Reportáž z XII. ročníku Konference AKUTNĚ.CZ - sekce Nelékařských zdravotnických pracovníků

Reportáž z XII. ročníku Konference AKUTNĚ.CZ - sekce Nelékařských zdravotnických pracovníků

27. 11. 2020 ... sejdeme se na AKUTNĚ.CZ 2021

V sobotu 21. 11. 2020 proběhla v Brně již XII. konference publikačního a výukového portálu AKUTNĚ.CZ, a to vzhledem k epidemiologické situaci ve zcela novém, virtuálním, formátu. Zde naleznete sborník přednášek. 

Klíčová slova: reportáž, AKUTNĚ.CZ, konference, NLZP

Slavnostní zahájení

V úvodu slavnostního zahájení sekce NLZP se ujala slova předsedkyně sekce NLZP Mgr. Jana Flajšingrová, která všem posluchačům poslala srdečné pozdravy z prostor univerzitního Kampusu Masarykovy univerzity, vyjádřila poděkování za účast a tlumočila pozdrav garanta AKUTNĚ.CZ profesora Petra Štourače. Vyzdvihla význam letošního ročníku, kdy je NLZP sekce organizována podesáté a stala se tak tradiční a nedílnou součástí celé konference.
Neopomenula zmínit důležitost roku 2020 jako Roku sestry. Poté představila čestné hosty a předala jim slovo. Jako první se s posluchači pozdravila proděkanka pro nelékařské studijní programy a informační technologie Lékařské fakulty a přednostka katedry ošetřovatelství a porodní asistence MU paní prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Dále se slova ujala zástupkyně náměstka pro nelékařské zdravotnické pracovníky ve Fakultní nemocnici Brno paní Mgr. Erna Mičudová. Obě dámy poděkovaly všem sestrám a poslaly pozitivní energii a sílu do dalších dnů.

BLOK I:

Jitka Dresslerová (Brno): Práce sestry v minulém století

První blok přednášek otevřela svou prezentací Mgr. Jitka Dresslerová, která zavzpomínala na své profesní začátky v osmdesátých letech dvacátého století a zároveň nám podrobně představila a popsala vybavení, které bylo dříve k dispozici. Monitorovací přístrojová technika nebyla sofistikovaná, jak ji známe dnes, a monitor vitálních funkcí de facto zastávala sestra. K dispozici nebyly jednorázové pomůcky, sterilizace a dezinfekce tvořily rutinní náplň práce zdravotní sestry. Pomocný personál v té době nebyl. Autorka zmínila pomaturitní specializační studium v oboru Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a dostupnou studijní literaturu. Díky její prezentaci bohaté na autentické retrosnímky bylo možno si představit, jak vypadala práce na anesteziologicko-resuscitačním oddělení zhruba před padesáti lety.

Mario Pytel (Brno): Novinky z České asociace sester

O novinkách z České asociace sester nás informoval Mgr. Mario Pytel. Představil činnosti, kterým se tato organizace v současné době věnuje. Aktuálně je snaha o zviditelnění a prestiž zdravotnické profese a ČAS se spolu s ostatními organizacemi připojil k celosvětovému projektu Nursing Now. Dále se ČAS aktivně podílí na vytváření zákonů a legislativních norem ve vzdělávání a ve výkonu nelékařské profese. Při současné covidové epidemii také inicioval vznik různých benefitů, o nichž informuje zdravotnická zařízení. Jako příklady řečník uvedl např. pojištění od pojišťovny Generali Česká pojišťovna, projekt Pomáháme sestřičkám nebo psychologickou podporu zdravotníků ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Na závěr své přednášky řečník zmínil, že negativně vnímá absenci velké a jednotné profesní organizace nelékařů v ČR a otevřel problematiku vzniku Komory sester, o kterou se ČAS zasazuje v čele se svojí prezidentkou PhDr. Martinou Šochmanovou.

