Články na téma

Surviving Sepsis Campaing: management intenzivní péče dospělých s COVID-19 infekcí na JIP: první aktualizace
Waleed Alhazzani, Laura Evans, Fayez Alshamsi et al.

S pokračující pandemií COVID-19 a rapidním nárůstem “evidence based “ důkazů přicházejí autoři s první aktualizací doporučených postupů pro management dospělých pacientů se závažným nebo kritickým průběhem infekce COVID-19 v intenzivní péči.

Výsledky: Rozšířený tým expertů skupiny pro COVID-19 sestavil devět doporučení, z čehož tři jsou nová a šest aktualizovaných, která se vztahují na intenzivní péči o pacienty se závažným nebo kritickým průběhem COVID-19 infekce. U těchto pacientů je vysoce doporučováno podání systémových kortikosteroidů s preferencí dexamethasonu a venózní tromboprofylaxe, ale rozhodně není doporučováno použití hydrochloroquinu. Dále skupina nedoporučuje podání rekonvalescentní plazmy a terapeutické antikoagulace mimo klinické studie. V případě remdesiviru je jeho podání vhodné u neventilovaných pacientů se závažným průběhem, ale varuje před jeho použitím u pacientů s kritickým průběhem mimo klinickou studii. S ohledem na nedostatek důkazů nebylo vydáno doporučení o pronačním polohování pacientů při vědomí.

Závěr: Skupina pro COVID-19 v rámci Surviving Sepsis Campaign vydává několik doporučených postupů pro poskytování intenzivní péče o pacienty se závažným nebo kritickým průběhem infekce COVID-19. Doporučení budou nadále aktualizována s ohledem na nová dostupná zjištění.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004899

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 5
96 %

Účinnost a bezpečnost mRNA-1273 SARS-CoV-2 vakcíny
L.R. Baden, H.M. El Sahly, B. Essink et al.

Tato třetí fáze randomizované částečně zaslepené (observer-blinded)  placebem kontrolované, byla provedena v 99 centrech ve Spojených státech. Lidé s vysokým rizikem infekce SARS-CoV-2 nebo jeho komplikací byly náhodně rozřazeny v poměru 1:1 k podání dvou intramuskulárních injekcí mRNA-1273 (100 μg) nebo placeba s odstupem 28 dnů. Primárním end pointem byla prevence nemoci Covid-19 se začátkem nejméně 14 dní po druhé dávce injekce u účastníků, kteří nebyli dříve nakaženi SARS-CoV-2.

Výsledky:  Do studie bylo zařazeno 30 420 dobrovolníků.Více než 96 % účastníků dostalo obě dávky injekce a 2,2 % mělo důkazy (sérologické, virologické nebo obojí) výskytu infekce SARS-CoV-2 na baseline. Symptomatické onemocnění Covid-19 bylo potvrzeno u 185 účastníků ve skupině s placebem (56,5 na 1000 osoboroků; 95% CI, 48,7 až 65,3) a u 11 účastníků v mRNA-1273 skupině (3,3 na 1 000 osoboroků; 95% CI, 1,7 až 6,0); účinnost vakcíny byla 94,1% (95% CI, 89,3 až 96,8%; P <0,001). Účinnost byla podobná napříč klíčovými sekundárními analýzami, včetně hodnocení 14 dní po první dávce, analýzami, které zahrnovaly účastníky, kteří měli důkazy o infekci SARS-CoV-2 při baseline, a analýzami u účastníků ve věku 65 let nebo starších. K závažnému průběhu Covid-19 došlo u 30 účastníků, s jedním úmrtím; vše ve skupině  placeba. Mírná, přechodná reaktogenita po očkování se vyskytla častěji ve skupině mRNA-1273. Závažné nežádoucí účinky byly vzácné a výskyt byl u obou skupin podobný.

Závěr: Vakcína mRNA-1273 vykázala 94,1% účinnost při prevenci onemocnění Covid-19, včetně závažného průběhu. Kromě přechodných lokálních a systémových reakcí nebyla zjištěna bezpečností rizika. 

N Engl J Med 2021;384:403-16. DOI: 10.1056/NEJMoa2035389

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
96 %

SARS-CoV-2 neutralizační protilátky LY-CoV555 u ambulantních pacientů s Covid-19
Peter Chen, Ajay Nirula, Barry Heller, et al.

V probíhající 2. fázi studie zahrnující ambulantní pacienty s nedávno diagnostikovaným slabým či středně závažným průběhem COVID-19, bylo  náhodně přiděleno 452 pacientům jedna intravenózní infuze neutralizačních protilátek LYCoV555 v jedné ze tří dávek (700 mg, 2800 mg nebo 7000 mg) nebo placebo. Primárním výsledkem byla změna virové nálože 11. den oproti baseline.

