Přes kontinuální vzdělávaní, tréning a progresi v technologii je management difficult airway v klinické praxi pořád suboptimální. Cílem review článku je sumarizovat aktuální dostupné data týkající se výzkumu a evidence-based dat v dané situaci – difficult airway. Technologický rozvoj vede k zvýšené sebedůvěre lékařů v managementu difficult airway, ačkoliv není dostupná evidence, která by popisovala redukci výskytu cannot intubate cannot ventilate situací (CICV) v čase. Optimalizace manuální ventilace může signifikantně snížit incidenci obtížné ventilace ačkoliv jsou dané postupy nedostatečně vyzdvihovány. Optimalizace preoxygenace není přímo spojena s reducki difficult airway, nicméně vede k prodloužení doby bezpečné apnoické oxygenace a proto pravděpodobně vede k pozitivnímu ovlivnění outcome pacientů v případě CICV scénaře. Zlepšení managementu difficult airway je založena na optimalizaci ventilace, použití optimálních pomůcek pro intubaci, maximalizaci bezpečné doby apnoické oxygenace a promptní indikace chirurgického vstupu do dýchacích cest v případě těžké hypoxie, kdy selhávají neinvazivní intervence.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 3
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
leden
2018