bylo použito pro dosažení recrutability plic. Hodnota R / I ratio vyšší nebo stejná 0,5 byla použita k definování rekrutovatelných pacientů.

Výsledky: Hodnota R / I ratio byla počítána pro 25 z 26 vybraných pacientů v den 1 a pro 15 pacientů v den 5. V den 1 bylo 16 pacientů (64%) považovaných za vysoce rekrutovatelných (median R / I ratio 0.41 [0.31-0.48]). PaO2 / FiO2 při PEEP 15 cmH2O bylo vyšší ve srovnání s PEEP 5 cmH2O pouze u vysoce rekrutovatelných pacientů (173 [139-236] vs. 135 [89-167] mmHg; p <0.01). Ani PaO2 / FiO2 nebo CRS měřeno při PEEP 15 cmH2O nebo při PEEP 5 cmH2O, ani změny  PaO2 / FiO2 nebo CRS v odpovědi na změnu PEEP neumožnily rozpoznat vysoce nebo špatně rekrutovatelných pacientů.

Závěr: V této sérii 25 pacientů s ARDS spojeným s SARS-Cov-19  bylo 64% považovaných za vysoce rekrutovatené a pouze 36% jako špatně rekrutovatelné na základě poměru R / I měřeného v den intubace. Toto pozorování naznačuje, že systematické hodnocení R / I ratio může pomoci vedení počáteční titrace PEEP k omezení škodlivého účinku zbytečně vysokého PEEP v souvislosti s krizí COVID-19.

Beloncle et al. Ann. Intensive Care (2020) 10:55

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Použití ketaminu pro tracheální intubaci kriticky nemocných dětí je asociováno s nižším výskytem nepříznivých hemodynamických příhod
J. Arden Conway, Priyanka Kharayat et al.

Cílem této retrospektivní analýzy bylo zjistit, zda podávání ketaminu pro tracheální intubaci kriticky nemocných dětí na jednotce intenzivní péče s šokem nebo bez něj bylo spojeno s menším počtem nepříznivých hemodynamických událostí ve srovnání s jinými indukčními anestetiky.  Autoři zkoumali také, zda existuje závislost mezi dávkou ketaminu a nepříznivými hemodynamickými událostmi, zahrnujícími dysrytmie, hypotenzi srdeční zástavu.

Výsledky: Z 10 750 tracheálních intubací byl použit v  32,0% (n = 3 436) ketamin jako indukční činidlo. Nejběžnější diagnóza spojená s použitím ketaminu byla sepse a / nebo šok (49,7%). Po úpravě potenciálních proměnných bylo podání ketaminu spojeno s menším výskytem hemodynamických nežádoucích účinků při tracheální intubaci ve srovnání s jinými činidly (upravený OR 0,74; 95% CI, 0,58 - 0,95). Interakce mezi podáváním ketaminu a diagnózou šoku nebyla významná (p = 0.11).

Závěry: Použití  ketaminu  pro tracheální intubaci je spojeno s nižším výskytem s intubacích  hemodynamických nežádoucích účinků.

Crit Care Med 2020; 48: e489 – e497

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
76 %

Infekce COVID-19: Implikace pro zdravotnické pracovníky v kritické a intenzivní péči
John R. Greenland, Marilyn D. Michelow et al.

Zdravotní systémy na celém světě reagují na Coronavirus Disease 2019 (COVID-19), vznikající infekční syndrom závažné dechové tísně způsobený novým typem koronaviru-2 (SARS-CoV-2). Pacienti s COVID-19 mohou postupovat od asymptomatického nebo mírného onemocnění k hypoxemii - respiračnímu selhání nebo multisystémovému orgánovému selhání , vyžadující intubaci a intenzivní péči. Poskytovatelé zdravotní péče, zejména anesteziologové, jsou v první linii této epidemie a musí čerpat z nejlepších dostupných důkazů, které mají vést k terapeutickému managementu pacientů s COVID-19 a přitom se udržet v bezpečí. Zde autoři uvádějí přehled patogeneze, prezentace, diagnostiky a potenciálních terapeutik COVID-19, se zaměřením na léčbu dýchacích cest spojených s COVID-19 selháním. Autoři čerpají z literatury z jiných virových epidemií, léčby syndromu akutní respirační tísně a nedávné publikace o COVID-19.Tato recenze poskytuje úplné shrnutí důkazů, které jsou v současné době k dispozici pro management péče kriticky nemocných pacientů s COVID-19.

