Články na téma

Nazální vysokoprůtoková terapie během neonatální endotracheální intubace
Kate A. Hodgson, Louise S. Owen, C. Omar F. Kamlin, et al.

Cílem této randomizované kontrolované studie bylo zjistit, zda nazální vysokoprůtoková terapie, v porovnání se standardní péčí u novorozenců podstupující orální endotracheální intubaci, může zvýšit pravděpodobnost úspěšné intubace novorozence na první pokus. Randomizace do skupiny s vysokoprůtokovou terapií nebo do skupiny standardní péče byla stratifikována podle zkušebního centra, použití premedikace pro intubaci (ano nebo ne) a postmenstruačního věku dítěte (≤28 nebo >28 týdnů). Primárním sledovaným parametrem byla úspěšná intubace kojence na první pokus bez fyziologické nestability (definovaná jako absolutní pokles periferní saturace o >20 % od výchozí úrovně před intubací, nebo bradykardie se srdeční frekvencí <100 tepů za minutu).

Výsledky: Primární intention-to-treat analýza zahrnovala výsledky 251 intubací u 202 kojenců; 124 intubací bylo přiděleno do skupiny s vysokoprůtokovou terapií a 127 do skupiny skupiny standardní péče. Kojenci měli medián postmenstruačního věku 27,9 týdne a medián hmotnosti 920 g v době intubace. Úspěšné intubace na první pokus bez fyziologické nestability bylo dosaženo u 62 ze 124 intubací (50,0 %) ve skupině s vysokoprůtokovou terapií a u 40 ze 127 intubací (31,5 %) ve skupině standardní péče (upravený RD 17,6 procentních bodů; 95% CI 6,0 až 29,2), number needed to treat 6 (95% CI 4 až 17) na 1 dítě. Úspěšná intubace na první pokus bez ohledu na fyziologickou stabilitu bylo dosaženo u 68,5 % intubací ve skupině s vysokoprůtokovou terapií a u 54,3 % intubací ve skupině standardní péče (upravený RD 15,8 procentních bodů; 95% CI 4,3 až 27,3).

Závěr: Mezi kojenci podstupujícími endotracheální intubaci na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče zlepšila nosní vysokoprůtoková terapie během výkonu pravděpodobnost úspěšné intubace na první pokus bez fyziologické nestability u kojence.

N Engl J Med 2022;386:1627-37. DOI: 10.1056/NEJMoa2116735

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Vliv včasné léčby ivermektinem u pacientů s Covid-19
G. Reis, E.A.S.M. Silva, D.C.M. Silva, et al.

Tato dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná adaptivní studie měla za cíl prozkoumat účinnost ivermektinu na prevenci hospitalizace nebo prodloužené observace na oddělení urgentního příjmu u pacientů s akutním, symptomatickým koronavirovým onemocněním Covid-19. Studie zahrnovala SARS-CoV-2 pozitivní dospělé pacienty, kteří měli příznaky onemocnění Covid-19 po dobu až 7 dnů a měli alespoň jeden rizikový faktor pro progresi onemocnění. Pacienti byli náhodně přiřazeni k obdržení ivermektinu (400 μg na kilogram tělesné hmotnosti) jednou denně po 3 dny, nebo k placebu. Primárním sledovaným parametrem byla hospitalizace kvůli Covid-19 během 28 dní po randomizaci nebo příjem na urgentní oddělení kvůli klinickému zhoršení příznaků Covid-19 (definovaného jako observace účastníka studie po dobu >6 hodin) během 28 dní po randomizaci.

Výsledky: Celkově 3515 pacientů bylo náhodně přiřazeno k léčbě ivermektinem (679 pacientů), k placebu (679) nebo k jiné intervenci (2157). Celkem u 100 pacientů (14,7 %) ve skupině s ivermektinem nastala primárně sledovaná událost ve srovnání se 111 pacienty (16,3 %) ve skupině s placebem (RR 0,90; Bayesovský 95% interval spolehlivosti 0,70 až 1,16). Z 211 primárně sledovaných událostí bylo 171 (81,0 %) přijetí do nemocnice. Zjištění byla podobná primární analýze v modifikované analýze intention-to-treat (analýza podle původního léčebného záměru), která zahrnovala pouze pacienty, kteří dostali alespoň jednu dávku ivermektinu nebo placeba (RR 0,89; Bayesovský 95% interval spolehlivosti 0,69 až 1,15) a v analýze podle protokolu, která zahrnovala pouze pacienty, kteří uváděli 100% adherenci k zadanému režimu (RR 0,94; Bayesovský 95% interval spolehlivosti 0,67 až 1,35). Nebyly přítomny žádné významné efekty užívání ivermektinu na sekundární parametry nebo nežádoucí účinky.

Závěr: Léčba ivermektinem nevedla ke snížení incidence hospitalizace kvůli progresi nemoci Covid-19 nebo ke zkrácení doby pozorování na oddělení urgentního příjmu u pacientů s včasnou diagnózou Covid-19.

N Engl J Med 2022;386:1721-31. DOI: 10.1056/NEJMoa2115869

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Porovnání 8 vs. 15denní antibiotické terapie ventilátorové pneumonie způsobené Pseudomonas aeruginosa u dospělých pacientů: randomizovaná kontrolovaná otevřená studie
Adrien Bougle, Sophie Tuffet, Laura Federici, et al.

Cílem této celostátní randomizované otevřené multicentrické non-inferioritní studie bylo vyhodnotit optimální trvání antibiotické terapie u ventilátorové pneumonie způsobené Pseudomonas aeruginosa (PA-VAP, ventilator-associated pneumonia due to Pseudomonas aeruginosa). Zaměřena byla na posouzení non-inferiority krátké antibiotické léčby (8 dní) vs. prodloužené antibiotické léčby (15 dní) u PA-VAP. Předem specifikovaná analýza byla použita k stanovení cílového sledovaného parametru kombinujícího mortalitu a míru recidivy PA-VAP během hospitalizace na jednotce intenzivní péče (JIP) během 90 dnů.

Výsledky: V populaci s původním léčebným záměrem (intention-to-treat) (n = 186) bylo procento pacientů, kteří dosáhli kombinovaného cílového parametru, 25,5 % (N = 25/98) v 15denní skupině vs. 35,2 % (N = 31/88) v 8denní skupině (rozdíl 9,7 %, 90% CI 0,0–21,2 %). Procento recidivy PA-VAP během pobytu na JIP bylo 9,2 % v 15denní skupině vs. 17 % v 8denní skupině. Obě dvě skupiny měly podobný medián počtu dní umělé plicní ventilace, pobytu na JIP, počet extrapulmonálních infekcí a získání multirezistentních patogenů (multidrug-resistant, MDR) během pobytu na JIP.

Závěr: Studie neprokázala žádné rozdíly v kombinovaných nebo samostatných sledovaných parametrech (90denní mortalita nebo recidiva VAP) mezi krátkodobou a dlouhodobou terapií PA-VAP. Nedostatek síly studie však omezuje její interpretaci.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-022-06690-5

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Sekvenční užití midazolamu a dexmedetomidinu pro dlouhodobou sedaci může zkrátit dobu weaningu u vybraných kriticky nemocných pacientů na umělé plicní ventilaci: randomizovaná kontrolovaná studie
Yongfang Zhou, Jie Yang, Bo Wang, et al.

