Cílem studie je odhalit míru redukce spotřeby anestetik při použití této sedativní substance. Automatizovaný systém dávkující anestetika v rozmezí BIS 40-60 umožňuje objektivně kvantifikovat spotřebu anestetik. Dávka dexmedetomidinu 1 µg/kg bolus a peroperační kontinuální infuze 0,5 µg/kg.hod vedla ke snížení spotřeby propofolu o 30% a remifentanilu o 25% při úvodu do anestezie a spotřeby propofolu o 29% při udržování anestezie. Zotavování po anestezii nebylo po dexmedetonidinu prodlouženo. Vzhledem k celkově nízké bolestivosti výkonů nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami ve spotřebě opiátů k pooperační analgezii. Dexmedetomidinová skupina však požadovala analgezii později. Skupiny se nelišili ani ve výskytu pooperační nauzey a zvracení. Kardiovaskulární instabilita se projevila pouze vzácně formou bradykardie – možnou příčinou je absence vážnější kardiovaskulární komorbidity v anamnéze pacientů obou souborů. Hypotenze se vyskytovala dokonce častěji ve skupině placeba. Limitací použití BIS v kombinací s dexmedetomidinem je schopnost této látky provokovat EEG aktivitu podobnou spánku a tudíž simulovat mělkou anestezii. Spotřeba anestetik může být proto ve skutečnosti ještě nižší než interpretuje BIS.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 5
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
červen
2014