Predikce pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu (fluid responsiveness) může vést k minimalizaci nežádoucí terapie a přetížení tekutinami během akutní fáze ARDS. Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu predikce fluid responsiveness u pacientů s ARDS v pronační poloze s protektivní umělou plicní ventilaci při hodnocení změny cardiálního indexu a Trendeleburovy polohy, změny cardiac indexu a testu end-expirační okluze, pulse pressure variace a změny pulse pressure pří zvýšení dechového objemu na 8ml/kg. V prospektivní studii byla u pacientů s ARDS v pronační poloze hodnocena fluid-responsiveness při změne polohy do Trendelenburgovy po dobu 1 minuty, během 15-vteřinového end-expiračního okluzního testu a během 1 minuty při zvýšení dechového objemu na 8ml/kg. Pozitivní odpověď na tekutiny byla definovaná vzestupem srdečního indexu o ≥15% po aplikaci tekutin měřená pomocí transpulmonální termodiluce. Do studie bylo celkem zařazeno 33 pacientů. Změna cardiac indexu o ≥ 8% během Trendelenburgovy polohy vedla k predikci fluid-responsiveness s 87% senzitivitou (95% CI, 67–100) a 89% specificitou (95% CI, 72–100).
Závěrem: Změna cardiac indexu během Trebdeleburgova manévru je efektivní test k predikci fluid-responsiveness u pacientů s ARDS v pronační poloze ventilovanými protektivní ventilaci. Změna CI během end-expiračního okluzního testu ani změna pulse pressure během změny dechového objemu nedosáhla potřebné prediktivní hodnoty.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 4
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
prosinec
2017