Monitoring článků

Matilde Jo Allingstrup, Jens Kondrup, Jřrgen Wiis et al.

Cílem randomizované studie bylo zhodnotit vliv časné cílené enterální nutrice (EGDN) vs. standardní nutriční terapie u kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Pacienti na umělé plicní ventilaci přijati na ICU s očekávanou délkou hospitalizace >3 dny byli randomizováni do skupiny EGDN, kde byli nutriční potřeby pacientů stanoveny dle nepřímé kalorimetrie a 24-hodinového odpadu urey v moči s cílem pokrýt 100% potřeby od prvního dne po zařazení do studie (enterální a parenterální nutrice) a kontrolní skupiny, kde byla pacientům podávaná nutriční terapie v dávce 25 kcal/kg (enterálně). V případě nedosažení cílu dodávky výživy v kontrolní skupině do 7. dne, byla přidána parenterální výživa. Primární outcome byl stanoven dle skore physical component summary (PCS) v době 6 měsíců od randomizace. Celkem bylo do finální analýzy zařazeno 199 pacientů. U pacientů v EGDN byl menší výskyt negativní energetické a proteinové bilance (p < 0.001, p < 0.001) v intenzivní péči ve srovnání s kontrolní skupinou. Hodnota PCS skóre v době 6 měsíců se signifikantně nelišila mezi skupinami (mean difference 0.0, 95% CI −5.9 to 5.8, p = 0.99). Nebyl detekován rozdíl v mortalitě, výskytem orgánové dysfunkce, závažných nežádoucích reakcí, výskytem infekce, délkou pobytu v intenzivní péči, délkou hospitalizace, nebo délkou přežití bez orgánové podpory po dobu 90 dnů.

Závěrem: EGDN ve srovnání se standardní terapii nevedla k pozitivnímu ovlivnění kvality života v době 6 měsíců od zařazení do studie a nebyla asociována s ovlivněním sledovaných outcme u kriticky nemocných pacientů na UPV. 

Intensive Care Med (2017) 43:1637–1647 DOI 10.1007/s00134-017-4880-3