Tato monocentrická randomizovaná kontrolovaná studie měla za cíl zhodnotit účinnost a bezpečnost sekvenčního užití midazolamu a buďto dexmedetomidinu nebo propofolu a užití samostatného midazolamu u vybraných, kriticky nemocných pacientů na umělé plicní ventilaci. Primárním sledovaným parametrem byl čas do odpojení (weaning time), definovaný jako doba od randomizace do extubace. Pacienti zařazeni do studie byli kriticky nemocní, dospělí pacienti na umělé plicní ventilaci užívající midazolam s předpokládanou dobou na umělé plicní ventilaci ≥ 72 hodin. Pacienti byli náhodně zařazeni do skupiny M-D (midazolam byl změněn na dexmedetomidin), skupiny M-P (midazolam byl změněn na propofol) nebo do skupiny M (sedace samotným midazolamem) a sedativa byla titrována k dosažení cílové úrovně sedace (RASS − 2 až 0).

Výsledky: Celkem bylo zařazeno 252 pacientů. Pacienti ve skupině M-D se dříve zotavili, měli rychlejší extubaci a měli více procent času na cílové úrovni sedace než pacienti ve skupině M-P a skupině M (vše P <0,001). Měli také kratší weaning time (25,0 hodin vs. 49,0 hodin; HR 1,47; 95% CI 1,05 až 2,06; P = 0,025) a nižší výskyt deliria (19,5 % vs. 43,8 %, P = 0,002) než pacienti ve skupině M. Zotavení (P< 0,001), extubace (P < 0,001) a weaning time (P = 0,048) ve skupině M-P byly kratší než ve skupině M, zatímco pořizovací cena sedativ byla dražší než u ostatních skupin (obojí P < 0,001). Nebyl žádný signifikantní rozdíl mezi těmito skupinami v nežádoucích účincích (vše P> 0,05).

Závěr: Sekvenční užití midazolamu a dexmedetomidinu bylo účinnou a bezpečnou strategií sedace pro dlouhodobou sedaci a mohlo by poskytnout klinicky relevantní přínos pro vybrané kriticky nemocné pacienty na umělé plicní ventilaci.

Zhou et al. Critical Care (2022) 26:122

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Důsledek nepodávání časné parenterální výživy a kritického stavu na pediatrických jednotkách intenzivní péče na dlouhodobý stav tělesné výkonnosti dětí: 4leté sledování v rámci randomizované kontrolní studie PEPaNIC
Ilse Vanhorebeek, An Jacobs, Liese Mebis, et al.

Cílem studie bylo porovnání tělesné výkonnosti mezi dříve kriticky nemocnými dětmi a jejich zdravými vrstevníky a u dříve nemocných porovnání výsledků dětí s časnou vs. pozdní parenterální výživou (PV). Sledovanými parametry byly výsledky tělesných testů – měření síly stisku, měřený up-and-go test, 6minutová chůze a hodnocení celodenní fyzické aktivity.

Výsledky: Studie zahrnovala 521 dříve léčených dětí (253 s časnou PV a 268 s pozdní PV) a 346 zdravých vrstevníků. Ve srovnání se zdravými dětmi, dříve nemocné měly slabší stisk (p < 0.0001), pomalejší up-and-go test (p < 0.0001), ušly kratší vzdálenost za 6 minut (p < 0.0001) během kterých zaznamenaly větší pokles v periferní saturaci kyslíkem (p ≤ 0.026), ukázaly nižší energetický výdej (p ≤ 0.024), vykonávaly více lehké a méně střední zátěže (p ≤ 0.047), a ušly méně kroků během dne (p = 0.0074). Pozdější podávání parenterální výživy neovlivnilo tyto výsledky v porovnání s časným zahájením PV.

Závěr: Čtyři roky po léčbě na jednotce intenzivní péče vykazovaly dříve nemocné děti horší výsledky tělesné výkonnosti v porovnání se zdravými, bez ohledu na načasování podávané parenterální výživy. Studie poskytuje další podporu pro ustoupení od časného podávání parenterální výživy na pediatrických jednotkách intenzivní péče.

Vanhorebeek et al. Critical Care (2022) 26:133

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Účinnost vakcíny Covid-19 proti variantě Omikron (B.1.1.529)
N. Andrews, J. Stowe, F. Kirsebom et al.

K odhadu účinnosti vakcíny proti symptomatickému onemocnění způsobenému variantami omikron a delta (B.1.617.2) v Anglii byl použit design studie případů a kontrol s negativním testem. Účinnost vakcíny byla vypočtena po primární imunizaci dvěma dávkami vakcíny BNT162b2 (Pfizer–BioNTech), ChAdOx1 nCoV-19 (AstraZeneca) nebo mRNA-1273 (Moderna) a po booster dávce BNT162b2, ChAdOx1 nCoV-19, popř. mRNA-1273.

Výsledky: Mezi 27. listopadem 2021 a 12. lednem 2022 bylo identifikováno celkem 886 774 způsobilých osob infikovaných omikronovou variantou, 204 154 způsobilých osob infikovaných delta variantou a 1 572 621 způsobilých kontrol s negativním testem. Ve všech zkoumaných časových bodech a u všech kombinací primárního cyklu a posilovacích vakcín byla účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění vyšší u delta varianty než u omikronové varianty. Proti omikronové variantě nebyl zaznamenán účinek po 20 týdnech po dvou dávkách ChAdOx1 nCoV-19, zatímco účinnost vakcíny po dvou dávkách BNT162b2 byla 65,5 % (95% CI, 63,9 až 67,0) po 2 až 4 týdnech, pokles na 8,8 % (95% CI, 7,0 až 10,5) po 25 a více týdnech.

Závěr: Primární imunizace dvěma dávkami vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 nebo BNT162b2 poskytla omezenou ochranu proti symptomatickému onemocnění způsobenému omikronovou variantou. Posilovací dávka BNT162b2 nebo mRNA-1273 po primární kúře ChAdOx1 nCoV-19 nebo BNT162b2 podstatně zvýšila ochranu, ale tato ochrana postupem času slábla.

N Engl J Med 2022;386:1532-46. DOI: 10.1056/NEJMoa2119451

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
88 %

Doporučení založené na konsensu pro rozpoznávání, diagnostiku a léčbu hemofagocytující lymfohistiocytózy u kriticky nemocných dětí a dospělých
Melissa R. Hines, Tatiana von Bahr Greenwood, Gernot Beutel, et al.

Cílem těchto doporučení je pomoci při včasném rozpoznání, diagnostice a podpůrné léčbě pacientů s hemofagocytující lymfohistiocytózou na JIP.

Doporučení: Testování na hemofagocytující lymfohistiocytózu (HLH) by mělo být u všech pacientů přijatých na jednotky intenzivní péče s nevysvětlitelnou nebo nepřiměřenou zánětlivou reakcí, zejména u těch s rychlým klinickým zhoršením. Splnění pěti a více z osmi diagnostických kritérií z roku 2004  slouží jako cenný diagnostický nástroj. Ke zvládnutí této nemoci jsou často nutné časné agresivní terapeutické postupy. Důkladné vyšetření vyvolávajících faktorů včetně infekcí, malignit a autoimunitních/autoinflamatorních onemocnění, je nezbytné. Časná léčba steroidy je indikována u pacientů s familiární HLH a je často cenná u pacientů se získanou (tj. sekundární) HLH bez předchozí léčby, včetně syndromu aktivace makrofágů (hemofagocytární lymfohistiocytóza sekundární k autoimunitním/autoinflamatorním onemocnění) bez přetrvávajícího nebo recidivujícího onemocnění. Léčba steroidy by se neměla být odkládat, zejména pokud je přítomna orgánová dysfunkce. U pacientů s makrofágem aktivačním syndromem, jejichž onemocnění nereaguje dostatečně na terapii, je možné použít inhibitory interleukinu 1 a/nebo cyklosporin A. U familiární HLH a těžké, přetrvávající nebo recidivující sekundární aktivaci makrofágů je vhodné přidat okamžitou individualizovanou léčbu etoposidem přizpůsobenou věku pacientů je doporučeno přidat další dávku etoposidu.

