Monitoring článků

Bram Peeters, Philippe Meersseman, Sarah Vander Perre et al.

U pacientů s chronickou a prolongovanou kritickou nemocí není jasné, kdy a jestli vůbec dochází k obnovování plné funkčnosti osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HHN). Dále není jasné, jestli u daných pacientů v návaznosti na sepsi a septický šok, terapie kortikoidy vede k zlepšení outcome. Cílem prospektivní observační studie bylo zhodnotit aktivitu osy HHN u pacientů v intenzivní péči (7. den pobytu, n=392) a porovnat se 20 zdravými jedinci. Byla testována ranní krev, 24-hodinový sběr moči a 1x týdne byl proveden cosyntropinový test, který se zopakoval 1 týden po propuštění z intenzivní péče na standardním oddělení. U všech pacientů bez kortikoidní terapie až do 28-mého dne (n=347), byla plasmatická hladina ACTH nízká/normální a hladina volného kortisolu zvýšená (P ≤ 0.002), co je vysvětleno redukci binding-proteinů (P ≤ 0.02)  a  supresi rozpadu kortizolu (P ≤ 0.001). Po 28.  dnu (n=64) již nebyla detekována zvýšena hladina plasmatického kortizolu.

Závěrem: Nezávisle od diagnózy sepse/septického šoku, terapie kortikoidy a celkového přežití vede snížená hladina binding-proteinů společně se supresí rozpadu kortizolu  k ovlivnění hladiny volného kortizolu u prolongované kritické nemoci. Tento stav nepřetrvává déle jak 28 dnů.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-018-5366-7