Články na téma

Doporučení pro standardy monitorace během zotavování z anestezie 2021
A. A. Klein, T. Meek, E. Allcock, et al.

Tato doporučení jsou aktualizací Standardů pro monitoraci vydaných v roce 2015. Jejich cílem je doporučit minimální standardy monitoraci pacienta podstupujícího celkovou anestezii, regionální anestezii, procedurální sedaci pod dohledem anesteziologa a transport pacienta. Zvláštní kapitoly jsou věnované kvantitativní neuromuskulární monitoraci, kapnografii, monitoraci EEG během výkonů, kapilárnímu odběru glukózy a keto látek, nastavení limitů alarmů, vedení anesteziologického záznamu a dalšímu vybavení pro monitoraci.

Anaesthesia 2021, 76, 1212–1223

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

Čas do zahájení terapie náhradou funkce ledvin u kriticky nemocných pacientů s akutním poškozením ledvin: současný systematický přehled a meta analýza
Thummaporn Naorungroj, Ary Serpa Neto, Fumitaka Yanase, et al.

Tento systematický přehled a meta analýza randomizovaných kontrolních studií zkoumala efekt časného a pozdější zahájení terapie náhrady renálních funkcí u kriticky nemocných pacientů. Primárním sledovaným parametrem byla 28ti denní mortalita.

Výsledky: Celkem bylo v rámci studií zařazeno 4588 pacientů. Celková 28ti denní mortalita byla podobná u časné (38.43%) i pozdější (38.06%) iniciace terapie, RR 1.01; [95% CI, 0.94–1.09];I2 = 0%). Časné zahájení terapie nicméně snížilo délku pobytu v nemocnici (střední rozdíl,–2.14 dne; [95% CI, –4.13 až –0.14]) a délku pobytu na JIP(střední rozdíl, –1.18 dne; [95% CI, –1.95 až –0.42]). Oproti tomu pozdější zahájení terapie snížilo použití terapie náhradou funkce ledvin (RR, 0.69; [95% CI, 0.58–0.82]) a snížilo riziko s katetrem souvisejících infekcí krevního řečiště (RR, 0.50, [95% CI, 0.29–0.86). Mezi přeživšími byla závislost na terapií náhradou funkce ledvin 28. den podobná mezi skupinami s časným a pozdějším zahájením terapie (RR, 0.98; [95% CI, 0.66–1.40]).

Závěr: Časná nebo pozdější iniciace terapie náhradou renálních funkcí neovlivnila mortalitu. Nicméně časné zahájení terapie bylo asociováno se zkrácením délky nemocničního pobytu i pobytu na JIP. Pozdější zahájení terapie snížilo četnost použití náhrady renální funkcí a také riziko infekcí s katetrem asociovaných infekcí krevního řečiště.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005018

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
92 %

Preoxygenace pomocí vysokoprůtokového kyslíku vs. těsná ventilace obličejovou maskou během rychlého úvodu do anestezie
A. Sud,V. Athanassoglou,E. M. Anderson, et al.

Cílem této studie bylo porovnat objem gastrického plynu měřeného na CT ihned po intubaci u dvou skupin pacientů: první skupina byla preoxygenována za pomocí těsnící obličejové masky a druhá za pomocí vysokoprůtokové nazální oxygenoterapie.

Výsledky: Do každé skupiny bylo zahrnuto 50 pacientů. Medián (IQR [rozmezí]) objemu gastrického plynu byl 24.0 (14.2–59.9 [3–167]) cm3 u skupiny s vysokoprůtokovou nazální oxygenoterapií a 23.8 (12.6–38.8 [0–185]) cm3 u skupiny s obličejovou maskou. Nebyl shledán rozdíl mezi objemem gastrického plynu mezi skupinami, měřením na CT (Mann–Whitney U-test, U = 1136, p = 0.432, n1 = n2 = 50).

Závěr: Výsledky studie ukazují, že je při úvodu do anestezie většinou přítomno malé množství gastrického plynu, avšak použití vysokoprůtokové nazální oxygenoterapie pro preoxygenaci pacienta před rychlým úvodem do anestezie nezvyšuje objem gastrického plynu v porovnání s použitím těsnící obličejové masky.

 

Anaesthesia 2021, 76, 1184–1189

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 5
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
92 %

Efekt vyššího a nižšího podávání proteinů u kriticky nemocných pacientů: systematický přehled a meta analýza
Zheng‑Yii Lee, Cindy Sing Ling Yap, M. Shahnaz Hasan, et al.

Tento systematický přehled a meta analýza randomizovaných kontrolních studií si dala za cíl porovnat efekt vysoko a nízko proteinového příjmu (s podobným energetickým příjmem) na klinické a na pacienta orientované outcomy u kriticky nemocných dospělých pacientů.

Výsledky: Celkem bylo zavzato 19 studií, zahrnující 1371 pacientů. Z toho v 16 byla primární cestou podávání proteinů enterální výživa. Intervence trvala od 3 do 28 dnů. V 11 studií byla popsána nutrice založená na hmotnosti pacienta. Celkový příjem proteinů  a energie při vysokoproteinové dodávce a nízkoproteinové dodávce byl 1.31 ± 0.48 vs. 0.90 ± 0.30 g/kg a 19.9 ± 6.9 versus 20.1 ± 7.1 kcal/kg. Množství proteinů nemělo vliv na celkovou mortalitu pacientů mortality [RR0.91, 95% CI 0.75–1.10, p = 0.34]. V 5 studiích vyšší přísun proteinů signifikantně snížil ztrátu svalů (MD −3.44% na týden, 95% CI −4.99 až −1.90; p < 0.0001).

Závěr: U kriticky nemocných pacientů neměl vysoký příjem proteinů vliv na zlepšení klinického outcomu. Je třeba dalších randomizovaných kontrolních studií k potvrzení atenuace ztráty svalové hmoty při vysokém příjmu proteinů.

Lee et al. Crit Care (2021) 25:260

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Delirium u starších pacientů po kombinované epidurální a celkové nebo pouze celkové anestezii pro velkých chirurgický výkon: randomizovaná studie
Ya-Wei Li, Huai-Jin Li, Hui-Juan Li, et al.

Hypotézou této studie bylo, že kombinovaná epidurální a celková anestezie snižuje incidenci pooperačního deliria u starších pacientů, zotavujících se po velkém nekardiálním chirurgickém výkonu. Zahrnuti byli pacienti ve věku 60 až 90 let, kteří podstoupili thorakální nebo abdominální nekardiální chirurgický výkon s plánovaným trváním více jak 2 hodiny. Pacienti byli náhodně rozděleni v poměru 1:1 k pooperační analgezii pomocí epidurálního katétru, nebo pomocí intravenózní medikace. Primárním sledovaným parametrem byla incidence deliria, hodnocená po dobu 7 pooperačních dnů pomocí Confussion Assesment Method (CAM) pro JIP.

Výsledky: Z celkového počtu 1802 zařazených pacientů, jich 901 bylo přiděleno do skupiny s kombinovanou epidurální a celkovou anestezií a stejný počet do skupiny pouze celkové anestezie. Z toho 1701 pacientů bylo zařazeno do konečného hodnocení a intention to treat analýze, střední věk byl 70 let; 35% bylo žen. Incidence deliria byla významně nižší ve skupině s kombinovanou anestezií (15 [1.8%] z 857 pacientů), než ve skupině pouze celkové anestezie (43 [5.0%] z 863 pacientů; RR, 0.351; 95% CI, 0.197 až 0.627; P <0.001). Perioperační hypotenze (systolický tlak krve pod 80 mmHg), byla častěji zaznamenána u pacientů s kombinovanou epidurální a celkovou anestezií (421 [49%] vs. 288 [33%]; RR, 1.47, 95% CI, 1.31 až 1.65; P < 0.001), pacienti v kombinované skupině obdrželi častěji vasopresory (495 [58%] vs. 387 [45%]; RR, 1.29; 95% CI, 1.17 až 1.41; P < 0.001).

Závěr: Starší pacienti podstupující velký nekardiální chirurgický výkon v kombinované celkové a epidurální anestezii měli o třetinu nižší incidenci pooperačního deliria, avšak o 50% častěji hypotenzi, než pacienti pouze v celkové anestezii. Klinici by měli zvážit použití kombinované epidurální a celkové anestezie u pacientů s rizikem pooperačního deliria a vyhnout se této kombinaci u pacientů v riziku hypotenze.

ANESTHESIOLOGY 2021; 135:218–32

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
84 %

Percepce zvukových vjemů během výkonu a jejich vliv na outcome pacientů: systematický přehled a meta analýza
Victor X. Fu, Karel J. Sleurink, Joséphine C. Janssen, et al.

Tento systematický přehled a meta analýza randomizovaných kontrolních studií zhodnotila explicitní a implicitní tvorbu vzpomínek při perioperačním poslechu hudby během celkové anestezie a jejich efekt na pooperační outcome pacientů a zotavení.

Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 53 článků s celkem 4200 pacienty. Důkazy o tvorbě implicitní paměti byly uvedeny v 7 ze 17 studií (41%). Byly zaznamenány smíšené výsledky u pooperačního chování a motorické odpovědi u perioperačních sugescí. Perioperační hudba signifikantně redukovala pooperační bolest (standardizovaná střední odchylka [SMD], -0.84; 95%CI, -1.1 až -0.57; P.001; I2 = 0; n = 226) a požadavky na opioidy (SMD, -0.29; 95% CI, - 0.57 až -0.015; P = 0.039; I2 = 36; n = 336), zatímco pozitivní terapeutické sugesce nikoliv.

Závěr: Výsledky tohoto systematického přehledu a meta analýzy ukazují, že perioperační zvukové stimuly mohou být vnímány a zpracovávány během jinak adekvátní celkové anestezie bez ohledu na typ prováděného operačního výkonu s tvorbou implicitní paměti, bez vytvoření explicitních vzpomínek. Perioperační hudba může mít příznivý účinek na pooperační bolest a nutnost podávání opioidů.

Can J Anesth/J Can Anesth (2021) 68:1231–1253

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
84 %

Diagnostické chyby v pediatrické kritické péči: systematický přehled
Christina L. Cifra, Jason W. Custer, Hardeep Singh, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu bylo sumarizovat prevalenci, dopad a faktory, které přispívají k diagnostickým chybám na pediatrickým JIP.

Výsledky: Zahrnuto bylo celkem 17 studií, z toho 15 (88%) mělo charakter observační studie. Studie autopsií (četnost 20-47%) poukázala na 10-23% četnost závažných diagnóz, které nebyly zjištěny, 5-16 % autopsií prokázalo diagnostické chyby, které mohly mít potencionální vliv na přežití a změnily by management terapie pacienta. Retrospektivní prozkoumání záznamů ukázalo různou četnost diagnostických chyb od 8% u běžné populace pediatrické JIP, přes 12 % u neočekávaných příjmů kriticky nemocných pacientů až k 21-25% morbidity a mortality pacientů, zmiňovaných na konferencích. Nejčastěji chybně vyhodnocené diagnózy souvisely s kardiovaskulárním systémem, infekcemi, vrozenými a neurologickými onemocněními. S diagnostickými chybami byly spojeny systémové chyby (40-67%), kognitivní chyby (20-30%) a obojí (40%).

Závěr: Znalost diagnostických chyb na pediatrických JIP je omezená. Další práce by se měly zahrnovat vyvážený pohled na prozkoumání diagnózy individuálního onemocnění a odhalit časté systémové a kognitivní chyby, které jsou spojeny s diagnostickými chybami.

Pediatric Critical Care Medicine DOI: 10.1097/PCC.0000000000002735

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Dexmedetomidin vs. totální intravenózní anestezie u emergentního deliria pediatrických pacientů: network meta analýza
Maria-Alexandra Petre, David N. Levin, Marina Englesakis, et al.

Cílem této network meta analýzy randomizovaných kontrolních studií bylo porovnat efekt totální intravenózní anestezie (TIVA) a dexmedetomidinu na incidenci emergentního deliria v pediatrické populaci.

Výsledky: Zahrnuto bylo 66 studií s celkem 5257 pacienty s hrubým mediánem emergentního deliria 12.8 % ve skupině dexmedetomidinu jako adjuvans k sevofluranu, 9.1% ve skupině TIVA a 40% ve skupině samotného sevofluranu. Sevofluran s dexmedetomidinem snížil incidenci emergentního deliria  v porovnání s TIVA bez statisticky významné diference (RR 0.88, 95% CrI 0.61 až 1.20, nízká kvalita důkazů), avšak byl spojen s vyšší incidencí PONV (RR 2.3, 95% CrI 1.1 to 5.6, nízká kvalita důkazů).

Závěr: Klinický úsudek, který bude brát v úvahu pacientovy rizikové faktory k vývoji klinicky emergentního deliria nebo PONV, by měl být použit při rozhodování o vedení anestezie v TIVA, nebo v sevofluranu s dexmedetomidinem. Tyto výsledky jsou limitovány nízkou kvalitou důkazů.

 

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1–13

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Milrinone v porovnání s dobutaminem v terapii kardiogenního šoku
Rebecca Mathew, Pietro Di Santo, Richard G. Jung, et al.

V rámci této studie byli pacienti v kardiogenním šoku náhodně rozděleni k podání milrinonu nebo dobutaminu. Primárním sledovaným parametrem byla povšechná nemocniční mortalita, úspěšná resuscitace srdeční zástavy, zahájení mechanické podpora oběhu, nefatální infarkt myokardu, přechodná ischemická ataka nebo cévní mozková, nebo zahájení náhrady funkce ledvin. Sekundární sledované parametry zahrnovaly individuální komponenty primárního outcome.

Výsledky: Celkem bylo zařazeno 192 pacientů (96 do každé skupiny). Skupiny se významně nelišily v rámci primárních sledovaných parametrů. Primární sledovaný parametr nastal u 47 pacientů (49%) ve skupině s podávaným milrinonem a u 52 (54%)  pacientů s podávaným dobutaminem (RR, 0.90; 95% CI, 0.69 až 1.19; P = 0.47). Mezi skupinami nebyl signifikantní rozdíl v rámci sekundární sledovaných parametrů, zahrnujících povšechnou nemocniční mortalitu (37% a 43%; RR, 0.85; 95% CI, 0.60 až 1.21), úspěšné resuscitace srdeční zástavy (7% a 9%; HR, 0.78; 95% CI, 0.29 až 2.07),  mechanické podpory oběhu (12% a 15%; HR, 0.78; 95% CI, 0.36 až 1.71), nebo zahájení náhrady funkce ledvin (22% a 17%; HR, 1.39; 95% CI, 0.73 až 2.67).

Závěr: U pacientů v kardiogenním šoku nebyl významný rozdíl mezi podáváním milrinonu a dobutaminu v rámci sledovaných primárních parametrů.

 

N Engl J Med 2021;385:516-25.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Emergentní zajištění dýchacích cest u COVID-19 pacientů: prospektivní mezinárodní multicentrická kohortová studie
Danny J. N. Wong, Kariem El-Boghdadly, Ruth Owen, et al.

Cílem této studie bylo popsat praxi při naléhavé intubaci, odhadnout míru úspěšnosti a komplikací a určit varianty v klinické praxi a outcome pacientů mezi zeměmi s vysokými, středními a nízkými příjmy. Byla zkoumána asociace mezi intubací a charakteristikou klinika, primárním sledovaným parametrem byla míra prvního úspěšného pokusu.

Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 4476 pokusů emergentní endotracheální intubace, provedené 1722 kliniky v 607 institucích a 32 zemích u pacientů se suspektním, nebo potvrzeným onemocněním COVID-19. Úspěšného prvního pokusu o intubaci bylo dosaženo ve 4,017/4,476 (89.7%) případech a  23 ze 4,476 (0.5%) případů vyžadovalo více jak 4 pokusy o intubaci. Bylo reportováno 10 emergentních chirurgických zajištění dýchacích cest s odhadovanou incidencí 1 na 450 případů (10 ze 4,476). Selhání intubace (definované jako nutnost chirurgického zajištění dýchacích cest, více jak 4 pokusy o intubaci, nebo použití supraglotické pomůcky, jako finální pomůcky pro zajištění dýchacích cest) nastalo s odhadovanou incidencí 1 na 120 případů (36 ze 4,476). Úspěšný první pokus byl častější při rychlém úvodu do anestezie (RSI) oproti non-RSI (upravené OR, 1.89 [95% CI, 1.49 až 2.39]; P < 0.001), pokud byl použit respirátor se vzduchovým filtrem (upravené OR, 1.60 [95% CI, 1.16 až 2.20]; P = 0.006), pokud klinik provedl více intubací u COVID-19 pacientů (upravené OR, 1.03 pro každou předešlou intubaci [95% CI, 1.01 až 1.06]; P = 0.015). Intubace provedené v zemích s nízkými a středními příjmy měly menší míru úspěšnosti prvního pokusu, než v zemích s vysokými příjmy (upravené OR, 0.57 [95% CI, 0.41 až 0.79]; P = 0.001).

Závěr: V rámci této studie byla hodnocena míra selhání intubace a emergentního chirurgického zajištění dýchacích cest u COVID-19 pozitivních pacientů, vyžadující naléhavé zajištění dýchacích cest.  Byly identifikovány faktory asociované s vyšší mírou úspěchu. Riziko selhání tracheální intubace by mělo být bráno v úvahu při péči o COVID-19 pozitivního pacienta.

ANESTHESIOLOGY 2021; 135:292–303

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Asociace mezi terapií deliria haloperidolem a mortalitou u kriticky nemocných pacientů
Matthew S. Duprey,John W. Devlin, Johannes G. van der Hoeven, et al.

Tato post hoc analýza randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií prevence deliria hodnotila asociaci mezi mortalitou a terapií haloperidolem u terapie příhod deliria a jeho symptomů u pacientů na  14 JIP. Pacienti po randomizaci obdrželi buď preventivní haloperidol

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 1495 kriticky nemocných dospělých pacientů, bez známek deliria při přijetí na JIP a předpokládanou dobou pobytu na JIP delší, nebo rovnou 2 dnům. U 542 (36%) z těchto pacientů  se vyvinulo delirium během 28 dní (medián 4 dny, [2–7 dne]) Celkem 477 (88%) delirujících pacientů obdrželo terapii haloperidolem (2.1 mg [1.0–3.8 mg] denně) po dobu 6 dnů (3-11 dnů). Každý miligram podaného haloperidolu byl asociován se snížením mortality v den 28 (HR, 0.93; 95% CI, 0.91–0.95) a 90. den (HR, 0.97; 95% CI, 0.96–0.98). Pozdější terapeutické podání haloperidolu na JIP bylo méně protektivní.

Závěr: Terapie příhod a symptomů deliria haloperidolem může být asociovaná s na dávce závislým zlepšením přežití. Je třeba dalších randomizovaných studií k potvrzení těchto výsledků.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000004976

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Point-of-Care ultrazvuk plic při diagnostice etiologie akutního respiračního selhání při přijetí na pediatrickou JIP
Ryan L. DeSanti, Awni M. Al-Subu, Eileen A. Cowan, et al.

Cílem této prospektivní observační studie bylo stanovit senzitivitu a specificitu point-of-care ultrazvuku plic v identifikaci etiologie akutního respiračního selhání do 14 hodin od přijetí na pediatrickou JIP. Hodnocení prováděli nezávisle dva klinici, kteří byli zaslepeni stran pacientovy anamnézy a klinického průběhu. Diagnóza stanovená ultrazvukovým vyšetřením byla porovnávána s finální diagnózou při propuštění.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 88 pacientů, z toho 48 pacientů mělo finální diagnózu bronchitis/ virová pneumonie (55%), 29 pneumonie (33%) a 10 (11%) status asthmaticus, u jednoho pacienta nebylo možné stanovit finální diagnózu. Poit- of-Care ultrazvukové vyšetření správně identifikovalo etiologii v 56% případů (49/87 (49/87; 95% CI, 46–66%). Bronchitis/virovou pneumonii s  44% sensitivitou (95% CI, 0.31–0.58) a 74% specificitou (95% CI, 0.59–0.85), pneumonii se 76% sensitivitou (95% CI, 0.58–0.88) a 67% specificitou (95% CI 0.54–0.78), status asthmaticus s 60% sensitivitou (95% CI, 0.31–0.83) a 88% specificitou (95% CI, 0.79–0.94).

Závěr: V kontrastu s dostupnou literaturou, demonstrující vysokou výtěžnost ultrazvuku v diferenciální diagnostice příčin akutního respiračního selhání u dospělých, zaslepené point-of-care ultrazvukové vyšetření plic prokázalo střední sensitivitu a specificitu v identifikaci etiologie u pediatrických pacientů s akutním respiračním selháním při příjmu na pediatrickou JIP u dětí s bronchitidou, pneumonií a status asthmaticus.

 

Pediatric Critical Care Medicine: doi: 10.1097/PCC.0000000000002716

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Efekt intavenózního dexmedetomidinu a remifentanilu na outcome novorozenců po císařském řezu v celkové anestezii: systematický přehled a meta analýza
Myeongjong Lee, Cheol Lee, Hyun Kang, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy bylo prozkoumat efekt intravenózního podání dexmedetomidinu a remifentanilu, jako použitých strategií ke zmírnění hemodynamické nestability, na outcome novorozence během císařského řezu v celkové anestezii. Primárním sledovaným parametrem bylo Apgar skóre v 1. a 5. minutě. Mezi sekundární sledované parametry patřila incidence neonatální ventilace maskou, intubace, pH arteriální a venózní umbilikální krve.

Výsledky: Bylo zahrnuto 5 studií s celkem 258 pacienty. Apgar skóre v 1. minutě bylo nižší u pacientek ve skupině s remifentanilem, než s dexmedetomidinem u kvantitativníc [vážená střední odchylka (WMD): 0.75; 95%CI, 0.44 až 1.07;  τ2 = 0.00] i kategorických parametrů (≥Apgar 7 vs. <Apgar 7) (RR: 0.76; 95% CI, 0.59 až 0.99; τ2 = 0.01). Pro trail sequence analysis ani konvenční metaanalýzu nebyly rozdíly v kvantitativní ani kategorických parametrech v Apgar skóre v 5. minutě.

Závěr: V rámci této metaanalýzy bylo Apgar skóre v 1. minutě nižší u skupiny pacientek s podávaným remifentanilem, než u paientek s dexmedetomidinem, v rámci kvantitativních i kategorických proměnných, nicméně trial sequence analysis ukázala, že tyto výsledky jsou neprůkazné pro kategorické proměnné. Data z outcomů byla nedostatečná a nedovolila učinit závěry. Jsou tedy nutné další studie s větším množstvím novorozenců ke zjištění primárního sledovaného parametru studie a z ozřejmění efektu dexmedetomidinu a remifentanilu.

 

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1–11

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Tracheální intubace s nebo bez neuromuskulárního relaxans pro krátké chirurgické výkony u dětí: prospektivní, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie
Sujung Park, Ji-Ho Kim, Jae Chan Bae, et al.

Tato studie porovnávala propofol, alfentanil a rocuronium k určení agens pro optimalizaci intubačních podmínek pro krátké chirurgické výkony u dětí. Pacienti byli náhodně rozděleni do 3 skupin: ve skupině propofolu obdrželi pacienti 2 mg/kg tohoto léku, ve skupině alfentanilu 14 mcg/kg a ve skupině rocuronia 0.3 mg/kg. Primárním sledovaným parametrem byly intubační podmínky 90 s po podání léčiva. Byly zaznamenávány životní funkce, komplikace, čas do zotavení a závažnost agitace.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 114 pacientů ve věku od 1 do 9 let. V porovnání se skupinou propofolu (60%), byly optimální intubační podmínky zaznamenány u skupiny s alfentanilem  (97%, procentuální rozdíl −37,95% CI −54.4-21.0, p < .001) a rocuroniem (87%, procentuální rozdíl −27, 95% CI −46.5-8.2, p = .041). Hemodynamická odpověď se lišila mezi skupinami rocuronia a alfentanilu, avšak zaznamenané nežádoucí účinky se mezi skupinami nelišily. Trvání nástupu účinku bylo statisticky významné mezi skupinou rocuronia [9.9 ± 3.2 min] a propofolu [11.7 ± 2.2 min] (rozdíl  95% CI 0.667-3.583, p = .001), zatímco u skupiny s podaným alfentanilem byla srovnatelná s ostatními skupinami [10.9 ± 2.4 min].

Závěr: Podání 0.3 mg/kg rocuronia  a 14mcg/kg alfentanilu bylo superiorní  k podání 2 mg/kg propofolu pro zajištění intubačních podmínek pro děti podstupující frenulektomii. Hemodynamické nežádoucí účinky a profil zotavení byl srovnatelný mezi skupinami.

 

Pediatric Anesthesia. 2021;31:863–870.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
76 %

Asociace mezi extubaci během noci a klinickým outcome u dospělých pacientů: systematický přehled a meta analýza
Mariachiara Ippolito, Giulia Catalisano, Pasquale Iozzo, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu a meta analýzy bylo zhodnotit asociaci extubace pacienta během noci a četnosti reintubace, mortality a délky pobytu na JIP a v nemocnici v porovnání s extubací přes den.

Výsledky: Bylo zahrnuto 7 retrospektivních studií z USA s celkem 293 663 pacienty. Všechny studie byly hodnoceny jako střední riziko bias pro reintubaci a mortalitu. Analýza pro upravené odhady neukázala asociaci mezi extubací pacienta během noci a rizikem nutnosti reintubace reintubation (OR 1.00; 95% CI 0.88 to 1.13; P=1.00; I 2 =66%; nízká úroveň důkazů), nebo povšechnou mortalitou při nejdelším follow up (OR 1.11; 95% CI 0.87 to 1.42; P=0.39 ; I 2 =79%; nízká kvalita důkazů), v porovnání s extubací během dne.

Závěr: Extubace pacientů během noci nebyla asociována s vyšším upraveným rizikem reintubace nebo úmrtí, v porovnání s extubací před den, avšak kvalita dostupných důkazů je nízká.

Eur J Anaesthesiol 2021; 38:1–9

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Neinvazivní ventilační podpora a vysokoprůtoková oxygenoterapie jako terapie první volby při akutním hypoxemickém respiračním selhání a ARDS
Domenico Luca Grieco, Salvatore Maurizio Maggiore, Oriol Roca, et al.

Tento  článek poskytuje aktualizovaný přehled, zahrnující roli strategií neinvazivní respirační podpory, jako časné terapie hypoxemického respiračního selhání na JIP od fyziologických principů po klinické použití. Non invazivní strategie se zdají bezpečné pro použití u mírné až střední hypoxémie PaO2/FiO2 > 150 mmHg), zatímco u významné části případů středního až závažného selhání (PaO2/ FiO2 ≤ 150 mmHg) mohou oddálit intubaci a zvýšit mortalitu. Vysokoprůtoková nazální oxygenoterapie a noninvazivní ventilace za pomocí helmy představují nejvíce slibné techniky, nicméně nejsou důkazy pro doporučení jediného přístupu. Během jakékoli terapie je primární monitorace fyziologických funkcí a promptní detekce nutnosti intubace.

 

Intensive Care Med (2021) 47:851–866

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Midazolam versus dexamethasone-ondansetron v prevenci pooperační nauzei a zvracení u pacientů podstupujících laparoskopické operační výkony
Kelika Prakash, Tanvi Meshram, Priyanka Jain

Cílem této studie bylo porovnat midazolam  a kombinaci daxamethason-ondansentron v prevenci pooperační nauzei a zvracení (PONV). Pacienti ve skupině D obdrželi 8 mg dexamethasonu a 4 mg ondansetronu a pacienti ve skupině M 2 mg midazolamu před koncem operačního výkonu.  Byla hodnocena proporce pacientů (frekvence) PONV během 24 hodin po výkonu.

Výsledky: Celkem bylo rovnoměrně randomizováno 120 pacientů podstupujících laparoskopický operační výkon, kteří měli více jak 2 rizikové faktory zjednodušeného Apfel skóre. PONV u skupiny D byla 30% a u skupiny M 33.3% a nebyl zde statisticky významný rozdíl (P = .70). Rozdíl mezi skupinami nebyl ani v čase dosažení skóre ≥9  pro propuštění pro anestezii ≥9. U skupiny D obdrželo 10 pacientů rescue antiemetickou terapii během 24 hodin a u skupiny M 11 pacientů (P = .81). Frekvence PONV, stejně jako medián skóre PONV byl podobný v obou skupinách ve všech sledovaných časových intervalech.

Závěr: Po podání midazolamu se frekvence PONV signifikantně nelišila oproti podání kombinace daxamethasonu- ondansetronu.

Acta Anaesthesiol Scand. 2021;65:870–876.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
68 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET