Monitoring článků

Malin Björkander , Peter Bentzer, Ulf Schött et al.

Do  této švédské retrospektivní multicentrické observační studie bylo zahrnuto 10949 případů insercí centrálních venózních žilních katetrů z 8 nemocnic v letech 2013 až 2016. Zkoumala se data zahrnující testy krevních koagulací, použití sonografie při zavádění centrálního žilního katetru, lokalizaci centrálního žilního katetru, jeho velikost, počet vpichů,  počet punkcí arterie, chronologie postupu inserce centrálního žilního katetru a mechanické komplikace. Vždy byla zahrnuta pouze jedna inserce katetru na pacienta, byl zavzat ten pokus, který měl případně nejkomplikovanější průběh. Předem určeným  primárním outcomem studie byly mechanické komplikace definované jako krvácení, pneumotorax, poranění nervu, nebo maliní arytmie. Závažné komplikace byly definovány jako krvácení, které vyžaduje podání krevní transfůze, pneumotorax, perzistentní poranění nervu a přetrvávající arytmie. Bylo identifikováno 118 (1.1%) incidentů mechanických komplikací  inserce centrálního žilního katetru, z  toho byl 85  (0.8%) krvácení, ve 21 případech (0.2%)se vyskytla pneumothorakocentéza ,7 případů (0.06%)transientního poranění nervu a 5 (0.05%) byly  self‐limiting arytmie. Závažné komplikace nastaly ve 23 (0.2%) případů.

Závěr: Mechanické komplikace u zavádění centrálního žilního katetru jsou poměrně vzácné.  Inserce do vena subclavia, punkce arterie byly spojeny s výskytem pneumotoraxu.

Acta Anaesthesiol Scand. 2019;63:61–68.