Monitoring článků

Mark van den Boogaard, Arjen J. C. Slooter, Roger J. M. Brüggemann et al.

Vliv profylaktické aplikace haloperidolu u kriticky nemocných pacientů je nejasný, obzvláště u pacientů s vysokým rizikem deliria. Cílem randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie bylo zhodnotit vliv profylaktické aplikace haloperidolu u pacientů s vysokým rizikem deliria (předpokládaná délka hospitalizace > 2 dny). Do studie bylo celkem zařazeno 1789 pacientů (2013-2016) léčených na 21 jenotkách JIP s běžně implementovanými metodami nonfarmakologické prevence deliria v Nizozemí. Pacientům byl aplikován haloperidol intravenózně v dávce 1mg 3x D (n=350), 2mg (732), nebo placebo (n=707). Primární outcome byl počet dnů přežití v prvních 28 dnech. Celkem bylo 15 sekundárních outcome včetně incidence deliria, 28-denního intervalu bez deliria a komatu, délka umělé plicní ventilace, délka pobytu v intenzivní péčí a délka hospitalizace.  Skupina 1mg haloperidolu byl předčasně ukončena pro bezvýznamnost. Nebyl detekován signifikantní rozdíl mezi 28-denním přežitím mezi skupinami (HR 1.003 (95%CI, 0.78-1.30, P=.82). Všech 15 sekundárních outcome nebylo statisticky významných mezi skupinami. Výskyt nežádouích účniků mezi 2mg Haloperidolu a placebem se nelišil (2 [0.3%] vs. 1 [0.1%]).

Závěrem: U kriticky nemocných pacientů s rizikem deliria nevedla profylaktická aplikace haloperidolu ve srovnání s placebem ke zlepšení 28-denního přežití. 

JAMA. 2018;319(7):680-690. doi:10.1001/jama.2018.0160