Monitoring článků

Sofie Louise Rygĺrd , Ethan Butler, Anders Granholm et al.

Cílem systematického review a meta-analýzy bylo zhodnotit vliv nízkodávkovaných kortikoidů na outcome kriticky nemocných pacientů v septickém šoku. Primárním outcome byla krátkodobá mortalita. Sekundární outcome byla dlouhodobá mortalita, nežádoucí reakce, kvalita života, délka trvání šokového stavu, délka umělé plicní ventilace (UPV) a délka hospitalizace v intenzivní péči. Do analýzy bylo celkem zahrnuto 22 RCT – 7297 pacientů. Dle 2 studií s nízkým bias bylo relativní riziko (RR) krátkodobé mortality u pacientů v kortikoidní skupině 0.98 [95% confidence interval (CI) 0.89–1.08, p = 0.71]. Dle analýzy všech studií bylo RR 0.96; 95% CI 0.91–1.02, p = 0.21 pro krátkodobou mortalitu a RR 0.96; 95% CI 0.90–1.02, p = 0.18 pro dlouhodobou mortalitu. Dle analýzy studií s nízkým bias byli nežádoucí účinky častější ve skupině s kortikoidy, nicméně při výrazné heterogenitě dat (RR 1.66; 95% CI 1.03–2.70, p = 0.04, I2 = 78%). Trvání šokového stavu ( střední rozdíl (MD) −1.52 dne; 95% CI −1.71 až −1.32, p < 0.0001), délka hospitalizace v intenzivní péči (MD −0.75 dne; 95% CI −1.34 až −0.17, p = 0.01) a délka UPV (MD −1.38 dne; 95% CI −1.96 až −0.80, p < 0.0001) byli kratší ve skupině s kortikoidy. 

Závěrem: U dospělých pacientů v septickém šoku nebyla při terapii kortikoidy ovlivněna krátkodobá a dlouhodobá mortalita, došlo k vzestupu nežádoucích reakcí, nicméně byla redukována délka trvání šoku, délka UPV a délka pobytu v intenzivní péči.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-018-5197-6