Závěr: K určení optimální léčby je třeba provést další studie pacientů s hemofagocytující lymfohistiocytózou na jednotkách intenzivní péče, včetně používání nové a doplňkové léčby.

Crit Care Med DOI: 10.1097/CCM.0000000000005361

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Časně prodloužená pronační poloha u neinvazivně ventilovaných pacientů se středně závažným až závažným hypoxemickým respiračním selháním spojeným se SARS-CoV-2: klinické outcome a mechanismy pro odpovědi na léčbu ve studii PRO-NIV
Giovanni Musso, Claudio Taliano, Federica Molinaro, et al.

Tato kontrolovaná nerandomizovaná studie měla za cíl ohodnotit efekt časné pronační polohy (PP) na 28denní selhání neinvazivní ventilace (NIV), intubaci a úmrtí u neinvazivně ventilovaných pacientů se středně závažným až závažným akutním hypoxemickým respiračním selháním kvůli COVID-19 pneumonii a byly prozkoumány také fyziologické mechanismy, které tvoří základ léčebné odpovědi. Primárním sledovaným parametrem byl výskyt selhání NIV během 28 dní od zařazení do studie, definovaného jako nutnost intubace nebo smrt.

Výsledky: V analýze podle původního léčebného záměru: selhání NIV se vyskytlo u 14 (17 %) pacientů s PP vs. 70 (43 %) pacientů v kontrolní skupině (HR = 0,32; 95% CI 0,21–0,50; p <0,0001); intubace u 8 (11 %) pacientů s PP vs. 44 (30 %) pacientů v kontrolní skupině (HR = 0,31; 95% CI 0,18–0,55; p = 0,0012), úmrtí nastalo u 10 (12 %) pacientů s PP vs. 59 (36 %) pacientů v kontrolní skupině (HR = 0,27; 95% CI 0,17–0,44; p <0,0001). Efekt zůstal signifikantní v rámci různých kategorií závažnosti hypoxémie (paO2/FiO2 <100 nebo paO2/FiO2 100–199 při přijetí). Nežádoucí účinky byly vzácné a rovnoměrně rozložené. Ve srovnání s kontrolní skupinou byla terapie PP spojena se zlepšenou oxygenací a DSI, sníženými indexy globální závažnosti LUS převážně díky zvýšené reaeraci dorzolaterálních oblastí plic, a s dřívějším poklesem zánětlivých markerů a D-dimerů. V multivariační analýze odpověď na CO2 1. den překonala odpověď na O2 jako prediktor změn vLUS, selhání NIV, intubace a smrti.

Závěr: Časně prodloužená pronační poloha je bezpečná a je spojena s nižším počtem selhání NIV, intubací a úmrtností u neinvazivně ventilovaných pacientů se středně těžkým až těžkým hypoxemickým respiračním selháním souvisejícím s COVID-19. Časná redukce mrtvého prostoru a reaerace dorzolaterálních oblastí plic předpovídaly klinické outcome v naší studované populaci.

Musso et al. Critical Care (2022) 26:118

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 4
84 %

Hemodynamický management u závažných operací cílený pomocí rozdílu mezi centrálním venózním a arteriálním CO2: randomizovaná kontrolovaná studie
Lohith Kumar H N, Swagata Tripathy, Prasanta Kumar Das

Cílem této randomizované kontrolované bylo stanovit, zda užití protokolu na cíl orientované terapie (GDT), který využívá centrální venózní saturaci kyslíkem (SCvO2 ) a rozdílu mezi centrálním venózním a arteriálním CO2 (DCO2) snížilo výskyt orgánové dysfunkce a délku pobytu na JIP u ASA I a ASA II pacientů, kteří podstoupili rozsáhlý chirurgický zákrok. U intervenční skupiny (GrI) byl podán dobutamin v dávce 3 až 5 μg/kg/min pokaždé, když po korekci všech makrocirkulárních sledovaných parametrů byla hodnota DCO2 >6 mm Hg. Pacienti byli následně sledováni 48 hodin po výkonu. Zaznamenávány byly primární sledované parametry (orgánová dysfunkce, SOFA skóre) a dále délka pobytu na JIP, trvání pooperační mechanické ventilace a celková délka pobytu v nemocnici.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 88 pacientů, intervenční (GrI) a kontrolní (GrC) skupina se mezi sebou v základních charakteristikách nijak významně neodlišovaly. V GrI byla pozorována v nižší míře přítomnost orgánové dysfunkce, nicméně tento výsledek nebyl signifikantní (79% vs. 66%; P = .2). V GrI byl pozorován významně kratší pobyt na JIP (1,52; [SD], 0,82 vs. 2,18; SD 1,08 dnů; P = .002). V délce potřebné umělé plicní ventilace (0,9 dní u GrI vs. 0,6 dní u GrC; P = .06) a celkové délce hospitalizace se mezi sebou skupiny také významně nelišily. Perioperační DCO2 (5,8 vs. 8,4 mm Hg; P < .001) a SCvO2 (73,5 vs. 68,4 mm Hg; P < .001) byly signifikantně lepší u GrI.

Závěr: Cílená terapie, vedená dle DCO2 nezlepšila v této kohortě orgánovou funkci. Důsledkem bylo vyšší užití dobutaminu, zlepšení parametrů tkáňové oxygenace a zkrácení doby pobytu na JIP. Pro rutinní použití DCO2 u indikovaných pacientů je potřeba získat více důkazů. V případě absence monitoringu srdečního výdeje se může jednat o rychlý, méně nákladný a nedostatečně využívaný parametr využitelný u rozsáhlých chirurgických výkonů.

Anesthesia and analgesia, 134(5), 1010-1020 doi.org/10.1213/ANE.0000000000005833

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
84 %

Rozšířený ultrazvuk plic k diferenciaci mezi pneumonií a atelektázou u kriticky nemocných pacientů: studie diagnostické přesnosti
Mark E. Haaksma, Jasper M. Smit, Micah L. A. Heldeweg

Primárním sledovaným parametrem této prospektivní studie je stanovit diagnostickou přesnost rozšířeného ultrazvukového hodnocení plic, včetně hodnocení dynamických bronchogramů a barevného dopplerovského zobrazení, k rozlišení pneumonie a atelektázy u pacientů s konsolidací na rentgenovém snímku hrudníku. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti, kteří podstoupili rentgenové vyšetření hrudníku z jakékoli indikace kdykoli během přijetí.