Andrea Pokorná, Barbora Buchtová (Brno): Význam finanční a zdravotní gramotnosti ve vzdělávání NLZP

Další řečník, prof. Andrea Pokorná, si ve spolupráci s ing. Buchtovou připravila sdělení na téma finanční gramotnosti. V úvodu vysvětlila pojem finanční gramotnost, její význam a zdůraznila, že: „Pro úspěšné uplatnění zdravotní gramotnosti v každodenním životě lze použít algoritmus chci – umím – mohu”. Poté nás seznámila s výsledky měření finanční gramotnosti, které probíhalo mezi studenty bakalářských zdravotnických oborů. Bylo zjištěno, že skoro
polovina respondentů nerozumí základním finančním principům, jako je např. aplikace časové hodnoty peněz, inflace, riziko spojené s investováním. Současně bylo zjištěno, že respondenti nemají rozvinuty finanční návyky týkající se spoření, rozpočtování a omezování finančních výdajů. V druhé části přednášky profesorka Pokorná představila mezinárodní projekt BICEPS, který si klade za cíl rozvíjet klíčové kompetence vyučujících a studentů zdravotnických profesí. Do projektu jsou zapojeni kolegové z Itálie a Slovinska, v těchto zemích mají podobný zdravotní systém.

Erna Mičudová (Brno): Domácí plicní ventilace včera a dnes

Tématem domácí umělá plicní ventilace (DUPV) uzavřela první blok přednášek zástupkyně náměstka pro nelékařské zdravotnické pracovníky Mgr. Erna Mičudová, která se této problematice věnuje dlouhodobě. Představila projekt, který má za cíl začlenění pacientů závislých na plicním ventilátoru do běžného života a který vznikl na podzim roku 2003. Dále sdělila, že v roce 2020 tento program prošel zásadní změnou, kdy již není nutno žádat Ministerstvo zdravotnictví, aby byl pacient do projektu zařazen. Od 1. 1. 2021 zdravotnické zařízení u indikovaných pacientů vystaví poukaz pro příslušnou pojišťovnu, která schválí rozsah poskytované péče a pomůcek poskytovatele. V platnosti zůstává úhradová vyhláška z 1. 12. 2019, která určuje spotřební materiál a četnost návštěv domácí péče. Autorka sdělila, že do projektu bylo v letech 2004 – 2020 zařazeno 219 pacientů a zdůraznila jeho význam pro pacienty, jako je odstranění izolovanosti, umožnění kontaktu s rodinou a vrstevníky, začlenění se do společenského dění, seberealizaci a také výšení pocitu odpovědnosti za své zdraví. V závěru formou krátkých kazuistik prezentovala úspěšné začlenění několika pacientů.

Blok II:

Jana Nekudová (Brno): Změny ve specializačním vzdělávání všeobecných sester – nový vzdělávací program v IP

Informacemi o změnách ve specializačním vzdělávání všeobecných sester otevřela PhDr. Jana Nekudová druhý blok přednášek. Zmínila, že specializační vzdělávání navazuje na pregraduální vzdělávání a praxi a řídí se nařízením vlády č. 31/2010 Sb. Toto nařízení bylo v roce 2018 novelizováno. Na základě novely byl Národnímu centru ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně zadán úkol vypracovat nové vzdělávací programy a zrevidovat původní. Ve spolupráci s celou řadou odborníků tak vznikly návrhy nových vzdělávacích programů – pro všeobecné sestry je např. určen program Domácí a hospicová péče, Ošetřovatelská péče v geriatrii, Transfuzní služba. Dále přednášející představila novelizovaný specializační program Intenzivní péče, ve kterém došlo k navýšení počtu hodin, byl zkrácen základní modul, ponecháno 5 odborných modulů a přidán modul zaměřený na anesteziologii. Přednášející zdůraznila, že úprava stávajícího programu IP má za cíl navýšení kompetencí sestry k vykonávání činností, které jsou často lékaři požadovány. V závěru uvedla, že novelizované vzdělávací programy mají vést ke zkvalitnění vzdělávání a zvýšení
kvality ošetřovatelské péče.

Jan Dvořáček (Brno): Simulační centrum pohledem technika výuky

Mgr. Jan Dvořáček představil Simulační centrum Lékařské fakulty MU (SIMU). V úvodu sdělil, že SIMU je největší simulační centrum s pregraduálním zaměřením, které reálněji přiblíží výuku, upozorní na rizikové situace a bezpečnost pacienta i zdravotnického pracovníka. Účastníci výuky jsou tak připravováni na reálné situace v praxi. Dále nás řečník seznámil s jednotlivým přístrojovým vybavením SIMU, s personálním zajištěním a postupem při tvorbě simulačního scénáře. Podle fotografií z uvedené prezentace jsou některé výukové figuríny více než realistické.