Anesthesiology 2020; 132:1346–61

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Gastrointestinální dysfunkce kriticky nemocných: systematický přehled a výzkumná agenda navrhnutá Sekcí metabolizmu, endokrinologie a výživy Evropské společnosti intenzivní medicíny
Annika Reintam Blaser, Jean-Charles Preiser et al.

Kvůli nedostatečné standardizaci diagnostických a terapeutických přístupů bývá gastrointestinální (GI) dysfuknce kriticky nemocných často přehlížena. Tato studie si dala za cíl vyvinout výzkumnou agendu pro GI dyskunce v budoucnu. 

Výsledky: Systematický přehled a výzkumná agenda se týkaly následujících témat s návrhy budoucích vědeckých výzkumů:  (1)identifikace klinicky důležitých podtémat v oblasti GI dysfunkce, které by vyžadovaly další výzkum- monitoring,(2)systematický přehled literatury na každé z podtémat- asociace mezi GI a outcomem pacienta, (3) sumarizace důkazů u jednotlivých podtémat- GI funkce a nutrice, (4) identifikace oblastí s nejasnostmi-management GI dysfunkce a patofyziologické mechanismy (5) formulovat a definovat návrhy studií k jednotlivým podtématům- bylo identifikováno 17 podtémat a důkazy z nich byly sumarizovány, (6)priorizovat návrhy studií pomocí sekvenční volby-mezi prvními deseti podtématy byla prevence a management průjmu, management intolerance stravy, bed-side skórování akutního gastrointestinálního poranění, role intraabdominální hypertenze v rozvoji a monitoringu GI dysfuknce a rozvoji non oklusivní mesenteriální ischemie.

Závěr: Dostupné důkazy o gastrointestinální dysfunkci jsou nedostatečné, částečně kvůli nedostatečné přesnosti definic. Je třeba používat základní set monitoringu a outcomů pacientů ke zlepšení konzistentnosti budoucích studií. Tato studie navrhla několik konsenzuálních procesních oblastí a nastínila budoucí studijní projekty.

Reintam Blaser et al. Critical Care (2020) 24:224

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Akutní respirační selhání u COVID-19: je to "typické" ARDS?
Xu Li, Xiaochun Ma

COVID-19 je vysoce infekční a může vést k fatálním komorbiditám, zejména k syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plné porozumění charakteristik, spojených s ARDS u COVID-19  vede k včasnému rozpoznání a správné léčbě. Cílem tohoto sdělení je popsat charakter ARDS ve spojení s COVID-19 a objasnit rozdíly od ARDS způsobený jinými faktory. COVID -19 nejvíce postihuje právě dýchací systém a poškození jiných orgánů je minimální. ARDS způsobený COVID-19 poškodil zejména epitelové buňky alveolů, zatímco endotelové buňky byly méně poškozené, proto se vyskytla menší exsudace. Klinické projevy byly u některých pacientů COVID-19 relativně mírné, což bylo v rozporu se závažností laboratorních a zobrazovacích nálezů. Čas nástupu ARDS související s COVID-19  byl 8-12 dní, což není v souladu s berlínskými kritérii ARDS, které definovaly limit nástupu jednoho týdne. Někteří z těchto pacienti mohou mít relativně normální plicní compliance. Závažnost byla definována do tří stupňů podle její specificity: mírná, středně těžká a těžká. HFNO může být u pacientů s ARDS souvisejících s COVID-19 bezpečná, dokonce i u některých středně závažných pacientů. Nejpravděpodobnější příčinou úmrtí je závažné respirační selhání. To znamená, že načasování invazivní mechanické ventilace je velmi důležité. Účinky kortikosteroidů v ARDS souvisejících s COVID-19 byly nejisté.

Li and Ma Critical Care (2020) 24:198

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

COVID 19 u kriticky nemocných pacientů v regionu Seattle
Pavan K. Bhatraju, M.D., Bijan J. Ghassemieh et al.

