Reportáž z 19. Brněnských dnů urgentní medicíny

Reportáž z 19. Brněnských dnů urgentní medicíny

21. 5. 2020 ... sejdeme se na AKUTNĚ.CZ

Vítáme všechny příznivce urgentní medicíny. Letošní ročník kongresu Brněnské dny urgnentí medicíny se bude konat trošku netradičně. Prezenční setkání v krásném a oblíbeném prostředí Mikulova organizátoři, ač neradi, museli vyměnit za virtuální, které bude řízeno z nového Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS JmK. Koronavirová krize nás nezastaví. Záznam z přednášek nalezenete v našem sborníku

Klíčová slova: Brněnské dny urgentní medicíny, videopřenos, urgentní medicína

ČTVRTEK 21. 5. 2020

15:40-17:25 Jak vyzrát na těžkou infekci?

Letošní konferenci ve své distanční podobě zahájila ze Vzdělávacího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje její ředitelka dr. Albrechtová. Následně byl zahájen blok Jak vyzrát na těžkou infekci, který se svým sdělením otevřela dr. Šeblová z Prahy. Představila studii srovnávající diagnostická kritéria SIRS a qSOFA v podmínkách urgentní medicíny. Na počátku upozornila na specifika práce v přednemocniční péči a vývoj samotné definice sepse. Poukázala také na další skórovací systémy pro časnou detekci sepse, například CIS, PIRO a další. Poté se již věnovala samotné studii a srovnání kritérií SIRS a qSOFA. Jako zařazovací kritéria byla zmíněna horečka či hypotermie a předpokládané infekční onemocnění, paní doktorka poukazovala také na klinický úsudek. Ze slov paní doktorky vyplývá, že qSOFA není ideální na diagnostiku, ale pomůže v predikci mortality nebo zhoršování stavu. Čili toto skóre je nám schopno určit kriticky nemocného, ale nikoli nutně v septickém stavu.  A jak dál podle paní doktorky? Pro diagnostiku sepse je důležité na ni především myslet, a to i v terénu. Také nastává čas na vypracování doporučených postupů pro urgentní medicínu. Se svým sdělením týkajícím se racionálního přístupu k hemokulturám se představila dr. Htoutou Sedláková z Olomouce.

Hemokultury je vhodné odebírat ihned po prvních příznacích, neboť v tu chvíli je největší šance na zachycení patogenu. Poté se příznaky sice stupňují, ale bakteriémie již klesá.

Doporučila odebírat alespoň 20 ml krve u dospělého, zmínila také vhodné velikosti odběru u dětí. Doporučila také odebírat venózní krev z kubitální jamky, nejlépe z nového vpichu a důkladně dbát na aseptické podmínky. Paní doktorka poukazovala zejména na čas do nasazení adekvátní antibiotické terapie, neboť se každou hodinu zvyšuje mortalita o přibližně 8 %. Pro nejlepší zacílení léčby před výsledky hemokultivace by tak lékař měl vědět, jaká je prevalence patogenních bakterií na daném oddělení a na tyto terapií primárně cílit. Slova se dále ujala dr. Uhříková z Olomouce, která se rovněž věnovala antibiotické terapii, tentokrát specificky na urgentním příjmu. Jak se rozhodnout, zda pacientovi na urgentním příjmu antibiotika podat či ne? Měli bychom se řídit klinickými příznaky, které nám mohou pomoci vyhodnotit právě kritéria qSOFA, které ovšem nejsou samospásné. Vhodné je doplnění o biomarkery jako jsou CRP a prokalcitonin, měli bychom zejména sledovat jejich dynamiku. Podání antibiotik by mělo následně proběhnout do 1 hodin od vyslovení podezření na sepsi. Na druhou stranu bývá empirická terapie ve 20 % případů volena špatně a následně tak až 5x zvyšuje mortalitu. Vždy bychom se tak měli řídit klinickým stavem, v případně mírných a středně závažných infekcích lze vyčkat s podáním antibiotik až 8 hodin bez zvýšení mortality. Svou následující přednáškou dr. Popela z Olomouce připomněl akutní epiglotitidu, v poslední době poměrně raritní onemocnění. Upozornil na základní projevy a rizikové faktory pro zisk tohoto onemocnění. Zmínil také, že onemocnění mohou mít na svědomí i jiné patogeny než Haemophilus influenzae B, mimo jiné také fyzikální faktory. Dr. Popela doporučil se v rámci terapie držet EPALS protokolu, vyšetřovat pacienta vsedě a být připraven na zajištění dýchacích cest. Doporučena je také profylaktická intubace, zejména při dlouhém dojezdu do zdravotnického zařízení. Blok věnovaný infekcím uzavřel dr. Fiala rovněž z Olomouce s kazuistikou atypicky probíhající sepse.

17:35-19:00 Urgentní medicína na příjmu

Kazuistikou, která popisovala fatální intoxikaci MDMA, zahájil druhý čtvrteční blok online konference dr. Veleta z Hradce Králové. Fungování urgentního příjmu v podmínkách zahraniční mise Armády České republiky představil dr. Hána. V úvodu svého sdělení popsal úrovně vojenských zdravotnických zařízení a priority poskytované péče. Věnoval se také tématu hromadného příjmu raněných a triage, kde se na okamžik zdržel a rozebral třídění pomocí systému START. Zmínil několik doporučení, které mohou zlepšit fungování také civilních urgentních příjmů. Jedním z nich je stabilní složení trauma týmu, poté je také víc než vhodná optimalizace postupů. Krvácení do gastrointestinálního traktu se následně věnoval dr. Cyrany z Hradce Králové. Zdůraznil nutnost zhodnocení hemodynamické stability a případné podání krystaloidů a krevních derivátů, také upozornil na nutnost časné intubace. Zmínil se dále o krevních derivátech, kdy popsal restriktivní strategii hemosubstituce při krvácení do trávicího traktu s cílovou hodnotou hemoglobinu 80 g/l. Na druhé straně popsal také antitrombotickou terapii. Následně jmenoval informace, které potřebuje znát přivolaný endoskopista. Závěrečnou přednášku s názvem Analgosedace na urgentním příjmu přednesl dr. Mokrejš z Liberce. V úvodu jmenoval několik důvodů, proč na urgentním příjmu potřebujeme analgosedaci provádět. Popsal všechny úrovně analgezie a sedace a upozornil, že lékaři v urgentní medicíně by měli být kompetentní provádět všechny tyto úrovně. Poukázal také na výhodnost použití kombinace ketaminu a propofolu, která má oproti ostatním látkám minimální komplikace.

19:00-19:30 Příjem tísňové výzvy ve 21. století

Nebyly by to Brněnské dny urgentní medicíny, aby na této konferenci Ing. Maleňák nepředstavil další novinky v aplikaci Záchranka. Jednou z nich je nově fungování aplikace také v Maďarsku, systém zde předpokládá také jazykovou bariéru a v případě využití nouzového volání nabízí také výběr základních závažných stavů v českém jazyce, který se po označení přenese místní operační středisko v jazyce maďarském. Největší změnou, jak už napovídal název přednášky, je připravované obohacení tísňového volání z aplikace Záchranka o možnost přenosu videa z místa události. Nově vznikla webová aplikace Záchranka, která umožňuje operačnímu středisku odeslání SMS s odkazem, který dokáže na dálku prostřednictvím webového prohlížeče aktivovat sdílení polohy volajícího, zároveň také vést hovor a případně zapnout také přenos obrazu z telefonu, ať už má nainstalovánu aplikaci nebo ne. Ing. Maleňák podotkl, že přenos je pochopitelně zabezpečen, nedochází k přerušení volání na linku 155 a zásah související s aplikací tohoto systému do prostředí operačních středisek bude minimální. Tato novinka aplikace by měla být spuštěna během letošního léta. Na závěr Ing. Maleňák předvedl živou ukázku této funkcionality z pohledu operačního střediska i volajícího.


Zpět