Výsledky: V čase průběžné anlýzy byla pozorovaná průměrná hodnota poklesu virové nálože oproti baseline v celé populaci -3,81 virové RNA. U pacientů, kteří obdrželi 2800 mg dávku LYCV555 byl rozdíl oproti placebu v poklesu -0,53 oproti baseline (95% interval spolehlivosti [CI], -0,98 až -0,08; P=0,02), virová nálož byla 3,4 krát nižší. Menší rozdíly oproti placebu ve změně oproti baseline byly pozorovány u pacientů, kteří obdrželi 700 mg dávku (−0,20; 95% CI, −0,66 až 0,25; P = 0,38) nebo 7000 mg dávku (0,09; 95% CI, −0,37 až 0,55; P = 0,70). Mezi 2. a 6. dnem měli pacienti, kteří obdrželi LY-COV555, lehce mírnější průběh symptomů než ti, kteří obdrželi placebo. Procento pacientů, kteří byli hospitalizování v souvislosti s Covid-19 nebo byli ošetřeni naurgentním úříjmu, činilo 1,6 % ve skupině LY-CoV555 a 6,3 % ve skupině s placebem.

Závěr: V této průběžné analýze 2. fáze studie urychlila jedna ze tří dávek neutralizačních protilátek LY-CoV666 přirozený pokles virové nálože 11. den, kdežto ostatní dávky nikoliv. 

N Engl J Med 2021;384:229-37. DOI: 10.1056/NEJMoa2029849

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
88 %

Přímá laryngoskopie vs. videolaryngoskopie: systematický přehled a meta-analýza
Andrew W. Downey, Laura V. Duggand, J. Adam Law

Primárním sledovaným parametrem tohoto přehledu bylo zhodnocení, zda publikované meta-analýzy porovnávající přímou laryngoskopii Macintosh s videolaryngoskopií vzaly v úvahu typ čepele laryngoskopu. Sekundárními sledovanými parametry byly heterogenita mezi zkušenostmi a specializací lékařů, klinický kontext, populace pacientů a původní výsledky primárních studií.

Výsledky: Bylo identifikováno 21 meta-analýz. Macintosh a hyperangulované čepele videolaryngoskopu byly kombinovány ve většině studií (16/21; 76%). Heterogenita byla přítomna také mezi zkušenostmi lékařů (20/21; 95%), klinickou specializací (15/21; 71%) a klinickými pracovišti (10/21; 48%). Dospělí a dětští pacienti byli kombinováni nebo nebyli definováni v 5/21 studií (24%). Primární výsledky meta-analýz se lišily, nejčastější bylo úspěšné zaintubování na první pokus (7/21; 33%).

Závěr: Heterogenita napříč důležitými klinickými proměnnými je častá v meta-analýzách porovnávajících přímou laryngoskopii Macintosh s videolaryngoskopií. Pro lepší informování v péči o pacienta by měl budoucí výzkum videolaryngoskopie rozlišovat typ čepele, klinický kontext a primární výsledky související s pacientem. 

Can J Anesth/J Can Anesth

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
88 %

Účinnost balíčku intervencí na delirium v intenzivní péči: meta analýza
Shan Zhang, Yuan Han, Qian Xiao et al.

Cílem studie je vyhodnotit vliv balíčku intervencí na prevalenci a délku deliria v intenzivní péči a na další nežádoucí outcome pacientů. Zdrojem dat byly randomizované klinické a kohortové studie, které zkoumaly následující parametry: prevalence a délka deliria na JIP, poměr dnů v kómatu, dny bez/s ventilační podporou, délka hospitalizace nebo pobytu na JIP a úmrtnost za pobytu na JIP, v rámci hospitalizace nebo 28denní mortalita.

Výsledky: Pro účely meta analýzy bylo zahrnuto 11 studií s celkem 26 384 dospělými pacienty. Z toho 5 studií, zahrnujících 18 638 pacientů prokázalo, že balíček intervencí nesnižuje prevalenci deliria v intenzivní péči (RR = 0.92; 95% CI, 0.68 – 1.24). Meta analýza prokázala, že použití balíčku intervencí není asociováno se zkrácením trvání deliria (střední rozdíl, MD = -1.42 d; 95% CI, -3.06 až 0.22), s nárůstem počtu dnů bez ventilační podpory (střední rozdíl MD = 1.56 d; 95% CI, -1.56 až 4.68), se snížením počtu dnů s ventilační podporou (MD = -0.83 d; 95% CI, -1.80 až 0.14), zkrácením pobytu na JIP (MD = -1.08 d; 95% CI, -2.16 až 0.00) ani s úmrtností během hospitalizace (RR = 0.86; 95% CI, 0.70–1.06). Nicméně je balíček intervencí efektivní ve snížení podílu dnů v kómatu (RR = 0.47; 95% CI, 0.39–0.57), dále zkracuje délku hospitalizace (MD = -1.47 d; 95% CI, -2.80 až -0.15) a snižuje 28denní úmrtnost o 18% (RR = 0.82; 95% CI, 0.69 – 0.99).

Závěr: Tato meta analýza neprokázala účinnost balíčku intervencí v redukci prevalence deliria v intenzivní péči ani jeho trvání, ale potvrzuje jeho účinnost v redukci podílu dnů pacienta v kómatu, délky hospitalizace a 28denní úmrtnosti. Je potřeba většího množství randomizovaných klinických studií k vyhodnocení vlivu balíčku intervencí na delirium v intenzivní péči a na další klinické outcome.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004773

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

SARS-CoV-2 infekce u pracovníků v kritické péči: pozor na rizika mimo lůžko pacienta
Kate El Bouzidi, Tasneem Pirani, Carolina Rosadas et al.