Highlights - Mgr. Dvořáček

Martina Douglas, Andrea Drobiličová (Olomouc): Význam PICC týmu v IP

Druhý blok přednášek uzavřela Martina Douglas. Vysvětlila pojem PICC katetr (periferně zavedený centrální žilní katetr), zmínila jeho historii i skutečnost, že není tak hojně využíván jako krátkodobý centrální venózní katetr. PICC katetr popisuje jako dlouhý flexibilní katetr zavedený do v. basilica nebo v. brachialis. Dříve se hodně používal pro chemoterapie nebo parenterální výživu. V současné době je CVK první volbou v emergentních situacích, zatímco PICC je první volbou elektivního žilního vstupu. Jeho častější používání vedlo ke vzniku PICC týmu, jehož součástí jsou všeobecné sestry a lékaři. Následná ošetřovatelská péče o tento cévní vstup je v kompetenci NLZP. Přednášející zdůraznila úlohu PICC týmu na ARO/JIP a na dalších zdravotnických pracovištích, která spočívá v zavádění a péči o katetr a edukaci personálu. Současně zmínila, že tyto týmy mají přímý vliv např. na vhodný výběr vstupu, snížení finančních nákladů při zavádění, snížení čekací doby pro zavedení katetru, snížení infekčních a trombotických komplikací při následné péči o cévní vstupy, počet zavedených katetrů a v neposlední řadě benefit pro pacienta. Dále autorka představila PICC tým Fakultní nemocnice v Olomouci a jeho činnost.

Blok III:

Romana Kábelová (Brno): Úvod do celkové anestezie v pediatrii aneb jak děti usínají

Práci zdravotní sestry na dětské anestezii nám přiblížila Bc. Romana Kábelová z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace. Svoji prezentaci začala větou: „Dítě není malý dospělý“, a to je třeba si uvědomit. Dětský věk má několik období a každé má v anestezii svá specifika, např. anatomické poměry. Anestezie u dětí se liší od anestezie u dospělých ve všech fázích – od předoperační přípravy až po pooperační péči. U dětí se používá pouze celková anestezie, provádí se v ní nejen operační výkony, ale i různá vyšetření, a to podle věku dítěte. Nejpoužívanější anestezií u dětí je inhalační a intravenózní, která má ale nevýhody v zajištění i. v. vstupu při vědomí dítěte.

Zuzana Foralová (Brno): Eliminační metody v pediatrii

Příspěvek autorky Zuzany Foralové se věnoval tématu kontinuální náhrady funkce ledvin (CRRT) a plazmaferéze u pediatrických pacientů. V úvodu přednášející definovala cíl CRRT, a to odstranění nahromaděných zplodin nebo úprava acidobazické rovnováhy u kriticky nemocných dětí. Zmínila, že se využívá u pacientů s renálním i non renálním selháním. Indikace k zahájení CRRT jsou nejčastěji oligurie, anurie, hyperkalemie, hypertermie, sepse, metabolická acidóza. Nejčastěji používanými metodami jsou CVVH, CVVHD, CVVHDF a SCUFK a k tomu se vztahuje i používání regionální antikoagulace – heparin, nízkomolekulární hepariny, citrát (CiCa). Poslední zmiňované antikoagulans musí být
aplikováno externě z důvodu inkompatibility s dětským setem. V druhé části přednášky se autorka zabývala principem plazmaferézy jako léčebného postupu, při němž dojde k odebrání, léčbě a následnému navrácení krevní plazmy do krevního oběhu. Závěrem autorka prezentovala dvě kazuistiky s použitím plazmaferézy a dobrým terapeutickým efektem.

Jitka Rychlíčková (Brno): Praktický přístup k lékovým inkompatibilitám

Zajímavou přednášku si připravila PharmDr. Jitka Rychlíčková, Ph.D. Léková inkompatibilita je něco, s čím se setkal během své praxe každý z nás. Paní doktorka hovořila o tom, že se může jednat o inkompatibilitu dvou podávaných léčiv nebo léčiva a nosného roztoku. Dále zmínila, že projevy mohou být fyzikální, a to vznik bublinek plynu nebo krystalu, nebo chemické, kdy dojde ke změně barvy nebo denaturaci. Část svého příspěvku věnovala současnému podávání Amiodaronu (vysoce lipofilního léku) a trojsložkové parenterální výživy, kdy díky své zvýšené adsorpci může být Amiodaron méně účinný, a to i při podávání do nasogastrické sondy. Seznámila posluchače s výsledky dvou různých studií, kdy bylo zjištěno, že podávání Amiodaronu s vodným roztokem mělo odlišný terapeutický efekt ve srovnání s podáním Amiodaronu s trojsložkovou parenterální výživou, jejíž součástí je lipidová emulze.

Barbora Bártová (Brno): Praktický přístup k lékovým inkompatibilitám – využití in-line filtrů

Na inkompatibilitu navázala svým příspěvkem PharmDr. Barbora Bártová, která se zaměřila na využití in-line filtrů. Uvedla, že u každého podávaného léčiva je riziko kontaminace ať už různými mikročásticemi, tak např. inkompatibilitou léčiv nebo bakteriocidními endotoxiny. To vše může vést ke komplikacím, které mohou prodloužit dobu hospitalizace nebo mít fatální následky. Proto se doporučuje zvážit používání in-line filtrů, avšak výsledky proběhlých studií nejsou jednoznačné. V přednášce prezentovala výsledky dvou studií realizovaných u pediatrických pacientů, u kterých nebyl jednoznačně prokázán pozitivní efekt používání in-line filtrů. Byl sice např. snížen výskyt SIRS a celkové množství komplikací, ale nebyly prokázány např. snížené hladiny protizánětlivých cytokinů v krvi. Jednoznačné doporučení in-line filtrů je tak pouze při podávání parenterální výživy, která by měla být podávána přes filtr vhodného typu.

Blok IV:

Markéta Bodzašová (Brno): Specifická péče o COVID pacienta

Mgr. Markéta Bodzašová z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno seznámila posluchače se specifiky při péči o pacienta s COVID-19 na ICU. Jako základ péče zdůraznila důkladnou toaletu dýchacích cest u pacientů s invazivním zajištěným dýchacích cest, včetně odsávání ze subglotického prostoru. Na zvážení je pre a post oxygenace pacienta vzhledem k agresivním ventilačním parametrům před odsáváním z dolních cest dýchacích. Důležitý je management obturační manžety a dle výrobce za aseptických podmínek měnit jednotlivé komponenty na ventilátoru. Dalším specifikem péče o pacienta v těžkém stavu je uvedení do pronační polohy, která se stává nedílnou součástí léčby u každého pacienta s těžkým průběhem onemocnění COVID-19. Zmínila semipronační polohu, která je méně náročná na personální zajištění. Obtížnější u takových pacientů je i weaning, často komplikovaný např. deliriem nebo svalovou slabostí. U pacientů bez invazivního zajištění dýchacích cest je oxygenace podporována pomocí NIV nebo HFNO. Největším specifikem při péči o COVID pacienty je používání speciálních ochranných pomůcek pro personál, protože především při péči o spontánně ventilujícího je riziko nákazy vyšší. Péče o COVID pacienty znamenalo pro všechny zdravotnické pracovníky změny zažitých postupů, a zjištění, jak náročná péče to je a jaký je nedostatek personálu. Na druhou stranu péče o tyto pacienty přinesla i pozitivní zjištění, a to naší flexibilitu a jednotnost.

Highlights - Mgr. Bodzašová

Romana Pochylá (Brno): Jak na COVID? V prvé řadě spojit síly

Hlavní sestra Záchranné služby Jihomoravského kraje ( JMK) Romana Pochylá nám přiblížila, jak probíhala spolupráce mezi jednotlivými složkami Integrovaného záchranného sytému v ČR při prvním výskytu onemocnění COVID 19 a jak byl důležité „spojit síly“. Veškeré činnosti se totiž realizovaly v extrémně krátkém čase, např. pokyn zařídit, speciálně upravit a vybavit odběrové vozidlo na realizaci stěrů na Covid, které personálně zajišťovali řidič záchranné služby a pracovník FN Brno, musel být realizován během patnácti hodin. Od 31. 3. 2020 začala spolupráce s armádou ČR, kdy bylo vyčleněno pět týmů z řad zdravotníků, kteří byli speciálně proškoleni. Dále informovala, že byl zaktivován biohazard tým (BHT), a to již 25. 2. 2020, před příletem letadla z rizikové oblasti Bergama. V další části přednášky autorka prezentovala strukturu výjezdů, kdy porovnávala časová období jaro 2019 versus 2020 a podzim 2019 a 2020. Závěrem se věnovala personální problematice, kdy se ZZS musela vyrovnat s karanténou svých zaměstnanců.

Jana Flajšingrová (Brno): Lze se připravit na mimořádnou událost?

V první části příspěvku autorka zmínila povinnost FN Brno plnit úkoly spojené s přípravou na řešení a řešením krizových situací, a s tím plynoucí úkoly pro Oddělení urgentního příjmu. Představila základní klíčové prvky pro zvládnutí mimořádných událostí, pro oblast řízení a kontroly má oddělení vypracované pracovní karty, v oblasti komunikace je využíván svolávací softwarový systém MicroMedic, v oblasti lidských zdrojů probíhají nácviky a pravidelná školení. Druhá část přednášky nám přiblížila řešení situace kolem epidemie COVID 19. Bylo nutno personálně zajistit a přeorganizovat provoz vlastního oddělení a současně plnit úkoly, které byly FN Brno uloženy. Téměř ze dne na den byly vytvořeny odběrové týmy a zprovozněna odběrová místa. Autorka zmínila komplikace - nedostatek odběrových souprav a ochranných pomůcek, absence personálu, obavy z neznámé situace, hackerský útok na FN. V závěru autorka zodpověděla otázku – ano, na mimořádnou událost se lze připravit. Za předpokladu, že jste několik kroků napřed, máte v týmu správné hráče a umíte spolupracovat.

Posterová sekce

I v letošním roce obohatilo celkem 5 posterů nelékařskou část konference. Velký dík patří autorům, kteří zpracovali, online prezentovali a diskutovali zajímavá témata ošetřovatelské péče v praxi. Vítězkou se stala Bc. Monika Kummerová s posterem Specifika předoperační péče u dětí, ve kterém nastínila možné rozšíření kompetencí anesteziologických sester. Vítězce blahopřejeme.

Workshopy: 

Branislav Moravčík, Margita Huserová (Brno): Možnosti monitorování hemodynamiky 

Úvodem virtuálního workshopu lektoři prostřednictvím online prezentace seznámili posluchače stručnou formou se základy hemodynamické monitorace – zmínili indikace, možnosti a technické principy monitorace, v které části léčby zahájit a jaký typ monitoringu optimálně zvolit. Poté se rozdělili na 2 stanoviště. Na prvním stanovišti lektorka Mgr. Margita Huserová podrobně prezentovala možnosti neinvazivního a miniinvazního hemodynamického monitoringu – představila přístroj Starling Cheetah a Vigileo. Na druhém stanovišti lektor Mgr. Branislav Moravčík, MBA představil možnosti invazivní hemodynamické monitorace - seznámil posluchače s přístrojem EV 1000 a vysvětlil princip
Swan – Ganzova katétru.

Branislav Moravčík (Brno), Jana Matuška (Braun): Kontinuální eliminační metody bezpečně a v souvislostech dnešní doby Covid-19

​Na úvod virtuálního workshopu se Mgr. Moravčík stručně věnoval základům kontinuálních eliminačních metod, zmínil důležité klinické otázky a zdůraznil zásady bezpečného provádění CRRT. Tuto problematiku doplnil svými  zkušenostmi druhý lektor, Jan Matuška, který se zapojil prostřednictvím telekonferenčního přenosu. Dále se lektor Mgr. Moravčík věnoval tématu ECCO2 removal u pacientů s AKI – hovořil o indikacích, možnostech, výhodách a technickém vybavení pro provádění terapií. Poté se všichni virtuálně  přesunuli na praktické stanoviště s připraveným a tzv. nasetovaným přístrojem na CRRT opatřeným výměníkem plynů na ECCO2 removal. Lektor podrobně předvedl fungování přístroje a možnosti nastavení požadovaných parametrů terapie.

 

 


Zpět

Platinoví partneři

Zlatí partneři

Další partneři

Adresa:

Nadační fond AKUTNĚ.CZ
Kamenice 5
625 00 Brno
IČ: 29211719, DIČ: CZ29211719
Spisová značka: N 347
vedená u rejstříkového soudu v Brně

Kontakt:

Číslo účtu: 555 000 100/5500 (Raiffeisenbank)
Telefon: +420 728 573 580
(pracovní dny Po–Pá 15:00–17:00)
E-mail: sekretariat@akutne.cz

AKUTNĚ.CZ ISSN 1803-179X

Lidé | Spolupráce a odkazy | Sponzoři

Vytvořil Institut biostatistiky a analýz LF MU

Edukační portál AKUTNĚ.CZ je součástí vzdělávacího obsahu sítě lékařských fakult MEFANET