Monitoring článků

Yahya Shehabi, Rinaldo Bellomo, Suhaini Kadiman et al.

V situaci chybějící univerzální definice mělké, nebo hluboké sedace zůstává hladina sedace asociovaná s pozitivním ovlivněním outcome nejasná. V prospektivní observační studii testovali autoři vliv eskalace intenzity sedace v prvních 48 hodinách umělé plicní ventilace (UPV) na 180-denní přežití, čas k extubaci a incidenci deliria. Hladina sedace byla měřena každé 4 hodiny dle Richmond Agitation Sedation Scale, delirium dle Confusion Assessment Method of ICU a mobilita dle standardizovaného zhodnocení. Do studie bylo celkem zařazeno 703 pacientů z 42 jednotek ICU se střední hodnotu APACHE II skóre 22.5 a 180-denní mortalitou 32.3%. Medián doby UPV byl 4.54 dne (2.47–8.43 d). Delirium bylo identifikováno u 273 pacientů (38.8%). Zvyšování sedace bylo nezávisle asociováno s rizikem mortality (hazard ratio [95% CI], 1.29 [1.15–1.46]; p < 0.001), rizikem deliria (hazard ratio [95% CI], 1.25 [1.10–1.43], p=0.001) a redukci šance na časnou extubaci (hazard ratio (95% CI) 0.80 (0.73–0.87), p<0.001). Hladina agitace byla nezávislým prediktorem rizika deliria (HR [95% CI], 1.25 (1.04–1.49), p=0.02).

Závěrem: Intenzita sedace byla nezávisle asociována se zvýšením rizika úmrtí, deliria a prodloužení času k extubaci. Dané výsledky poukazují na ideální cílenou hladinu sedace Richmond Agitation Sedation Scale 0.   

Crit Care Med 2018; 46:850–859