Cílem této cross-section studie je prověřit, zda jsou pracovníci v kritické péči ve vysokém riziku nákazy infekcí SARS-CoV-2 od pacientů. Pro účely studie byly sledovány symptomy personálu, předchozí testy ze stěru a prevalence protilátek v korelaci s přijetím pacientů.

Výsledky: Účastníci studie vyplnili dotazník a poskytli vzorek séra pro testování na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 během tří dnů v dubnu 2020. Bylo porovnáno načasování výskytu symptomů infekce u personálu vzhledem k přijetí COVID-19 pacientů na JIP. Dále byly identifikovány faktory asociované s detekcí protilátek. 384 z 625 pracovníků (61.4%) uvedlo předchozí symptomy a 124 (19.8%) poskytlo stěr pro otestování, z nichž 37 (29.8%) bylo pozitivních. Celkově mělo 21% osob (131/625) detekovatelné protilátky proti SARS-CoV-2, přičemž 9.9% (13/131) personálu mělo asymptomatický průběh. Vrchol nástupu symptomů u personálu byl zaznamenán 2 týdny před vrcholem počtu přijatých pacientů s COVID-19 infekcí. Séropozitivita se častěji prokázala u personálu, který pracoval na více odděleních napříč nemocnicí a také u personálu s domácím symptomatickým kontaktem (31.3%) ve srovnání s pracovníky bez tohoto kontaktu (16.2%), p < 0.0001.

Závěr: Personál, u kterého se rozvinula infekce COVID-19, se s menší pravděpodobností nakazil od pacientů v kritické péči. Pravděpodobnějšími zdroji infekce byli ostatní členové personálu, pohyb na dalších odděleních nemocnice a širší komunita osob. Tato zjištění naznačují, že osobní ochranné pomůcky byly efektivní v prevenci přenosu nákazy od pacientů. Nicméně musí personál dodržovat ochranná opatření i mimo lůžko pacienta.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004878

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
84 %

Kardiopulmonální resuscitace v pronační poloze na operačním sále nebo na JIP: systematický přehled
Cristobal Anez, Ángel Becerra-Bolaños, Ariadna Vives-Lopez, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu je poskytnout přehled aktuálních důkazů týkajících se metodiky, účinnosti a zkušeností s KPR v pronační poloze u pacientů s již zajištěnými dýchacími cestami.

Výsledky: Strategie vyhledávání zahrnovala PubMed, Scopus a Google Scholar. Byly zahrnuty veškeré studie zveřejněné od dubna 2020, včetně studií zahrnujících srdeční selhání a KPR v pronační poloze. Z 268 nalezených článků bylo zařazeno 52 článků: 5 recenzí, 8 klinických doporučení, ve kterých byla zmíněna KPR v pronační poloze, 4 originály, 27 kazuistik a 8 úvodníků nebo korespondence.

Závěr: Data z přezkoumaných klinických studií potvrdila, že KPR v pronační poloze je rozumnou alternativou ke KPR na zádech v případě, že KPR na zádech není možné provést okamžitě při již zajištěných dýchacích cestách. Defibrilace v pronační poloze je také možná. Seznámení klinických lékařů s KPR a defibrilací v pronační poloze může zlepšit výkon KPR v pronační poloze.

Anesth Analg 2021;132:285–92

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

REGN-COV2, koktejl neutralizačních protilátek, u ambulantních pacientů s Covid-19
D.M. Weinreich, S. Sivapalasingam, T. Norton, et al.

V této probíhající dvojitě zaslepené fázi 1 - 3 studie, zahrnující nehospitalizované pacienty s Covid-19, byly zkoumány dvě plně humánní neutralizační monoklonální protilátky proti SARS-CoV-2 spike proteinu, kombinované v koktejlu (REGN-COV2), aby snížily riziko výskytu rezistentního mutovaného viru. Pacientům bylo náhodně přiděleno (1:1:1) placebo, 2,4 g REGN-COV2 nebo 8,0 g REGN-COV2 a byli prospektivně charakterizování pro baseline na endogenní imunitní odpověď vůči SARS-CoV-2 (serum antibody–positive nebo serum antibody–negative). Bezpečnost byla hodnocena u všech pacientů.

Výsledky: Jsou reportována data od 275 pacientů. Průměrný rozdíl nejmenších čtverců (kombinuje REGN-COV2 skupiny vs. skupina s placebem) v časově váženém průměru změny virální nálože od 1. do 7. dne byl -0,56 log10 kopií na mililitr (95% interval spolehlivosti [CI], −1,02 až −0,11) mezi pacienty, kteří měli negativní sérové protilátky na baseline −0,41 log10 kopií na mililitr (95% CI, −0,71 až −0,10) v celkové populaci ve studii. V celkové populaci ve studii, 6 % pacientů ve skupině s placebem a 3 % pacientů v kombinovaných REGN-COV2 skupin reportovaly nejméně jednu zdravotní návštěvu; mezi pacienty, kteří měli negativní sérové protilátky na baseline, odpovídající procentuality byly 15 % a 6 % (rozdíl, −9 procentních bodů; 95% CI, -29 až 11). Procenta pacientů s hypersenzitivní reakcí, reakcemi spojenými s infuzí a další nežádoucí účinky, byly podobné ve skupinách s kombinovanou dávkou REGN-COV2 a ve skupině s placebem.