Výsledky: Ultrazvuk plic byl proveden do 24 hodin po rentgenovém vyšetření hrudníku. Konsolidovaná tkáň byla hodnocena pomocí dynamických bronchogramů a pomocí barevného dopplerovského zobrazení na přítomnost průtoku. Ze 120 zařazených pacientů byla u 51 (42,5%) diagnostikována pneumonie. Dynamický bronchogram měl 45% (95% CI, 31-60%) senzitivitu a 99% (95% CI, 92-100%) specificitu. Barevné dopplerovské zobrazení mělo 90% (95% CI, 79-97%) senzitivitu a 68% (95% CI, 56-79%) specificitu. Kombinovaný rozhodovací strom měl 86% (95% CI, 74-94%) senzitivitu a 86% (95% CI, 75-93%) specificitu. Protokol Bedside Lung Ultrasound in Emergency měl 100% (95% CI, 93-100 %) senzitivitu a 0% (95% CI, 0-5 %) specificitu, zatímco Simplified Clinical Pulmonary Infection Score a Lung Ultrasound Clinical Pulmonary Infection Score měly 41% (95% CI, 28-56 %) senzitivitu, 84% (95% CI, 73-92 %) specificitu a 68% (95% CI, 54-81 %) senzitivitu, 81% (95% CI, 70-90 %) specificitu.

Závěr: U kriticky nemocných pacientů s plicní konsolidací na snímku hrudníku je rozšířený ultrazvukový protokol plic přesným a přímo u lůžka dostupným nástrojem k odlišení pneumonie od atelektázy. Překonává standardní ultrazvukové vyšetření plic a klinické skóre.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005303

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Časná neuromuskulární blokáda u středně těžkého až těžkého syndromu akutní respirační tísně u dětí
Michelle W. Rudolph, Martin C. J. Kneyber, Lisa A. Asaro

Použití nervosvalových blokátorů (NMBA) u pediatrického akutního syndromu dechové tísně (PARDS) je běžné, ale není podloženo žádnými důkazy o účinnosti. Cílem této studie bylo se porovnat outcome u pacientů se středně těžkým až těžkým PARDS, kteří dostávali kontinuální NMBA během prvních 48 hodin endotracheální intubace (časná NMBA) a těmi, kteří NMBA nedostávali. Tato sekundární analýza multicentrické studie RESTORE hodnotila údaje z 31 oddělení PICU ve Spojených státech. Pacienti byly děti od 2 týdnů do 17 let, kterým je prováděna invazivní umělá plicní ventilace (MV) pro středně těžký až těžký PARDS (tj. oxygenační index ≥ 8 a oboustranné infiltráty na rentgenovém snímku hrudníku ve dnech 0-1 po endotracheální intubaci).

Výsledky: Z 1 182 pacientů s PARDS středně těžkého až těžkého stupně bylo 196 (17%) pacientů v rámci studie RESTORE časně léčeno NMBA po dobu (medián) 50,0% ventilačních dnů (IQR 33,3-60,7%). Propensity skóre předpovídající pravděpodobnost časné  terapie NMBA zahrnovalo vysokofrekvenční oscilační ventilaci ve dnech 0-2 (OR, 7,61; 95% CI, 4,75-12,21) a těžký PARDS ve dnech 0-1 (OR, 2,16; 95% CI, 1,50-3,12). Po úpravě pro rizikovou kategorii bylo časné použití NMBA spojeno s delším trváním MV (RR 0,57; 95% CI, 0,48-0,68; p<0,0001), ale ne s úmrtím (OR, 1,62; 95% CI, 0,92-2,85; p=0,096) ve srovnání s žádným časným použitím NMBA. Ostatní výsledky včetně kognitivních, funkčních a fyzických poruch po 6 měsících od propuštění z JIP byly podobné. Výsledky se nelišily při porovnání míst s vysokým a nízkým použitím NMBA ani při stratifikaci pacientů podle výchozího Pao2/Fio2 nižšího než 150.

Závěr: Časné užívání NMBA bylo spojeno s delším trváním MV. Tato analýza skóre náchylnosti zdůrazňuje potřebu randomizované kontrolované studie v pediatrii.

Crit Care Med . 2022 May 1;50(5):e445-e457.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Časná intubace a snížená nemocniční mortalita u pacientů s COVID-19
Ryo Yamamoto, Daiki Kaito, Koichiro Homma, et al.

Cílem této multicentrické retrospektivní observační studie bylo objasnit, zda je časná intubace spojena se sníženou nemocniční mortalitou u pacientů s COVID-19, kteří intubaci vyžadovali. Primárním sledovaným parametrem byla nemocniční mortalita. Zařazeni byli pacienti, u kterých bylo prokázáno onemocnění COVID-19 pomocí PCR testu a byli při příjmu intubováni. Časná intubace byla definována jako intubace s nastavením spotřeby kyslíku ≤ 6 l/min. Nemocniční mortalita byla porovnávána mezi pacienty s časnou a nečasnou intubací. Byly provedeny analýzy vážení inverzní pravděpodobnosti s propensity skóre k přizpůsobení demografie pacienta, komorbidit, hemodynamického stavu při přijetí a času intubace, medikace před intubací, závažnosti COVID-19 a charakteristik instituce. Analýzy podskupin byly provedeny na základě věku, závažnosti hypoxémie při intubaci a počtu dní od přijetí po intubaci.

Výsledky: Ze 412 pacientů vhodných k zařazení do studie podstoupilo 110 časnou intubaci. Nemocniční mortalita byla nižší u pacientů s časnou intubací než u pacientů s nečasnou intubací (18 (16,4 %) vs. 88 (29,1 %), OR 0,48 (95% CI 0,27–0,84); p = 0,009; a upravený OR 0,28 (95% CI 0,19–0,42); p < 0,001). Příznivé efekty časné intubace byly pozorovány bez ohledu na věk a závažnost hypoxémie v době intubace; časná intubace však byla spojena s nižší hospitalizační mortalitou pouze u pacientů, kteří byli intubováni později než 2 dny po přijetí do nemocnice.

Závěr: Časná intubace při nastavení spotřeby kyslíku ≤ 6 l/min byla spojena se sníženou nemocniční mortalitou u pacientů s COVID-19, kteří vyžadovali intubaci.

Yamamoto et al. Critical Care (2022) 26:124

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Včasná ambulantní léčba Covid-19 pomocí rekonvalescentní plazmy
D.J. Sullivan, K.A. Gebo, S. Shoham et al.

V této multicentrické, dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované studii byla hodnocena účinnost a bezpečnost Covid-19 rekonvalescentní plazmy ve srovnání s kontrolní plazmou u symptomatických dospělých (ve věku ≥ 18 let), kteří byli pozitivně testovaní, s těžkým ARDS způsobeným COVID-19, bez ohledu na jejich rizikové faktory progrese onemocnění nebo stav očkování. Účastníci byli zařazeni do studie do 8 dnů po nástupu symptomů a dostali transfuzi během 1 dne po randomizaci. Primárním sledovaným parametrem byla hospitalizace související s Covid-19 do 28 dnů po podání plasmy.

Výsledky: Celkem 1225 účastníků podstoupilo randomizaci a 1181 dostalo transfuzi. V předem specifikované modifikované analýze záměru léčby, která zahrnovala pouze účastníky, kteří dostali transfuzi, se primární sledovaný parametr objevil u 17 z 592 účastníků (2,9 %), kteří dostali rekonvalescentní plazmu, a 37 z 589 účastníků (6,3 %), kteří dostali kontrolní plazmu (absolutní snížení rizika, 3,4 procentních bodů; 95%CI, 1,0 až 5,8; P = 0,005), což odpovídalo snížení relativního rizika o 54 %.) Důkaz o účinnosti u očkovaných účastníků nelze z těchto údajů odvodit, protože 53 z 54 účastníků s Covid-19, kteří byli hospitalizováni, bylo neočkovaných a 1 účastník byl částečně očkovaný. U účastníků, kteří nebyli hospitalizováni, se vyskytlo celkem 16 nežádoucích příhod 3. nebo 4. stupně (7 ve skupině s rekonvalescentní plazmou a 9 ve skupině s kontrolní plazmou).

Závěr: U účastníků s Covid-19, z nichž většina byla neočkovaná, podávání rekonvalescentní plazmy do 9 dnů po nástupu příznaků snížilo riziko progrese onemocnění vedoucí k hospitalizaci.

N Engl J Med 2022;386:1700-11. DOI: 10.1056/NEJMoa2119657

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
80 %

Vztah inspirační frakce kyslíku během operačního výkonu a poškození myokardu po nekardiologickém výkonu: výsledky mezinárodní observační studie vztažené k recentním kontrolovaným studiím
Sofie S. Pedersen, Cecilie Holse, Clara E. Mathar

Cílem této observační studie (6 588 pacientů, střední věk 62 let, 49% hypertenzních) bylo zhodnocení asociace mezi frakcí kyslíku (FiO2) během operačního výkonu a následných kardiovaskulárních komplikací. Do studie byli zařazeni pacienti ze studie VISION (Vascular events In noncardiac Surgery patIents cOhort evaluatioN) ve věku 45 a více let, s plánovaným výkonem a hospitalizací do dalšího dne, kteří měli záznamy o perioperační FiO2. Primárním sledovaným parametrem bylo poškození myokardu po jiné než kardiologické operaci (MINS) a sekundárními sledovanými parametry byly mortalita a výskyt pneumonie (během 30 dní po operaci).

Výsledky: Střední perioperační FiO2 bylo 0,46 (rozsah 5%–95%, 0,32–0,94). Ze sledovaných pacientů jich 808  mělo MINS. Každé zvýšení mediánu FiO2 o 0,10 bylo asociováno se zvýšením pravděpodobnosti MINS (které bylo upraveno dle confounderu) - OR 1,17 (95% [CI], 1,12–1,23; P < .0001). V kontrastu s tím se vyskytl MINS s podobnou frekvencí a nijak významným rozdílem v kontrolovaných studiích (2 240 pacientů, 194 případů), ve kterých pacienti dostávali buď 30% nebo 80% kyslík. Mortalita byla 2,4% a nebyla významně asociována se střední frakcí kyslíku (OR 1,07; 95% CI, 0,97–1,19 na zvýšení o 010; P = .18), a 2,9% pacientů rozvinulo pneumonii (OR 1,05; 95% CI, 0,95–1,15 na zvýšení o 0,10; P = .34).

Závěr: Byla pozorována asociace mezi frakcí kyslíku během operačního výkonu a rizikem poškození myokardu v následujících 30 dnech po nekardiálních výkonech, což je v kontrastu s recentními kontrolovanými klinickými studiemi. FiO2 nebyla významně asociována s mortalitou nebo výskytem pneumonie.

Anesthesia and analgesia, 2022;00:00–00

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
80 %

Vliv pronační polohy na recruitment manévr plic a přizpůsobení ventilace a perfúze u pacientů s ARDS způsobené COVID-19: kombinované CT vyšetření/ vyšetření elektrické impedanční tomografie
Tommaso Fossali,, Bertrand Pavlovsky, Davide Ottolina, et al.

Cílem této studie je posoudit fyziologické účinky pronace pomocí CT vyšetření a elektrické impedanční tomografie (EIT). Studie se zaměřuje na to, jak supinní poloha/pronace umožňuje zlepšení oxygenace a snížení mortality u ARDS, spojeného s COVID-19.

Výsledky: Do studie  bylo zařazeno 21 intubovaných pacientů se středně těžkou nebo těžkou formou C-ARDS.  Pronační poloha vyvolala recruitment v dorzální části plic (12,5 % ± 8,0%; p<0,001 oproti výchozí hodnotě) a derecruitment ve ventrálních oblastech (-6,9 % ± 5,2 %; p<0,001). Tyto změny vedly ke globálnímu zvýšení recruitmentu plic (6,0 % ± 6,7 %; p<0,001). Compliance respiračního systému se s pronační polohou nezměnila (45±15 vs. 45±18 ml/cm H2O v supinační a pronační poloze; p=0,957), což naznačuje snížení atelektraumatu. Mrtvý prostor, měřený pomocí EIT, byl snížen ve ventrálních oblastech plic a poměr mrtvého prostoru/shuntu se významně snížil (5,1 [2,3-23,4] vs. 4,3%). [0,7-6,8]; p=0,035), což ukazuje na zlepšení ventilačně perfúzního poměru.

Cíl: S pronační polohou je u pacientů s ARDS, způsobeného COVID-19, spojeno několik změn: zvýšený recruitment plic, snížení atelektraumatu a zlepšení ventilačně-perfúzního poměru. Tyto efekty mohou být spojeny s více protektivní ventilací.

Critical Care Medicine DOI: 10.1097/CCM.0000000000005450

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Suboptimální beta-laktamová terapie u kriticky nemocných dětí: rizikové faktory a výsledky
Tatjana Van Der Heggen, Evelyn Dhont, Jef Willems, et al.

Cílem této studie bylo: 1) popsat cílové dávky β-laktamových antibiotik u kriticky nemocných dětí, 2) identifikovat rizikové faktory pro suboptimální expozici a 3) studovat souvislost mezi nedosažením cílové hodnoty a klinickým výsledkem. Tato post hoc analýza studie "Antibiotic Dosing in Pediatric Intensive Care" sledovala sto padesát sedm pacientů (ve věku od 1 měsíce do 15 let) léčených intravenózně kyselinou amoxicilin-klavulanovou, piperacilin-tazobaktamem nebo meropenemem.

Výsledky: Tři sta osmdesát dva koncentrací bylo získáno od 157 pacientů (medián věku 1,25 roku; IQR 0,4-4,2 roku). Subterapeutické koncentrace byly naměřeny u 39 z 60 (65%), 43 ze 48 (90%) a 35 ze 49 (71%) pacientů léčených amoxicilin/kyselinou klavulanovou, piperacilin-tazobaktamem a meropenemem. S nedosažením cíle nezávisle souvisely odhady glomerulární filtrace (eGFR; 54% zvýšení šance na každé zvýšení hodnoty SD, 95% CI, 0,287-0,736; p=0,001) a absence vazopresorické léčby (2,8krát vyšší šance, 95% CI, 1,079-7,253; p=0,034). Nepodařilo se zjistit souvislost mezi koncentrací antibiotik a klinickým selháním.

Závěr: Subterapeutické koncentrace β-laktamů jsou běžné u kriticky nemocných a korelují s funkcí ledvin. Rovnice eGFR mohou být užitečné při identifikaci pacientů, kteří mohou vyžadovat vyšší dávkování.

Pediatric Critical Care Medicine DOI: 10.1097/PCC.0000000000002951

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 4
  • impact: 4
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
76 %

Prevalence a prognostický význam předcházející sarkopenie u pacientů s mechanickou ventilací: systematický přehled a meta-analýza
Tingting Jiang, Taiping Lin, Xiaoyu Shu, et al.

Cílem přehledu bylo popsat prevalenci a prognostickou hodnotu předcházející sarkopenii u pacientů na umělé plicní ventilaci (MV). Sledovanými parametry byly mortalita, čas na umělé plicní ventilaci, délka pobytu na JIP a délka hospitalizace.

Výsledky: DO kvantitativní analýzy bylo zahrnuto 17 studií s celkem 3582 pacienty. Sdružená prevalence sarkopenie byla 43.0% (95% CI 34.0–51.0%; I2 = 96.7%). Sdružená analýza ukázala, že sarkopenie byla spojena se zvýšenou mortalitou (OR 2.13; 95% CI 1.70, 2.67; I2 = 45.0%), delším použitím MV (MD = 1.22; 95% CI 0.39, 2.05; I2 = 97.0%), delším pobytem na JIP (MD = 1.31; 95% CI 0.43, 2.19; I2 = 97.0%), a délkou hospitalizace (MD 2.73; 95% CI 0.58, 4.88; I2 = 98.0%) u pacientů na umělé plicní ventilaci.

Závěr: Prevalence sarkopenie je poměrně vysoká mezi pacienty na umělé plicní ventilaci a negativně ovlivňuje jejich prognózu. Nicméně je zapotřebí dalších velkých vysoce kvalitních prospektivních kohortových studií.

Jiang et al. Critical Care (2022) 26:140

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
76 %

Mozek v dětské kritické péči: jedinečné aspekty hodnocení, monitorování, vyšetřování a následné péče
Kate L. Brow, Shruti Agrawal, Matthew P. Kirschen, et al.

Tento článek o kriticky nemocných dětech se zabývá (1) typy pacientů s rizikem poškození mozku, (2) novými standardizovanými klinickými nástroji pro klinické hodnocení mozkových funkcí odpovídající věku, (3) nejnovějšími důkazy týkajícími se kraniálního zobrazování, neinvazivního a invazivního monitorování mozku, (4) konceptem dětského "syndromu postintenzivní péče" a přístupy k následnému neurologickému sledování. U mnoha kriticky nemocných dětí je zvýšené riziko poranění mozku a neurologických vývojových obtíží ovlivňujících pozdější život, např. komplexní srdeční onemocnění a předčasný porod. Proto je hodnocení mozkových funkcí u dětí přijatých na jednotku intenzivní péče nezbytné pro nastavení vhodné péče. Problémy při posuzování mozkových funkcí vznikají u dětí, které jsou nestabilní nebo farmakologicky sledované a se svalovou relaxací, nebo u dětí, které mají premorbidní abnormality ve vývoji. Lepší pochopení těchto konceptů je nezbytné pro posunutí přežití na jednotkách intenzivní péče na další úroveň.

Intensive Care Med (2022) 48:535–547

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Intraarteriální podání papaverinu pro uvolnění katetrem navozeného vazospazmu periferní arterie během kardiochirurgického výkonu u dětského pacienta: randomizovaná, dvojitě zaslepená kontrolní studie
Nischal K. Gautam, Evelyn Griffin, Richard Hubbard, et al.

Cílem studie bylo dokázat přínos malé dávky papaverinu k odstranění neprůchodnosti katetru způsobené vazospazmem arterie při zavedení. Primárním sledovaným parametrem byla přítomnost optimální arteriální vlny 5 minut po první dávce. Sekundárními sledovanými parametry byla přítomnost optimální arteriální vlny po 1 hodině od dávky a schopnost papaverinu zlepšit neoptimální výsledky. Optimální arteriální vlna byla definována jako snadná aspirace vzorku krve během 30 s, nepřítomnost kavitací a změny barvy, a přítomnost dikrotického zářezu

Výsledky: Celkem bylo do studie zahrnuto 100 pacientů. Kompletní data byla získána u 88 z nich (heparinová skupina, n = 46; papaverinová skupina, n = 42). Na začátku se skupiny podobaly věkem, hmotností, průsvitem arterie a průchodností katetru. V čase T1 + 5 min bylo pozorováno zlepšení charakteristické vlny u papaverinové skupiny. (heparin, 39% [8/46] vs. papaverin, 64% [27/42]; p = .02; OR, 2.8; 95% CI, 1.2 do 6.6). Po 1 h, bylo v obou skupinách prokázáno přetrvávající zlepšení průchodnosti. Po druhé dávce vykazoval větší počet pacientů v heparinové skupině neoptimální zlepšení a byl léčen papaverinem (heparin, 37% [17/46] vs. papaverin,17% [7/42], p = .05). Pacienti z heparinové skupiny léčení papaverinem předvedli zlepšení v průchodnosti (13/17 vs. 3/7, p = .01). Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí události.

Závěr: Infuze papaverinu podaná okamžitě po katetrizaci periferní arterie byla spojena s uvolněním vazospazmu a zlepšila průchodnost cévy i katetru. Dále, papaverin může být použit i jako záchrana ke zlepšení a udržení průchodnosti katetru.

Pediatric Anesthesia. 2022;32:764–771.

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
72 %

Viskoelastické point-of-care analýzy hemostázy v managementu poporodního krvácení: narativní přehled
J. D. Dias, A. J. Butwick, J. Hartmann, et al.

V tomto přehledovém článku byly zkoumány viskoelastické point-of-care analýzy hemostázy a jejich klinické využití při poporodním krvácení a zvažována současná doporučení v jejich používání v porodnictví. Článek diskutuje klinické benefity spojené s používáním těchto analýz, poskytujících výsledky téměř v reálném čase, spojené s rozpoznáním defektů koagulace, jako například hypofibrinogenémie. Používání algoritmů, vedených podle těchto analýz, by mohlo být přínosem v diagnostice koagulopatií, v predikci poporodního krvácení, ve sledování fibrinolýzy u žen s porodním krvácením, a vést ke snížení počtu transfúzí.

Závěr: Je zapotřebí dalších studií k vyhodnocení, zda léčba vedená podle viskoelastických analýz hemostázy zlepšuje klinické výsledky, a k potvrzení užitečnosti předporodního vyšetření těmito metodami k rozpoznání pacientek s rizikem poporodního krvácení.

Anaesthesia 2022, 77, 700–711

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
72 %

Ochrana čtvrtou dávkou BNT162b2 proti variantě Omicron v Izraeli
Yinon M. Bar-On, Yair Goldberg, Micha Mandel, et al.

Pomocí databáze izraelského ministerstva zdravotnictví byly extrahovány údaje o 1 252 331 osobách, které byly ve věku 60 let nebo více a byly způsobilé pro čtvrtou dávku během období, kdy byla B.1.1.529 (omikronová) varianta SARS-CoV-2 převládající (10. ledna až 2. března 2022).Odhadli jsme míru potvrzené infekce a závažného Covid-19 jako funkci času počínaje 8. dnem po podání čtvrté dávky (čtyřdávkové skupiny) ve srovnání s osobami, které dostaly pouze tři dávky (třídávková skupina ) a mezi osobami, které dostaly čtvrtou dávku o 3 až 7 dní dříve (interní kontrolní skupina). Pro odhad jsme použili kvazi-Poissonovu regresi s úpravou podle věku, pohlaví, demografické skupiny a kalendářního dne.

