U pacientů v septickém šoku patří tekutinová resuscitace k základním terapeutickým intervencím. Stále nicméně zůstává mnoho otázek týkajících se typu, dávky a načasování intravenózních tekutin. Aktuálně jsou definovány pouze 4 hlavní indikace pro podání tekutin: tekutinová resuscitace, udržování a náhrada tělesné vody a elektrolytů a parenterální nutrice. Autoři v review článku diskutují různé strategie terapie včetně early adequate goal-directed fluid management, pozdní konzervativní tekutinové terapie a pozdní cílené negativní tekutinové bilance. Dále popisují tzv. koncept 4 D (drug – lék, dose – dávka, duration – trvání, deeskalace). Během léčby septických pacientů je potřeba zvážit 4 fáze tekutinové terapie: resuscitační fáze, optimalizace, stabilizace a evakuační fáze. Čtyři otázky terapie: Kdy zahájit podání tekutin?, Kdy zastavit podání tekutin?, Kdy začít s tzv. deresuscitací či aktivní negativní bilanci tekutin? Kdy ukončit deresuscitaci?
Malbrain et al. Ann. Intensive Care (2018) 8:66 https://doi.org/10.1186/s13613-018-0402-x
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 4
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
červen
2018