Závěr: V této průběžné analýze snížil protilátkový koktejl REGN-COV2 virovou nálož, s větším účinkem u pacientů, jejichž imunitní odpověď ještě nebyla zahájena nebo kteří měli na baseline vysokou virovou nálož. Výsledky bezpečnosti byly podobné v kombinované REGN-COV2 skupině a ve skupině s placebem.

N Engl J Med 2021;384:238-51. DOI: 10.1056/NEJMoa2035002

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Zvýšené hladiny IL-6 a CRP v plazmě jsou asociované s nepříznivými klinickými výsledky a smrtí u kriticky nemocných pacientů se SARS-CoV-2: zánětlivá odpověď pacientů s SARS-Cov-2
Jean Remi Lavillegrand, Marc Garnier, Agathe Spaeth, et al.

Cílem této šestitýdenní multicentrická studie (3 centra) zahrnující SARS-CoV-2  pozitivní pacienty, přijaté na JIP bylo porovnat imuno-inflamatorní faktory v souvislosti se závažností orgánového selhání a mortalitou na JIP.

Výsledky: Zahrnuto bylo 101 pacientů. Pacienti měli těžká respirační onemocnění s PaO2 / FiO2 155 [111–251] mmHg, SAPS II 37 [31–45] a SOFA skóre 4 [3–7]. Osmdesát tři pacientů (83 %) vyžadovalo endotracheální intubaci / umělou plicní ventilaci a mezi nimi bylo 64 % ošetřeno v pronační poloze. IL-lβ byl stěží detekovatelný. Baseline hodnoty pro IL-6 pozitivně korelovaly se závažností orgánového selhání. Baseline IL-6 a CRP byly významně zvýšené u pacientů ve skupině se zhoršením, než ve skupině bez zhoršení (278 [70–622] vs. 71 [29–153] pg / ml, P <0,01; a 178 [100–295] vs. 100 [37–213] mg / l, P <0,05, v uvedeném pořadí). Baseline IL-6 a CRP byly významně zvýšené u nepřeživších pacientů v porovnání s těmi, kteří přežili, ale hladiny fibrinogenu a počty lymfocytů se mezi skupinami nelišily. Po úpravě skóre SOFA a času od nástupu příznaků do první dávky byl IL-6 a CRP významně spojen s mortalitou. Změny IL-6 mezi dnem 0 a dnem 3–4 se nelišily podle outcome. Naopak kinetika CRP a počtu lymfocytů byla rozdílná mezi přeživšími a těmi, kteří nepřežili. 

Závěr: U  SARS-CoV-2 pozitivních pacientů, přijatých na JIP byla systémová prozánětlivá odpověď asociována s klinickým zhoršením a 60denní mortalitou.

Lavillegrand et al. Ann. Intensive Care (2021) 11:9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) u pacientů se závažným respiračním selháním na základě COVID-19
Shahzad Shaefi , Samantha K. Brenner, Shruti Gupta, et al.

Cílem této studie bylo zkoumat klinické rysy a outcome 190 pacientů léčených pomocí ECMO v průběhu 14 dnů od přijetí na JIP, s využitím údajů 5122 kriticky nemocných dospělých s COVID-19 z multicentrické kohortové studie, přijatých do 68 nemocnic ve Spojených státech.

Výsledky: Ze 190 pacientů léčených pomocí ECMO byl medián věku 49 let (IQR 41–58), 137 (72,1 %) byli muži, a medián PaO2 / FiO2 před zahájením ECMO byl 72 (IQR 61–90). Za 60 dní zemřelo 63 pacientů (33,2 %), 94 (49,5 %) bylo propuštěno a 33 (17,4 %) zůstalo hospitalizováno. Z 1297 pacientů vhodných pro srovnání cílové studie zemřelo 45 ze 130 (34,6 %) pacientů, kteří byli léčeni pomocí ECMO, a 553 z 1167 (47,4 %), kteří nebyli léčeni pomocí ECMO. V primární analýze měli pacienti, kteří byli léčeni pomocí ECMO, nižší mortalitu než ti, u kterých nebylo ECMO použito (HR 0,55; 95% CI 0,41–0,74). Výsledky byly podobné v sekundární analýze omezené na pacienty s PaO2 / FiO2 <80 (HR 0,55; 95% CI 0,40–0,77).

Závěr: U vybraných pacientů s těžkým respiračním selháním z onemocnění COVID-19 může ECMO snížit jejich mortalitu. 

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-020-06331-9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Je kardiopulmonální resuscitace zbytečná u COVID-19 pacientů, kteří prodělali srdeční zástavu v nemocnici?
Priyank Shah, Hallie Smith, Ayodeji Olarewaju, et al.

Cílem této retrospektivní kohortové studie bylo popsat charakteristiky a výsledky srdeční zástavy probíhající v nemocnici u pacientů s COVID-19.

Výsledky: Z 1094 pacientů hospitalizovaných s nemocí COVID-19 v době probíhající studie bylo do této studie zařazeno 63 pacientů, kteří v nemocnici prodělali srdeční zástavu s pokusem o resuscitaci. Medián věku byl 66 let a 49,2% byli muži. Většinu pacientů tvořili Afroameričané (90,5%). Nejčastějšími komorbiditami byla hypertenze (88,9%), obezita (69,8%), diabetes mellitus (60,3%) a chronické onemocnění ledvin (33,3%).  Z toho 18 pacientů (28,9%) mělo Charlsonův index komorbidity 0-2. Nejčastějšími přítomnými symptomy byly dušnost (63,5%), horečka (52,4%) a kašel (46%). Medián trvání symptomů před přijetím byl 14 dní. V průběhu hospitalizace došlo u 66,7% pacientů k rozvoji septického šoku a u 84,1% pacientů došlo k rozvoji syndromu akutní dechové tísně. Než došlo k srdeční zástavě, bylo 81% pacientů napojeno na umělou plicní ventilaci, 60,3% pacientům byly aplikovány vazopresory a 39,7% pacientů bylo na dialýze. K většině případů srdeční zástavy v nemocnici (84,1%) došlo na JIP. Doba do zahájení rozšířené neodkladné resuscitace byla kratší než 1 minuta u všech srdečních zástav na JIP a kratší než 2 minuty u zbývajících pacientů. Nejčastějšími počátečními rytmy byly bezpulzová elektrická aktivita (58,7%) a asystolie (33,3%). I když bylo dosaženo návratu spontánního oběhu u 29% pacientů, u všech byl pouze krátký. Úmrtnost v nemocnici byla 100%.

Závěr: V naší studii byla úmrtnost pacientů s COVID-19, kteří prodělali srdeční zástavu v nemocnici, 100%, bez ohledu na výchozí komorbidity, závažnost onemocnění a lokalizaci léze.

Critical Care Medicine www.ccmjournal.org DOI: 10.1097/CCM.0000000000004736

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

QL blok (quadratus lumborum) vs. TAP blok (transversus abdominis plane) pro porod císařským řezem: systematický přehled a network meta-analýza
K. El-Boghdadly, N. Desai, S. Halpern, et al.

Tento systematický přehled a network meta-analýza byly provedeny za účelem porovnání TAP a QL bloku. Pro tento účel byly vybrány randomizované kontrolní studie porovnávající obě techniky navzájem nebo vůči kontrole s, nebo bez intrathekálně aplikovaného morfinu. Primárním sledovaným parametrem byla kumulativní intravenózní spotřeba morfinového ekvivalentu za 24 hodin.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 31 studií s 2188 pacienty a primární sledovaný parametr byl hlášen ve 12 studiích. Při absenci intrathekálně aplikovaného morfinu byly výsledky TAP a QL bloku rovnocenné a oba byly kvalitnější než výsledky kontroly (důkaz střední kvality). V přítomnosti intrathekálně aplikovaného morfinu nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi kontrolou, TAP blokem a QL blokem (důkaz střední kvality). Podobné výsledky byly zjištěny u skóre klidové a aktivní bolesti v rozmezí 4-6 h, 8-12 h, 24 h a 36 h., i když QL blok byl asociován s nižším skóre bolesti v době 36 h ve srovnání s TAP blokem (důkaz velmi nízké kvality). Nicméně TAP blok byl spojován se sníženým výskytem pooperační nauzey a zvracení (důkaz střední kvality) a sedace ve srovnání s neaktivní kontrolou po intratekálním podání morfinu (důkaz nízké kvality).

Závěr: K vyvození konečných závěrů není dostatek údajů, ale TAP blok a QL blok se jeví jako lepší vůči kontrole při absenci intrathekálně aplikovaného morfinu, ale poskytují omezený dodatečný přínos oproti inaktivní kontrole při intratekálně aplikovaném morfinu.

Anaesthesia 2021, 76, 393–403

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
80 %

CNS komplikace u dospělých pacientů léčených pomocí extrakorporální membránové oxygenace
Jason T. Chapman, Jeff Breeding, Stephen, J. Kerr et al.

Cílem této retrospektivní kohortové studie je popsat incidenci a outcome radiologicky potvrzených akutních CNS komplikací u pacientů léčených pomocí ECMO a identifikovat souvislost s charakteristikami pacientů.

Výsledky: Ze 412 dospělých pacientů s podporou ECMO zařazených do studie, byla u 55 (13.3%) pacientů zaznamenána komplikace CNS potvrzená pomocí CT nebo MRI. Jednalo se o ischemickou mozkovou příhodu (7.0%), intracerebrální krvácení (3.4%), hypoxicko-ischemickou encefalopatii (3.6%) a poškození míchy (1.2%). Incidence CNS komplikací byla u venoarteriálního typu ECMO 18.0%, u venovenózního 4.6% a v případě ECMO typu veno-plicní arterie 13.6%. Neurologické komplikace byly nezávisle asociovány s použitím venoarteriální ECMO (p = 0.002) a náhrady funkce ledvin (p = 0.04). 65% pacientů s neurologickými komplikacemi zemřelo v průběhu hospitalizace ve srovnání s 32% pacientů bez této komplikace (p < 0.001). Venoarteriální ECMO, terapie náhradou funkce ledvin a délka trvání ECMO podpory byly asociovány s mortalitou během hospitalizace i po úpravě pomocí multivariabilního regresního modelu (p = 0.01, p < 0.001 respektive p = 0.003).

Závěr: Zdá se, že centrální neurologické komplikace se objevují častěji u pacientů vyžadujících oběhovou ve srovnání s dechovou podporou pomocí ECMO a jsou nezávisle asociovány s úmrtností. Stále není jasné, zda tyto komplikace jsou příčinou nepříznivých outcome nebo se jedná o markr závažnosti základního onemocnění. Další výzkum je nutný pro objasnění upravitelných a preventabilních aspektů pomocí lepší selekce pacientů a změn v následné péči.

Critical Care Medicine doi: 10.1097/CCM.0000000000004789

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

SARS-CoV-2 pneumonie – receptorová vazba a plicní imunopatologie: narativní přehled
Maria Clara Saad Menezes, Diego Vinicius Santinelli Pestana, Gustavo Rosa Gameiro et al.

Tento článek nabízí souhrnný přehled informací o dynamice a komplikovanosti SARS-CoV-2  proteinu a ACE2 receptorové vazby, o pitevních nálezech plic, charakteristikách imunitní odpovědi, dále předkládá evidence-based vysvětlení imunitní odpovědi na SARS-CoV-2 infekci a COVID-19 asociovaného hyperkoagulačního stavu.

Závěr: Článek výrazným způsobem objasňuje patofyziologii závažné SARS-CoV-2 pneumonie.

Menezes et al. Crit Care (2021) 25:53

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Evropský konsenzus o použití koncentrátu čtyřfaktorového protrombinového komplexu (PCC) u kardiálních a nekardiálních chirurgických pacientů
G. Erdoes, A. Koster, E. Ortmann, et al.

Členové výboru pro transfuzi a hemostázu Evropské asociace kardiotorakálních anesteziologů provedli systematický přehled literatury týkající se moderního čtyřfaktorového protrombinového komplexu, který byl původně navržen pro rychlou cílenou náhradu koagulačních faktorů II, VII, IX, X a stále častěji se využívá především u pacientů s masivním krvácením po traumatu nebo při operaci srdce. Dostupné důkazy pro dávkování, účinnost, bezpečnost léčiv a monitorovací strategie byly shrnuty v různých scénářích.

Závěr: Zatímco pro celou řadu scénářů krvácení existují důkazy o účinnosti čtyřfaktorového koncentrátu, přesvědčivé údaje o bezpečnosti zjevně chybí. U pacientů s masivním krvácením a koagulopatií skupina doporučuje podání počátečního bolusu 25 IU·kg-1. To platí pro: akutní ukončení terapie antagonisty vitaminu K, hemostatickou resuscitaci, zejména u traumat; a ukončení podávání přímých perorálních antikoagulancií, pokud není k dispozici žádné specifické antidotum. U pacientů s vysokým rizikem trombembolických komplikací, např. po operaci srdce, by mělo být zváženo podání počátečního bolusu (12,5 IU·kg-1). Druhý bolus může být indikován, pokud koagulopatie a mikrovaskulární krvácení dále přetrvávají a další důvody krvácení jsou z velké části vyloučeny. Pro perioperační monitorování a vedení léčby koncentráty protrombinového komplexu lze použít point-of-care testy aktivované tkáňovým faktorem, dependentní na faktoru VII a necitlivé na heparin.

Anaesthesia 2021, 76, 381–392

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Viskoelastická hemostatická zkouška rozšiřující protokoly pro závažné traumatické krvácení (ITACTIC): randomizovaná kontrolní studie
K. Baksaas-Aasen, L. S. Gall, J. Stensballe, et al.

Primárním sledovaným parametrem této studie byl podíl subjektů, které byly 24 hodin po úrazu naživu a bez potřeby masivní transfuzní terapie (10 a více transfuzích erymas). Sekundární sledované parametry zahrnovaly 28 denní mortalitu. Předem specifikované podskupiny zahrnovaly pacienty se závažným traumatickým poraněním mozku (TBI).

Výsledky: Z 369 pacientů v intention to treat analýze bylo 201 zařazeno do skupiny VHA (Viscoelastic Haemostatic Assays) a 195 do skupiny CCT vedenou terapií (Conventional Coagulation Tests). Po 24 hodinách nebyl žádný rozdíl v podílu pacientů, kteří byli naživu a bez potřeby masivní transfuze (VHA: 67%, CCT: 64%, OR 1,15, 95% CI 0,76-1,73). 28 denní mortalita se celkově nelišila (VHA: 25%, CCT: 28%, OR 0,84, 95% CI 0,54-1,31), ani nebyly rozdíly v jiných sekundárních parametrech nebo závažných nežádoucích účincích. V předem specifikovaných podskupinách nebyly žádné rozdíly v primárních výsledcích. V předem specifikované skupině 74 pacientů s TBI bylo po 24 hodinách 64% naživu a bez potřeby masivní transfuze ve srovnání s 46% v CCT skupině (OR 2,12, 95% CI 0,84-5,34).

Závěr: V celkových výsledcích VHA a CCT skupin rozšiřujících protokol pro závažné krvácení nebyl žádný rozdíl.

Intensive Care Med (2021) 47:49–59

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Syndrom akutní respirační tísně: Současný management a nové přístupy v době COVID-19 pandemie
George W. Williams, Nathaniel K. Berg, Alexander Reskallah et al.

Tento přehledový článek se věnuje problematice syndromu akutní respirační tísně (ARDS), konkrétně se zaměřuje na témata jako small tidal volume, PEEP, ECMO, samostatnou kapitolou je pak ARDS u COVID-19 pacientů. V průběhu minulých 25 let došlo k výraznému zlepšení managementu ARDS, bohužel se stále jedná o jednu z hlavních příčin úmrtí u kriticky nemocných pacientů s mortalitou kolem 30 – 40%. V souvislosti s pandemií COVID-19 došlo k dramatickému nárůstu incidence ARDS, kdy až u 40% hospitalizovaných COVID-19 pacientů se rozvine ARDS, a je až v 70% asociována s fatálními případy K závažnosti ARDS přispívá i fakt, že současné poznatky umožňují použití terapie zaměřené pouze na klinický management a prozatím neexistuje cílená terapie.

Závěr: Článek předkládá vybrané strategie managementu ARDS, které se staly základem klinického managementu a poskytují aktualizované informace urgentních přístupů v léčbě ARDS asociované s COVID-19.

Anesthesiology 2021; 134:270–82. DOI: 10.1097/ALN.0000000000003571

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Prevalence deliria v intenzivní péči u pediatrických pacientů po kardiálních operacích
Sandra L. Staveski, Rita H. Pickler et al.

Primárním cílem této jednodenní multicentrické studie je stanovit prevalenci deliria u dětí mladších 18 let, kteří v posledních 30 dnech podstoupili kardiální operaci. Sekundárním cílem bylo stanovení rizikových faktorů asociovaných s deliriem v intenzivní péči u pediatrických pacientů po kardiálních operacích. Stanovení deliria u sledovaných pacientů bylo provedeno pomocí Cornellova hodnocení deliria u dětí.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 181 pacientů, u 40% z těchto pacientů (n = 73) bylo delirium zjištěno. Mezi pacienty s deliriem a bez něj nebyl pozorován žádný statistický rozdíl s ohledem na demografické informace pacienta, závažnost defektu nebo operačního zákroku, předchorobí pacienta nebo časový odstup od operace. Na základě bivariační analýzy bylo zjištěno, že pacienti s deliriem byli déle připojeni na umělou plicní ventilaci (12.8 vs. 5.1 d; p = 0.02), dále vyžadovali více vasoaktivní podpory (55% vs. 26%; p = 0.0009) a měli větší počet invazivních katetrů (4 vs. 3 katetry; p = 0.001). U pacientů s deliriem bylo podáno celkově více opioidů (1.80 vs. 0.36 mg/kg/d ekvivalentů morfinu; p < 0.001). Dle regresní analýzy smíšených vlivů modifikovatelných rizikových parametrů byly následující proměnné asociovány s pozitivním testem na delirium: 1) skóre bolesti, nárůst v bodech (OR, 1.3; 1.06–1.60); 2) celková dávka opioidů, nárůst v mg/kg/d (OR, 1.35; 1.06–1.73); 3) SBS méně než 0 (OR, 4.01; 1.21–13.27); 4) analgetická nebo sedativní medikace podaná v předchozích 4 hodinách (OR, 3.49; 1.32–9.28); 5) žádná progresivní fyzioterapie nebo pohybový plán ve zdravotním záznamu (OR, 4.40; 1.41–13.68); a 6) nepřítomnost rodičů u lůžka v době sběru dat (OR, 2.31; 1.01–5.31).

Závěr: Delirium bylo pozorováno jako častý problém po kardiálních operacích s několika zásadními rizikovými faktory, které je možno ovlivnit.

Pediatr Crit Care Med. 2021 Jan 1;22(1):68-78 DOI: 10.1097/PCC.0000000000002591

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Incidence a management metabolické acidózy pomocí bikarbonátu sodného v rámci intenzivní péče: mezinárodní observační studie
Tomoko Fujii, Andrew A. Udy, Alistair Nichol et al.

Cílem této mezinárodní retrospektivní observační studie je zhodnotit epidemiologii metabolické acidózy a účinek terapie pomocí časného podání bikarbonátu sodného pacientům s metabolickou acidózou v intenzivní péči. Do studie byli zahrnuti pacienti s časnou metabolickou acidózou (pH < 7.3 a hodnotou base excess < -4 mEq/L, do 24 hodin od přijetí do intenzivní péče). Primárním sledovaným parametrem byla mortalita během pobytu na JIP. Asociace mezi podáním bikarbonátu a klinickými outcome byla hodnocena pomocí regresní analýzy.

