Monitoring článků

S.D. Weisbord, M. Gallagher, H. Jneid et al.

Intravenózní aplikace bikarbonátu a orální podání acetylcysteinu jsou široce používané intervence s cílem prevence akutního renálního selhání (AKI). Jejich aplikace je nicméně asociovaná s nežádoucími účinky bez jasného průkazu benefitu. Cílem randomizované studie bylo zhodnotit vliv aplikace bikarbonátu a acetylcysteinu na prevenci vzniku AKI. Do studie bylo celkem zařazeno 5177 pacientů v riziku AKI. Pacienti byli randomizováni do skupiny s 1.26% bikarbonátem, nebo 0.9% NaCL a 5-dnů trvající terapii orálním acetylcysteinem, nebo placebem. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 4993 pacientů. Primární outcome byla mortalita, potřeba dialýzy, nebo perzistující vzestup sérového kreatininu o více jak 50% v době 90 dnů od intervence. Sekundární outcome byla incidence kontrastem-indukované AKI (CIN). Studie byla předčasně ukončena z důvodu absence pozitivního efektu v intervenční skupině (P = 0.33). Primární outcome byl detekován u 110 z 2511 pacientů (4.4%) v skupině s bikarbonátem vs. 116 z 2482 (4.7%) v skupině s NaCL (odds ratio, 0.93; 95% confidence interval [CI], 0.72 - 1.22;P = 0.62), u 114 z 2495 pacientů (4.6%) v skupině s acetylcysteinem vs. 112 z 2498 pacientů (4.5%) v kontrolní skupině (odds ratio, 1.02; 95% CI, 0.78 to 1.33; P = 0.88). Nebyl identifikován rozdíl ve výskytu CIN.

Závěrem: U pacientů s vysokým rizikem AKI podstupujících angiografii nebyl detekován benefit při aplikaci bikarbonátu vs. NaCL a orálního acetylcysteinu vs. placebo na mortalitu, nutnost dialýzy a pokles renálních funkcí v době 90 dnů od výkonu.

N Engl J Med 2018;378:603-14.