Monitoring článků

Joerg Schreiber, Axel Nierhaus, Eike Vettorazzi et al.

Prognóza kriticky nemocných pacientů vyžadujících emergentní laparotomii pro težkou respirační nebo hemodynamickou nestabilitu zabraňující transport na operační sál (OR) je bez chirurgické intervence často fatální. Pokus o emergentní bed-side chirurgický zákrok může vést k zhoršení outcome, nicméně rizikové faktory a prediktory podporující klinickou indikaci k operaci nejsou identifikovány. Autoři přináší retrospektivní studii sledující 28-denní přežití celkem 41 pacientů podstupující emergentní laparotomii. Medián věku byl 64 let (od 21 po 83). Nejčastější důvod přijetí do intenzivní péče byla sepse, pneumonie a chirurgický zákrok na pankreatu. Všichni pacienti byli ventilováni, vyžadovali vazopresorickou podporu a byli v stádiu multiorgánového selhání. Z celkového počtu 41 pacientů, 70,7%  (29) vyžadovalo kontinuální eliminační metody a 4,9% (2) byli na ECMO terapii. Hlavní indikací k emergentní laparotomii byla suspekce na nitrobřišní krvácení (39,0%), suspektní intestinální ischemie (24,4%) a abdominální kompartment syndrom (24,4%). U 6 pacientů z 10 přeživších byla emergentní laparotomie zhodnocena jako život zachraňující.
Závěrem: u selektované skupiny kriticky nemocných pacientů s vitální indikaci k emergentní laparotomii při závažné kardiopulmonální nestabilitě zabraňující transport na OR, bed-side resuscitační laparotomie na ARO/JIP může být zvažována jako rescue výkon, ačkoliv možno očekávat vysokou celkovou mortalitu.

Critical Care 2014, 18:R123 doi:10.1186/cc13925