Monitoring článků

C. Guérin, P. Beuret, J. M. Constantin et al.

Ačkoliv pronační poloha (PP) vede k pozitivnímu ovlivnění přežití pacientů se středně těžkým a těžkým ARDS, je v klinické praxi aplikovaná relativně málo. Cílem prospektivní observační studie bylo zhodnotit 1-denní prevalenci pronační polohy u pacientů s ARDS a zhodnotit vliv PP na fyziologické funkce. Do studie byli zahrnuti pacienti v sledovaném 1 dnu v období 4/2016, 6/2016, 10/2016 a 1/2017. Bylo sledováno aplikace PP, krevní plyny, nastavení ventiátoru, plateau tlak (Pplat) před a po polohování pacienta do PP. Dále byli sledovány komplikace a důvody proč PP nebyla aplikována. Ve sledovaném období bylo screenováno celkem 6723 pacientů z 141 ICU ve 20 státech. (77% ICU bylo v Evropě). Celkem u 735 pacientů bylo diagnostikováno ARDS. U 101 pacientů s ARDS byla alespoň jednou aplikována PP (13.7%) bez rozdílu v daných 4 obdobích. PP byla aplikována u 5.9% (11/187) s mírným ARDS, 10.3% (41/399) se středně těžkým ARDS a u 32.9% (49/149) pacientů s těžkým ARDS (P = 0.0001). Délka aplikace PP byla 18 hodin (16-23). Při polohování do PP došlo k vzestupu PaO2/ FIO2 z 101 (76–136)  na 171 (118–220) mmHg (P = 0.0001), redukci driving pressure z 14 [11–17] na 13 [10–16] cmH2O (P = 0.001) a redukci Pplat z 26 [23–29] na 25 [23–28] cmH2O (P = 0.04). Nejčastějším důvodem proč PP nebyla aplikována byla nedostatečně závažná hypoxémie (64.3%). Komplikace asociované s PP se vyskytli u celkem 12 pacientů (5 tlakové poškození, 2 hypoxémie, 2 endotracheální kanyla, 2 oční poškození, 1 přechodný vzestup nitroočního tlaku).

Závěrem:  PP byla aplikována u 32.9% pacientů s těžkýn ARDS, byla asociována s nízkym výskytem komplikací, signifikantním vzestupem oxygenace a poklesem driving pressure.  

Intensive Care Med DOI 10.1007/s00134-017-4996-5