Hemodynamický monitoring

MUDr. Olga Smékalová, MUDr. Kristina Šikulová, MUDr. Jakub Kostka, MUDr. Martina Růžičková, MUDr. Tomáš Vobořil, doc. MUDr. Jan Beneš, Ph.D.

Znalost hemodynamiky není doménou jen anestezie, ale nedílnou součástí snad všech medicínských oborů. V našem algoritmu si řešitel může vyzkoušet několik možností sledování hemodynamiky u anestezovaného pacienta: neinvazivní měření krevního tlaku, kontinuální měření krevního tlaku invazivní i neinvazivní metodou, ale také pokročilou monitoraci prostřednictvím analýzy pulzové křivky. Správné vyhodnocení fyziologických funkcí nemocného má významný vliv na jeho outcome: při dlouhotrvající hypotenzi stoupá riziko perioperačního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, ale i poškození ledvin; naopak tekutinové přetížení může způsobit plicní edém nebo srdeční selhání.

review-photo

MUDr. Jan Zatloukal, Ph.D. lékař, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Plzeň

Monitorace hemodynamiky patří mezí základní monitorované parametry u pacientů v celkové anestezii. Za minimální standard je považována neinvazivní monitorace TK (v časovém intervalu < 5 min.) a kontinuální snímání EKG. Nicméně v řadě případů je taková úroveň monitorace nedostatečná, především u fragilních pacientů a/nebo rozsáhlých operačních výkonů kde lze předpokládat rychlé změny hemodynamiky např. velké cévní výkony, jaterní resekce apod. V těchto případech je smysluplné využít kontinuální monitoraci krevního tlaku, ať již neinvazivní (podmínkou je dobré periferní prokrvení) nebo invazivní. Je prokázáno, že již krátké epizody hypotenze v řádu minut mohou mít negativní dopady. V případě fragilních pacientů a rizikových výkonů je na místě využití některého z minimálně invazivních hemodynamických monitorů, které nám poskytnout nejen informaci o TK, ale i srdečním výdeji a parametrech které jej ovlivňují (preload, afterload, kontraktilita). Takovéto měření je základem tzv. early goal directed therapy, která prokázala svůj přínos pro pacienty v celé řadě studií.

CHAMBERS, David; HUANG, Christopher; MATTHEWS, Gareth. Basic physiology for anaesthetists. Cambridge University Press, 2019. p. 111-163

MEIDERT, Agnes S.; SAUGEL, Bernd. Techniques for non-invasive monitoring of arterial blood pressure. Frontiers in medicine [online], 2018, 4: 231 [cit. 2020-04-12]. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2017.00231/full

MARIK, Paul E.; MONNET, Xavier; TEBOUL, Jean-Louis. Hemodynamic parameters to guide fluid therapy. Annals of intensive care [online], 2011, 1.1: 1. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1186/2110-5820-1-1

WESSELINK, E. M., et al. Intraoperative hypotension and the risk of postoperative adverse outcomes: a systematic review. British journal of anaesthesia [online], 2018, 121.4: 706-721. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0007091218303763

MONNET, Xavier; MARIK, Paul; TEBOUL, Jean-Louis. Passive leg raising for predicting fluid responsiveness: a systematic review and meta-analysis. Intensive care medicine [online], 2016, 42.12: 1935-1947. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00134-015-4134-1

BENEŠ J. Prediction of fluid responsiveness. Anest. intenziv. Med. [online], 28, 2017, č. 1, s. 12–22. [cit. 2020-04-12] Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2017-1/predikce-odpovedi-na-podani-tekutiny-tekutinova-reaktivita-60590

vloženo: 8. 5. 2020 | poslední úpravy: 1. 6. 2020

Zpět