Výsledky: Počet případů závažného onemocnění Covid-19 na 100 000 osobodnů (neupravená četnost) byl 1,5 v agregovaných skupinách se čtyřmi dávkami, 3,9 ve skupině se třemi dávkami a 4,2 ve skupině vnitřní kontroly. V kvazi-Poissonově analýze byla upravená četnost závažného Covid-19 ve čtvrtém týdnu po podání čtvrté dávky nižší než ve skupině se třemi dávkami 3,5 krát (95% CI, 2,7 až 4,6) a byla nižší než ve skupině vnitřní kontroly 2,3 krát (95% CI, 1,7 až 3,3). Ochrana před závažným onemocněním během 6 týdnů po podání čtvrté dávky nepolevila. Počet případů potvrzené infekce na 100 000 osobodnů (neupravená četnost) byl 177 v agregovaných skupinách se čtyřmi dávkami, 361 ve skupině se třemi dávkami a 388 ve skupině vnitřní kontroly. V kvazi-Poissonově analýze byla upravená míra potvrzené infekce ve čtvrtém týdnu po podání čtvrté dávky dvakrát nižší než ve skupině se třemi dávkami (95% CI, 1,9 až 2,1) a byla 1,8 krát nižší než ve skupině vnitřní kontroly (95% CI, 1,7 až 1,9). Tato ochrana však v pozdějších týdnech slábla.

Závěr: Míra potvrzené infekce SARS-CoV-2 a závažného onemocnění Covid-19 byla nižší po čtvrté dávce vakcíny BNT162b2 než po třech dávkách. Ochrana proti potvrzené infekci se zdála být krátkodobá, zatímco ochrana před závažným onemocněním během období studie neslábla.

N Engl J Med 2022;386:1712-20. DOI: 10.1056/NEJMoa2201570

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
72 %

Hemoperfuze: technické aspekty a state of art
Claudio Ronco a Rinaldo Bellomo

Toto narativní hodnocení literatury bylo zaměřeno na technologii, charakteristiky a principy hemoperfuze.

Výsledky: Časné hemoperfuzní studie byly zatíženy biologickou nekompatibilitou. Nejnovější technologie však vylepšila bezpečnost. Hemoperfuze byla použita s pozitivním efektem při chronické dialýze a chronickém onemocnění jater. Prokázala se jako efektivní také při extrakci různých toxinů a léků během předávkování. Studie s endotoxinem vázajícím polymyxin B ukázaly smíšené výsledky u septického šoku a jsou v aktivním zkoumání. Role neselektivní hemoperfuze u sepse nebo zánětu zůstává. Přestože nové technologie učinily sorbenty biokompatibilnějšími, výzkumná agenda v této oblasti zůstává rozsáhlá.

Závěr: Nové sorbenty se výrazně liší od sorbentů používaných v minulosti, a to vyšší biokompatibilitou a bezpečností. Počáteční studie nové hemoperfuze s použitím sorbentu prokazují určitý potenciál u specifických chronických stavů a ​​některých akutních stavů. Systematické studie nové hemoperfuze s použitím sorbentu jsou nyní nezbytné a oprávněné.

Ronco and Bellomo Critical Care (2022) 26:135

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 3
  • abstrakt: 3
68 %

Kontinuální interskalenická blokáda vs. frenický nerv šetřící highthoracic erector spinae plane blok pro totální náhradu ramenního kloubu: randomizovaná kontrolní studie
Lisa Y. Sun, Shruthi Basireddy, Lynn Ngai Gerber, et al.

Cílem studie bylo porovnat high thoracic erector spinae plane blok (HT-ESBP), jako  frenicus šetřící alternativu iterskalenické blokády pro totální náhradu ramenního kloubu. Primárním sledovaným parametrem byla incidence hemidiafragmatické paralýzy na pooperační JIP, sekundárními parametry byly dechový objem, senzitivní a motorický nález vyšetření brachiálního plexu, nežádoucí události, skóre bolesti a spotřeba opioidů.

Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 26 operantů. Incidence hemidiafragmatické paralýzy byla u skupiny s HT-ESPB významně nižší než u skupiny s interskalenickou blokádou (0/12, 0% vs. 14/14,100%; P=0.001). Nebyly ovšem zaznamenány statisticky významné rozdíly ve skóre bolesti a spotřebě opioidních analgetik. Nicméně, střední (standardní odchylka) odhady pro spotřebu opioidů byly vyšší u HT-ESPB skupiny (HT-ESPB: 24.8 [26.7] mg; interskalenická: 10.7 [21.7] mg) a v pooperační den 0 (HT-ESPB: 20.5 [25.0] mg; interskalenická: 6.7 [12.0] mg). Navíc, celková pooperační spotřeba opioidů byla v pooperační den 0 značně vyšší u HT-ESPB skupiny (45.3 [39.9] mg) v porovnání s interskalenickou skupinou (16.6 [21.9] mg; P = 0.04).

Závěr: Studie navrhuje, že kontinuální HTESPB může být alternativou šetřící nervus frenicus oproti kontinuální interskalenické blokádě brachiálního plexu, nicméně druhá metoda skýtá lepší opioid-šetřící management bolesti v bezprostředním pooperačním období. Tato studie pracuje s malým vzorkem pacientů a další výzkum k rozpoznání rozdílů v analgezii a kvalitě zotavovacího skóre je potřebný.

Can J Anesth/J Can Anesth (2022) 69:614–623

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 4
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 4
68 %

Pravidla pro ukončení resuscitace na oddělení urgentního příjmu pro pacienty s refrakterní mimonemocniční srdeční zástavou: celostátní populační observační studie
Yoshikazu Goto, Akira Funada et al.

Cílem této studie proto bylo vyvinout a ověřit modifikované Gotovo pravidlo v terénu ukončované resuscitace (TOR) s ohledem na trvání přednemocniční kardiopulmonální resuscitace (CPR) EMS. Primárními výslednými ukazateli byly specificita, falešně pozitivní míra (FPR) a pozitivní prediktivní hodnota (PPV) revidovaného pravidla TOR na pohotovostním oddělení pro predikci 1měsíční mortality.

Metody: s OHCA z All-Japan Utstein registru v letech 2016 až 2019 Výsledky: Analyzovány byly záznamy  465 657 dospělých pacientů, které byly rozděleny do dvou skupin: vývoj (n = 231 363) a validace (n = 234 294). Rekurzivní rozdělovací analýza pro vývojovou skupinu při predikci 1měsíční úmrtnosti odhalila, že modifikované Gotovo pravidlo TOR by bylo možné definovat, pokud by pacienti s OHCA splňovali následující čtyři kritéria: (1) počáteční asystolie, (2) svědkem nespatřená zástava, (3) trvání EMS-KPR > 20 minut a (4) žádný přednemocniční návrat spontánní cirkulace (ROSC). Specifičnost, FPR a PPV pravidla pro předpověď jednoměsíční úmrtnosti byly 99,2 % (95%CL, 99,0–99,4 %), 0,8 % (0,6–1,0 %) a 99,8 % (99,8–99,9 %), resp. podíl pacientů kteří splnili pravidlo a plocha pod křivkou (AUC) byla 27,5 % (95% CI 27,3–27,7 %) a 0,904 (0,902–0,905). Ve validační skupině byla specificita, FPR, PPV, podíl pacientů splňujících pravidlo a AUC 99,1 % (95% CI 98,9–99,2 %), 0,9 % (0,8–1,1 %), 99,8 % (99,8–99,8 %), 27,8 % (27,6–28,0 %) a 0,889 (0,887–0,891).

Závěr: Modifikované Goto pravidlo TOR (které zahrnuje následující čtyři kritéria: počáteční asystolie, zástava bez svědka, trvání EMS-KPR > 20 minut a žádná přednemocniční ROSC) s > 99% prediktorem 1měsíční mortality je spolehlivým nástrojem pro lékaře ošetřující refrakterní OHCA ihned po příjezdu do nemocnice.

Goto et al. Critical Care (2022) 26:137

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 5
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
68 %

Neplánovaná extubace kriticky nemocných dospělých pacientů: systematické review a meta-analýza - NLZP publikace
Pengbo Li, Zihong Sun, Jingyi Xu

Cílem systematického review studie bylo kvantifikovat globální prevalenci neplánované extubace u kriticky nemocných dospělých a míru reintubace po neplánované extubaci. Primárními cílovými ukazateli byla prevalence celkové míry neplánované extubace, typ neplánované extubace (samoextubace nebo náhodná extubace) a míra reintubace do 48 hodin. Dva recenzenti nezávisle na sobě vybrali studie a získali údaje o výsledcích. K odhadu souhrnné míry prevalence byla použita metaanalýza proporcí s náhodným efektem.

Výsledky: Z 1613 vyhledaných citací bylo zahrnuto 38 studií z 18 zemí publikovaných v letech 1990-2020. Celková metodologická kvalita byla nízká (průměrné skóre na Newcastle-Ottawské škále 2,6/5). Souhrnná prevalence neplánované extubace byla 6,69 % (95% CI, 5,29 %-8,24 %; 34 studií zahrnujících 121, 129 subjektů) s hustotou výskytu 1,06 události na 100 dnů na ventilátoru. Většinu neplánovaných extubací (84,2 %) tvořily extubace samotným pacientem (95% CI, 79,8-88,3 %; 23 studií zahrnujících 2274 neplánovaných extubací). Kromě toho, 50,2 % pacientů s po neplánované extubaci vyžadovalo reintubaci do 48 hodin (95% CI, 43,6-56,9 %; 10 studií zahrnujících 1564 neplánovaných extubací).

Závěr: Navzdory značné heterogenitě mezi jednotlivými studiemi tyto údaje ukázaly, že 6,7 % intubovaných dospělých pacientů na jednotce intenzivní péče zažije neplánovanou extubaci, z nichž většina je samoextubací. K lepšímu pochopení neplánovaných extubací u intubovaných pacientů na jednotce intenzivní péče jsou zapotřebí další dobře navržené studie, které by využívaly standardizované metody sběru a vykazování údajů.

Intensive & Critical Care Nursing 70 (2022) 103219

Rating:
  • téma: 5
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 3
68 %

Účinnost odlehčovací boty na paty při snižování tlakových poranění pat u pacientů na australských jednotkách intenzivní péče - NLZP publikace
Michelle Barakat-Johnson , Michelle Lai , John Stephenson, et al.

Cílem popisné srovnávací studie bylo porovnat dobu do výskytu, rozsah výskytu a závažnost tlakového poranění paty s odlehčovací botou (intervence) nebo polštáři (kontrola). Multicentrická,  randomizovaná kontrolovaná studie na 394 kriticky nemocných pacientech. Pacienti byli randomizováni k intervenci nebo ke kontrole odlehčení paty. Hlavním měřítkem výsledku byla doba do vzniku tlakového poranění na jednotce intenzivní péče u pacientů bez předchozího tlakového poranění paty během 28 dnů od přijetí na jednotku intenzivní péče. Sekundárním výskyt tlakového poranění paty do 28 dnů od přijetí na jednotku intenzivní péče; závažnost tlakového poranění paty získaného na jednotce intenzivní péče; výskyt plantárních kontraktur (změna dorziflexe kotníku o 5 stupňů, nebo více) do 28 dnů od přijetí.

Výsledky: Během 28 dnů od přijetí bylo zaznamenáno jedno poranění tlakem v intervenční skupině a 11 v kontrolní skupině. Nebezpečí výskytu tlakových poranění do 28 dnů od přijetí bylo významně nižší (p = 0,0239) u patek zařazených do intervenční skupiny (poměr rizika 0,0896 [95% CI 0,0110, 0,727]). Šance na výskyt poranění tlakem do 28 dnů od přijetí byla významně nižší (p = 0,0261) u intervenční skupiny (poměr šancí 0,0883 [95% CI 0,0104, 0,749]). Tlaková poranění zaznamenaná v intervenční skupině byla povrchová (stupeň 1), zatímco poranění zaznamenaná v kontrolní skupině byla závažnější (stupeň 2 až 4).

Závěr : Bota pro odlehčení paty použitá v této studii významně snížila výskyt tlakového poranění paty ve srovnání s odlehčením paty pomocí polštářů.

INTENSIVE CRITICAL CARE NURSING 70 (2022) 103205

Rating:
  • téma: 3
  • přínos/převratnost: 3
  • impact: 3
  • zpracování: 4
  • abstrakt: 4
68 %

Zavádění výživové sondy postpyloricky u lůžka pacienta pomocí přímé vizualizace u pacientů na umělé plicní ventilaci - NLZP publikace
Terpsi Karpasiti, Stephen John Shepherd, et al.

Popisujeme sérii případů postpylorického zavádění pomocí systému IRIS, které prováděli vyškolení intenzivisté a dietologové. Technologie Kangaroo Feeding Tube with IRIS Technology ("IRIS") využívá vizualizaci anatomických struktur v reálném čase k orientaci při umísťování sondy u lůžka pacienta. Jednalo se o prospektivní, jednocentrickou studii pacientů na umělé plicní ventilaci odeslaných k postpylorickému zavedení sondy u lůžka v období od května 2020 do května 2021. Byla dokumentována proveditelnost, úspěšnost, anatomická vizualizace pomocí systému "IRIS" a nutriční výsledky.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem dvanáct pacientů. Primární indikací k zavedení postpylorické sondy byla intolerance výživy žaludkem s mediánem 3,5 (IQR 0-6) dne s nedostatečnou výživou před zavedením sondy. Všechny sondy byly zavedeny do 24 hodin od odeslání, protože byl vždy k dispozici vyškolený lékař. Postpylorické zavedení bylo úspěšné u 9/12 pacientů (75 %). Pouze 3 (25 %) pacienti vyžadovali parenterální výživu (průměrná doba trvání 4 [SD 1] dny). Nesprávné umístění do dýchacích cest se vyskytlo u 1 pacienta (8 %) a bylo jasně odlišeno od GIT, což umožnilo jeho včasné odstranění. Ačkoli bylo možné duodenální umístění, žádná sonda se nedostala do jejuna výhradně pomocí metody “IRIS".

Závěr: Zavedení postpylorické sondy pomocí metody "IRIS" u pacientů na umělé plicní ventilaci bylo proveditelné, úspěšné a bezpečné, což vedlo ke zkrácení doby trvání neadekvátní enterální výživy. K potvrzení těchto zjištění a prozkoumání účinnosti metody "IRIS" při dosahování hlubokého zavedení do tenkého střeva jsou zapotřebí další rozsáhlejší studie.

INTENS CRIT CARE NUR 70 (2022) 103222

Rating:
  • téma: 4
  • přínos/převratnost: 2
  • impact: 3
  • zpracování: 2
  • abstrakt: 3
56 %

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

Nastavení cookies

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET