Monitoring článků

Ben Andrews, MatthewW. Semler, Levy Muchemwa et al.

Efekt časné protokolizované resuscitace u pacientů v sepsi v rozvíjejících se krajinách zůstává nejasný. Cílem prospektivní randomizované studie bylo zhodnotit efekt časné protokolizované resuscitační terapie na mortalitu dospělých pacientů v sepsi s hypotenzí ve srovnání se standardní terapií v Zambii. Do studie bylo celkem zařazeno 212 pacientů se sepsí (suspektní infekce + 2 známky SIRS) s hypotenzí (systolický tlak <90mmHg, nebo MAP <65mmHg) na oddělení urgentního příjmu v Zambii (2012-2013). Pacienti byli randomizování v poměru 1:1. Časná cílená terapie byla definována aplikací bolusů tekutin, monitorace CVP, dechové frekvence, saturace arteriální krve, vazopresorické podpory (MAP >65mmHg), transfuzní terapie (hemoglobin <7 g/dL).  Primárním outcome byla nemocniční mortalita, sekundární outcome bylo množství aplikovaných tekutin a vazopresorů. Celkem bylo analyzováno 209 pacientů, z toho 89.5% (n=187) bylo HIV pozitivních.  Mortalita pacientů v intervenční skupině byla 48.1% (51/106) ve srovnání s 33% mortalitou (34/103) v kontrolní skupině (relative risk, 1.46 [95%CI, 1.04-2.05]; P = .03). V průběhu 6 hodin od příjmu bylo pacientům v intervenční skupině aplikován medián 3.5L (interquartile range, 2.7-4.0 L) a pacientům v kontrolní skupině 2.0L (mean difference, 1.2 L [95%CI, 1.0-1.5 L]; P < .001). Vazopresory byli aplikovány celkem u 14.2% pacientů v intervenční skupině a u 1.9% pacientů v kontrolní skupině.

Závěrem: U dospělých pacientů, u kterých převážná většina byla HIV-pozitivních, v podmínkách rozvojové země byla protokolizace časné resuscitační terapie asociovaná se vzestupem mortality ve srovnání se standardní terapií.  

JAMA. 2017;318(13):1233-1240.