Tato případová studie se zabývala identifikací a následnou péčí o COVID 19 pacienty z 9 nemocnic v oblasti Seattlu, kteří byli hospitalizováni na JIP s těžkým akutním respiračním syndromem ,  súpjeným s infekcí koronavirus-2 (SARS-CoV- 2). Klinické údaje byly získány z lékařských záznamů. Uvedené údaje jsou dostupné od března 2020. Každý z pacientů byl sledován nejméně 14 dní

Výsledky: Identifikováno bylo 24 pacientů s potvrzeným Covid-19. Průměrný věk (± SD) byl 64 ± 18 let, 63% byli muži a příznaky začaly 7 ± 4 dny před přijetím. Nejčastějšími symptomy byly kašel a dušnost; 50% pacientů mělo při přijetí horečku a 58% mělo diabetes mellitus. Všichni pacienti byli přijati pro hypoxické respirační selhání, 18 pacientů (75%) vyžadovalo umělou plicní ventilaci. Většina pacientů (17) měla také hypotenzi a potřebovala léčbu vazopresory. Žádný pacient neměl pozitivní test na chřipku A, chřipku B nebo jiné virové respirační onemocnění. Polovina pacientů (12) zemřela na JIP  mezi 1. a 18. dnem, včetně 4 pacientů, kteří měli předem vyslovené přání o nezahajování resuscitace při příjmu. Z 12 přeživších pacientů bylo 5 propuštěno domů, 4 propuštění z JIP, ale zůstali v nemocnici a 3 zůstávali nadále na umělé plicní ventilaci.

Závěr:  Během prvních 3 týdnů vypuknutí choroby Covid-19 v oblasti Seattle, nejběžnějšími důvodem přijetí na JIP bylo hypoxické respirační selhání, které vyžadovalo umělou plicní ventilaci, hypotenze vyžadující léčbu vazopresory nebo obojí. Mortalita těchto kriticky nemocných pacientů byla vysoká.

N Engl J Med 2020; 382:2012-2022

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Léčiva používána během kardiopulmonální resuscitace
Mikael F. Vallentin, Asger Granfelft et al.

Tento narativní přehled nastiňuje důkazy o nejběžnějších lécích podávaných během kardiopulmonální resuscitace dospělých. Dvě velké klinické studie nedávno objasnily role adrenalinových a antiarytmických léků. Adrenalin vede k podstatně vyšší míře návratu spontánního oběhu a mírnému zvýšení přežití. Amiodaron a lidokain zlepšují krátkodobý outcome a odhady naznačují malý, ale nejistý vliv na dlouhodobé přežití. Stále chybí kvalitní důkazy pro jiné léky, jako je hydrogenuhličitan, vápník a hořčík při srdeční zástavě. Slibnou entitou může být kombinace vasopresinu a glukokortikoidů, ale nejprve je nutné ověření předběžných zkoušek. Data z observačních studií a podskupinových analýz  obecně upřednostňují intravenózní před intraoseálním přístupem, který stále zůstává alternativou. Guidelines pro použití výše uvedených léků byly aktualizovány, ale v poslední letech zůstaly do značné míry nezměněny. Během kardiopulmonální resuscitace stále existuje několik nezodpovězených otázek souvisejících s používanými léčivy a v současné době běží pouze několik studií.

Curr Opin Crit Care 2020, 26: 242–250

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Extrakorporální kardiopulmonální resuscitace u srdeční zástavy
Rajat Kalra, Marinos Kosmopoulos et al.

Extrakorporální kardiopulmonální resuscitace (ECPR) je moderní resuscitační přístup, který využívá veno-arteriální mimotělovou membránovou oxygenaci (VA-ECMO). Tento přístup se stále více používá po celém světě ke zmírnění hemodynamické a multiorgánové dysfunkce, která doprovází srdeční zástavu. V tomto přehledu jsou diskutovány fyziologie VA-ECMO a ECPR, role ECPR v současné resuscitační péči, komplikace spojené s používáním ECPR a VA-ECMO a úvahy o intenzivní péči o pacienty, u kterých se tyto metody využívají. ECPR nabízí slibný mechanismus ke zlepšení multiorgánového selhání a poskytnutí času pro podpůrné intervence, potřebné k efektivní léčbě srdeční zástavy. Pro podporu jeho úspěšného využití je nutná rozsáhlá spolupráce přednemocniční a nemocniční péče.

Curr Opin Crit Care 2020, 26: 228–235

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Preeklampsie a anesteziolog: současný management
Robin Russell

V současné době jsou zkoumány angiogenní biomarkery placentární růstový faktor a rozpustný fms-like tyrosinkináza-1 při stanovení diagnózy preeklampsie a jejím managementu. Neuroaxiální bloky se doporučují jak pro porod, tak pro císařský řez, pokud nejsou kontraindikovány trombocytopenií nebo koagulopatií, ačkoliv bezpečná dolní hranice počtu destiček nebyla zavedena. Pro spinální hypotenzi není fenylefrin u preeklamptických  pacientek méně účinný než efedrin a může nabídnout určité výhody. Pokud je vyžadována celková anestézie, musí být vynaloženo úsilí na oslabení hypertenzní odpovědi na laryngoskopii a intubaci. Transthorakální echokardiografie byla shledána jako užitečná technika pro sledování mateřské hemodynamiky při preeklampsii.

Závěr: Zlepšení diagnostiky preeklampsie může vést k lepším outcomům  matky a dítěte. Péče o pacientku v peripartálním období vyžaduje multidisciplinární týmový přístup, mnoho preeklamptických žen podstupuje neuraxiální analgezii nebo anestézii.  Ženy s těžkou preeklampsií mohou vyžadovat péči intenzivistů, a ta by měla splňovat stejné standardy, jaké mají ostatní akutně nemocní pacienti.

Curr Opin Anesthesiol 2020, 33: 305–310

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Koronavirus 2019 v Itálii – vypuknutí nákazy: doporučení pro klinickou praxi
M. Sorbello, K. El-Boghdadly et al.

Nový koronavirus 2019 je jednořetězcová, ribonukleová kyselina, která způsobila mezinárodní pandemii COVID 2019. Tento článek shrnuje vliv koronavirového onemocnění na regionální a národní infrastrukturu zdravotnictví v Itálii. Uvádí také doporučení založené na klinických zkušenostech italských lékařů s ošetřováním pacientů. Klíčové popsané elementy jsou: bezpečná oxygenoterapie, management dýchacích cest, osobní ochranné pomůcky a netechnické aspekty péče o COVID-19 pozitivní pacienty. Zvládnutí mnoha důsledků nové pandemie závisí na plánování, tréninku a týmové spolupráci lékařů a zdravotního systému.

Anaesthesia 2020, 75, 724–732

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Focused ultrasonografie při resuscitaci u septického šoku
Sara Nikravana, Pingping Songa et al.

Tento přehled diskutuje dostupná data týkajících se focused ultrasonografie při resuscitaci septického šoku. Brzká kategorizace kardiovaskulárních fenotypů pomo pomocí echokardiografie může být rozhodující pro včasnou diagnostiku a cílenou terapii septického šoku. V posledních několik letech byly zkoumány ukazatele volumového stavu a odpovědi na tekutiny, které slouží jako cenné nástroje pro cílenou objemovou terapii v péči o spontánně ventilující pacienty i pacienty na umělé plicní ventilaci. Také byly zdůrazněny ultrazvukové nálezy extravaskulárního objemu vhodné pro deeskalaci resuscitačního úsilí, pokud je to vhodné. Zvláštní pozornost byla dále věnována resuscitačnímu úsilí u pacientů se septickým šokem a se selháním pravé komory. Data z posledních let ukazují prospěšnost bed-side ultrasonografie pro včasnou kardiovaskulární kategorizaci, cílenou resuscitaci a vhodnou kardiovaskulární podporu na základě její měnících se fenotypů.

Curr Opin Crit Care 2020, 26:296–302

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Parametry odpovědi na podávání tekutin
Rui Shi, Xavier Monnet et al.

Tato studie sumarizuje nové výhody používání dostupných dynamických indexů pro odhadnutí schopnosti reagovat na tekutinovou terapii. Pasivního zvedání nohou je spolehlivou zavedenou metodou pro posouzení odpovědí na tekutiny, pokud je dostupné hemodynamické monitorování v reálném čase. Použití pulzního tlaku a variací ejekční frakce má svá omezení, a tak byly vyvinuty další testy na podkladě interakce srdce a plic. Výzva dechového objemu může překonat omezení ventilace s nízkým dechovým objemem. Předběžná data naznačují, že změny pulzního tlaku během tohoto testu dobře předpovídají citlivost na tekutiny. Množí se důkazy, které potvrzují dobrou prediktivní hodnotu okluzního testu na konci expiria. Všechny tyto dynamické testy umožňují výběr vhodných reagujících tekutin a zabraňují jejich nadměrnému podávání. Provedení mini-tekutinové výzvy může pomoci při rozhodování o řízení tekutin, pokud nejsou jiné testy dostupné.

Závěr: V minulých letech bylo zkoumáno několik nových dynamických proměnných a monitorovacích technik pro predikci citlivosti na tekutinovou terapii. Nicméně další výzkum, zkoumající jejich spolehlivost a proveditelnost ve větších kohortách, je odůvodněný.

Curr Opin Crit Care 2020, 26:319–326

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Klinické výsledky empirických vysokých dávek meropenemu u kriticky nemocných pacientů se sepsí a septickým šokem: randomizovaná studie
Tospon Lertwattanachai, Preecha Montakantikul et al.

Tato studie má za cíl zhodnotit účinky empirické vysokodávkové terapie vs. terapie standartními dávkami meropenemem u pacientů se sepsí a septickým šokem. V prospektivní randomizované otevřené studii byly porovnány změny upraveného sekvenčního hodnocení selhání orgánů (mSOFA) a jiných klinických outcome při vysokých dávkách meropenemu (2g infuze po 3 hodiny každých 8 hodin) vs. při standardních dávkách meropenemu (1 g infuze po 3 hodiny každých 8 hodin) u pacientů se sepsí a septickým šokem. Hodnoceny byly charakteristiky pacientů, klinické a mikrobiologické výsledky, 14 a 28- ti denní mortalita, dny bez potřeby vazopresorů a ventilátoru, dny na jednotce intenzivní péče (JIP) a dny bez pobytu v nemocnici, procento času, kdy koncentrace antibiotik byla nad minimální inhibiční koncentrací (% T > MIC) a bezpečnost.

Výsledky:  Zahrnuto bylo 78 pacientů. Median delta mSOFA byl srovnatelný u dvou skupin
 1 v high-dose skupině vs. -1 ve skupině se standardní dávkou; P = 0,75). Mezi skupinami nebyly rozdíly klinické a mikrobiologické léčby, 14- a 28-ti denní mortality, dní bez potřeby vasopresorů a ventilátoru a také dnů bez pobytu na JIP a v nemocnici. U pacientů přijatých na oddělení urgentního příjmu s mSOFA score ≥ 7 byla high-dose terapie v mikrobiologické léčbě významně lepší ve srovnání se standard-dose skupinou (75% (9/12 pacientů) vs. 20% (2/10 pacientů); P = 0.03). Podobně skupina s vysokým dávkováním prezentovala větší míru mikrobiologické léčby u pacientů přijatých z urgentního příjmu, kteří měli buď skóre APACHE II score> 20 (83.3% (10/12) vs. 28.6% (2/7); P = 0.045) nebo byli na mechanické ventilaci (87.5% (7/8) vs. 23.1% (3/13); P = 0.008). Nežádoucí události byly srovnatelné mezi oběma skupinami.

Závěr: Empirická terapie s vysokým dávkováním meropenemu u pacientů v sepsi a septickém šoku prezentovala srovnatelné klinické výsledky jako terapie standardními dávkami. Kromě toho analýza podskupin posoudila mikrobiologickou léčbě pacientů v septickém stavu po příjmu z oddělení urgentního příjmu jako superiorní.

Lertwattanachai et al. Journal of Intensive Care (2020) 8:26

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 2
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
68 %