Výsledky: Celkem bylo sledováno 9437 pacientů, z nichž u 1292 (14.0%) se rozvinula časná metabolická acidóza. Bikarbonát byl podán u 18.0% těchto pacientů (233/1292). Data o dávkách, fyziologických a klinických outcome byla hodnocena u 360 pacientů. Medián dávky bikarbonátu v prvních 24 hodinách byl 110 mmol, což nebylo korelováno s ohledem na tělesnou hmotnost nebo závažnost metabolické acidózy. Pacienti, kterým byl bikarbonát podán časně, měli vyšší APACHE III skóre, nižší pH, nižší base excess, nižší PaCO2 a vyšší hladinu laktátu a byly jim podány vyšší dávky vazopresorů. Po úpravě s ohledem na confoundery, bylo časné podání bikarbonátu asociováno s upraveným OR (aOR) 0.85 (95% CI, 0.44 až 1.62) pro mortalitu během intenzivní péče. U pacientů s nutností podání vazopresorů bylo časné podání  bikarbonátu asociováno s vyšším středním arteriálním tlakem v 6. hodině a s aOR 0.52 (95% CI, 0.22 to 1.19) pro mortalitu během intenzivní péče.

Závěr: U kriticky nemocných pacientů je výskyt časné metabolické acidózy častý. Časné podání  bikarbonátu je lékaři indikováno u pacientů v závažnějším stavu avšak bez korekce dle váhy pacienta nebo závažnosti acidózy. Bikarbonát může být s výhodou podáván u pacientů s metabolickou acidózou, kteří vyžadují terapii vazopresory, avšak je potřeba dalšího výzkumu.

Fujii et al. Crit Care (2021) 25:45

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 4
72 %

Lékařskoprávní případy v anesteziologii vztahující se k dýchacím cestám poskytnuté Kanadskou lékařskou ochrannou asociací (CMPA)
Edward T. Crosby, Laura V. Duggan, Patricia J. Finestone, et al.

Zahrnuty byly všechny občanskoprávní případy vztahující se k dýchacím cestám, které se týkaly specializovaných anesteziologů, a které byly uzavřeny v letech 2007 až 2016. Lékařští analytici CMPA vybrali tyto proměnné: klinický kontext, stanoviska odborníků na přispívající faktory, pacientské a právní výsledky.

Výsledky: Bylo zjištěno, že 46 ze 406 (11%) uzavřených případů zahrnujících anesteziology souvisí s dýchacími cestami. 26 případů (57%) se týkalo plánované chirurgie a 31 pacientů (67%) bylo zařazeno do kategorie ASA = 3. 25 případů (54%) se vyskytlo mimo operační sál (např. dospávací pokoj, JIP nebo jiná vzdálenější pracoviště). V 19 (42%) případech existoval alespoň jeden prediktor obtížného zajištění dýchacích cest.  Odborníci identifikovali selhání úsudku v 30 případech (65%), nejčastěji došlo ke špatnému zhodnocení dýchacích cest. V 30 případech (65%) došlo k úmrtí pacienta nebo k trvalému poškození mozku. Lékařskoprávní výsledek vyšel ve prospěch pacienta v 27 (59%) případech, s mediánem [mezikvartální rozsah] úhrady 422 845 [257,637-935,673] CAD (kanadský dolar).

Závěr: V případě zajištění dýchacích cest je těžká újma na zdraví pacienta častým předmětem lékařskoprávních stížností CMPA zahrnujících anesteziology. Případy pacientů plánovaných operací byli jinak typicky nízkorizikové. Nejčastějšími chybami bylo špatné posouzení a změna zajištění dýchacích cest na základě vyšetření nebo zjištěných obtíží. Tato zjištění potvrzují trvalou potřebu přijetí, dodržování a procvičování doporučení pro očekávané a neočekávané obtížné zajištění dýchacích cest při každém setkání s pacientem. 

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:183–195

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Hodnocení faktorů souvisejících s obtížnou ultrazvukem vedenou katetrizací a. radialis u dětí mladších dvou let: prospektivní observační studie
Eun Jung Oh, Jeong Jin Min, Chung Su Kim, et al.

Primárním sledovaným parametrem bylo identifikování faktorů souvisejících se selháním katetrizace arteria radialis u dětí mladších dvou let při prvním pokusu. Hodnotily se také faktory související s celkovou délkou postupu do dosažení úspěchu.

Výsledky: Do této analýzy bylo zahrnuto celkem 183 dětí. Plocha příčného průřezu a. radialis ≤ 1mm2 (OR = 5,26; 95% CI, 2,48-11,18; P < 0,0001) a přítomnost anomální větve a. radialis (OR = 3,37; 95% CI, 1,43-7,95; P = 0,005) byly nezávislými prediktory selhání prvního pokusu při ultrazvukem vedené katetrizaci a. radialis. Celková doba postupu byla také negativně spojena s malou plochou příčného průřezu (P < 0,001).

Závěr: Plocha příčného průřezu ≤ 1 mm2 a přítomnost anomální větve a. radialis významně zvýšily obtížnost ultrazvukem vedené katetrizace a. radialis u dětí mladších dvou let. U pacientů tohoto věku může předprocedurální skenování ultrazvukem za účelem nalezení optimálního místa ke katetrizaci zvýšit úspěšnost prvního pokusu, i když k ověření výsledků jsou zapotřebí další studie.

Acta Anaesthesiol. Scand.. 2021;65:203–212

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET