Články na téma

Vliv počáteční antibiotické terapie řízené podle Gramova barvení na klinickou odpověď u pacientů s ventilátorovou pneumonií: randomizovaná klinická studie GRACE-VAP
Jumpei Yoshimura, Kazuma Yamakawa, Yoshinori Ohta, et al.

Cílem této multicentické, open- label, noninferiorní randomizované klinické studie bylo porovnat klinickou odpověď na restriktivní antibiotickou léčbu řízenou dle Gramova barvení oproti léčbě širokospekrými antibiotiky podle doporučení u pacientů s ventilátorovou pneumonií (VAP). Primárním sledovaným parametrem byla míra klinické odpovědi; definováné jako ukončení antibiotické terapie do 14 dnů, zlepšení nebo absence progrese výchozích radiografických nálezů, vymizení příznaků a symptomů pneumonie a absence opětovného podání antibiotické látky, s rozpětím noninferiority 20 %. Sekundárními sleldovanými parametry byly podíly antipseudomonádových léčiv a léčiv proti MRSA jako počáteční antibiotické terapie, 28denní mortalita, dny bez pobytu na jednotce intenzivní péče, dny bez umělé plicní ventilace a nežádoucí příhody.

Výsledky: Celkem 206 pacientů (medián [IQR] věku, 69 [54-78] let; 141 mužů [68,4%]) bylo randomizováno do skupiny terapie podle Gramova barvení (n=103) nebo do skupiny s terapií podle doporučení (n=103). Klinická odpověď se objevila u 79 pacientů (76,7%) ve skupině léčené podle Gramova barvení a u 74 pacientů (71,8%) ve skupině léčené podle doporučení (rozdíl rizik 0,05; 95%CI, -0,07 až 0,17; P<0.001 pro noninferioritu). Ve skupině, která se řídila podle Gramova barvení, bylo pozorováno nižší používání antipseudomonálních léčiv (30,1%; 95%CI, 21,5-39,9%; P<0.001) a anti-MRSA léčiv (38,8%; 95%CI, 29,4-48,9%; P<0.001) oproti skupině, která se řídila doporučeními. Kumulativní 28denní incidence mortality byla 13,6% (n=14) ve skupině s terapií podle Gramova barvení vs. 17,5% (n=18) ve skupině terapie dle doporučení (P=0.39). Eskalace antibiotik podle výsledků kultivace byla provedena u 7 pacientů (6,8%) ve skupině s vyšetřením podle Grama a u 1 pacienta (1,0%) ve skupině léčby podle doporučení (P=0.03). Mezi skupinami nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu dnů bez hospitalizace na jednotce intenzivní péče, dnů bez umělé plicní ventilace a nežádoucích příhod.

Závěr: Výsledky této studie ukázaly, že léčba vedená podle výsledků Gramova barvení nebyla inferiorní oproti léčbě vedené podle všeobecných doporučení a významně snížila používání širokospektrých antibiotik u pacientů s VAP. Barvení podle Grama může potenciálně zmírnit  nárůst multirezistentních organismů v prostředí kritické péče.

JAMA Network Open. 2022;5(4):e226136. doi:10.1001/jamanetworkopen.2022.6136 (

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 5
92 %

EXpertní konsenzus o ultrazvukovém vyšetření bránice u kriticky nemocných (EXODUS): konsenzus Delphi o měření ultrazvukových parametrů bránice v kritické péči
Mark E. Haaksma, Jasper M. Smit, Alain Boussuges, et al.

Cílem tohoto konsenzu bylo poskytnout stanoviska k univerzálnímu protokolu měření pro ultrazvukové vyšetření bránice a stanovit klíčové oblasti pro výzkum. Na základě přehledu literatury byly vybrány oblasti: "Anatomie a fyziologie", "Nastavení snímačů", "Vliv ventilátoru", "Vzdělávání a odborné znalosti", "Každodenní praxe" a "Budoucí směry". K dosažení shody na otázce bylo zapotřebí shody ≥ 68% (≥ 10 členů panelu).

Výsledky: Z 18 pozvaných účastníků diskuze, 14 souhlasilo s účastí v průzkumu. Po dvou kolech obsahoval průzkum 117 otázek, z nichž 42 otázek bylo určeno ke shromáždění argumentů a názorů a 75 otázek bylo zaměřeno na dosažení konsensu. Z nich bylo dosaženo shody u 46 otázek (61%). V obou kolech byla míra odpovědí 100%. Shoda panovala mimo jiné v otázce měření tloušťky mezi pohrudnicí a pobřišnicí, používání >10% poklesu tloušťky jako hraniční hodnoty pro atrofii a používání 40 vyšetření jako minimálního nácviku pro použití ultrazvuku bránice při klinické praxi.

Závěr: Toto konsenzuální prohlášení odborníků představuje první soubor prohlášení o metodice ultrazvukového vyšetření bránice. Slouží k zajištění vysoce kvalitních a homogenních měření v každodenní klinické praxi a ve výzkumu.

Haaksma et al. Critical Care (2022) 26:99

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Riziko druhé alergické reakce na vakcíny SARS-CoV-2: Systematický přehled a meta-analýza
Derek K. Chu; Elissa M. Abrams; David B. K. Golden et al.

Cílem této metaanalýzy bylo posouzení rizika závažných okamžitých alergických reakcí (např. anafylaxe) na druhou dávku vakcíny SARS-CoV-2 mRNA u osob s okamžitými alergickými reakcemi na první dávku vakcíny. Zahrnuté studie se zabývaly okamžitými alergickými reakcemi jakékoli závažnosti na druhou dávku vakcíny proti SARS-CoV-2 u osob se známou nebo suspektní okamžitou alergickou reakcí (<4 hodiny po očkování) po první dávce vakcíny proti SARS-CoV-2.

Výsledky: Z 22 studií mRNA vakcín proti SARS-CoV-2 mělo 1366 jedinců (87,8 % žen; průměrný věk 46,1 let) okamžité alergické reakce na své první očkování. Analýza využívající model sdružených náhodných účinků zjistila, že u 6 pacientů se po druhém očkování rozvinuly závažné okamžité alergické reakce (absolutní riziko, 0,16 %[95% CI, 0,01%-2,94%]), u 232 se vyvinuly mírné příznaky (13,65 %[95 % CI, 7,76 %-22,9 %]), a naopak 1360 tolerovalo dávku (99,84 %[95 % CI, 97,09 %-99,99 %]). Ze 78 osob se závažnými okamžitými alergickými reakcemi na jejich první očkování mRNA SARS-CoV-2 měli 4 lidé (4,94 %[95% CI, 0,93 %-22,28 %]) druhou závažnou okamžitou reakci a 15 mělo nezávažné příznaky (9,54 % [95 % CI, 2,18 % - 33,34 %]). K žádnému úmrtí nedošlo. Odstupňované dávkování vakcín, kožní testování a premedikace jako strategie stratifikace rizika nezměnily zjištění. Jistota důkazu byla střední u pacientů s jakoukoli alergickou reakcí na první dávku a nízká u pacientů se závažnými alergickými reakcemi na první dávku.

Závěr:V tomto systematickém přehledu a metaanalýze případových studií a kazuistik bylo nízké riziko okamžitých alergických reakcí a závažných okamžitých reakcí nebo anafylaxe spojené s druhou dávkou vakcíny SARS-CoV-2 mRNA u osob, které prodělaly okamžitou alergickou reakci na jejich první dávku. Tato zjištění naznačují, že přeočkování jedinců s okamžitou alergickou reakcí na první dávku vakcíny SARS-CoV-2 mRNA v kontrolovaném prostředí vybaveném pro zvládnutí závažných alergických reakcí může být bezpečné.

JAMA Intern Med. 2022;182(4):376-385. doi:10.1001/jamainternmed.2021.8515

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Dlouhodobé outcome u pacientů COVID-19 a těžkou hypoxemií 12 mg vs. 6 mg dávek dexametazonu
Anders Granholm, Maj-Brit Norregaard Kjar, Marie Warrer Munch, et al. - Mezinárodní stratifikovaná randomizovaná COVID STEROID 2 studie

Cílem studie bylo porovnat outcome u pacientů s COVID-19 a těžkou hypoxemií při dávkování 12mg a 6mg dexametazonu. Primárním sledovaným parametrem byla 180denní mortalita, sekundárním parametrem zdravím podmíněná kvalita života, hodnocená podle EuruQoL a EQ VAS indexů.

Výsledky: Objektivní nález po 180 dnech byl získán u 963 z 982 pacientů (98.1%) ve skupině se záměrem léčby, data EQ- 5D-5L indexu 922 pacientů (93.9%) a EQ VAS data 924 pacientů (94.1%). Po 180 dnech, 164 z 486 pacientů (33.7%) zemřelo ve skupině léčených 12 mg vs 184 z 477 (38.6%) ve skupině léčených 6 mg [upravený rozdíl rizika − 4.3%; 99% (CI) − 11.7–3.0; RR 0.89; 0.72–1.09; P = 0.13]. Upravené střední rozdíly 12 mg a 6 mg skupin v indexu EQ-5D-5L byly 0.06 (99% CI − 0.01 až 0.12; P = 0.10) a v EQ VAS skóre 4 (− 3 až 10; P = 0.22).

Závěr: U sledovaných pacientů neukázaly dávky 12 mg dexametazonu statisticky významná zlepšení v mortalitě nebo kvalitě života po 180 dnech, v porovnání s dávkami 6 mg dexametazonu. Nicméně, výsledky byly kompatibilní s benefitem pro vyšší dávky.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-022-06677-2

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Hydroxyetylový škrob jako způsob managementu tekutin u pacientů podstupujících významnou chirurgickou operaci břicha: systematický přehled s meta-analýzou a sekvenční analýzou studií
Joris Pensier, Lucas Deffontis, Amélie Rollé

Cílem tohoto systematického přehledu s metaanalýzou a sekvenční analýzou studií (TSA) (7 randomizovaných kontrolovaných studií, 2 398 pacientů) je zjistit efekt hydroxyletylového škrobu (HES) coby náhrady i.v. objemu na riziko akutního ledvinného poškození (AKI), transfuzi krve podanou během operace a pooperační komplikace v porovnání s krystaloidy. Primárním sledovaným parametrem byla AKI vzniklá do 30 dní, definovaná binárně dle KDIGO kritérií (Kidney Disease Improving Global Outcomes, stupeň 1, 2, 3). Sekundárními sledovanými parametry byla četnost podání transfuze během operace a pooperační nitrobřišní komplikace.

Výsledky: Náhrada objemu tekutin pomocí HES nebyla asociovaná s vyšším rizikem AKI v porovnání s krystaloidy (RR = 1,22, 95% CI, 0,94 – 1,59; P =0 .13). Podávání HES i.v. bylo asociováno s četnějším podáváním krevních transfuzí (RR = 1,57 99% CI, 1,10 – 2,25; P = 0.001) a mělo podobnou četnost nitrobřišních komplikací (RR = 0,76 99% CI, 0,57 – 1,02; P =0 .02) jako při podání krystaloidů.

Závěr: HES i.v. hrazení oběhu u větších chirurgických zákroků nebylo asociováno s vyšším rizikem akutní ledvinné dysfunkce v následujících 30 dnech v porovnání s hrazením oběhu pomocí krystaloidů. Nicméně CI a TSA nevylučují zhoršení renálních funkcí vzniklé po podání HES.

Anesthesia and Analgesia, 134(4), 686–695

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Účinnost a bezpečnost perioperační aplikace vitaminu C u pacientů podstupujících nekardiologický chirurgický zákrok: systematický přehled a metaanalýza randomizovaných studií
Manuel Suter, Bernardo Bollen Pinto, Alessandro Belletti, et al.

Cílem tohoto přehledu je srovnání perioperačního podávání vitaminu C oproti placebu nebo žádné léčbě u dospělých podstupujících nekardiální operaci. Primárním výsledkem byla délka pobytu v nemocnici (LOS).

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 37 randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) s celkem 2747 pacienty. Podávání vitaminu C nebylo spojeno s žádným rozdílem v délce nemocničního pobytu (průměrný rozdíl=0,02 dne; 95% CI, -0,30 až 0,35; P=0,88). Mortalita se mezi skupinami nelišila (RR=1,04; 95% CI, 0,52 až 2,08; P=0,5). Žádná studie neuváděla závažné pooperační komplikace. Vitamin C byl spojen se snížením skóre pooperační bolesti a kumulativní spotřeby morfinu do 48 hodin po operaci. Výskyt komplexního regionálního bolestivého syndromu byl nižší u ortopedických pacientů, kteří dostávali vitamin C. Nežádoucí příhody byly zaznamenávány ve třech RCT (n=157), nevyskytly v 10 RCT (n=957) a nebyly hlášeny ve 25 RCT (n=1570). Jedna studie (n=20) v chirurgii transplantace ledviny byla předčasně ukončena z důvodu bezpečnostních obav. Kvalita důkazů se pohybovala od střední po velmi nízkou.

Závěr: Podávání vitaminu C nebylo spojeno se zkrácením délky hospitalizace po nekardiální operaci. Účinky na morbiditu a mortalitu jsou neprůkazné a většinou neprozkoumané. Bylo zjištěno malé snížení pooperační bolesti. Nežádoucí příhody byly vzácné, ale nebyly systematicky hodnoceny. Důkazy jsou nejisté a nepodporují použití vitaminu C mimo experimentální prostředí.

British Journal of Anaesthesia, 128 (4): 664e678 (2022) DOI: 10.1016/j.bja.2021.11.039

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 4
84 %

Fluvoxamin pro ambulantní léčbu COVID-19 k prevenci hospitalizace: systematický přehled a meta-analýza
Todd C. Lee; Simone Vigod; Emilie Bortolussi-Courval et al.

Do metaanalýzy byly zahrnuty dokončené ambulantní studie, které porovnávaly fluvoxamin s placebem. Riziko zkreslení bylo hodnoceno nástrojem Cochrane Risk of Bias 2 a byla provedena bayesovská metaanalýza náhodných efektů s různými odhady předchozí pravděpodobnosti: ”weakly neutral prior” (50% šance na účinnost s 95% CI pro risk ratio [RR] mezi 0,5 a 2,0) a “moderately optimistic prior” (85% šance na účinnost). Metaanalýza častých náhodných účinků byla provedena jako analýza citlivosti a výsledky byly kontextualizovány odhadem pravděpodobnosti jakékoli asociace (RR ≤ 1) a střední asociace (RR ≤ 0.9) se sníženou hospitalizací.

Výsledky: Tento systematický přehled a metaanalýza 3 randomizovaných klinických studií zahrnoval 2196 účastníků. RR pro hospitalizaci byly 0,78 (95% CI, 0,58-1,08) pro bayesovský “weakly neutral prior”, 0,73 (95% CI, 0,53-1,01) pro bayesovský “moderately optimistic prior” a 0,75 (95% CI, 0,58-0,97) pro frequentist analysis.V závislosti na scénáři se pravděpodobnost jakékoli asociace se sníženou hospitalizací pohybovala od 94,1 % do 98,6 % a pravděpodobnost střední asociace se pohybovala od 81,6 % do 91,8 %.

Závěr: V tomto systematickém přehledu a metaanalýze dat ze 3 studií, za různých předpokladů, fluvoxamin ukázal vysokou pravděpodobnost, že bude spojen se sníženou hospitalizací u ambulantních pacientů s COVID-19. Probíhající randomizované studie jsou důležité pro vyhodnocení alternativních dávek, prozkoumání účinnosti u očkovaných pacientů a pro další upřesnění těchto odhadů. Mezitím lze fluvoxamin doporučit jako možnost léčby, zejména v prostředí s omezenými zdroji nebo pro jednotlivce bez přístupu k léčbě monoklonálními protilátkami SARS-CoV-2 nebo k přímým antivirotikům.

JAMA Network Open. 2022;5(4):e226269. doi:10.1001/jamanetworkopen.2022.6269

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Kontinuální náhrada funkce ledvin vs. intermitentní hemodialýza jako první možnost náhrady funkce ledvin při těžkém akutním poškození ledvin: Sekundární analýza dvou multicentrických randomizovaných kontrolovaných studií (AKIKI a IDEAL-ICU)
Stephane Gaudry, Francois Grolleau, Saber Barbar, et al.

Cílem studie bylo znovu zhodnotit, zda intermitentní hemodialýza, nebo kontinuální náhrada funkce ledvin jako metoda 1. volby zlepšuje přežití pacientů s akutním poškození ledvin. Sledovaným parametrem bylo 60denní přežití.

Výsledky: Bylo zahrnuto 543 pacientů. Kontinuální náhrada funkce ledvin byla 1. volbou u 269 pacientů a IHD u 274. Pacienti s CRRT měli vyšší kardiovaskulární a celkové SOFA skóre. Vážená míra smrtnosti podle Kaplan–Meiera po 60dnech činila 54·4% ve skupině s CRRT, a 46·5% ve skupině s IHD (vážený HR 1·26, 95% CI 1·01–1·60). V doplňkové analýze méně závažných případů (SOFA skóre: 3–10), pacienti léčení IHD měli lepší míru 60denního přežití v porovnání s CRRT (vážený HR 1.82, 95% CI 1·01–3·28; p &lt; 0.01). Nebyl zjištěn rozdíl v přežití mezi léčebnými možnostmi u pacientů v těžkém stavu.

Závěr: Ve srovnání s intermitentní hemodialýzou, kontinuální náhrada funkce ledvin zřejmě není lepší první volbou léčby, co se přežití nebo obnovy funkce ledvin týče a mohla by být dokonce spojována s horšími výsledky u pacientů s méně závažným stavem. K definitivnímu určení metody 1. volby je třeba uspořádat prospektivní randomizovanou non inferiorní studii.

Gaudry et al. Critical Care (2022) 26:93

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Nedostatečná neuroaxiální anestezie pacientek podstupujících elektivní císařský řez: systematický přehled
R. Patel, J. Kua, N. Sharawi

Cílem tohoto systematického přehledu (54 randomizovaných kontrolovaných studií, 3 497 pacientek) bylo stanovení prevalence nedostatečné neuroaxiální anestezie u elektivních císařských řezů (ESC), prevalence konverze z neuroaxiální anestezie na celkovou anestezii z důvodu nedostatečnosti neuroaxiální anestezie a efekt modu anestezie. Zařazeny byly studie, které uváděly nedostatečnost neuroaxiální anestezie při použití ≥ ED95 (efektivní dávka u 95% populace) lokálních anestetik. Primárním sledovaným parametrem byla prevalence nedostatečné neuroaxiální anestezie, definovaná jako potřeba konverze do celkové anestezie, dále potřeba opakování nebo opuštění plánované primární neuroaxiální techniky po incizi, neplánované podání analgezie během operace (vyjma sedativ) nebo neplánované doplňování epidurálními léky.

Výsledky: Celková prevalence potřeby doplňované analgezie nebo anestezie byla 14,6% (95%CI 13,3–15,9%), tedy u 510 z 3 497 pacientek. Prevalence konverze do celkové anestezie byla 2 z 3 497 pacientů, tedy 0,06% (95%CI 0,0–0,2%). Spinální/kombinovaná spinální-epidurální anestezie byla asociovaná s nižší celkovou prevalencí nedostatečné neuroaxiální anestezie oproti epidurální anestezii, tedy 10,2% (95%CI 9,0–11,4%), 278 z 2 732 pacientek vs. 30,3% (95%CI 26,5–34,5%), 232 z 765 pacientek.

Závěr: K identifikaci rizikových faktorů, optimalizaci detekce a strategií managementu a k určení dlouhodobého efektu nedostatečné neuroaxiální anestezie bude potřeba provést navazující studie.

 

Anaesthesia 2022, 77, 598–604

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Endovaskulární terapie akutní CMP s rozsáhlou ischemií
S. Yoshimura, N. Sakai, H. Yamagami

Cílem této multicentrické open label randomizované studie (203 pacientů) bylo lépe prostudovat efekt endovaskulární terapie a lékařské péče na pacienty s rozsáhlou ischemií oproti lékařské péči bez endovaskulární terapie. Primárním sledovaným parametrem byla hodnota modifikované Rankinovy stupnice 0 - 3 (z možných 0 - 6, 0 značící největší soběstačnost) v 90. dni od zákroku. Sekundárním sledovaným parametrem byl přesun na modifikované Rankinově stupnici k lepšímu výsledku v průběhu 90 dní a zlepšení o minimálně 8 bodů na NIHSS (National Institutes of Health Stroke Scale, rozsah 0 - 42, čím vyšší skóre, tím vyšší deficit) do 48 hodin. Samotná lékařská péče obnášela v indikovaných případech podání alteplázy (0,6 mg.kg-1).

Výsledky:  Celkem 101 pacientů bylo zařazeno do skupiny s endovaskulární terapií a 102 pacientů do skupiny s lékařskou péčí bez endovaskulárního zákroku. Přibližně 27% pacientů z každé skupiny bylo indikováno k podání alteplázy. Procento pacientů s modifikovanou Rankinovou stupnicí 0 - 3 v 90. dni bylo 31,0% (ve skupině s endovaskulární terapií) a 12,7% (ve skupině s lékařskou péčí bez endovaskulárního výkonu; RR, 2,43; 95% [CI], 1,35 až 4,37; P = 0,002). Posun k lepšímu výsledku na modifikované Rankinově stupnici byl obecně pozorován spíše u pacientů ve skupině s endovaskupální terapií. Zlepšení o minimálně 8 bodů na NIHSS do 48. hodiny bylo pozorováno u 31,0% (ve skupině s endovaskulární terapií) a 8,8% (ve skupině se samotnou lékařskou péčí; RR, 3,51; 95% [CI], 1,76 až 7,00). Intrakraniální krvácení se objevilo u 58,0% pacientů po endovaskulární terapii a u 31,4% po samotné terapii bez endovaskulárního zákroku (P<0,001).

Závěr: Ve studii měli pacienti s rozsáhlou mozkovou ischemií lepší funkční výsledky po endovaskulární terapii než po lékařské péči bez endovaskulární terapie. Zároveň však byl u pacientů po endovaskulární terapii častější výskyt intrakraniálního krvácení.

 

The New England Journal of Medicine 2022; 386:1303-1313

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Managment a monitorování bolesti a sedace na dětských jednotkách intenzivní péče v Evropě: průzkum ESPNIC
Daverio Marco, Florian von Borell, Anne‑Sylvie Ramelet, et al.

Cílem tohoto průzkumu bylo popsat současnou praxi na evropských pediatrických jednotkách intenzivní péče (PICU) týkající se řízení a monitorování bolesti a sedace.

Výsledky: Z 27 evropských zemí odpovědělo celkem 215 jednotek PICU (60% míra odezvy). Sedmdesát jedna procent PICU jednotek uvedlo, že používá protokoly pro řízení analgosedace, častěji na jednotkách intenzivní péče s velkým počtem pacientů (77% vs. 63%, p=0,028). Kombinací léků první volby byl opioid s benzodiazepinem, preferovanými léky byly fentanyl (51%) a midazolam (71%). Počáteční dávky se na jednotlivých jednotkách intenzivní péče lišily od 0,1 do 5 mcg/kg/h u fentanylu a od 0,01 do 0,5 mg/kg/h u midazolamu. Každodenní hodnocení a dokumentace bolesti (81%) a sedace (87%) uváděla většina jednotek intenzivní péče, a to pomocí preferované validované škály FLACC (54%), respektive škály chování COMFORT (48%). Analgezii i sedaci monitorovaly především sestry (92%, resp. 84%). Osmdesát šest procent oddělení PICU uvedlo, že v některých scénářích používají nervosvalové blokátory. Monitorování paralyzovaných pacientů bylo přednostně prováděno pozorováním vitálních funkcí za použití elektronických přístrojů.

Závěr: Analgosedační postupy na evropských jednotkách intenzivní péše se značně liší, a to ve volbě léků, dávkování a strategií hodnocení a monitorace. 

 

Marco et al. Critical Care (2022) 26:88

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Ochrana před SARS-CoV-2 po očkování a předchozí infekci
V. Hall, S. Foulkes, F. Insalata, et al.

Cílem této prospektivní kohortové studie  bylo zjistit trvání a kvalitu imunity u asymptomatických, rutinně testovaných zdravotníků pomocí PCR po infekci a  po očkování. Primárním parametrem byla účinnost vakcínou a infekcí nabyté imunity.

Výsledky: Z 35 768 účastníků, 27% (9488) dříve prodělalo SARS-CoV-2 infekci. Celkem 95% účastníků bylo očkováno 2 dávkami (78% BNT162b2 vakcínou [Pfizer–BioNTech] s dlouhým intervalem mezi dávkami 9% BNT162b2 vakcínou s krátkým intervalem mezi dávkami, a 8% ChAdOx1 nCoV-19 vakcínou [AstraZeneca]). Bylo zaznamenáno celkem 2747 prvoinfekcí a 210 reinfekcí. Mezi dříve nenakaženými očkovanými BNT162b2 vakcínou s dlouhým intervalem, se účinnost vakcíny snížila z 85% (95% CI, 72 do 92) 14 až 73 dní po druhé dávce na 51% (95% CI, 22 do 69) při mediánu 201 dní (IQR, 197 do 205) po druhé dávce; tato účinnost se významně nelišila mezi očkovanými BNT162b2 vakcínou s dlouhým nebo krátkým intervalem.  Po 14 až 73 dní po druhé dávce, účinnost ChAdOx1 nCoV-19 vakcíny činila 58% (95% CI, 23 to 77) — značně méně v porovnání s příjemci BNT162b2. Imunita získaná infekcí slábla po 1 roce u neočkovaných, ale vydržela více než 90% u následně očkovaných i po 18ti měsících.

Závěr: Dvě dávky vakcíny BNT162b2 byly asociovány s vysokou krátkodobou protekcí proti SARS-CoV-2, tato významně poklesla po 6 měsících. Poinfekční imunita posílená očkováním zůstala vysoká více než rok po infekci.

N Engl J Med 2022;386:1207-20. DOI: 10.1056/NEJMoa2118691

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Účinnost BNT162b2 vakcíny po vyléčení z onemocnění COVID-19
Ariel Hammerman, Ruslan Sergienko, Michael Friger, et al.

 Cílem této retrospektivní kohortové studie bylo určení vlivu očkování na reinfekce a stanovení účinnosti vakcíny u těchto osob. Sledovaným parametrem byl počet reinfekcí u neočkovaných pacientů a očkovaných 1, nebo 2 dávkami proti COVID-19.

Výsledky: Celkem 149 032 pacientů vyléčených z infekce SARS-CoV-2 splnilo kritéria. 83,356 (56%) z nich bylo během následujících 270 dní očkováno. Reinfekce se objevily u 354 očkovaných (2.46 případů z 100,000 osob/den) a u 2168 z 65,676 neočkovaných (10.21 případů z 100,000 osob/den). Účinnost vakcíny byla odhadnuta na 82% (95% CI, 80 do 84) u pacientů ve věku od 16 do 64 let a 60% (95% CI, 36 do 76) u pacientů starších 65 let. Mezi účinností 1 a 2 dávek nebyl nalezen významný rozdíl.

Závěr: U pacientů zotavených z nemoci COVID-19 byla prokázána souvislost mezi následným očkováním alespoň 1 dávkou vakcíny a signifikantním snížením rizika rekurentní infekce.

N Engl J Med 2022;386:1221-9. DOI: 10.1056/NEJMoa2119497

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
80 %

Vliv podávání MgSO4 během operace na emergentní agitaci a delirium u dětských pacientů: systematický přehled a metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií
Chang-Hoon Koo, Bon-Wook Koo, Jiwon Han

Cílem tohoto systematického přehledu a metaanalýzy (10 randomizovaných kontrolovaných studií, 712 pacientů) bylo stanovit vliv MgSO4 na prevenci emergentní agitace a emergentního deliria u dětí, což bylo primárním sledovaným parametrem. Sekundárním sledovaným parametrem bylo skóre agitace nebo deliria po přijetí do postanestetické péče.

Výsledky: Incidence emergentní agitace nebo deliria byla 29,7% u MgSO4 skupiny a 50,5% u kontrolní skupiny. Velikost účinku umožnila posoudit, že podání MgSO4 významně snížilo incidenci pooperační agitace a deliria u dětských pacientů po celkové anestezii (OR 0,31; 95% CI, 0,15 až 0,64; p = .002). Zároveň děti ve skupině s MgSO4 měly nižší skóre agitace nebo deliria oproti těm v kontrolní skupině (standardizovaný střední rozdíl −0,70; 95% CI, −1,15 až -0,24; p = .003).

Závěr: podání MgSO4 snížilo incidenci a závažnost emergentní agitace i emergentního deliria u dětských pacientů po celkové anestezii.

Pediatric Anesthesia. 2022;32:522–530

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 3
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
80 %

Použití APRV (Airway Pressure Release Ventilation) u pacientů s akutním respiračním selháním způsobeným COVID-19: Výsledky monocentrické randomizované kontrolované studie
Miguel Á. Ibarra-Estrada, Yessica García-Salas, Eduardo Mireles-Cabodevila, et al.

Cílem této monocentrické randomizované kontrolované studie bylo porovnat outcomy pacientů za použití ventilace s uvolněním tlaku v dýchacích cestách (APRV, Airway Pressure Release Ventilation) a klasickou ventilací se zaměřením na nízký dechový objem u pacientů se závažným průběhem COVID-19. Během 48 hodin po intubaci byli pacienti náhodně přiřazeni k obdržení buďto APRV nebo k pokračování ve ventilaci s malými dechovými objemy. Primárním sledovaným parametrem byl počet dní bez umělé ventilace (ventilator-free days, VFDs) k 28. dni. Sekundární sledované parametry zahrnovaly míru těžké hyperkapnie (definované jako zvýšení PCO2 na ≥ 55 zároveň s pH <7,15), barotrauma, náborové manévry, počet tracheostomií, délku pobytu na JIP a nemocniční mortalitu z jakékoliv příčiny.

Výsledky: Celkem bylo zařazeno 45 pacientů v APRV skupině a 45 ve skupině s malými dechovými objemy. Počet VFDs byl 3,7 (0-15) v APRV skupině a 5,2 (0-19) ve skupině s malými dechovými objemy (p = 0,28). Během prvních 7 dní měli pacienti v APRV skupině vyšší Pao2/Fio2 (průměrný rozdíl 26 (95% CI, 13–38); p <0,001) a statickou compliance (průměrný rozdíl 3,7 ml/cm H2O (95% CI, 0,2–7,2); p = 0,03), vyšší střední tlak v dýchacích cestách (průměrný rozdíl, 3,1 cm H2O (95% CI, 2,1–4,1); p <0,001) a vyšší dechový objem (průměrný rozdíl 0,76 ml/kg/předpokládaná tělesná hmotnost (95% CI, 0,5–1,0); p < 0,001). V APRV skupině mělo více pacientů přechodnou těžkou hyperkapnii (42 % vs. 15 %; p = 0,009); ostatní outcomes byly podobné. Celková mortalita byla 69 %, bez rozdílu mezi skupinami (78 % při APRV vs. 60 % při malém dechovém objemu; p = 0,07).

Závěr: Při srovnání s ventilací s malými dechovými objemy nebyla APRV spojena s více dny bez umělé plicní ventilace, nebo se zlepšením v jiných relevantních outcomech u pacientů s těžkým průběhem COVID-19.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005312

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
76 %

Léčba nově vzniklé fibrilace síní u kriticky nemocných pacientů: systematický přehled s meta-analýzou
Mik Wetterslev, Anders Peder Højer Karlsen, Anders Granholm, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu randomizovaných klinických studií (RCTs) bylo zhodnotit žádoucí a nežádoucí účinky aktivního vs. konzervativního přístupu k léčbě u kriticky nemocných hospitalizovaných pacientů s NOAF (new-onset atrial fibrillation, nově vzniklá fibrilace síní). Zahrnuty byly RCTs hodnotící jakoukoli farmakologickou a nefarmakologickou léčbu v porovnání s placebem nebo s přístupem bez léčby u kriticky nemocných hospitalizovaných pacientů s NOAF. Primárními sledovanými parametry byly povšechná mortalita, nežádoucí účinky a kvalita života související se zdravím. Sekundární sledované parametry zahrnovaly tromboembolické události, krvácení, kardiovaskulární komplikace, délku nemocničního pobytu a účinnost léčby.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 16 studií (n = 1891) hodnotících sedm intervencí. Všechny studie byly posouzeny jako s „nějakým rizikem“ nebo s „vysokým rizikem“ bias. Kvalita důkazů je velmi nízká pro mortalitu (RR 0,53; 95% CI 0,03–8,30), nežádoucí účinky (RR 1,28; 95% CI 0,85–1,92), a účinnost léčby, tj. kontrolu rytmu (RR 1,54; 95% CI 1,20–1,97; TSA-upravené CI 0,56–4,53) mezi farmakologickou léčbou a placebem/žádnou léčbou (důkazy s velmi nízkou kvalitou). Nebyla přítomna žádná data o kvalitě života související se zdravím nebo o většině našich sekundárních sledovaných parametrů.

Závěr: Stávající údaje jsou nedostatečné k tomu, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr o účincích jakékoli intervence proti NOAF na jakýkoli outcome u hospitalizovaných pacientů s kritickým onemocněním. U těchto pacientů je zapotřebí randomizovaných studií nejčastěji používaných intervencí proti NOAF.

 

Acta Anaesthesiol Scand. doi: 10.1111/aas.14032. Epub 2022 Feb 11.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 5
  • abstrakt: 3
76 %

Auxora vs. placebo při léčbě pacientů s těžkou pneumonií COVID-19: randomizovaná kontrolovaná klinická studie
Charles Bruen, Mukhtar Al‑Saadi, Edward A. Michelson, et al.

Cílem této randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie (fáze 2) bylo zhodnocení přidání přípravku Auxora, inhibitoru kanálů CRAC, ke kortikosteroidům a standardní léčbě u dospělých s těžkou pneumonií COVID-19. Dospělí pacienti, kteří měli aspoň 1 příznak odpovídající infekci COVID-19 s potvrzenou infekcí PCR testem či jiným testem, se zdokumentovanou pneumonií zobrazovacími metodami byli zařazeni studie. Během studie museli dostávat kyslíkovou terapii pomocí vysokoprůtokové nebo nízkoprůtokové nosní kanyly a mít v době zařazení do studie výchozí poměr PaO2/FiO2>75 a ≤300. Nesměli být během studie na neinvazivní ani invazivní umělé plicní ventilaci. Primárním sledovaným parametrem byla doba zotavení do 60.dne, sekundárním sledovaným parametrem povšechná mortalita 60. a 30. den. Kvůli snižující se frekvenci hospitalizace v souvislosti s COVID-19 a pouýití standartní léčby byla studie ukončena předčasně.

Výsledky: Soubor se skládal z 261 pacientů s výchozí hodnotou PaO2/FiO2≤200, přičemž ve skupině s přípravkem Auxora bylo 130 a ve skupině s placebem 131 pacientů. Doba do zotavení byla 7 vs. 10 dní (P=0,0979) u pacientů, kteří dostávali přípravek Auxora, resp. placebo. Míra povšechné mortality v den 60. byla 13,8% u skupiny s přípravkem Auxora vs. 20,6% u skupiny s placebem (P=0,1449); míra povšechné mortality v den 30. byla 7,7%, resp. 17,6 % (P=0,0165). Podobné trendy byly zaznamenány u všech randomizovaných pacientů: u pacientů high flow nasální kanylou na počátku léčby nebo u pacientů s výchozím PaO2/ FiO2≤100. Závažné nežádoucí příhody (SAE) byly méně časté u pacientů léčených přípravkem Auxora oproti placebu a vyskytly se u 34 pacientů (24,1%), kteří dostávali přípravek Auxora, a u 49 (35,0%), kteří dostávali placebo (P=0,0616). Nejčastější nežádoucí důsledky bylo respirační selhání, syndrom akutní respirační tísně a pneumonie.

Závěr: Auxora byla bezpečná a dobře tolerovaná pacienty s těžkou pneumocnií COVID-19. Vykazovala silné pozitivní signály, týkající se jak doby do uzdravení, tak v povšechné mortalitě do 60.dne.

Bruen et al. Critical Care (2022) 26:101

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Rizikové faktory flebitidy související s periferním intravaskulárním katétrem u kriticky nemocných pacientů: analýza 3429 katétrů z 23 japonských jednotek intenzivní péče
Hideto Yasuda, Claire M. Rickard, Nicole Marsh, et al.

Cílem této analýzy bylo zhodnotit výsledky dříve provedené studie, které se účastnilo 23 jednotek intenzivní péče v Japonsku - studie AMOR-VENUS. Do studie byli zařazeni pacienti ve věku ≥ 18 let s nově zavedenými periferními intravaskulárními katétry (PIVC) po přijetí na JIP. Byly zaznamenány charakteristiky JIP, pacientů, PIVC a léků podávaných prostřednictvím PIVC. Byly zkoumány rizikové faktory flebitidy na jednotce intenzivní péče.

Výsledky: Do analyzovaného souboru bylo zahrnuto 1359 pacientů a 3429 PIVC.  Medián doby pobytu na ICU byl 46,2 h (95% CI, 21,3-82,9). Flebitida se vyskytla u 9,1% (95% CI, 8,2-10,1%) katétrů (3,5 případů/100 katétrových dnů). Multivariační analýza ukázala, že jedinými faktory, které zvyšovaly riziko vzniku flebitidy, byly intravenózně podávané léky. Tato studie zahrnovala 26 léků a 4 z nich byly spojeny se zvýšeným výskytem flebitidy: nikardipin (HR, 1,85; 95% CI, 1,29-2,66), noradrenalin (HR, 2,42; 95% CI, 1,40-4,20), amiodaron (HR, 3,67; 95% CI, 1,75-7,71) a levetiracetam (HR, 5,65; 95% CI, 2,80-11,4). Faktory významně spojené se sníženým rizikem vzniku flebitidy byly: standardizované opatření pro podávání léků na jednotce intenzivní péče (HR, 0,35; 95% CI, 0,17-0,76), 30≤ BMI (HR, 0,43; 95% CI, 0,20-0,95), katétr zavedený lékařem oproti zavedeným sestrou (HR, 0,55; 95% CI, 0,32-0,94) a místo zavedení na horní části paže jako oproti zavedení na předloktí (HR, 0,52; 95% CI, 0,32-0,85). Nitroglycerin byl spojen se sníženým rizikem vzniku flebitidy (HR, 0,22; 95% CI, 0,05-0,92).

Závěr: Na vzniku flebitidy způsobené PIVC u kriticky nemocných pacientů se podílejí různé faktory, včetně faktorů institucionálních, zahrnujících pacienty, katétretr a podávaná léčiva.

Yasuda et al. Annals of Intensive Care (2022) 12:33

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Zvýšená 30-denní mortalita geriatrických pacientů s COVID-19 v porovnání s pacienty s respiračním selháním bez nemoci COVID-19
Bertrand Guidet, Christian Jung, Hans Flaaten, et al.

Cílem studie bylo porovnat mortalitu a charakteristiku  kriticky nemocných pacientů starších 80 ti let s a bez COVID-19 při zaměření na limitace život udržující léčby (LLST).  Základní charakteristika pacientů, intervence na ICU a outcome (30denní mortalita) byly zaznamenáíny. COVID a non- COVID pacienti byly párováni na základě věku, SOFA skóre a skóre křehkosti v poměru 1:2.

Výsledky: Celkem 693 COVID pozitivních pacientů bylo srovnáváno s 1393 COVID negativními pacienty. COVID pozitivní pacienti byli mladší, méně křehcí, v menší míře těžce nemocní s nižším SOFA skóre, ale častěji byli napojeni na umělou plicní ventilací a měli nižší 30denní přežití. Celkem 404 COVID pozitivních pacientů mohlo být srovnáno s 666 COVID negativními pacienty. Pro COVID pozitivní pacienty bylo častější neužívání život udržující léčby a 30denní přežití bylo téměř poloviční než u COVID negativních.

Závěr: Pacienti s COVID-19 měli odlišný průběh než COVID negativní. Zůstává nejasné, zda jsou tato zjištění podmíněna spíše aktivním omezováním léčby nebo vyšším rizikem a horším průběhem infekce COVID-19 samotné.

Intensive Care Med (2022) 48:435–447

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Souvislost katecholaminové dávky, laktátu a dobou trvání šoku při zahájení léčby vasopresinem s mortalitou u pacientů v septickém šoku
Gretchen L. Sacha, Simon W. Lam, Lu Wang, et al.

Cílem této retrospektivní observační studie bylo stanovit souvislost katecholaminové dávky, koncentrace laktátu a načasování zahájení léčby vasopresinem od nástupu šoku s nemocniční mortalitou. pacienti obdrželi kontinuální infuzi vasopresinu jakožto doplněk ke katecholaminovým vazopresorům.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 1610 pacientů s průměrným APACHE III skórem 109,0 ± 35,1 a SOFA skórem 14,0 ± 3,5; 41 % pacientů přežilo přijetí do nemocnice. V době zahájení léčby vasopresinem měli pacienti medián (IQR) koncentrace laktátu 3,9 mmol/l (2,3–7,2 mmol/l), dávky ekvivalentu norepinefrinu 25 μg/min (18–40 μg/min) a od začátku šoku uplynulo 5,3 hodiny (2,1–12,2 hodiny). Šance na úmrtí během hospitalizace se zvýšila o 20,7 % při každém navýšení ekvivalentu noradrenalinu o 10 μg/min až po dávku 60 μg/min v době zahájení léčby vazopresinem (upravené OR 1,21 (95% CI, 1,09–1,34)), ale když dávka noeadrenalinového ekvivalentu přesáhla 60 μg/min, nebyla shledána žádná souvislost (upravené OR 0,96 (95% CI, 0,84–1,10)). Mezi načasováním zahájení léčby vazopresinem a koncentrací laktátu byla shledána významná interakce (p = 0,02) pro souvislost s nemocniční mortalitou. Byla zpozorována lineární souvislost mezi zvyšující se nemocniční mortalitou a zvýšenou koncentrací laktátu v době zahájení léčby vazopresinem, ale nebyla detekována žádná asociace pro dobu, která uplynula od počátku šoku.

Závěr: Vyšší dávka ekvivalentu noradrenalinu při zahájení léčby vazopresinem a vyšší koncentrace laktátu při zahájení léčby vasopresinem byly spojeny s vyšší nemocnicční mortaitou u pacientů v septickém šoku, kteří obdrželi vasopresin.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005317

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Pronační poloha u COVID-19 a syndromu akutní dechové tísně způsobeného COVID-19: mezinárodní multicentrická observační srovnávací studie
Luigi Camporota, Barnaby Sanderson, Davide Chiumello, et al.

Cílem této retrospektivní observační multicentrické mezinárodní kohortové studie bylo kvantifikovat odpověď na pronační polohu, popsat rozdíly mezi syndromem akutní dechové tísně (ARDS) způsobeným COVID-19 a ARDS a prozkoumat proměnné spojené s přežitím.

Výsledky:  Do studie bylo zařazeno 376 dospělých pacientů (220 s ARDS způsobeným COVID-19 a 156 s non COVID ARDS).Před zahájením pronační polohy měl větší podíl pacientů s ARDS způsobeným COVID-19 těžkou formu onemocnění (53 % vs. 40 %), horší Pao2/Fio2 (13,0 kPa ((IQR) 10,5–15,5 kPa) vs. 14,1 kPa (IQR 10,5–18,6 kPa); p = 0,017), ale větší compliance (38 ml/cm H2O (IQR 27–53 ml/cm H2O) vs. 31 ml/cm H2O (IQR 21–37 ml/cm H2O); p <0,001). Pacienti s ARDS způsobeným COVID-19 měli delší střední dobu od intubace do zahájení pronační polohy (2,0 dní (IQR 0,7–5,0 dní) vs. 1,0 dní (IQR 0,5–2,9 dní); p = 0,03. Pronační poloha zavedená dříve než 24 hodin od intubace dosáhla většího zlepšení oxygenace (11 kPa (IQR 4–21 kPa) vs. 7 kPa (IQR 2–13 kPa); p = 0,002). Proměnné nezávisle spojené s kategorií respondentů byly Pao2/Fio2 před zahájením pronační polohy (OR 0,89 kPa–1 (95% CI, 0,85–0,93 kPa–1); p <0,001) a interval mezi intubací a pronační polohou (OR 0,94 d–1 (95% CI, 0,89–0,99 d–1); p = 0,019). Celková mortalita byla 45 %, přičemž nebyl zpozorován žádný významný rozdíl mezi ARDS a ARDS způsobený COVID-19.

Závěr: Pronační poloha, obzvlášť při časném zahájení, dosáhla signifikantní odpovědi v oxygenaci u přibližně 80 % ARDS způsobených COVID-19, podobně jako u ARDS. Tato odpověď byla nezávisle spojená se zlepšeným přežitím.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005354

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Načasování elektivních chirurgických výkonů a odhad rizik po infekci virem SARS-CoV-2: multidisciplinární jednotné prohlášení britské Association of Anaesthetists, Centre for Perioperative Care, Federation of Surgical Specialty Associations, Roy
K. El-Boghdadly, T. M. Cook, T. Goodacre

Cílem tohoto prohlášení bylo aktualizovat předchozí jednotné doporučené postupy stran načasování elektivních chirurgických zákroků po infekci SARS-CoV-2 a pomoci tak tvůrcům politik, administrativním pracovníkům, lékařům i pacientům. V doporučeních zůstává, že pacient by podstoupit elektivní výkon po uplynutí 7 týdnů od infekce, pokud riziko odložení nepřevažuje nad benefity. Do tohoto rozhodnutí by mělo být zahrnuto stanovení rizika tzv. baseline mortality a zhodnocení modifikátorů rizik (faktory pacienta, infekce SARS-CoV-2 a faktory výkonu).

Asymptomatické SARS-CoV-2 infekce zvýšily perioperační mortalitu v průběhu 6 týdnů od infekce na trojnásobek a odhady, že asymptomatická infekce nebo infekce s mírným průběhem omicron varianty SARS-CoV-2 riziko nezvyšuje, jsou nepodložené důkazy. Pacienti s přetrvávajícími příznaky a ti s průběhem více závažným až vážným mohou profitovat i z delšího odložení elektivního výkonu než je navrhovaných 7 týdnů. Elektivní výkony by se neměly provádět v průběhu 10 dní od stanovení diagnózy infekce SARS-CoV-2 (hlavně z důvodu, že by pacient stále mohl být infekční).

Závěr: Autoři zdůrazňují důležitý fakt: načasování výkonu by mělo zahrnovat zhodnocení základních a zvýšených rizik, optimalizaci očkování a společné rozhodnutí. Navzdory tomu, že se tato doporučení vztahují na variantu omicron a dostupné důkazy, tyto principy mohou být také brány v potaz při nadcházejících variantách. Tato doporučení se mohou změnit s objevem nových dat.

Anaesthesia 2022, 77, 580–587

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 2
72 %

Vliv podložky na kvalitu komprese hrudníku při kardiopulmonální resuscitaci dospělých v nemocnici: randomizovaná, zaslepená, kontrolovaná studie na modelu figuríny
Zara Cuvelier, Ruben Houthoofdt , Brecht Serraes, et al - NLZP publikace

Kvalita komprese hrudníku během resuscitace v nemocnici je na měkkém povrchu často suboptimální. Vědeckých důkazů o efektivitě podložky, desky pod zády pacienta, je málo. Tato zaslepená studie na figuríně hodnotila účinek této podložky na hloubku komprese, rychlost a následné uvolnění hrudníku prováděné všeobecnými sestrami. Za potenciální prediktory byly považovány pohlaví, BMI, věk a oddělení.

Metody: Samostudiem byly sestry přeškoleny tak, aby dosáhly minimálního kombinovaného skóre komprese na základní úrovni. Toto kombinované skóre se skládalo z ≥ 70% kompresí s hloubkou 50-60 mm, ≥ 70 % kompresí s úplným uvolněním hrudníku (≤ 5 mm) a průměrné rychlosti komprese 100-120 stlačení za minutu. Následně byly sestry rozděleny na skupiny -  k podložce neboli k desce pod zády a do kontrolní skupiny.  Provedly dvouminutový test kardiopulmonální resuscitace. Hlavním výsledným ukazatelem byl rozdíl v podílu účastníků, kteří dosáhli kombinovaného skóre komprese ≥ 70 %.

Výsledky: Celkem bylo proškoleno 278 sester, 158 sester školení ukončilo a 120 sester bylo zařazeno do skupiny s deskou pod zády (n = 61) nebo do kontrolní skupiny (n = 59). Podíl účastníků, kteří dosáhli kombinovaného skóre komprese ≥ 70 %, se významně nelišil (p = 0,475) a byl suboptimální v obou skupinách: skupina používající desku pod zády 47,5 % (podložka) versus 41,0 % (kontrola). Vyšší věk (≥ 51 let) byl spojen s nižší pravděpodobností dosažení kombinovaného kompresního skóre > 70 % [OR = 0,133; 95% interval spolehlivosti (CI), 0,037-0,479; p = 0,002].

Závěr: Použití podložky v naší studii významně nezlepšilo kvalitu komprese. V obou skupinách byl pozorován významný úpadek kompresních dovedností, což poukazuje na důležitost častého přeškolování, zejména u některých věkových skupin.

Intensive & Critical Care Nursing 69 (2022) 103164

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
68 %

Výskyt a klinické výsledky postextubační dysfagie ve studii v regionálních zařízeních kritické péče - NLZP publikace
Melanie McInytre, Sebastian Doeltgen, Ceilia Shao, et al.

Prospektivní studie zkoumala výskyt postextubační dysfagie v kritické péči. Bylo prokázáno, že postextubační dysfagie (PED) se vyskytuje u 41 % kriticky nemocných pacientů, vyžadujících endotracheální intubaci. U jedné třetiny pacientů s PED dochází k tiché aspiraci, lze předpokládat, že je pravděpodobné, že dojde k negativním zdravotním důsledkům, ačkoli to dosud nebylo systematicky zkoumáno v australském kontextu. Cílem studie bylo zjistit dopad PED na regionální australskou intenzivní péči o děti, na výskyt pneumonie, délku pobytu na jednotce intenzivní péče a v nemocnici a na výdaje zdravotní péči.

Výsledky: Celkem bylo identifikováno 822 případů, z nichž 7 %  mělo PED. Polovina ze všech pacientů v skupině s PED (53 %) byla intubována po dobu kratší než 48 h. Pacienti s PED byli intubováni po dobu kratší než 48 h, s delší délkou pobytu na jednotce intenzivní péče (5 dní oproti 3 dnům, p < 0,001) a častěji se u nich vyvinula pneumonie (poměr šancí Ľ 2,51, 95%  interval spolehlivosti Ľ 1,28, 4,95) než u extubovaných pacientů bez dysfagií. Výdej nákladů na hospitalizaci u pacientů s PED byl dvakrát vyšší než u extubovaných  pacientů bez dysfagie (42 685 australských dolarů oproti 20 840 australským dolarům, p < 0,001).

Závěr: Tato studie zdůrazňuje, že i krátká doba intubace může představovat riziko PED. Výskyt PED, bez ohledu na délku trvání intubace zvýšil výskyt pneumonie, prodloužila se délka pobytu na lůžku na jednotce intenzivní péče a v nemocnici a zvýšili se výdaje na zdravotní péči.

Australian Critical Care 35 (2022) 107e112

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Nová dopouručení od Evropské resuscitační rady pro podporu životních funkcí v pediatrii a jejich dopad na dětskou anestezii: edukační článek
Maria L. Buis, Nigel M. Turner

V tomto edukačním článku jsme si kladli za cíl shrnout změny v nových guidelines Evropské resuscitační rady (European Resuscitation Council) pro podporu životních funkcí v pediatrii s důrazem na nejdůležitější aspekty pro anesteziologa. Mezi tyto aspekty patří metoda stlačování dvěma palci pro kompresi hrudníku u kojenců, 10 ml/kg jako standardní bolus tekutin a ventilace po intubaci s rychlostí závislou na věku. Pomocí fiktivního případu předkládáme shrnutí změn bod po bodu a stručně zmiňujeme některé důkazy, které za nimi stojí a odkazujeme čtenáře na kompletní guidelines pro více důkazů. Uvádíme také souhrn výskytu, příčin, problémů, léčby a prognózy dětské srdeční zástavy na operačním sále.

Závěr: V tomto edukačním článku jsme rozebrali změny v dětské resuscitaci, které považujeme za nejvíce důležité pro dětského anesteziologa. Uvedli jsme také stručné shrnutí výskytu, příčin, obtíží a léčby resuscitace na operačním sále.

Pediatric Anesthesia. 2022;32:497–503. doi: 10.1111/pan.14389

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
64 %

Tříminutové diagnostické hodnocení deliria použitím metody hodnocení zmatenosti (3D-CAM): francouzský překlad a kulturní adaptace
John G. Gaudet, Corey Kull, Marc L. Eskenazi, et al.

Tříminutové diagnostické hodnocení deliria použitím metody hodnocení zmatenosti (3D-CAM, 3-Minute Diagnostic Assessment for Delirium using the Confusion Assessment Method) je stručný, snadno použitelný, sensitivní a specifický nástroj pro hodnocení deliria u hospitalizovaných pacientů. Cílem tohoto sdělení bylo přeložit originální anglickou verzi do francouzštiny a následně ji adaptovat na starší vysoce rizikové pacienty.  Autoři se zaměřili také na identifikaci demografických, kulturních nebo medicínských faktorů, které mohou ovlivnit srozumitelnost. Během adaptační fáze hodnotili míru validity, srozumitelnost formulace a snadné použití přeloženého dotazníku, který jsme podali 30 pacientům a jejich pečovatelům na jednotkách periitervenční a intermediární péče.

Výsledky: Překlad – čtyři položky byly posouzeny jako neadekvátní a byly revidovány. Míra validity – 91 % pacientů si myslelo, že byl dotazník navržen k hodnocení paměti, myšlenek nebo uvažování. Srozumitelnost – osm položek vyžadovalo úpravy, dokud všechny nenabyly skóre srozumitelnosti ≥ 9/10. Snadné použití – všichni pečovatelé u lůžka uvedli, že dotazník bylo po podání stručných instrukcí snadné vyplnit.

Závěr: Byl vytvořen adaptovanou francouzskou verzi nástroje 3D-CAM, která je dobře srozumitelná a dobře přijímaná staršími vysoce rizikovými pacienty a jejich pečovateli.

Can J Anesth/J Can Anesth https://doi.org/10.1007/s12630-022-02232-1

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
64 %

Krátkodobé a dlouhodobé komplikace způsobené standardními a prodlouženými cykly v poloze na zádech u pacientů s COVID-19 - NLZP publikace
Alberto Lucchini, Vincenzo Russotto , Nicola Barreca, et al.

Cíl: Zjistit krátkodobé a dlouhodobé komplikace způsobené standardní (≤24 hodin) a prodlouženou (>24 hodin) polohou na zádech u pacientů s COVID-19. Metody: Retrospektivní kohortová studie provedená na všeobecné jednotce intenzivní péče v Itálii. Zařazeni byli pacienti na umělé plicní ventilaci, kteří byli léčeni pronační polohou. Zaznamenali jsme krátkodobé komplikace ze souboru dat a dlouhodobé komplikace z plánované kontrolní návštěvy, tři měsíce po propuštění z intenzivní péče.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 96 pacientů. Medián doby každého cyklu pronační polohy (302 cyklů) činil 18 (16-32) hodin. U 37 (38 %) pacientů byl realizován alespoň jeden cyklus prodloužené pronace. Pacientů s alespoň jedním dekubitem způsobeným pronační polohou bylo 38 (40 %). U pacientů s proleženinami byl zjištěn statisticky významný rozdíl v délce pobytu na jednotce intenzivní péče, počtu dnů na mechanické plicní ventilaci, počtu cyklů pronační polohy, celkové době strávené v pronační poloze a použití prodloužené pronační polohy ve srovnání s pacienty bez proleženin. Všechny léze byly nízkého stupně. Nejvíce postiženými místy byly lícní kosti (18 %) a brada (10 %). Kontrolní návštěva, naplánovaná tři měsíce po propuštění z intenzivní péče, byla možná u 58 pacientů. U všech pacientů bylo možné vyšetřit všech 12 svalových skupin pomocí vyšetření podle škály Medical Research Council. Žádný pacient neuvedl ztrátu citlivosti nebo přítomnost neuropatické bolesti horních končetin.

Závěry: Prodloužená pronační poloha je proveditelná a mohla by snížit pracovní zátěž zdravotnického personálu bez významného zvýšení závažných komplikací souvisejících s pronační polohou.

Intensive & Critical Care Nursing 69 (2022) 103158

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
64 %

Nové doporučené postupy Evropské resuscitační rady k resuscitaci novorozenců a podpoře jejich adaptace po narození: odborný článek
Maria L. Buis, Marije Hogeveen, Nigel M. Turner

Tento odborný článek shrnuje změny oproti předchozím doporučeným postupům Evropské resuscitační rady na téma Resuscitace novorozenců a podpora jejich adaptace po narození s důrazem na důležité aspekty pro dětské anesteziology včetně péče o pupečník, zajištění dýchacích cest, inflační tlak při ventilaci a vztah podávání kyslíku ke gestačnímu věku dítěte a situaci. Toto shrnutí změn podložených konkrétními důkazy je pro snazší orientaci prezentováno na fiktivní kazuistice.

Pediatric Anesthesia. 2022;32:504–508

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
60 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

Nastavení cookies

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET