Monitoring článků

Matthew A. Chong, Rohin Krishnan, Davy Cheng et al.

Aktuálně není jasné, jestli je možno použít stejný transfuzní trigger u kriticky nemocných pacientů a u pacientů s perioperační péči. Do meta-analýzy byli zahrnuty randomizované kontrolované studie testující liberální vs. restriktivní transfuzní strategii u kriticky nemocných a pacientů v perioperační péči. Primárním outcome byla 30-denní mortalita. Sekundární outcome byla incidence infarktu myokardu (IM), CMO, AKI, počet allogenních transfuzí a délka hospitalizace. Do analýzy bylo celkem zahrnuto 27 RCT studií (10 797 pacientů). U kriticky nemocných pacientů byla restriktivní transfuzní strategie asociována se signifikantní redukcí 30-denní mortality (odds ratio, 0.82; 95% CI, 0.70– 0.97), nicméně daný efekt byl opačný u chirurgických pacientů (odds ratio, 1.31; 95% CI, 0.94–1.82). U kriticky nemocných pacientů vedla restriktivní transfuzní strategie k redukci incidence IM, CMP/TIA, počtu transfuzí, transfuzních reakcí a délky hospitalizace. U chirurgických pacientů vedla restriktivní strategie k redukci počtu transfuzí.

Záverem: Bezpečnost a efektivita restriktivní transfuzní strategie je pravděpodobně odlišná u kriticky nemocných a pacientů v perioperační péči. Daný efekt je potřeba dále testovat v prospektivních RCT studiích.

Crit Care Med 2018; 46:252–263