Monitoring článků

Tracy Trupka, Kristen Fisher, Scott T. Micek et al.

Antibiotická terapie je frekventně aplikována u hospitalizovaných pacientů s plicní infiltrací a potenciální bakteriální etiologii. Táto ATB terapie je nicméně často neefektivní, neindikována a vede k neindikované terapii, která může vést ke zvýšení ATB rezistence. Cílem studie bylo zhodnotit jestli agresivní deeskalace ATB terapie u pacientů na UPV se suspektní penumonií může pozitivně ovlivnit spotřebu antibiotik. Cílem prospektivní cross-over studie bylo zhodnotit rutinní ATB terapii (RAM) a agresivní deeskalaci (EAD) na spotřebu ATB u kriticky nemocných pacientů ve 2 ICU. U pacientů v EAD skupině byla ATB terapie a mikrobiologické výsledky hodnoceny denně. Doporučení antibiotické deeskalace bylo tvořeno na základě výsledků mikrobiologických testů a klinické odpovědi na terapii Do studie bylo zařazeno celkem 283 pacientů, z toho 139 (49,1%) do RAM skupiny a 144 (50,9%) do EAD skupiny. Časné selhání terapie se vyskytlo u 33 (23,7%, RAM) a 40 (27,8%, EAD) pacientů. U zbylých pacientů byla deeskalace implementována u 70 (66%) a 70 (67,3%, p = 0.845) pacientů. Nebyl identifikován signifikantní rozdíl v délce ATB terapie 7.0 dnů (4.0-9.0) vs. 7.0 dnů (4.0- 8.8) (p = 0.616), nemocniční mortalitě (25.2% vs. 35.4% (P = 0.061), nebo v délce hospitalizace (12.0 dnů (6.0, 20.0) vs. 11.0 dnů (6.0-22.0) (P = 0.918).

Závěrem: Implementace EAD programu v intenzivním modelu, kde je implementovaný ATB dohled, včetně ATB deeskalace nevedl k redukci spotřeby ATB, nebo délky ATB terapie.

Trupka et al. Critical Care (2017) 21:180